Velký cestovatel, spisovatel, básník a rodák z Prahy, Karel Hynek Mácha, patří mezi skupinu obroditelů českého jazyka z devatenáctého století, ale předčasně zemřel ve 25 letech.
Socha Karla Hynka Máchy v petřínském parku od J. V. Myslbeka
Karel Hynek Mácha se narodil pod jménem Ignác v listopadu 1810 v Praze, kde prožil většinu života, ale jako pěší turista ji často opouštěl na svých toulkách. Po narození s kvůli problémům s financemi rodině přestěhovala z Újezdu do čtvrti Na Františku. V dětství zde navštěvoval svatopeterskou farní školu a další studium pokračoval na novoměstském gymnázium. Další stěhování vedlo ke Karlovu náměstí. Jako vysokou školu dostudoval obor filosofie v roce 1832 a následně pokračoval ještě na právech.
Plně se zapojil do společenského života. Už během středoškolského studia tvořil poezii, ale tehdy ještě v němčině, zatímco po seznámení s Josefem Jungmannem tvořil ve třicátých letech v češtině, a tak přispíval obrozeneckému procesu. Dál také spolupracoval s Josefem Kajetánem Tylem, účinkoval jako ochotník nejen v Kajetánském, ale i Stavovském divadle.
Kromě psaní měl nadání pro hudbu a dochovaly se důkazy jeho výtvarného talentu. Během mnoha svých výprav po české krajině pořizoval kresby zámků a hradů. První z velkých cest vedla v roce 1832 z Prahy na Bezděz, o rok později se vydal po Krkonoších a v roce 1834 podnikl cestu přes rakouské Tyrolsko a Alpy do italských Benátek.
Nejdůležitějším rokem v Máchově životě se stal letopočet 1836. Nejprve dokončil právnické studium a získal místo advokátního praktikanta v Litoměřicích. Dokončil práce na svém lyricko-epickém díle Máj a v dubnu jej vydal. Pokračoval vztah s Eleanorou Šomkovou, z něhož prvního října vzešel syn. Na osmého listopadu byla naplánována svatba Máchy a Šomkové, ale plán překazilo nenadálé infekční onemocnění a 6. listopadu zemřel. Právě v den původně svatební konal se pohřeb.
Hlavním pozůstatkem po Karlu Hynku Máchovi je jeho kniha Máj, v níž se víc zaměřil na aspekty romantismu a ve verších spletl tragický příběh o Hynkovi, otci Vilémovi a milované dívce Jarmile. Skládá se ze čtyř zpěvů a dvou intermezz. V tématu se kromě nešťastné lásky rozvíjí motiv konfliktu touhy po nesmrtelnosti a neodvratnosti konce lidské existence. Projevila se zde inspirace v anglickém básníkovi Byronovi.
Slavná je i Máchova deníková tvorba. Deník na cestě do Itálie popisuje události z roku 1834, Deník z roku 1935 získal věhlas díky Máchově šifře, za níž se skrýval popis erotických zážitků. Na nalezení klíče k šifře měl významný podíl Jakub Arbes v osmdesátých letech. Vedle toho ale Deník obsahuje i popis každodenního života.
Zdroj: Wikimedia
Komentáře z facebooku