Artstar admin, Autor na ARTSTAR V.I.P.

Denis Tureček: Mistr etikety vydává svou první knihu!

Mistr etikety a odborník na savoir vivre, Denis Tureček, vydává svou první knihu, soubor pravidel společenského chování a jak je pak s grácií porušovat. Chcete vědět, jak se správně chovat ve společnosti? Denis Tureček vás to naučí v knize „Neřeš to! Usměj se, sluší ti to“.

Již brzy vyjde knižní novinka Denise Turečka, „Neřeš to! Usměj se, sluší ti to“. Jak nám Denis Tureček o knize prozradil a knihu přiblížil: „Je to vaše povolenka k tomu, jak si osvojit společenská pravidla – a pak je s grácií porušovat. Vědět, jaký vzkaz tím vlastně hodláte vyslat. Jinými slovy, pokud chcete jednat nekonvenčně, mějte aspoň natolik úrovně, abyste věděli, že neformálnost musí být uplatňována s formální precizností. Protože realita je taková, že žebra jíte rukama, i když se to etiketě nelíbí.“

Kniha vás naučí, kdy a jak být elegantní a kdy je boží vykašlat se na formality a přejít do lehké nadsázky. Když znáte pravidla, můžete si je s klidem přizpůsobit a realita společenských situací se vám otevře v úplně novém světle.

A jaké jsou nejčastější prohřešky, kterých se dopouštíme? „Evergreen: nedíváme se lidem do očí, když se s nimi seznamujeme, neumíme držet příbor a nabíráme si velké porce, pleteme si autentický projev s projevem nekultivovaným.“ radí Denis Tureček.

Na konci října bude kniha „Neřeš to! Usměj se, sluší ti to“ slavnostně pokřtěna za účasti mnoha známých osobností.

Logo knihy „Neřeš to! Usměj se, sluší ti to“

Kolumbijský malíř a sochař Fernando Botero

Fernando Botero byl kolumbijský malíř a sochař. Je považován za jednoho z největších umělců dvacátého století. Vytvořil si osobitý výtvarný styl, čerpající z odkazu evropských i mimoevropských uměleckých tradic. Charakteristickým znakem jeho díla, a to jak plastik, tak obrazů, je figurativní tvorba, jejíž předměty jsou proporčně předimenzované. Ve věku 91 let zemřel 15. 9.2023.

Narodil se v roce 1932 v Medellínu ve střední Kolumbii. O umění se začal zajímat jako chlapec a už v 15 letech prodával své kresby z býčích zápasů u bran arény v Bogotě.

Jeho kariéra nabrala na obrátkách v sedmdesátých letech, kdy se setkal s ředitelem jednoho z newyorských muzeí Dietriechem Malovem. Toho Boterovo umění uchvátilo a společně uspořádali několik výstav. Výtvarníka pak začali kontaktovat světoví obchodníci s uměním.

Typický styl, ve kterém jsou běžné předměty či lidé nafouknutí do absurdních rozměrů, se poprvé objevil na obraze Zátiší s mandolínou z roku 1957. Botero, milovník italské renesance, adaptoval i klasické dílo Leonarda da Vinciho Monu Lisu – v jeho verzi ale má florentská dáma nafouknuté tváře a neúměrně zmenšený obličejík.

Kolumbijský umělec se nicméně v souvislosti se svou tvorbou bránil slovům jako „tlustý“ a naopak se označoval za „obránce objemu“ v moderním umění. Gigantismus se promítl i do jeho sochařské tvorby. Jeho odkaz čítá až tři tisíce obrazů a na tři sta soch.

Zdroj: britannica.com

Legendy Einstürzende Neubauten již 18. října v Praze. Představí novou desku s pop music pro paralelní vesmíry a mezisvěty

Legendární německá kapela Einstürzende Neubauten vystoupí již 18. října v pražském Foru Karlín. Naživo představí své nové album nazvané Rampen (apm: alien pop music), které vyšlo letos v dubnu. Nahrávka vychází z volných živých improvizací, které její členové Blixa Bargeld, N. U. Unruh, Alexander Hacke, Jochen Arbeit, Rudolph Moser a Felix Gebhard hráli před dvěma roky na turné k zatím poslední desce Alles in Allem. Přináší novou uměleckou formu pojmenovanou apm – alien pop music: popovou hudbu pro paralelní vesmíry a mezisvěty, pro hyperprostory a mezizóny. Mikrokosmickou a mezigalaktickou zároveň. Předprodej vstupenek probíhá v sítích Ticketmaster a Ticketportal. Koncert pořádá agentura 10:15 Entertainment.

Těžko hledat v hudebním světě jméno, které by bylo více synonymem pro experiment a novátorství, než kapelu Einstürzende Neubauten. Od svého vzniku před čtyřiceti čtyřmi roky v Západním Berlíně se formace proslavila nejen tím, že používá vlastnoručně vyrobené nástroje z kovového šrotu a předmětů denní potřeby, ale především neúnavnými a neustále novými hudebními experimenty a zkoumáním neprobádaných zvukových území. Ovlivnila řadu dalších kapel a uměleckých žánrů – od tanečního divadla po výtvarné umění a film.

Einstürzende Neubauten vznikli 1. dubna 1980 vlastně náhodou. Blixa Bargeld byl požádán, zda by si nechtěl zahrát v berlínském klubu Moon, načež podle svých slov „prostě zavolal několika přátelůmˮ. A kdo měl ten večer čas, stal se zakládajícím členem této formace. Od debutového alba Kollaps v roce 1981 kapela měnila parametry mainstreamu a subkultury, aby nechala zaznít neslyšitelné – a možná i to dosud neslyšené. Tento experimentální terénní výzkum se nyní dostává do nové fáze – fáze „ramp”, ve které se kapela vrací ke svým kořenům a zároveň se znovu definuje. A vytváří vlastní žánr nazvaný apm – alien pop music.

Album Rampen (apm: alien pop music), na kterém se kapela dle svých slov představuje ze svých nejnepředvídatelnějších a nejnekonvenčnějších stránek, vychází z tzv. „ramp” živě zahraných na turné k desce Alles in Allem. „Rampa” znamená v interním jazyce kapely improvizovanou živou skladbu, kterou Einstürzende Neubauten vždy zařazují do programu svých koncertů. Tyto „rampy” pak využijí jako nápady nebo inspiraci pro nové album.

„Vždy jsme při koncertech improvizovali – v minulosti více než dnes. Později, když jsme měli k dispozici více materiálu a skladeb, improvizace se stala vzácnější, ale vždy zůstávala součástí našich koncertů. V jazyku naší kapely nazýváme tyto improvizace před publikem ´rampy´. Mnoho písní, které se ocitly na nahrávkách, vznikly právě jako takové rampy,” vysvětluje frontman Blixa Bargeld. Publikované verze ale nepochází z koncertů jako živáky, často třeba zvuk neměl dostatečnou kvalitu. Místo toho je kapela rekonstruuje jako vylepšené verze ve studiu. Někdy také vezme více verzí z různých koncertů.

Blixa Bargeld následně vysvětluje vznik aktuální nahrávky: „Na turné v roce 2022 jsme hráli částečně ukotvené rampy – tj. dopředu jsme se dohodli na minimálních východiscích: kdo začne, čím nebo jaké akordy. Po skončení turné jsme se rozhodli nejlepší rampy dodělat a nahrát na album. Z celkem 23 ramp jsme vybrali 15 a skladbu po skladbě jsme je nahráli ve studiu Candy Bomber v Berlíně. Nahrávali jsme způsobem jako kapely v 60. letech – všichni dohromady najednou. Samozřejmě, že někde jsme použili střihy, ale v základu jde o ´živou´ nahrávku. A takto vzniklo aktuální dvojalbum.”

„Rampen (apm: alien pop music) je popová hudba pro paralelní vesmíry a mezisvěty – pro hyperprostory a mezizóny. Je mikrokosmická a mezigalaktická zároveň. Je to všední nárok mimo všechny fyzikální zákony, s nímž Einstürzende Neubauten vstupují na stylovou půdu nikoho mezi minulostí a budoucností. Na jedné straně je tu návrat ke kořenům, na druhé straně vzniká z mohutných erupcí hluku, které se setkávají s kryptickými, často fragmentárními texty, nová umělecká forma: populární hudba pro cizince a vyděděnce. Z antipopu se stal mimozemský pop,” popisuje kapela.

Ne náhodou čistá grafika desky připomíná ikonický obal Bílého alba Beatles. „Vychází to z myšlenky, že Einstürzende Neubauten jsou v jiné sluneční soustavě stejně slavní jako Beatles v našem světě,” uzavírá Blixa Bargeld a poznamenává, že jde o balancování mezi avantgardou a jazykovou drzostí, provokací a popkulturní diskontinuitou. Tento přístup také přímo definuje ústřední téma, které se jako společná nit táhne všemi písněmi: změna, utopické myšlenkové hry a pomíjivost.

Nové album je k poslechu zde.

Předprodej vstupenek probíhá v sítích Ticketmaster a Ticketportal.

Více informací na http://www.1015.cz/.

Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře

Již tradiční kutnohorská kulturní akce nabízí každoročně v měsíci září zajímavý program pro děti i dospělé.

U příležitosti oslav sv. Václava, zakladatele české země a ochránce českých vinařů, se v Kutné Hoře tradičně konají Svatováclavské slavnosti, od 28. září. Již přes 30 let doplněné o přehlídku vín vinařské oblasti Čechy.

Návštěvníci se mohou těšit na den plný živé hudby mnoha žánrů, řemeslné trhy, program pro děti a mnoho dalšího. Lidová veselice, folková, country a moderní hudba, řemeslné trhy, ochutnávka vín.

Zdroj: kutnahora.cz

Arte Sella, galerie v přírodě pod širým nebem

Jedinečná výstava současného umění, která je umístěna pod širým nebem – Arte Sella. Arte Sella vznikla v roce 1986 a od té doby se stala významným místem pro setkávání umělců a milovníků přírody. Také je to místo, které navštěvuje mnoho návštěvníků po celý rok.

Arte Sella se nachází v Severní Itálii, asi 35 km od Tridentu (Trento). Cesta na místo je klikatá a vyvede vás do prostředí krásných alpských luk, kam landart tohoto stylu prostě skvěle zapadne.

Díla a prostor, který je obklopuje, dokonale ladí. Často nutí návštěvníka přemýšlet, jaký materiál kde byl použit a jaké má asi dílo vyznění třeba při dešti. Skvělá je také impozantnost většiny děl – procházíte mezi nimi jak velmi chytře postavenými kulisami chrámů, které působí jako vnořené do krajiny. Jinde zas pohledu dominují. Jinde je potřeba být zas dobrým pozorovatelem, protože některé kousky jsou jakoby prvoplánově skryty a vynoří se až po pohledu z toho správného úhlu, nebo pokud je člověk opravdu pozorným divákem.

Jedním z umělců, kteří mají v této neuvěřitelné galerii své dílo je i český umělec Krištof Kintera. Ten je známý svými inovativními a často provokativními díly, která kombinují sochařství, instalaci a multimédia. Jeho práce často zahrnují každodenní předměty, které přetváří nečekaným způsobem, čímž zkoumá témata jako městský život, konzumerismus a lidskou podstatu.

Dílo Krištofa Kintery je dokonce jedním ze symbolů Arte Selly, o tak významné dílo jde. Jedná se o jakousi věž z použitých zářivek, ale když se na ni díváte, hned vás nenapadne, že jde o zářivky. Musíte jít blíž a celé to pozorovat, jak je to neobyčejné a krásné a při tom základ je tak jednoduchý. Dílo se jmenuje Memorial světla, které bylo. Jak v průvodci galerie citují autora: „Zářivky poskytují světlo do našich životů. Jsou to velmi obyčejné předměty, které považujeme za samozřejmost a už je nepovažujeme za něco magického. Jedná se o hmatatelný monument zrozený z něčeho tak nehmotného, jako je světlo, a připomíná nám, že i když je umělé, je živé. Tato práce podtrhuje, jak lze velmi obyčejný předmět, který zjevně není hoden naší pozornosti, použít se záměrem dát život něčemu magickému: jak se v pohádkách stává, obyčejné se může stát neobyčejným.“

AH
Zdroj: http://www.artesella.it/it/

Norimberk: Bavorské historické a romantické městečko!

Krásné bavorské městečko leží na řece Pegnitz, severně od Mnichova. Město je charakteristické hrázděnými domky. Pro někoho jsou symbolem Norimberka bavorské klobásky, perník a vánoční trhy. Pro další je městem Albrechta Dürera, německého romantismu, skvostných kostelů, památek a muzeí.

Historie Norimberka se píše téměř tisíciletí. První písemný doklad se jménem Noremberc nese datum 16. 7. 1050. Tento den je považován za založení města a slaví se jako výročí. Štaufští panovníci Svaté říše římské tu nechali postavit hrad, který se později stal císařským sídlem. Pod jeho ochranou se sídlo rychle rozrůstalo a díky poloze na důležitých kupeckých stezkách vzkvétalo.

V roce 1219 bylo povýšeno na svobodné říšské město a brzy se přeměnilo ve významné obchodní a následně i politické středisko. Místní hrad se stal symbolem královské moci a město pokladnicí německé říše, kde byly uloženy korunovační klenoty.

V roce 1356 vydává Karel IV. Zlatou bulu, která mj. ukládá, že každý nový římský císař je povinen svolat svůj první sjezd, jednu z nejdůležitějších evropských událostí, právě do Norimberka. Zlatým věkem města je 15. a 16. století, kdy pokračuje prudký rozmach obchodu, věd a umění.

Nejen v Praze, ale i v Norimberku, nejdete Karlův most (německy Karlsbrücke) – název dvou mostů, které se překlenují řeku Pegnitz ve starém městě Norimberku.

Na Hlavním náměstí (Hauptmarkt) stojí kostel Panny Marie (Frauenkirche), který v roce 1355 založil Karel IV. Je na místě, kde bývala synagoga, k jejímuž zbourání – a pogromu na židovskou komunitu – dal panovník svolení, aby si zajistil přízeň představitelů města. V kostele nechal pokřtít svého syna a pozdějšího krále Václava IV. Na orloji kostela, jehož autorem je zřejmě Petr Parléř, stavitel Svatovítského chrámu na Pražském hradě, vždy v poledne sedm kurfiřtů vzdává Karlu IV. hold.

Moderní umění symbolizuje alegorická kašna Ehekarussell neboli Manželský kolotoč, kterou v letech 1977-1984 vytvořil sochař Jürgen Weber. Bronzové plastiky na mramorové kašně velmi naturalisticky zobrazují radosti a strasti manželství od prvního vzplanutí přes hádky až po smrt. Inspirací pro vznik kašny byla báseň Sladkohořký život manželský norimberského básníka a dramatika Hanse Sachse (1494-1576).

Na kopci v severovýchodním cípu Sebeldu stojí císařský hrad. Výrazný komplex budov s věžemi a nádvořími se táhne na pískovcovém hřbetu v délce 200 m. Z původní malé tvrze se v 11. století stalo opevněné sídlo, které sloužilo panovníkům při jejich cestách po říši.

Cestou z hradu si prohlédněte opevnění. Hradby kolem města měly původně 130 věží a lemoval je široký pás země, kde nic nerostlo. Celý obranný systém byl vybudován za pouhých sedm let. Pak se zastavte v Městském muzeu Fembohaus, které sídlí v honosném kupeckém domě z konce 16. století s renesančním průčelím.

V jedné z uliček pod hradem stojí hrázděný dům, v němž žil nejslavnější místní rodák Albrecht Dürer (1471-1528). Uvnitř je stálá expozice věnovaná jeho životu a dílu včetně ateliéru a tiskárny se vzorky nedokončených prací.

K vidění jsou originální grafiky i kopie slavných obrazů. V přízemí se můžete vyfotit u zvětšeniny proslulého autoportrétu, kde Dürer sám sebe ztvárnil jako Ježíše. Hned vedle domu sídlí slavná pivnice Augustiner Zur Schranke, kde mají např. kouřové pivo.

Na blízkém náměstí Albrechta Dürera je vchod do městského podzemí. Velká část starého města, celkem 25 000 m², je totiž poddolována. Štoly a sklepní systémy původně sloužily pro výrobu a skladování piva.

Krásná kašna (Schöner Brunnen) se nachází na západní straně náměstí Hauptmarkt stejně jako kostel Panny Marie. Kašna byla zhotovena v gotickém stylu roku 1396 a jedná se o kamennou věž tyčící se do výše 19 metrů. Kolem věže je 40 soch ve čtyřech řadách nad sebou (alegorie filozofie, sedmi svobodných umění, čtyři evangelisté a čtyři církevní otcové, sedm kurfiřtů, devět hrdinů, sedm proroků a Mojžíš). Kašnu ohraničuje kovaná mříž z roku 1587 a na mříži je umístěn „norimberský zlatý prsten“ (kroužek norimberských řemeslnických tovaryšů). Traduje se, že prsten splní přání tomu, kdo jím otočí dokola.

Foto: Alexandra Hejlová, nuernberg.de

Umělecký sloh a umělecké směry v dějinách umění

Umělecký sloh představuje důležitý koncept v dějinách umění, který se vztahuje k určité jednotné podobě výrazu, jež je charakteristická pro specifické historické období. Tento sloh se může projevovat v různých oblastech umění – od architektury přes malířství, sochařství až po užité umění a módní styly. Jeho charakteristiky se mění v závislosti na dobových vlivech, kulturních normách a společenské dynamice.

Klasické slohy do 19. století

V evropských dějinách umění před 19. stoletím jsou klasické slohy rozlišovány do několika významných kategorií, které reflektují vývoj myšlení a estetiky:

1. Románský sloh (11. – 12. století) je známý svou masivní architekturou, mohutnými kamennými konstrukcemi a polokruhovými oblouky. Typické jsou pro něj románské kostely a kláštery, které měly za úkol ustavit silný pocit stability a trvanlivosti.

2. Gotika (12. – 16. století) se vyznačuje štíhlými strukturami, stabilními opěrnými systémy a vertikálními liniemi, což umožnilo vznik katedrál s vysokými okny a bohatými vitrážemi. Tato doba přinesla také rozvoj sochařství a malířství.

3. Renesance (14. – 17. století) nastolila nový pohled na člověka a přírodu, kladla důraz na humanismus a studium antiky. Značným způsobem ovlivnila architekturu, malbu a sochařství, přičemž umělci jako Leonardo da Vinci a Michelangelo se stali ikonami této doby.

4. Baroko (17. – 18. století) se projevuje v dramatických emocích, rozmáchlých kompozicích a bohatě dekorovaných prostorách. Barokní umění směřovalo k oslnění a vyjádření božské přítomnosti skrze umění.

5. Rokoko (18. století) je spojeno s lehkostí, elegancí a intimními scénami, které odrážejí život aristokracie. Tento styl se vyznačuje hravými motivy a detailními ornamenty.

6. Klasicismus (18. – 19. století) přivedl nazpět k ideálům antiky a jeho cílem byla harmonie, rovnováha a rozumovost. Umělci usilovali o vytvoření děl, která by vyjadřovala morální hodnoty a estetické normy.

Slohy 19. století a umělecké směry

V 19. století se na scéně objevují další umělecké slohy, které mají široký dopad na kulturu a životní styl:

– Empír vyznačující se používáním historických odkazů a symboliky, dominantní především ve stavebnictví a nábytku.
– Biedermeier, který se soustředil na každodenní život a domácí pohodu, odrážel touhu po klidné a útulné estetice.
– Historismus, který se vyznačoval inspirací z minulých slohů, často vedl k eklatantním misinterpretačním stylem.
– Secese, která reprezentovala prolnutí umění a řemesel, ať už v architektuře nebo výtvarném umění, a snažila se překonat rigidní hranice předchozích slohů.

Na konci 19. století se také vyvíjejí různé umělecké směry, jako jsou romantismus, realismus a impresionismus. Tyto směry již neprojevují tak univerzální charakter a více se soustředí na jednotlivé aspekty lidské zkušenosti a vnímání, proto jsou častěji označovány za „ismy“. Tyto směry, ačkoliv mají vliv na moderní umění, nejsou považovány za umělecké slohy ve stejném slova smyslu, jaké známe z předchozích epoch.

Umělecký sloh a umělecké směry jsou klíčovými koncepty v analýze dějin umění. Zatímco klasické slohy prezentují konzistentní estetická vyjádření v různých oborech během vymezených historických období, umělecké směry 19. století a následně naznačují individuálnější přístup k uměleckému vyjádření, reflektující bohatství lidské zkušenosti. Rozlišení mezi těmito termíny, zejména pro 19. století, však zůstává nejednoznačné, což ukazuje na dynamický a rozličný charakter umělecké produkce.

Americký módní fotograf a filmař Bruce Weber v Praze!

Bruce Weber je ve světě fotografie pojem a nepřehlédnutelný fenomén. Proslavil se především fotografickými sériemi pro módní časopisy, jako jsou Vogue, The Interview nebo Vanity Fair, a spoluprací s předními módními značkami (jako Calvin Klein nebo Ralph Lauren). Paralelně se ale věnoval i portrétní, reportážní a krajinné tvorbě. Pro kapelu Pet Shop Boys nebo pro zpěváka Chrise Isaaka natáčel také hudební videoklipy a vytvořil několik celovečerních filmů.

Celosvětově známý tvůrce teď představuje svou celoživotní tvorbu v Praze v Domě U Kamenného zvonu na výstavě nazvané My Education. „Když se řekne Bruce Weber, vybaví se mi fotografie, kterou měl můj bratr od 80. let v pokoji, aniž bych v té době jeho jméno slyšela. Když jsem při průzkumu archivů zjistila, že autorem Brooke Shields na motorce, se kterou jsme vyrůstali, je Bruce Weber, tak jsem pochopila, že jsem opravdu ta správná osoba, která má udělat jeho retrospektivu, protože nikdo ho nezná tak dobře, jako já,“ směje se kurátorka Galerie hlavního města Prahy Helena Musilová, která výstavu připravila v přímé spolupráci s autorem.

Weber průběžně fotografuje významné osobnosti z kulturního a politického života, mezi jeho nejslavnější snímky patří například unikátní portréty Nelsona Mandely, Georgie O’Keeffe či Louise Bourgeoise.

Bruce Weber je jedním z posledních klasických fotografů, kteří pořizují snímky na film. Výstava My Education je retrospektivou jeho celoživotní práce. Kromě fotek slavných osobností, mezi něž patří Madonna, Amy Winehouse, Brad Pitt či Johnny Depp, je na výstavě poodhalena i jeho láska ke psům, jimž v minulosti věnoval celou knihu fotek. Velká část expozice se také soustředí na snímky atletů. Při otázce, proč je zrovna Praha tím pravým místem pro výstavu, odpovídá Bruce klasickou frází romantických filmů. „Když jsem přijel do Prahy, pomyslel jsem si Where have you been all my life?“

Foto: Bruce Weber, hollywoodreporter.com

LÍBÁNÍ PODLE ZVĚROKRUHU – VÁHY ( 23. 9. – 22. 10.)

Jde o sedmé znamení zvěrokruhu. Je to znamení vzdušné, kladné, mužské, elektrické, jižní, denní, impulzivní. Vládcem celého znamení je planeta Venuše, která je také vládcem Býka.

Pro Váhy je charakteristická otevřenost v jednání, bezelstnost a přímočarost. Vždycky od druhého očekávají to nejlepší, podlost jim není vlastní. Jejich základním povahovým rysem je laskavost, mimořádná přizpůsobivost, přímost a ušlechtilost. Mají velkou intuicí, smysl pro spravedlnost, milují krásu, vyhledávají harmonii a rádi se obklopují uměleckými předměty.. Váhy nemilují hádky, rozpory a konflikty, od takových situací raději utečou, čímž jsou někdy považován za zbabělce.

Líbání s nimi příliš přesvědčivé není. Stává se jim totiž, že jsou myšlenkami někde jinde, že se do kontaktu s druhou osobou správně nepoloží. Také mnohdy špatně hospodaří s dechem, proto jsou jejich polibky spíše krátké, kamarádské, nikoliv dlouhé a vášnivé.

Ilustrace ke knize KNIHA O LÍBÁNÍ – Alexandra Hejlová

Příspěvek byl zpracován podle knihy Marie Formáčkové a Jindřicha Krause KNIHA O LÍBÁNÍ, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline,www.jindrichkraus.cz . Kniha je k dostání u všech knihkupců a také v elektronické podobě na www.kosmas.cz.

AUTOR: zpracovala Alexandra Hejlová

FOTO: Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline

Dalgona Coffe snadno a rychle

Jednoduchý recept na lahodnou ledovou kávu Dalgona, kterou si doma připravíte během pár minut. K přípravě vám totiž bude stačit pouze pět surovin a tyčový mixér.

Na přípravu Dalgona Coffe budete potřebovat:

2 lžíce instantní kávy dle výběru

2 lžíce studené vody

2 lžíce cukru

300 ml mléka

led

Postup:

V mixovací nádobce smíchejte kávu s vodou a cukrem. Pomocí šlehací metli všechny suroviny vyšlehejte do hustého krému. Připravenou sklenici si do 2/3 naplňte mlékem a ledem a do zbytku nandejte připravený kávový krém.