Artstar admin, Autor na ARTSTAR V.I.P.

Svatováclavské slavnosti v Kutné Hoře

Již tradiční kutnohorská kulturní akce nabízí každoročně v měsíci září zajímavý program pro děti i dospělé.

U příležitosti oslav sv. Václava, zakladatele české země a ochránce českých vinařů, se v Kutné Hoře tradičně konají Svatováclavské slavnosti, od 28. září. Již přes 30 let doplněné o přehlídku vín vinařské oblasti Čechy.

Návštěvníci se mohou těšit na den plný živé hudby mnoha žánrů, řemeslné trhy, program pro děti a mnoho dalšího. Lidová veselice, folková, country a moderní hudba, řemeslné trhy, ochutnávka vín.

Zdroj: kutnahora.cz

Arte Sella, galerie v přírodě pod širým nebem

Jedinečná výstava současného umění, která je umístěna pod širým nebem – Arte Sella. Arte Sella vznikla v roce 1986 a od té doby se stala významným místem pro setkávání umělců a milovníků přírody. Také je to místo, které navštěvuje mnoho návštěvníků po celý rok.

Arte Sella se nachází v Severní Itálii, asi 35 km od Tridentu (Trento). Cesta na místo je klikatá a vyvede vás do prostředí krásných alpských luk, kam landart tohoto stylu prostě skvěle zapadne.

Díla a prostor, který je obklopuje, dokonale ladí. Často nutí návštěvníka přemýšlet, jaký materiál kde byl použit a jaké má asi dílo vyznění třeba při dešti. Skvělá je také impozantnost většiny děl – procházíte mezi nimi jak velmi chytře postavenými kulisami chrámů, které působí jako vnořené do krajiny. Jinde zas pohledu dominují. Jinde je potřeba být zas dobrým pozorovatelem, protože některé kousky jsou jakoby prvoplánově skryty a vynoří se až po pohledu z toho správného úhlu, nebo pokud je člověk opravdu pozorným divákem.

Jedním z umělců, kteří mají v této neuvěřitelné galerii své dílo je i český umělec Krištof Kintera. Ten je známý svými inovativními a často provokativními díly, která kombinují sochařství, instalaci a multimédia. Jeho práce často zahrnují každodenní předměty, které přetváří nečekaným způsobem, čímž zkoumá témata jako městský život, konzumerismus a lidskou podstatu.

Dílo Krištofa Kintery je dokonce jedním ze symbolů Arte Selly, o tak významné dílo jde. Jedná se o jakousi věž z použitých zářivek, ale když se na ni díváte, hned vás nenapadne, že jde o zářivky. Musíte jít blíž a celé to pozorovat, jak je to neobyčejné a krásné a při tom základ je tak jednoduchý. Dílo se jmenuje Memorial světla, které bylo. Jak v průvodci galerie citují autora: „Zářivky poskytují světlo do našich životů. Jsou to velmi obyčejné předměty, které považujeme za samozřejmost a už je nepovažujeme za něco magického. Jedná se o hmatatelný monument zrozený z něčeho tak nehmotného, jako je světlo, a připomíná nám, že i když je umělé, je živé. Tato práce podtrhuje, jak lze velmi obyčejný předmět, který zjevně není hoden naší pozornosti, použít se záměrem dát život něčemu magickému: jak se v pohádkách stává, obyčejné se může stát neobyčejným.“

AH
Zdroj: http://www.artesella.it/it/

Norimberk: Bavorské historické a romantické městečko!

Krásné bavorské městečko leží na řece Pegnitz, severně od Mnichova. Město je charakteristické hrázděnými domky. Pro někoho jsou symbolem Norimberka bavorské klobásky, perník a vánoční trhy. Pro další je městem Albrechta Dürera, německého romantismu, skvostných kostelů, památek a muzeí.

Historie Norimberka se píše téměř tisíciletí. První písemný doklad se jménem Noremberc nese datum 16. 7. 1050. Tento den je považován za založení města a slaví se jako výročí. Štaufští panovníci Svaté říše římské tu nechali postavit hrad, který se později stal císařským sídlem. Pod jeho ochranou se sídlo rychle rozrůstalo a díky poloze na důležitých kupeckých stezkách vzkvétalo.

V roce 1219 bylo povýšeno na svobodné říšské město a brzy se přeměnilo ve významné obchodní a následně i politické středisko. Místní hrad se stal symbolem královské moci a město pokladnicí německé říše, kde byly uloženy korunovační klenoty.

V roce 1356 vydává Karel IV. Zlatou bulu, která mj. ukládá, že každý nový římský císař je povinen svolat svůj první sjezd, jednu z nejdůležitějších evropských událostí, právě do Norimberka. Zlatým věkem města je 15. a 16. století, kdy pokračuje prudký rozmach obchodu, věd a umění.

Nejen v Praze, ale i v Norimberku, nejdete Karlův most (německy Karlsbrücke) – název dvou mostů, které se překlenují řeku Pegnitz ve starém městě Norimberku.

Na Hlavním náměstí (Hauptmarkt) stojí kostel Panny Marie (Frauenkirche), který v roce 1355 založil Karel IV. Je na místě, kde bývala synagoga, k jejímuž zbourání – a pogromu na židovskou komunitu – dal panovník svolení, aby si zajistil přízeň představitelů města. V kostele nechal pokřtít svého syna a pozdějšího krále Václava IV. Na orloji kostela, jehož autorem je zřejmě Petr Parléř, stavitel Svatovítského chrámu na Pražském hradě, vždy v poledne sedm kurfiřtů vzdává Karlu IV. hold.

Moderní umění symbolizuje alegorická kašna Ehekarussell neboli Manželský kolotoč, kterou v letech 1977-1984 vytvořil sochař Jürgen Weber. Bronzové plastiky na mramorové kašně velmi naturalisticky zobrazují radosti a strasti manželství od prvního vzplanutí přes hádky až po smrt. Inspirací pro vznik kašny byla báseň Sladkohořký život manželský norimberského básníka a dramatika Hanse Sachse (1494-1576).

Na kopci v severovýchodním cípu Sebeldu stojí císařský hrad. Výrazný komplex budov s věžemi a nádvořími se táhne na pískovcovém hřbetu v délce 200 m. Z původní malé tvrze se v 11. století stalo opevněné sídlo, které sloužilo panovníkům při jejich cestách po říši.

Cestou z hradu si prohlédněte opevnění. Hradby kolem města měly původně 130 věží a lemoval je široký pás země, kde nic nerostlo. Celý obranný systém byl vybudován za pouhých sedm let. Pak se zastavte v Městském muzeu Fembohaus, které sídlí v honosném kupeckém domě z konce 16. století s renesančním průčelím.

V jedné z uliček pod hradem stojí hrázděný dům, v němž žil nejslavnější místní rodák Albrecht Dürer (1471-1528). Uvnitř je stálá expozice věnovaná jeho životu a dílu včetně ateliéru a tiskárny se vzorky nedokončených prací.

K vidění jsou originální grafiky i kopie slavných obrazů. V přízemí se můžete vyfotit u zvětšeniny proslulého autoportrétu, kde Dürer sám sebe ztvárnil jako Ježíše. Hned vedle domu sídlí slavná pivnice Augustiner Zur Schranke, kde mají např. kouřové pivo.

Na blízkém náměstí Albrechta Dürera je vchod do městského podzemí. Velká část starého města, celkem 25 000 m², je totiž poddolována. Štoly a sklepní systémy původně sloužily pro výrobu a skladování piva.

Krásná kašna (Schöner Brunnen) se nachází na západní straně náměstí Hauptmarkt stejně jako kostel Panny Marie. Kašna byla zhotovena v gotickém stylu roku 1396 a jedná se o kamennou věž tyčící se do výše 19 metrů. Kolem věže je 40 soch ve čtyřech řadách nad sebou (alegorie filozofie, sedmi svobodných umění, čtyři evangelisté a čtyři církevní otcové, sedm kurfiřtů, devět hrdinů, sedm proroků a Mojžíš). Kašnu ohraničuje kovaná mříž z roku 1587 a na mříži je umístěn „norimberský zlatý prsten“ (kroužek norimberských řemeslnických tovaryšů). Traduje se, že prsten splní přání tomu, kdo jím otočí dokola.

Foto: Alexandra Hejlová, nuernberg.de

Umělecký sloh a umělecké směry v dějinách umění

Umělecký sloh představuje důležitý koncept v dějinách umění, který se vztahuje k určité jednotné podobě výrazu, jež je charakteristická pro specifické historické období. Tento sloh se může projevovat v různých oblastech umění – od architektury přes malířství, sochařství až po užité umění a módní styly. Jeho charakteristiky se mění v závislosti na dobových vlivech, kulturních normách a společenské dynamice.

Klasické slohy do 19. století

V evropských dějinách umění před 19. stoletím jsou klasické slohy rozlišovány do několika významných kategorií, které reflektují vývoj myšlení a estetiky:

1. Románský sloh (11. – 12. století) je známý svou masivní architekturou, mohutnými kamennými konstrukcemi a polokruhovými oblouky. Typické jsou pro něj románské kostely a kláštery, které měly za úkol ustavit silný pocit stability a trvanlivosti.

2. Gotika (12. – 16. století) se vyznačuje štíhlými strukturami, stabilními opěrnými systémy a vertikálními liniemi, což umožnilo vznik katedrál s vysokými okny a bohatými vitrážemi. Tato doba přinesla také rozvoj sochařství a malířství.

3. Renesance (14. – 17. století) nastolila nový pohled na člověka a přírodu, kladla důraz na humanismus a studium antiky. Značným způsobem ovlivnila architekturu, malbu a sochařství, přičemž umělci jako Leonardo da Vinci a Michelangelo se stali ikonami této doby.

4. Baroko (17. – 18. století) se projevuje v dramatických emocích, rozmáchlých kompozicích a bohatě dekorovaných prostorách. Barokní umění směřovalo k oslnění a vyjádření božské přítomnosti skrze umění.

5. Rokoko (18. století) je spojeno s lehkostí, elegancí a intimními scénami, které odrážejí život aristokracie. Tento styl se vyznačuje hravými motivy a detailními ornamenty.

6. Klasicismus (18. – 19. století) přivedl nazpět k ideálům antiky a jeho cílem byla harmonie, rovnováha a rozumovost. Umělci usilovali o vytvoření děl, která by vyjadřovala morální hodnoty a estetické normy.

Slohy 19. století a umělecké směry

V 19. století se na scéně objevují další umělecké slohy, které mají široký dopad na kulturu a životní styl:

– Empír vyznačující se používáním historických odkazů a symboliky, dominantní především ve stavebnictví a nábytku.
– Biedermeier, který se soustředil na každodenní život a domácí pohodu, odrážel touhu po klidné a útulné estetice.
– Historismus, který se vyznačoval inspirací z minulých slohů, často vedl k eklatantním misinterpretačním stylem.
– Secese, která reprezentovala prolnutí umění a řemesel, ať už v architektuře nebo výtvarném umění, a snažila se překonat rigidní hranice předchozích slohů.

Na konci 19. století se také vyvíjejí různé umělecké směry, jako jsou romantismus, realismus a impresionismus. Tyto směry již neprojevují tak univerzální charakter a více se soustředí na jednotlivé aspekty lidské zkušenosti a vnímání, proto jsou častěji označovány za „ismy“. Tyto směry, ačkoliv mají vliv na moderní umění, nejsou považovány za umělecké slohy ve stejném slova smyslu, jaké známe z předchozích epoch.

Umělecký sloh a umělecké směry jsou klíčovými koncepty v analýze dějin umění. Zatímco klasické slohy prezentují konzistentní estetická vyjádření v různých oborech během vymezených historických období, umělecké směry 19. století a následně naznačují individuálnější přístup k uměleckému vyjádření, reflektující bohatství lidské zkušenosti. Rozlišení mezi těmito termíny, zejména pro 19. století, však zůstává nejednoznačné, což ukazuje na dynamický a rozličný charakter umělecké produkce.

Americký módní fotograf a filmař Bruce Weber v Praze!

Bruce Weber je ve světě fotografie pojem a nepřehlédnutelný fenomén. Proslavil se především fotografickými sériemi pro módní časopisy, jako jsou Vogue, The Interview nebo Vanity Fair, a spoluprací s předními módními značkami (jako Calvin Klein nebo Ralph Lauren). Paralelně se ale věnoval i portrétní, reportážní a krajinné tvorbě. Pro kapelu Pet Shop Boys nebo pro zpěváka Chrise Isaaka natáčel také hudební videoklipy a vytvořil několik celovečerních filmů.

Celosvětově známý tvůrce teď představuje svou celoživotní tvorbu v Praze v Domě U Kamenného zvonu na výstavě nazvané My Education. „Když se řekne Bruce Weber, vybaví se mi fotografie, kterou měl můj bratr od 80. let v pokoji, aniž bych v té době jeho jméno slyšela. Když jsem při průzkumu archivů zjistila, že autorem Brooke Shields na motorce, se kterou jsme vyrůstali, je Bruce Weber, tak jsem pochopila, že jsem opravdu ta správná osoba, která má udělat jeho retrospektivu, protože nikdo ho nezná tak dobře, jako já,“ směje se kurátorka Galerie hlavního města Prahy Helena Musilová, která výstavu připravila v přímé spolupráci s autorem.

Weber průběžně fotografuje významné osobnosti z kulturního a politického života, mezi jeho nejslavnější snímky patří například unikátní portréty Nelsona Mandely, Georgie O’Keeffe či Louise Bourgeoise.

Bruce Weber je jedním z posledních klasických fotografů, kteří pořizují snímky na film. Výstava My Education je retrospektivou jeho celoživotní práce. Kromě fotek slavných osobností, mezi něž patří Madonna, Amy Winehouse, Brad Pitt či Johnny Depp, je na výstavě poodhalena i jeho láska ke psům, jimž v minulosti věnoval celou knihu fotek. Velká část expozice se také soustředí na snímky atletů. Při otázce, proč je zrovna Praha tím pravým místem pro výstavu, odpovídá Bruce klasickou frází romantických filmů. „Když jsem přijel do Prahy, pomyslel jsem si Where have you been all my life?“

Foto: Bruce Weber, hollywoodreporter.com

LÍBÁNÍ PODLE ZVĚROKRUHU – VÁHY ( 23. 9. – 22. 10.)

Jde o sedmé znamení zvěrokruhu. Je to znamení vzdušné, kladné, mužské, elektrické, jižní, denní, impulzivní. Vládcem celého znamení je planeta Venuše, která je také vládcem Býka.

Pro Váhy je charakteristická otevřenost v jednání, bezelstnost a přímočarost. Vždycky od druhého očekávají to nejlepší, podlost jim není vlastní. Jejich základním povahovým rysem je laskavost, mimořádná přizpůsobivost, přímost a ušlechtilost. Mají velkou intuicí, smysl pro spravedlnost, milují krásu, vyhledávají harmonii a rádi se obklopují uměleckými předměty.. Váhy nemilují hádky, rozpory a konflikty, od takových situací raději utečou, čímž jsou někdy považován za zbabělce.

Líbání s nimi příliš přesvědčivé není. Stává se jim totiž, že jsou myšlenkami někde jinde, že se do kontaktu s druhou osobou správně nepoloží. Také mnohdy špatně hospodaří s dechem, proto jsou jejich polibky spíše krátké, kamarádské, nikoliv dlouhé a vášnivé.

Ilustrace ke knize KNIHA O LÍBÁNÍ – Alexandra Hejlová

Příspěvek byl zpracován podle knihy Marie Formáčkové a Jindřicha Krause KNIHA O LÍBÁNÍ, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline,www.jindrichkraus.cz . Kniha je k dostání u všech knihkupců a také v elektronické podobě na www.kosmas.cz.

AUTOR: zpracovala Alexandra Hejlová

FOTO: Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline

Dalgona Coffe snadno a rychle

Jednoduchý recept na lahodnou ledovou kávu Dalgona, kterou si doma připravíte během pár minut. K přípravě vám totiž bude stačit pouze pět surovin a tyčový mixér.

Na přípravu Dalgona Coffe budete potřebovat:

2 lžíce instantní kávy dle výběru

2 lžíce studené vody

2 lžíce cukru

300 ml mléka

led

Postup:

V mixovací nádobce smíchejte kávu s vodou a cukrem. Pomocí šlehací metli všechny suroviny vyšlehejte do hustého krému. Připravenou sklenici si do 2/3 naplňte mlékem a ledem a do zbytku nandejte připravený kávový krém.

Ing. Petra Kliková radí: Víte, že jako diabetik můžete získat příspěvek na pedikúru od pojišťovny?

Příspěvky zdravotních pojišťoven na pedikúru pro diabetiky se v Česku mohou lišit podle jednotlivých pojišťoven a jejich programů prevence. Obecně platí, že pojišťovny často přispívají na zdravotní nebo přístrojovou pedikúru zejména u diabetiků, kteří mají vyšší riziko vzniku komplikací nohou, jako jsou diabetické vředy nebo neuropatie.

Několik příkladů, jak mohou pojišťovny diabetikům přispívat:

1. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)

VZP nabízí příspěvky v rámci programu *“Klub pevného zdraví“*, kde poskytuje preventivní příspěvky na různé zdravotní služby, včetně pedikúry. Pro diabetiky je to často spojeno s prevencí diabetických komplikací, a v rámci tohoto programu mohou pojištěnci získat určitou částku na zdravotní pedikúru. Přesné podmínky a výše příspěvků se mohou lišit každý rok, ale příspěvek se pohybuje okolo 500 až 1000 Kč ročně.

2. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV)

ZPMV poskytuje příspěvky v rámci *preventivních balíčků* pro chronicky nemocné, včetně diabetiků. Pedikúra může být součástí balíčku pro diabetiky, a příspěvek na zdravotní pedikúru může dosahovat 500 až 1000 Kč.

3. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)

ČPZP v rámci svého *programu prevence* také přispívá na zdravotní pedikúru pro diabetiky. Pojištěnci mohou žádat o příspěvky až do výše 1000 Kč ročně. Tento příspěvek je často zaměřen na podporu prevence komplikací spojených s diabetem.

4. Revírní bratrská pokladna (RBP)

RBP poskytuje příspěvky na pedikúru pro diabetiky v rámci programu *“Zdraví 90″*, zaměřeného na prevenci diabetických komplikací. Výše příspěvku se pohybuje kolem 500 až 1000 Kč ročně.

5. Oborová zdravotní pojišťovna (OZP)

OZP nabízí příspěvky na preventivní péči pro diabetiky v rámci programu VITAKARTA. Diabetici mohou získat příspěvek na pedikúru jako součást péče o nohy, což opět pomáhá předcházet komplikacím spojeným s diabetem.

Jak získat příspěvek na pedikúru?

Obvykle je nutné splnit několik podmínek, jako je doložení diagnózy diabetu, předložení dokladu o úhradě za pedikúru a podání žádosti přes zákaznický portál nebo osobně na pobočce pojišťovny. Každá pojišťovna může mít své specifické požadavky, proto je vhodné si podmínky zjistit přímo u své pojišťovny.

Ing. Petra Kliková radí:

Doporučuji zkontrolovat aktuální informace na webových stránkách vaší pojišťovny nebo kontaktovat jejich zákaznickou podporu pro podrobnosti o možnostech příspěvků.

Zdroj: Ing. Petra Kliková – Hilarion, https://hilarion.cz/

Cappuccino: nejpopulárnější káva s mlékem

Kolik kávových nápojů se dá vytvořit z espressa a zpěněného mléka? Víc, než si umíte představit! Nejznámějším a doposud nejoblíbenějším je však nepochybně cappuccino.

Italský nápoj s rakouskými kořeny

I když cappuccino vzniklo v Itálii okolo roku 1900, jeho rakouský předchůdce je o něco starší. První písemná zmínka o nápoji kapuziner pochází z roku 1805. Už tehdy se v rakouských kavárenských domech připravoval tento lahodný kávový nápoj se smetanou a cukrem. Jeho název byl odvozený od barvy oděvu místních kapucínů. V italském prostředí se pojem cappuccio, který doslova znamená kapucína, postupně zadaptoval do současné podoby cappuccino.

I když se v Itálii o cappuccinu mluvilo už před druhou světovou válkou, moderní cappuccino, jak ho známe dnes, vzniklo až po ní. Jeho zrod lze datovat okolo roku 1950, kdy začala tzv. éra cremy. Díky technickému pokroku dokázaly nové kávovary vytvořit vysoký tlak, s jehož pomocí mohli baristé připravovat espresso s bohatou cremou i snadno napěnit mléko nebo smetanu.

Čím se liší cappuccino od kávy s mlékem?

Někomu se může zdát, že cappuccino je jen obyčejná káva s mlékem. Není to však docela pravda. Celá podstata tradičního cappuccina je založená na struktuře tří rovnoměrných vrstev: espressa, zpěněného mléka a našlehané pěny.

Základem každého cappuccina je především dobře připravené espresso. Většina lidí sice preferuje spíše tmavší pražení a hořčejší tóny, ale v cappuccinu krásně vyniknou i světlejší pražené kávy s jemnou aciditou.

Podle Národního italského institutu by se k 25 až 30 ml espressa mělo přidat cca 125 ml našlehaného mléka. Mléko by mělo být vychlazené a obsahovat min. 3,5 % tuku, protože právě tuk zaručuje jeho správné našlehání. Cappuccino by se mělo podávat v nahřátém šálku na cappuccino s jemnou vrstvou mikropěny.

Příprava cappuccina: klasický versus moderní přístup

I ve světě kávy dochází k vývoji, posunu a modernizaci. Není tomu jinak ani v případě cappuccina, které si také prošlo svým vývojem.

Klasický přístup k přípravě cappuccina, který ještě i dnes najdete v Itálii či ve většině slovenských kaváren, vychází z přesvědčení, že jedinečnost tohoto nápoje spočívá v jeho jasné struktuře. Cappuccino, to jsou tři rovnoměrné složky espressa, mléka a pěny, které by měly být, podle zarytých klasiků, od sebe oddělené a definovat tak nejen vzhled nápoje, ale i jeho chuť.

Moderní přístup však tvrdí, že časy hrubé, těžké mléčné pěny jsou už pasé a povrch cappuccina by měla tvořit jemná, nadýchaná mikropěna. Místo bílého, neforemného „polštáře“ by měl barista umět z našlehaného mléka vytvořit dokonalý latte art. I v chuti by mělo být cappuccino jiné – každý doušek by měl být stejně harmonický a lahodný, rozdíly mezi jednotlivými vrstvami by tedy neměly být vůbec cítit.

Ať už patříte k vyznavačům staré nebo nové školy, příprava cappuccina se i dnes považuje za zkoušku zručnosti baristů. Konec konců, cappuccino není jen obyčejná káva s mlékem.

Zdroj: ebenica coffee

Bydlení ve stylu L’Art de Vivre

Styl L’Art de Vivre vychází z podstaty jednoduchosti. Žádná vyumělkovanost, předpojatost ani extrémní perfekcionalismus zde nemá místo. Tvrdí se, že tento minimalistický styl má své kořeny v Americe, ale nejvíce se váže a dovedli ho do k dokonalosti Francouzi.

Francouzi milují malé věci v životě. Zbožňují kulturu, módu, kavárny, festivaly, nakupování a historické architektonické klenoty, restaurace, k nimž bezesporu patří vysoká gastronomie a luxusní vína. To vše když smícháte, dostanete pestrý návod, jak si náležitě okořenit život.

L’Art de Vivre můžete chápat jako komplex věcí, které dávají životu barvu, texturu, ale i hloubku, hodnotu či v neposlední řadě radost. Umění žít je obecný pojem, který zahrnuje všechny aspekty a všechny oblasti života. Je tu rozdíl mezi skutečným životem – prostým potěšením autenticky a intenzivně žijícím – a povrchními hodnotami zábavných nebo monotónních dokonalostí, které se snaží být příliš organizované.

Interiéry ve stylu L’Art de Vivre můžete nalézt jak v otevřených loftech, tak ve starém domku či malém bytě. Kdybychom měli popsat slovy styl L’Art de Vivre v bydlení, byla by to kombinace vintage se špetkou boho stylu lehce ovlivněným industriálním stylem. Vše působí volně, svobodně, vyzařuje chuť žít.

Prostory jsou velice často luxusní a světlé. Interiéry zdobí nejrůznější kvalitní klasická čalouněná křesla, křesílka, klasické šatní skříně, které sdílejí barevný a útulný prostor. Dřevěné prvky s čistými liniemi nejsou výjimkou. Setkáte se častokrát se starožitnostmi, jako kdyby z výkladní skříně, které však byly láskyplně shromážděny a sousedí s moderním nábytkem a moderním vybavením. Dekorace plnící zkrášlovací funkci se také řídí heslem: všeho s mírou!