Artstar admin, Autor na ARTSTAR V.I.P.

Ing. Petra Kliková radí: Víte, že jako diabetik můžete získat příspěvek na pedikúru od pojišťovny?

Příspěvky zdravotních pojišťoven na pedikúru pro diabetiky se v Česku mohou lišit podle jednotlivých pojišťoven a jejich programů prevence. Obecně platí, že pojišťovny často přispívají na zdravotní nebo přístrojovou pedikúru zejména u diabetiků, kteří mají vyšší riziko vzniku komplikací nohou, jako jsou diabetické vředy nebo neuropatie.

Několik příkladů, jak mohou pojišťovny diabetikům přispívat:

1. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP)

VZP nabízí příspěvky v rámci programu *“Klub pevného zdraví“*, kde poskytuje preventivní příspěvky na různé zdravotní služby, včetně pedikúry. Pro diabetiky je to často spojeno s prevencí diabetických komplikací, a v rámci tohoto programu mohou pojištěnci získat určitou částku na zdravotní pedikúru. Přesné podmínky a výše příspěvků se mohou lišit každý rok, ale příspěvek se pohybuje okolo 500 až 1000 Kč ročně.

2. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra (ZPMV)

ZPMV poskytuje příspěvky v rámci *preventivních balíčků* pro chronicky nemocné, včetně diabetiků. Pedikúra může být součástí balíčku pro diabetiky, a příspěvek na zdravotní pedikúru může dosahovat 500 až 1000 Kč.

3. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP)

ČPZP v rámci svého *programu prevence* také přispívá na zdravotní pedikúru pro diabetiky. Pojištěnci mohou žádat o příspěvky až do výše 1000 Kč ročně. Tento příspěvek je často zaměřen na podporu prevence komplikací spojených s diabetem.

4. Revírní bratrská pokladna (RBP)

RBP poskytuje příspěvky na pedikúru pro diabetiky v rámci programu *“Zdraví 90″*, zaměřeného na prevenci diabetických komplikací. Výše příspěvku se pohybuje kolem 500 až 1000 Kč ročně.

5. Oborová zdravotní pojišťovna (OZP)

OZP nabízí příspěvky na preventivní péči pro diabetiky v rámci programu VITAKARTA. Diabetici mohou získat příspěvek na pedikúru jako součást péče o nohy, což opět pomáhá předcházet komplikacím spojeným s diabetem.

Jak získat příspěvek na pedikúru?

Obvykle je nutné splnit několik podmínek, jako je doložení diagnózy diabetu, předložení dokladu o úhradě za pedikúru a podání žádosti přes zákaznický portál nebo osobně na pobočce pojišťovny. Každá pojišťovna může mít své specifické požadavky, proto je vhodné si podmínky zjistit přímo u své pojišťovny.

Ing. Petra Kliková radí:

Doporučuji zkontrolovat aktuální informace na webových stránkách vaší pojišťovny nebo kontaktovat jejich zákaznickou podporu pro podrobnosti o možnostech příspěvků.

Zdroj: Ing. Petra Kliková – Hilarion, https://hilarion.cz/

Cappuccino: nejpopulárnější káva s mlékem

Kolik kávových nápojů se dá vytvořit z espressa a zpěněného mléka? Víc, než si umíte představit! Nejznámějším a doposud nejoblíbenějším je však nepochybně cappuccino.

Italský nápoj s rakouskými kořeny

I když cappuccino vzniklo v Itálii okolo roku 1900, jeho rakouský předchůdce je o něco starší. První písemná zmínka o nápoji kapuziner pochází z roku 1805. Už tehdy se v rakouských kavárenských domech připravoval tento lahodný kávový nápoj se smetanou a cukrem. Jeho název byl odvozený od barvy oděvu místních kapucínů. V italském prostředí se pojem cappuccio, který doslova znamená kapucína, postupně zadaptoval do současné podoby cappuccino.

I když se v Itálii o cappuccinu mluvilo už před druhou světovou válkou, moderní cappuccino, jak ho známe dnes, vzniklo až po ní. Jeho zrod lze datovat okolo roku 1950, kdy začala tzv. éra cremy. Díky technickému pokroku dokázaly nové kávovary vytvořit vysoký tlak, s jehož pomocí mohli baristé připravovat espresso s bohatou cremou i snadno napěnit mléko nebo smetanu.

Čím se liší cappuccino od kávy s mlékem?

Někomu se může zdát, že cappuccino je jen obyčejná káva s mlékem. Není to však docela pravda. Celá podstata tradičního cappuccina je založená na struktuře tří rovnoměrných vrstev: espressa, zpěněného mléka a našlehané pěny.

Základem každého cappuccina je především dobře připravené espresso. Většina lidí sice preferuje spíše tmavší pražení a hořčejší tóny, ale v cappuccinu krásně vyniknou i světlejší pražené kávy s jemnou aciditou.

Podle Národního italského institutu by se k 25 až 30 ml espressa mělo přidat cca 125 ml našlehaného mléka. Mléko by mělo být vychlazené a obsahovat min. 3,5 % tuku, protože právě tuk zaručuje jeho správné našlehání. Cappuccino by se mělo podávat v nahřátém šálku na cappuccino s jemnou vrstvou mikropěny.

Příprava cappuccina: klasický versus moderní přístup

I ve světě kávy dochází k vývoji, posunu a modernizaci. Není tomu jinak ani v případě cappuccina, které si také prošlo svým vývojem.

Klasický přístup k přípravě cappuccina, který ještě i dnes najdete v Itálii či ve většině slovenských kaváren, vychází z přesvědčení, že jedinečnost tohoto nápoje spočívá v jeho jasné struktuře. Cappuccino, to jsou tři rovnoměrné složky espressa, mléka a pěny, které by měly být, podle zarytých klasiků, od sebe oddělené a definovat tak nejen vzhled nápoje, ale i jeho chuť.

Moderní přístup však tvrdí, že časy hrubé, těžké mléčné pěny jsou už pasé a povrch cappuccina by měla tvořit jemná, nadýchaná mikropěna. Místo bílého, neforemného „polštáře“ by měl barista umět z našlehaného mléka vytvořit dokonalý latte art. I v chuti by mělo být cappuccino jiné – každý doušek by měl být stejně harmonický a lahodný, rozdíly mezi jednotlivými vrstvami by tedy neměly být vůbec cítit.

Ať už patříte k vyznavačům staré nebo nové školy, příprava cappuccina se i dnes považuje za zkoušku zručnosti baristů. Konec konců, cappuccino není jen obyčejná káva s mlékem.

Zdroj: ebenica coffee

Bydlení ve stylu L’Art de Vivre

Styl L’Art de Vivre vychází z podstaty jednoduchosti. Žádná vyumělkovanost, předpojatost ani extrémní perfekcionalismus zde nemá místo. Tvrdí se, že tento minimalistický styl má své kořeny v Americe, ale nejvíce se váže a dovedli ho do k dokonalosti Francouzi.

Francouzi milují malé věci v životě. Zbožňují kulturu, módu, kavárny, festivaly, nakupování a historické architektonické klenoty, restaurace, k nimž bezesporu patří vysoká gastronomie a luxusní vína. To vše když smícháte, dostanete pestrý návod, jak si náležitě okořenit život.

L’Art de Vivre můžete chápat jako komplex věcí, které dávají životu barvu, texturu, ale i hloubku, hodnotu či v neposlední řadě radost. Umění žít je obecný pojem, který zahrnuje všechny aspekty a všechny oblasti života. Je tu rozdíl mezi skutečným životem – prostým potěšením autenticky a intenzivně žijícím – a povrchními hodnotami zábavných nebo monotónních dokonalostí, které se snaží být příliš organizované.

Interiéry ve stylu L’Art de Vivre můžete nalézt jak v otevřených loftech, tak ve starém domku či malém bytě. Kdybychom měli popsat slovy styl L’Art de Vivre v bydlení, byla by to kombinace vintage se špetkou boho stylu lehce ovlivněným industriálním stylem. Vše působí volně, svobodně, vyzařuje chuť žít.

Prostory jsou velice často luxusní a světlé. Interiéry zdobí nejrůznější kvalitní klasická čalouněná křesla, křesílka, klasické šatní skříně, které sdílejí barevný a útulný prostor. Dřevěné prvky s čistými liniemi nejsou výjimkou. Setkáte se častokrát se starožitnostmi, jako kdyby z výkladní skříně, které však byly láskyplně shromážděny a sousedí s moderním nábytkem a moderním vybavením. Dekorace plnící zkrášlovací funkci se také řídí heslem: všeho s mírou!

Chypré vůně jsou synonymem francouzské elegance

Chyprové vůně jsou tajemné, elegantní a sofistikované. Mnohem více než o rodinu vůní v dnešním slova smyslu jde o vonný koncept vystavěný na jediném parfému. V roce 1917 známý parfumér Francois Coty představil na svou dobu revoluční dámský parfém Chypre a položil tak základy celé rodině vůní.

Chypre je francouzský název pro středomořský ostrov Kypr, kde se podle legendy zrodila bohyně krásy a lásky Afrodita, a z Kypru pochází i dubový mech, základ všech chyprových vůní. Fenomenální úspěch parfému Chypre inspiroval většinu dalších parfémových domů, aby vytvořily vlastní model podobné vonné kompozice.

Nejrůznější variace chyprových vůní sahají od ovocných kompozic přes květinové a zelené tóny až po aromatické a kožené vůně. Originál byl ale pouze jeden.

Důvody, proč si tuto sezonu pořídit chypré vůni

CHYPRÉ VŮNĚ VÁS ODLIŠÍ OD DAVU

Dlouhou dobu byly chypré vůně považovány za výsadu velkých módních domů, zejména v první polovině 20. století. Postupně se od nich ale upustilo ve prospěch gurmánských a květinových vůní. Nicméně podobně jako v módě, i v parfumerii se vše vrací a tento podzim se chypré vůně konečně dostávají zpět na scénu.

NOVÉ CHYPRÉ PARFÉMY JSOU VELMI MODERNÍ

Nová generace chypré vůní si dovoluje určité odchylky od původní struktury, aby se přizpůsobila současnosti. Právě takový je Barénia, nejnovější přírůstek do rodiny Hermès: „Pro květinovou složku jsem chtěla vytvořit něco jiného než tradiční růži a jasmín. Přidala jsem lilii, elegantnější a rafinovanější, méně kořeněnou než klasická lilie. Místo dubového mechu jsem pracovala s jinou částí stromu, s extrémně smyslným vypáleným dřevem,“ vysvětluje Christine Nagel, in-house parfemářka značky. Baptiste Bouygues, spoluzakladatel Ormaie Paris, zase obohacuje kultovní akord červeným ovocem ve své vůni Yvonne: „Růže a jasmín mu dodávají eleganci, základ tvoří směs pačuli a santalového dřeva, ale červený rybíz a malina přinášejí moderní nádech.“ Mezi nejrevolučnější patří Aristo Chypre od Infiniment Coty, obohacený „molekulární aurou“, tedy technologií prodlužující výdrž vůně až na 30 hodin.

PARFÉMY CHYPRÉ JSOU IDEÁLNÍ PRO PŘECHOD MEZI ROČNÍMI OBDOBÍMI

Ačkoli byly dříve považovány za typicky podzimní vůně díky své intenzivní a výrazné charakteristice, dnes už to neplatí. „Na konci léta, v teple a vlhku, odhalují své smyslné a tajemné základní tóny ještě více a rychleji. Myslím, že je zajímavé nosit je s určitou lehkostí v oblečení, v postoji, ve stavu mysli, abychom zneutralizovali jejich formální charakter,“ radí Yohan Cervi.

Guacamole z avokáda a manga

Avokádo a mango – dvě exotické ingredience, které si našly cestu do českých kuchyní. Avokádo, symbol mexické kultury, si získalo srdce mnoha Čechů, a to nejen díky oblíbenému guacamole.

Existuje nespočet receptů na guacamole, protože každý má svůj vlastní způsob, jak ho připravit a vylepšit. Základní recept obvykle obsahuje avokádo, limetkovou šťávu a sůl. Mnoho lidí přidává další ingredience jako červenou cibuli, chilli papričky, koriandr, rajčata nebo dokonce ovoce. A právě tento recept je jedním z těch, který vás inspiruje k vyzkoušení nové chuti. Tento neobvyklý twist na klasický recept s mangem vás překvapí svou vyváženou chutí. Dip je ideální pro večery s přáteli, kdy chcete nabídnout něco originálního. Navíc je příprava rychlá a jednoduchá, takže si ho můžete vychutnat kdykoliv.

Ingredience pro 4 osoby:

2 avokáda
1 mango
šťáva z poloviny limety
špetka soli
hrst nakrájené pažitky
hrst nakrájené máty
1 nasekaná chilli paprička

Postup:

Avokáda rozmačkejte vidličkou společně s limetkovou šťávou a špetkou soli. Přidejte na kostičky nakrájené mango, mátu, pažitku a chilli papričku. Ingredience promíchejte a můžete podávat.

Usvědčen po sedmnácti letech – Michal Dlouhý

Na konci měsíce dubna roku 1919 se na četnickou stanici Černá Hora v politickém okrese Boskovice na Moravě donesla zpráva o pohřešování svobodné dělnice a matky tří nemanželských dětí Marie Skácelové.

Velitel četnické stanice vrchní strážmistr I. třídy Robert Dřímal dotazováním mezi obyvateli Černé Hory zjistil, že 35 roků stará Marie Skácelová byla naposledy spatřena v pátek 25. dubna 1919 když o 22. hodině večer odešla z domova spolu s rolnickým synkem Jaroslavem Bílkem.

O Skácelové se veřejně vědělo, že byla v jiném stavu a také to, že udržovala milostný poměr s pouze 18 roků starým Jaroslavem Bílkem rovněž z Černé Hory.

Četník Zdeněk Veselý

Z toho důvodu vedly první kroky velitele četnické stanice do usedlosti Bílkových. Nejmladší Bílek musel, ač nerad přiznat, že s pohřešovanou milostný poměr zejména k nelibosti jeho děda skutečně udržoval i to, že jejich milování nezůstalo bez následků. Dle jeho sdělení ale Skácelová po společné večerní procházce odešla neznámo kam, aniž by se s ním rozloučila nebo pro něho zanechala nějaký vzkaz.

Na všechny četnické stanice na Moravě byl rozeslán pátrací oběžník a pohřešování bylo postupně uveřejněno i v Policejním oznamovateli vydávaném policejním ředitelstvím v Brně pro oblast země Moravské a následně i v Ústředním policejním věstníku vydávaném policejním ředitelstvím v Praze pro oblast celého státu.

Pátrání po pohřešované však zůstalo bez sebemenšího výsledku. Ačkoliv byl Jaroslav Bílek podezírán z jejího zmizení, nemělo četnictvo proti němu sebemenší důkaz. Přesto jak pátrání po pohřešované, tak důvodně podezřelému Bílkovi vrchní strážmistr I. třídy Dřímal věnoval i nadále pozornost.

V rodině Bílkových však po několika týdnech došlo k jiné události. Hospodář a děd Jaroslava Bílka spáchal sebevraždu oběšením. Co bylo jejím důvodem se nepodařilo pořádně zjistit. Zdali to byla hanba, která na rodinu padla tím, že jeho vnuk přivedl o mnoho starší ženu a matku tří nemanželských dětí do jiného stavu, nebo jeho zhoršující se zdravotní stav projevující se příznaky šílenství, zůstalo tajemstvím.

Až počátkem prosince roku 1935 byly v lese u obce Býkovice nedaleko Černé Hory náhodnými chodci objeveny na břehu potoka lidské kosti.

Ohledáním místa nálezu přivolanou četnickou pátrací stanicí v Brně a soudní komisí od okresního soudu v Blansku bylo zjištěno, že se jedná o kostru ženy, ležící v zemi přibližně patnáct až dvacet let. Mrtvola byla zakopána nedaleko potoka a poté co voda odplavila břeh, tak se objevila její kostra.

Podrobným zkoumáním na lékařské fakultě Masarykovy university bylo zjištěno, že se jednalo o ženu ve věku třiceti až čtyřiceti let, které na levé čelisti chybějí dvě poslední stoličky.

Srovnáním s evidencí pohřešovaných osob vedenou brněnskou pátrací stanicí bylo zjištěno, že se s největší pravděpodobností jedná o pozůstatky od roku 1919 pohřešované Marie Skácelové z nedaleké Černé Hory. Právě Skácelové chyběly na levé čelisti dvě poslední stoličky.

Pátek 13. prosince 1935 byl pro tehdy již 35 roků starého ženatého obchodníka s koňmi Jaroslava Bílka opravdu smolným. Byl zatčen ve svém současném bydlišti v Brně na Pražské ulici brněnskou pátračkou, právě ve věku, jakého se dožila jeho oběť Marie Skácelová.

Poté, co byl Bílek přiveden na místo, kde byla před několika dny nalezena kostra ženy, přiznal se při výslechu vedeném velitelem pátračky vrchním strážmistrem Františkem Muzikářem k vraždě své milé. Byl dodán do vyšetřovací vazby ve věznici krajského soudu v Brně.

S mnohem starší Skácelovou udržoval milostný vtah, který po čase nezůstal bez následků. Aby si jí jako svobodnou matku tří nemanželských dětí nemusel vzít nebo jí platit alimenty, tak ji na nátlak svého děda vylákal do lesa a zde ji zastřelil. Jeho děd jel s bryčkou za nimi a zpovzdálí je sledoval. Po vraždě naložili mrtvolu na bryčku a děd sám ji zavezl na jemu neznámé vzdálené místo do lesa, kde ji nejprve pouze ukryl a později za pomoci čeledína na jemu neznámém místě zakopal.

Kromě toho uvedl, že poté, co mu děd vyhrožoval, že pokud se jí nezbaví sám, tak že ho sprovodí ze světa že po něm ani pes neštěkne, se jí nejprve snažil otrávit arzenem, ale vzhledem k tomu, že se mu to stále nedařilo, tak jej děd donutil, aby milou zastřelil a tím se jí jednou pro vždy zbavil.

Děd byl proto poté trápen výčitkami a ty ho dovedly až ke spáchání sebevraždy oběšením.

Po několika letech zemřel i jejich čeledín František Moudrý znající místo, kde bylo tělo zavražděné zakopáno.

Až po dlouhých sedmnácti letech byl Jaroslav Bílek díky nálezu zbytků těla jeho oběti usvědčen ze zločinu úkladné vraždy spáchané na jeho milé.

Obálka knihy Četnické podpovídky

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ PODPOVÍDKY, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.

Kniha byla vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.

Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Podzim 2024 ovládnou 3 typy mikáda, které sluší každé ženě

Konec léta je tady a je tu barevný podzim. S novou sezónou přicházejí také nové vlasové trendy. V souvislosti s návratem do školy a osvěžením šatníku přináší toto období skvělou příležitost ke změně účesu. Do popředí se dostává mikádo.

Ostře střižený laser cut bob

Tento uhlazený a lehce přísný účes působí, jako by byl střižen laserem. Díky němu budete vypadat na podzim uhlazeně a upraveně. Jedná se o ostrý a přesný bob jednotné délky, která končí mezi rameny a čelistí. A dá se přizpůsobit různým tvarům obličeje. Odvážnější ženy mohou zvolit délku těsně nad bradu, což bude o to víc zajímavější. K laser cut bobu se hodí vycentrovaná pěšinka. Nejlépe působí s rovnou a uhlazenou texturou. Tento střih je vhodný pro jemné vlasy, které díky němu získají objem. Krátký sestřih hřívu odlehčí a účes bude působit vzdušněji. V červnu tomuto bobu propadla i herečka Lily Collins, která je hvězdou oblíbeného seriálu Emily in Paris.

Trendy zastrčený bob

Trend, který budou letos na podzim chtít nosit všichni, je tzv. zastrčený bob. Jedná se o rovně střižený, nebo lehce vrstvený střih, který se nosí zastrčený za jedním, nebo oběma ušima. Můžete tak stylovat bob jakékoliv délky, jen si dejte pozor, aby byly vlasy natolik dlouhé, aby se za ucho vůbec daly zastrčit. Toto mikádo je vhodné pro úzké a dlouhé obličeje a ocení ho i majitelky jemnějších vlasů. Aby se daly vlasy takto snadno nastylovat, bude třeba použít vhodné produkty, které účes uhladí a zkrotí. S čerstvě umytými vlasy a bez použití jakýchkoliv vosků, gelů a laků, budou prameny klouzat a nebudou poslušně držet za uchem. Stačí ale použít silný fixační sprej kolem uší. Účes pak ještě můžete zafixovat sponkou nebo drobnou gumičkou.

Calvicut bob sahající až po klíční kosti

Přestože se těší velké popularitě extra krátká mikáda končící u čelisti, na podzim si své místo vydobude i delší střih calvicut bob. Ten je typický tím, že dosahuje délky ke klíčním kostem, kterých se nepatrně dotýká. Poslední dobou se klade velký důraz na kvalitu vlasů a důkladnou péči, takže lidé své zdravé kadeře chtějí dát na odiv. To se jim díky delšímu střihu mikáda snadno podaří. Je vhodný především pro ty, kteří touží po svěžím bobu, ale stále chtějí vlasy pohodlně stáhnout do culíku a nemuset řešit neposedné prameny, které z gumičky v jednom kuse vypadávají a dělají neplechu.

Zdroj: Vogue

Emmy Awards 2024: Móda z červeného koberce

Sezóna červených koberců je v plném proudu. Po festivalech v Benátkách a Torontu se konalo předávání cen Emmy. I letos se na červeném koberci sešly ty největší televizní hvězdy, aby stylově oslavily večer, který patřil cenám Emmy 2024. Mezi těmi, kdo přišel vzdát hold loňským nejlepším seriálovým počinům, nechyběla Selena Gomez, Meryl Streep, Jeremy Allen White nebo Ayo Edebiri – samozřejmě v dokonalých módních kreacích.

Celému večeru dominoval glamour klasického hollywoodského střihu. Nešlo o event, který by bořil zajetá pravidla dress codu nebo konvence, ale nechybělo ani pár módních výstřelků, které daly prostor o to více zazářit formálnějším lookům. Hvězda seriálu Yellowjackets Ella Purnell a její stříbrná róba od Rabanne dala klasickým slip-on šatům futuristický (a trochu disco) nádech.

Mnoho celebrit se rozhodlo pro tmavé róby sahající až na zem, klasické siluety a sloupové šaty. Přesto se našlo i pár zajímavých outfitů, které stojí za pozornost. Například Selena Gomez oblékla dlouhé černé šaty od Ralpha Lorena za krk s krajem lemovaným stříbrnými aplikacemi a vypadala nádherně. V černé dorazila také Reese Witherspoon. Ta oblékla klasické černé šaty Dior bez ramínek s jemnými květinovými detaily Bez jakéhokoliv barevného detailu pak měla na sobě černé šaty od Diora Elizabeth Debicki, která si z večera odnesla cenu za nejlepší vedlejší roli v dramatickém seriálu ztvárnění princezny Diany v seriálu Koruna od Netflixu.

Některé dámy však přišly i ve světlejších odstínech a výraznějších barvách. Například herečka Meryl Streep dorazila ve světle růžovém kostýmu s blůzou s mašlí u krku ve stejné barvě od Alexandra McQueena a byla velice šik. Ve stejném odstínu dorazila i Rita Ora, kterou jako obvykle doprovodil její manžel Taika Waititi. Na sobě měla šaty Tamara Ralph FW24 Couture s peříčkovým pláštěm. Velice podobný model ze stejné kolekce a ve stejné barvě ten večer vynesla dokonce i Eiza González.

Na červeném koberci převládala také stříbrná. Kromě některých, které měly na šatech stříbrné detaily, byly i dámy, které dorazily ve stříbrné celé. Mezi těmi byla Jennifer Aniston v krásných perličkových šatech nebo Catherine O’Hara v průsvitné róbě s motivem růží, oboje od Oscara de la Renty. Ve stříbře oděná pak byla i Gillian Anderson nebo hvězda Bridgertonových Nicola Coughlan.

Herečka Sofia Vergara patřila k těm, které oblékly výraznější kousky. Na Emmy vynesla výraznou červenou. Šaty Dolce&Gabbaba se vyznačovaly siluetou na tělo a celkem odvážným výstřihem. Naomi Watts zase oblékla zelené šaty bez ramínek. Z černo-růžovo-stříbrné palety pak vyčnívala i herečka Dakota Fanning, která aktuálně zazářila v seriálu Netflixu Svatba roku. Ta na černém koberci pózovala ve zlatých šatech posetých perličkami do Armani Privé.

Spisovatel, fotograf Pavel Hrejsemnou: „Kutná Hora a středověk jsou mou vášní“

Pavel Hrejsemnou je český spisovatel, fotograf a podnikatel, který svůj život zasvětil nejen podnikání, ale také psaní. Pavel Hrejsemnou je autorem knih zaměřených na marketing, praktické rady v oblasti foto-video tvorby, osobní rozvoj a historické romány. Jeho vášeň pro historii, zejména období 14. a 15. století, se odráží v jeho literární tvorbě, která často čerpá inspiraci z českých hradů a historických událostí.

Vydal jste svůj první román „Cesta kata“, který se odehrává v 15. století. Jaké to bylo, napsat svůj první historický příběh?

Bylo to vzrušující a zároveň velká výzva. Historie mě vždy fascinovala, zejména období středověku. Když jsem se rozhodl psát román, věděl jsem, že to musí být něco, co mě osobně naplňuje – a 15. století, doba plná dramatických událostí, byla skvělým místem, kde začít. Přenést se do té doby a vžít se do postav bylo něco, co mě pohánělo od první stránky až po poslední větu.

Vaše první kniha měla velký úspěch. Od té doby jste napsal další čtyři romány. Čím jste se nechal inspirovat při jejich tvorbě?

Po úspěchu „Cesta kata“ jsem si uvědomil, jak moc mě historické psaní baví. V dalších knihách jsem pokračoval v objevování témat z období středověku, ale přidal jsem do příběhů různé prvky – lásku, intriky i životní rozhodnutí, která ovlivňují celé generace. Inspiraci čerpám hlavně z historických faktů, ale zároveň mě baví vytvářet postavy, které by v té době mohly reálně existovat, s jejich slabostmi i odvahou.

Váš zájem o středověk je evidentní, ale co vás konkrétně přitahuje k 15. století?

Důvodů je mnoho, ale jedním z hlavních je moje silné propojení s Kutnou Horou. Toto město má bohatou historii, zvlášť v období 14.-15. století, kdy se zde děly zásadní události. Procházky po úzkých uličkách, pohled na chrám svaté Barbory nebo staré doly – to vše ve mně probouzí představy o tom, jaký byl tehdejší život. Fascinuje mě také kontrast mezi mocnými rytíři, kteří bojovali za čest a slávu, a obyčejnými lidmi, kteří museli přežít v nelehké době plné změn a neustálého nebezpečí.

Jak velký vliv má vaše okolí na vaši tvorbu? Cítíte, že Kutná Hora hraje důležitou roli ve vašich příbězích?

Určitě. Kutná Hora je pro mě nekonečnou inspirací. Místní historie, architektura a samotná atmosféra města mě neustále motivují. Každý kout města má své příběhy a já se snažím tyto střípky zakomponovat do svých knih. Myslím, že právě díky tomu mají moje příběhy autentickou atmosféru. Když píšu, často si představuji, že kráčím po tehdejších cestách, cítím vůni kovu a slyším zvuk koňských kopyt.

Vaše první kniha byla o katovi, který odhalil tajemství svého původu. O čem jsou vaše další romány?

Každý z mých dalších románů navazuje na podobné téma hledání identity a boje s osudem, ale každá kniha se zaměřuje na jinou postavu a jiné období. Druhý a třetí román se například odehrává za zdmi slavného hostince kterou známe pod jménem Jedová chýše, kde hlavní románové postavy řeší penězokazectví, tedy falešné mince. Čtvrtý historický román je věnován Petra Parléřovi. Kniha se více zabývá intrikami při stavbě chrámu svatého Víta, stavbě Karlova mostu, kde moc a touha po vlivu mohou zničit celé dílo. Pátý román je věnován mistrovi Theodorikovi, kterého známe z výzdoby například kaple svatého Kříže na Karlštejně. V každém z příběhů se snažím zprostředkovat různé pohledy na tehdejší společnost a její výzvy.

Co vás nejvíc baví na procesu psaní?

Baví mě samotný proces vytváření světa. Když píšu, cítím se, jako bych cestoval časem. Nejvíc mě však těší to, že mohu dávat život postavám, které mají své sny, problémy a touhy. Rád prozkoumávám jejich psychiku, jejich rozhodnutí a to, jak se s nimi vyrovnávají. A samozřejmě, když příběh začíná ožívat a přináší nečekané zvraty – to je pro mě jako spisovatele ta největší odměna.

Jaké jsou vaše plány do budoucna? Chystáte další romány?

Určitě ano! Historie nabízí nekonečné množství příběhů, které stojí za to vyprávět. V současnosti pracuji na nové knize, která se zaměří na české země v době husitských válek. Je to období plné konfliktů, změn a osobních tragédií, což poskytuje obrovský prostor pro dramatický a emocionální příběh. Těším se, až budu moci čtenářům tento nový příběh představit.

Chystá se 1. ročník Empathic Film Festival v Táboře!

Nový filmový festival, Empathic Film Festival, se zaměřením na sociální témata, si slavnostně zahájí první ročník ve čtvrtek 31.října v Kině Svět ve městě Tábor, kde bude festival probíhat po celou dobu jeho konání až do 3. listopadu.

Pořadatelem festivalu je společnost KVart Production, kterou založili manželé Kateřina a Jiří Duškovi. Manželé Duškovi se ale věnují převážně provozování domovů seniorů, kde se s onemocněním demence potýkají téměř denně a hlavně díky tomu vznikl nápad na uspořádání Empathic Film Festivalu. “Sociální témata se dotýkají každého z nás a pokud o nich budeme mluvit, můžeme je pochopit a taky pomoct”, sdělil pořadatel festivalu Jiří Dušek.

Empathic Film Festival odtajňuje program a jména VIP hostů.

Do Tábora přiletí například samotný režisér zahajovacího snímku Ruud Lenssen. Festival zakončí český oceněný film Němá Tajemství za účasti tvůrců a herců.

Empathic Film Festival si jako zahajovací snímek vybral autentický snímek, který natočil Ruud Lenssen o svém otci, který trpí narůstající demencí – Ztracené vzpomínky. Slavnostní zahájení festivalu proběhne ve čtvrtek 31.10. v 19 hodin v kině Svět v Táboře. Po slavnostním zahájení proběhne beseda s režisérem zahajovacího snímku za přítomnosti překladatele do českého jazyka. Festival bude promítat ve čtvrtek již v dopoledních hodinách filmy na téma sociální sítě: Odpojit a Doufám, že příště umřeš. Součástí promítání bude beseda s odborníky na digitální závislost.

V pátek 1.11. budou rovněž dva filmy promítány dopoledne a to: Příběh Edwina Honiga a film Kyberšikana. Páteční večer bude patřit českému snímku rovněž na téma Alzheimerova choroba, který letos získal Českého lva za nejlepší hudbu a byl nominován na celkem 7 ocenění – film Tancuj Matyldo. Film bude promítán od 18 hodin za účasti tvůrců a herců. Nebude chybět ani herec, který byl nominován na Českého lva za vedlejší roli v tomto filmu – Antonio Šoposki.

V sobotu 2.11. dopoledne budou moct diváci zhlédnout hned dva krátkometrážní filmy: Studie o empatii a Alda. Poté bude uveden film Lady Bird, který se dotkne tématu dospívání. V 16 hodin festival promítne další celosvětově oceněný film o Alzheimerově chorobě, tentokrát z americké produkce Pořád jsem to já. Součástí bude beseda s odborníky na tuto chorobu. Sobotní večer pak bude věnován druhému hlavnímu tématu a to: sociální sítě a jejich dopad. V 19 hodin odstartuje thriller o kyberšikaně režiséra Pavla Soukupa Anna is missing. Do Tábora přijede i samotná představitelka Anny, herečka Viktorie Vítová.

Závěrečný den festivalu začne filmem o vlivu sociálních sítích na fungování restaurací a podniků z anglické produkce Šéfkuchař na grilu za přítomnosti influencera a autora slavné gastromapy Lukáše Hejlíka. Festival slavnostně zakončí v neděli v 18 hodin v kině Svět oceněným snímkem režiséra Tomáše Mašína Němá Tajemství za přítomnosti tvůrců a herců. Nebude chybět herečka Milena Steinmasslová, která letos získala Českého lva za vedlejší roli v tomto snímku.

Celým festival bude provázet moderátor a zpěvák Milan Peroutka. V rámci festivalu se uskuteční jeho koncert v rámci doprovodného programu v neděli 3.11. od 14 hodin v kině Svět. Součástí filmů budou besedy s odborníky na dané téma.7

Předprodej vstupenek je již k dispozici na webových stránkách festivalu, kde naleznete také kompletní program:

www.empathicfilmfestival.com

Zdroj: Empathic Film Festival