Vinohradské vinobraní 2024 letos proběhne pod Žižkovskou věží

Burčák, kvalitní bílá, červená a růžová vína a k tomu spousta dobrého jídla, hudby a zábavy to je Vinohradské vinobraní. Vzhledem k probíhající revitalizaci náměstí Jiřího z Poděbrad se letos tato akce bude konat v Mahlerových sadech (pod Žižkovskou věží), 13.-14. září 2024.

Městská část Praha 3 zve všechny zájemce na již 28. ročník Vinohradského vinobraní, který se letos uskuteční ve dnech 13. a 14. září v Mahlerových sadech, vždy od 10.00 do 21.00 hodin. Změna místa konání je způsobena probíhající rekonstrukcí náměstí Jiřího z Poděbrad, kde se vinobraní tradičně pořádalo. 

„Letošní ročník Vinohradského vinobraní bude jedinečný nejen kvůli tomu, že vůbec poprvé proběhne pod Žižkovskou televizní věží, ale i svým bohatým programem. Vinobraní totiž nemusí být pouze záležitostí dospělých, může být zážitkem pro celou rodinu. Program jsme proto sestavili tak, aby si na své přišli i ti nejmenší“, vysvětluje starosta Michal Vronský.

Na letošním ročníku se představí tři desítky vinařství z Čech a Moravy, které nabídnou návštěvníkům ochutnávky svých nejlepších vín. V nabídce budou k dispozici i nealkoholické varianty nápojů, např. osvěžující hroznová šťáva a nealkoholický vinný nápoj. Kromě vína bude připraven bohatý kulturní program, který zahrne široké spektrum žánrů od blues, přes country, pop, rock až po klasickou cimbálovou hudbu. 

Pro nejmenší návštěvníky bude připravena dětská zóna, kde se mohou těšit na interaktivní loutkové představení od souboru DamDam. Děti si také budou moci vyzkoušet svou zručnost ve výtvarných dílnách.

„Bez plastu“, je již tradičním heslem Vinohradského vinobraní a ani letos tomu nebude jinak. Návštěvníci si tak budou moci zakoupit vlastní skleničku za 100 Kč.

Vstup na Vinohradské vinobraní je zdarma.

Alexandra Hejlová

Zdroj: MČ Praha 3

 

 

 

Génius českých melodií Zdeněk Barták oslavil životní jubileum

Autor řady hitů pro české interprety, nezapomenutelných filmových i seriálových melodií a muzikálů – Zdeněk Barták – oslavil životní jubileum. Autor hitů Nenapovídej, Sen kovbojů, Nonstop, Kamarád, Na křídlech fantazie, Zůstaň a neodcházej, Jen blázen žárlí, Právě začínáme, hudbě k filmům a seriálům jako například Zdivočelá země, Discopříběh, Vítr v kapse, Svatba upírů, Nemocnice na kraji města po 20- ti letech nebo muzikálů jako například Anděl s ďáblem v těle se těší na další práci. Mimo jiné také na svůj narozeninový koncert „Zdivočelá 70 ze mě“ 11. ledna 2025 v pražském O2 Universu.

Zdeněk Barták, který se drží desítky let na špičce české hudební scény se těší na další práci, která je zároveň jeho celoživotním koníčkem a děkuje bohu, že mu dal talent dělat něco, co přináší lidem radost, a to je pro něj největší odměna. „No, víte… věk je jenom číslovka a já se cítím opravdu velmi svěží, plný nápadů, energie a radosti. A tak věřím, že jsem jenom na startu další etapy mého uměleckého života. Etapy, která bude ještě lepší než ty dosavadní…plná krásné a poutavé hudby. Vždyť každá melodie, která mě od teď napadne a dostane šanci potěšit mé posluchače, je vlastně zázrak. Tak věřte, že se ještě máte na co těšit…chystá se toho opravdu hodně,“ říká Zdeněk Barták.

Zdeněk Barták je držitel mnoha ocenění, například Grand Prix – Premio Bocelli či dvou asijských Oskarů za hudbu a dalších hodnotných cen. Součet jeho hitů je dlouhý… Nenapovídej, Sen kovbojů, Nonstop, Kamarád, Na křídlech fantazie, Zůstaň a neodcházej, Jen blázen žárlí, Svým láskám stloukám kříž, Právě začínáme, Kéž pánbů nás má rád… nebo píseň E mi manchi tu, kterou zpívá Andrea Bocelli…

… či výčet hudby z filmů a seriálů:

… Zdivočelá země, Policie Modrava, Pěsti ve tmě, Discopříběh, Vítr v kapse, Svatba upírů, Byl jednou jeden polda, Hotel Herbich, Nemocnice na kraji města po 20- ti letech a jiné.

V Česku i zahraničí jsou známé hrané muzikály například…

… Romeo a Julie, The Tempest, Anděl s ďáblem v těle, Popelka, Baron Prášil, Sněhová královna, Casanova, Cesta kolem světa za 80 dní, Jedna noc na Karlštejně, Hrátky s čertem a další…

Autorovy hity připomene lednový koncert ´Zdivočelá 70 ze mě´, který nabídne zážitek nad melodickou hudbou a připomene jeho skladby v podání nespočtu gratulantů. Popřát hudebně i pěvecky přijdou Helena Vondráčková, Michal David, Monika Absolonová, Marian Vojtko, Petra Černocká, Tereza Mašková, Daniel Barták, Jakub Smolík, Ladislav Korbel, Tereza Králiková, sbor Boni Pueri a další. Chybět nebude Epoque Symphony Orchestra pod vedením dirigenta Alexeje Aslamase a scénická režie Michala Cabana, které garantují, mimořádnou a poctivou audiovizuální koncertní show.

Producentem narozeninového koncertu ´Zdivočelá 70 ze mě´ je Ságl Production.

Vstupenky jsou v prodeji v oficiální síti Ticketportal.

Alexandra Hejlová

Foto: Ságl Production

Michal David slaví čtyřicet let s manželkou Marcelou. Napsal pro ni dojemné vyznání lásky

Oblíbený hitmaker Michal David slaví čtyřicáté výročí od seznámení s manželkou Marcelou. Na oslavu jubilea si pro svou ženu připravil krásné překvapení, napsal pro ni dojemné vyznání lásky v písničce pojmenované Náš cíl. K novince vyšel retrospektivní videoklip, kde fanoušci nahlédnou do soukromého rodinného alba Davidových. Romantická balada je zároveň druhým singlem z očekávané desky Michala Davida, která by měla vyjít na jaře.

„S Marcelkou jsme se potkali v restauraci, kam jsem pravidelně chodil na obědy. Ta překrásná dívka mě hned zaujala, a tak jsem se jí šel přestavit. Tenkrát jsem už začal být docela slavný, ale ona mě vůbec neznala. To se mi na ní vlastně taky líbilo, že to nebyla žádná fanynka. Pak jsem na ni čekal asi tři měsíce, než dorazila zpět z Brazílie, kde tehdy naše tenistky vyhrály Fed Cup, a pak jsme se hned sestěhovali,“ vzpomíná Michal David na seznámení s Marcelou, jenž byla profesionální tenistkou. To se psal rok 1984, o tři roky později v listopadu 1987 se vzali a v roce 1989 se jim do manželství narodila dcera Klára. Další rok pak dcera Miška, která v devíti letech podlehla leukemii.

„Písnička se nahrávala, stejně jako celé album, v londýnském studiu Eastcote. Songy píšeme společně s producentem Martinem Terefem, který objevil třeba skupinu Train a je zároveň autorem hitu Hey, Soul Sister. Všechny písničky na chystaném albu nahrála skupina Robbieho Williamse. Jsou to opravdu skvělý muzikanti. Texty jsem pak vždycky psal sám večer na hotelu a hned na druhý den je nazpíval ve studiu,“ popisuje vznik nové hudby Michal David.

Nové album by mělo vyjít na jaře příštího roku a je plně v režii zmíněného producenta Martina Terefeho (Jason Mraz, James Morrison, Robbie Williams a další). Prvním singlem desky byla energická skladba Je mi líp a do vydání má Michal David v plánu ještě představit několik nových skladeb. Album vyjde pod značkou BrainZone.

Alexandra Hejlová

Foto: Pavla Hartmanová

Zdroj: Brainzone

Vincent Willem van Gogh

Vincent Willem van Gogh se narodil ve vesnici Groot Zundert 30. března roku 1853. Pocházel z protestantské vlivné rodiny a jeho rodiče, otec Theodorus van Gogh, místní pastor a matka Anna Kornelie Carbentová, se velmi usilovně starali o malého Vincenta, který se narodil, jako jedno z šesti jejich dětí. Jedná se o jednu z největších osobností světového výtvarného umění, která je dnes pravděpodobně nejznámější postavou nizozemské historie. Fauvista, expresionista, génius – Vincent van Gogh byl jedním z nejslavnějších a nejvlivnějších umělců všech dob. Během svého života se však nedočkal žádného většího uznání. Po sebevraždě zastřelením 27. července 1890 jeho popularita vzrostla. Van Goghova díla se dnes prodávají v řádech desítek milionů dolarů.


Vincent Willem van Gogh

Ačkoliv Vincent van Gogh během svého života vytvořil v relativně malém časovém intervalu deseti let zhruba 900 maleb a 1100 kreseb. S malováním začal už v době, kdy pracoval jako horník. Nejdříve trénoval pouze skici uhlem, poté se na rady svého bratra Thea rozhodl, že se bude malování věnovat intenzivněji, a dkonce se zapsal i na kurz. Následně našel vlastní styl, který ho vynesl ke hvězdám, bohužel až po smrti; za svůj předčasně skočnený život prodal jen jediný výtvor, jmenoval se The Red Vineyard a udal ho v Belgii za 400 franků 7 měsíců před svou smrtí. Posmrtně však jeho sláva stoupala závratnou rychlostí; zejména po výstavě v Paříži 17. března 1901, tedy 11 let po jeho smrti.

Některé z Goghových maleb zaujímají vysokou pozici v seznamu nejdražších maleb na světě. 30. března 1987 byl prodán Goghenův obraz Kosatce za tehdy rekordních 53,9 milionu dolarů a 15. května 1990 zlomil jeho Portrét doktora Gacheta další rekord, když se ho podařilo prodat za 82,5 milionu dolarů.

Portrét doktora Gacheta

Slunečnice

Obrazů Slunečnic Gogh namaloval celou řadu. První sérii v roce 1887, v níž zachytil položené květy slunečnic. V druhé sérii z roku 1888 z Arles maloval již Slunečnice ve váze. Tato série byla spojena s Paulem Gauguinem, neboť byly součástí výzdoby jeho hostinského pokoje v Arles. První dvě varianty obrazu byly tmavé a teprve ta třetí a čtvrtá dostaly typickou žlutou barvu (jednou s modrozeleným a podruhé se žlutým pozadím). Aby toho nebylo málo namaloval Gogh v roce 1889 další verze, či spíše kopie Slunečnic z druhé série. Pro Gogha žlutá barva slunečnic představovala štěstí a optimismus a považoval jejich malbu za velkou výzvu („Ne každý v sobě najde takový žár, aby roztavil toto zlato a tóny těchto květin. Vyžaduje to energii a soustředění celé bytosti“). Tento obraz je třetí verzí z druhé série.

Kosatce

Kosatce je jedna z mnoha maleb Vincenta van Gogha, na stejné téma. Gogh ho namaloval, zatímco pobýval v Saint Paul-de-Mausole v Saint-Rémy-de-Provence ve Francii. Oproti ostatním dílům z tohoto období, Kosatce postrádají napětí typické pro jeho pozdní tvorbu. Gogh tento obraz nazval „hromosvod pro moji nemoc“, protože věřil, že když bude pokračovat v tvorbě, zarazí tak další rozvoj šílenství své duše.

Žlutý dům

Na obraze s alternativním názvem Ulice, jak ho van Gogh později s oblibou nazýval, je ztvárněn dům na Lamartinském náměstí, ve kterém si malíř v květnu 1888 pronajal 4 pokoje. Obýval pravé křídlo domu – pokoj v prvním patře na pravé straně s oběma otevřenými okenicemi obýval po dobu devíti týdnů malíř Paul Gauguin, v pokoji s vedlejším oknem se nacházela van Goghova ložnice. V levém křídle domu sídlil obchod s potravinami. Dům byl v průběhu let několikrát přestavován, roku 1944 byl silně poničen během bombardování a později byl kompletně zbourán a už nebyl znovu vystavěn.

Hvězdná noc nad Rhônou 

Od svého příjezdu do Arles v únoru 1888 byl van Gogh fascinován noční oblohou, nad jejímž ztvárněním dlouhou dobu přemýšlel. V jednom ze svých dopisů své sestře napsal: „Často mi připadá, že noc más snad ještě bohatší barvy než den“. V září 1888 se konečně pustil do práce nad opěvovaným tématem. Na obraze Hvězdná noc nad Rýnem zachytil barvy přesně tak, jak k němu promlouvaly a zvěčnil tak odrazy plynových lamp na vodě i milenecký pár v popředí. O pár měsíců později, když byla potvrzena jeho mentální porucha, namaloval jeden ze svých nejznámějších obrazů na stejné téma, Hvězdná noc, kde se jeho křehká psychika plně projevila.

Rybářské čluny u Saintes-Maries

Rybářské lodě v Saint-Maries jsou zachycením pohybu energie vody, tak jak si ji představoval van Gogh. Svou speciální technikou ovlivněnou japonským tiskem, přináší do obrazu život. Vzniklo i několik perokreseb stejného tématu.

Ložnice v Arles

Název Goghova Ložnice v Arles se pojí se třemi velmi podobnými obrazy z let 1888-1889. Všechny tři obrazy představují Goghovu ložnici v domě na náměstí Lamartine v Arles ve Francii. Celý dům i s nejbližším okolím, malíř ztvárnil na obraze Žlutý dům. V dopise svému bratru Theovi van Gogh vysvětluje, že nápad na obraz vznikl v jeho hlavě díky nemoci, kvůli které musel po několik dnů zůstat doma. V dopise dokonce přikládá náčrt toho, jak bude kompozice vypadat, a v textu detailně popisuje, jaké barvy využije.

Mnoho lidí se posléze domnívalo, že van Goghovým posledním obrazem před sebevraždou bylo Pšeničné pole s vránami (zřejmě kvůli výrazně turbulentnímu stylu). Ve skutečnosti však van Goghovým posledním dílem byla Zahrada u Daubigny. 27. července 1890 se ve věku 37 let postřelil do břicha. Aniž by si uvědomil, že je smrtelně raněn, vrátil se do hostince Ravoux, kde dva dny nato zemřel před zraky svého bratra Thea. Jeho poslední slova zněla: „La tristesse durera toujours.“ („Smutek potrvá navždy.“) Byl pochován na hřbitově v Auvers-sur-Oise. Theo – neschopen smířit se s bratrovou smrtí – zemřel o šest měsíců později a na žádost jeho ženy byl pochován vedle Vincenta.

Svět si připomíná 23 let od tragického 11. září: Den, který změnil celý svět

Svět si připomíná 23 let od teroristických útoků v USA, které nepřežily téměř tři tisíce lidí. Příslušníci militantní islámské organizace al-Káida tehdy unesli čtyři letadla komerčních linek a provedli sebevražedné útoky na New York a Washington. Nejtragičtějším byl útok na věže Světového obchodního centra v New Yorku. Spojené státy v reakci na útoky vyhlásily „válku proti terorismu“ a provedly invazi do Afghánistánu.

V 8:46 boeing 767 linky číslo 11 naráží v rychlosti 790 km/h do severní věže Světového obchodního centra. Letadlo naráží do budovy mezi 94 a 98. patrem. Palivo letadla okamžitě začíná hořet a vzniká požár. Lidé pracující v patrech na místem zásahu jsou uvěznění.

Jen o pár minut později, v 9:02, boeing 767 linky číslo 175 naráží v rychlosti 950 km/h do jižní budovy Světového obchodního centra. Náraz je v místech mezi 78. a 84. patrem. V přímém přenosu viděli náraz letadla miliony lidí na celém světě.

Po více než půl hodině, v 9:37, boeing 757 linky číslo 77 naráží do budovy Pentagonu. Všech 64 lidí na palubě letadla je mrtvých, nepřežilo ani 125 lidí v budově.

Zatímco se jižní věž Světového obchodního centra hroutí, boeing 757 na letu číslo 93 se zřítil v Pensylvánii. Pasažéři letadla se snažili přemoci únosce a letadlo havarovalo. Následně se bortí se část budovy Pentagonu a o pár minut později se hroutí severní věž Světového obchodního centra. Při pádu je zničen i přilehlý hotel Marriot.

Zřítily se obě stodesetipatrové budovy Světového obchodního centra, dominanty New Yorku, symboly ekonomické síly Ameriky a kdysi nejvyšší mrakodrapy světa. Jejich ocelovou konstrukci oslabil náraz letadel a především požár z paliva boeingů. Na dolním Manhattanu byly zničeny či poškozeny další budovy, vážně poškozen byl také Pentagon u hlavního města Washingtonu.

K atentátu se přihlásilo islamistické hnutí Al-Káida založené a vedené Saúdem Usámou bin Ládinem. Za mozek útoků je většinou pokládán Kuvajťan Chálid Šajch Muhammad. Při útocích zemřelo podle dostupných informací 2996 lidí včetně 19 atentátníků. Dalších 6291 lidí utrpělo zranění. U tisíců lidí se ale následky projevily až mnohem později.

AH

 

Večeře v oblacích – Dinner in the Sky Prague 2024

Nezapomenutelný kulinářský zážitek spolu s exkluzivní atmosférou, úchvatnými výhledy, kuchyně od špičkových kuchařů, a to vše ve výšce až 50 metrů nad zemí. Stůl s 22 hosty je za pomoci jeřábu vyzdvižen do výšin.

Nejkrásnější zážitek léta! Večeře pořádané padesát metrů nad zemí, v nichž se dokonale snoubí romantika s adrenalinem a špičkovou gastronomií, opět ozdobil  pražskou nabídku netradičních zážitků.

Letos stojí jeřáb s plošinou u vyšehradského železničního mostu na Smíchově.

O menu se stará šéfkuchař Patrik Bečvár. Hostům servíruje k obědu či večeři dle výběru masové či vegetariánské speciality inspirované podzimní sezonou.

Místo na Dinner in the Sky stejně jako vybrané menu je potřeba se předem zarezervovat. Do 15. září máte stále možnost vyzkoušet si tento jedinečný zážitek!

https://www.dinnerinthesky.cz/

AH

Claude Monet – Impresionismus

Claude  Monet se narodil roku 1840 v Paříži, po pěti letech se jeho rodina odstěhovala do Normandie, Le Havru. Jeho prvním malířským učitelem byl Eugène Boudin, se kterým se setkal roku 1856. Boudin ho uvedl do tajů olejomalby  a práce v plenéru. 

Monet je pravý otec impresionismu. Především vycházel z Manetova stylu. Jeho obrazy jsou plné zářivých barev a odrazů – naplněné světlem. Svá plátna pokrýval bezpočtem jednotlivých tahů štětce. Barvy se čistě blyští z obrazu a vytvářejí dojem neklidu a životnosti krajiny.

Zahrada v Montgeronu

Kout zahrady v Montgeron je typickou ukázkou impresionistické techniky malby. Obraz vznikl v roce 1876, kdy v okolí tohoto městečka Monet strávil léto. Obraz namaloval jako jeden ze čtyř obrazů pro zámek Rottenburgu finančníka Ernesta Hoschedého (jednoho z mecenášů impresionistů).

Imprese, východ slunce

Původně se měl jmenovat Moře.  Monet se snažil zaznamenat smyslové zážitky – vyslovit dojem a náladu. Na obraze je moře a nad ním východ slunce, které se odráží na vodní hladině. V pozadí jsou vidět stěžně velkých lodí. Loďka v popředí je vytvořena jen několika málo tahy štětcem. Jeden kritik  kdysi řekl, že Monet tímto znázorňuje jen jakési „Imprese“ (dojmy) a nazval tyto malíře impresionisty, oni to přijali.

Bílé lekníny

Během dlouhého období depresí po úmrtí své ženy napadla Moneta myšlenka realizovat sérii obrazů s lekníny. Inspirací mu byla jeho zahrada v Giverny. Reálně se celý projekt uskutečnil až po dopisu jeho obdivovatelky, která chtěl vytvořit dekorace pro kruhovou místnost. Monet pracoval tajně, použil plátno obřích rozměrů. Motivy řešil až abstraktním způsobem: světlo, voda, rostliny, vše se rozpouští v harmonii barev a odrazů. Obrazy často budí dojem, že malíř pracoval ponořen ve vodě (Monet využil zkušeností ze svého plovoucího ateliéru na Seině).

Stezka v Monetově zahradě

Monet namaloval tento obraz v roce 1902, kdy už dokončil svoji mistrovskou sérii leknínů a pokračoval v malování motivů ze své zahrady v Giverny. Na těchto obrazech rozvinul impresionistickou myšlenku k dokonalosti. Dojem z obrazu umocňují živé a syté barvy, detaily tvoří jediný celek až při pohledu z větší vzdálenosti. Na obraz také nenajdete černou barvu a jiné odstíny šedé. Mimochodem, cestu ke dveřím svého domu Monet maloval několikrát, dokonce nechal pro úpravu kompozice prořezat a vykácet stínící smrky a na jejich místo vysázel fuchsie, jiřiny a jiné květiny, které po celé léto kvetly.

Monetovy obrazy měly stále větší úspěch. Upravil si svou zahradu v Giverny  tak, aby vypadala jako živý obraz. V roce 1922 po první světové válce byl již Monet úplně slepý a věnoval státu sérii Leknínů. V roce 1923 podstoupil oční operaci a znovu pracoval až do své smrti roku 1926.

Čokoláda a zdraví

Čokoláda není v žádném případě nezdravou potravinou – v případě kvalitní hořké čokolády je tomu dokonce přesně naopak. Hořká čokoláda s vysokým podílem kakaa obsahuje velké množství vlákniny, antioxidantů a dalších nutrientů. Má pozitivní vliv na zdraví srdce, střevní biom, krevní tlak a kognitivní funkce.

Že má čokoláda léčivé účinky, to se vědělo již od počátku její existence. Není také náhoda, že se původně prodávala pouze v lékárnách a lékaři jí předepisovali při rekonvalescenci. Také staří Mayové a Aztékové věděli o léčebných účincích čokolády, hlavně jako o posilujícím prostředku. Že je čokoláda spolehlivým afrodiziakem věděli již Montezuma, Casanova nebo madame du Barry. Již v roce 1591 vychází první kniha o vlivu čokolády na zdraví.

V posledních letech vědci zkoumají vliv čokolády na lidské zdraví. Čokoláda z toho vychází velmi pozitivně, je však třeba dodat, že aby se její účinky výrazně projevily, bylo by nutné zkonzumovat velké množství čokolády. To by však mohlo mít vedlejší účinky, protože čokoláda obsahuje značné množství tuku a je dost kalorická, okolo 500 kcal ve 100 g tabulce. Stále se ale bavíme o hořké čokoládě, o obsahu kakaa 50–75 %, ještě účinnější je čokoláda s vyšším obsahem kakaa až do 99 %. Doporučuje se denní dávka okolo 50 g, takovéto množství je ale spíše preventivní.

Hořká čokoláda chrání srdce a oběhový systém. Je to díky vysokému obsahu flavonoidů (polyfenolů), antioxidační látky, obsažené v čokoládě, které zlepšují funkci cévní výstelky a zvyšují schopnost cév se roztahovat. Každodenní konzumace hořké čokolády snižuje riziko srdečních a oběhových onemocnění o 76 %. Také se doporučuje pití kvalitního kakaa.

Hořká čokoláda snižuje vysoký tlak. Je to rovněž díky obsahu flavonoidů, 100 g tabulka jich obsahuje na 500 miligramů. V Německu nedávno zveřejnili výsledek studie, kdy 173 osob každý den zkonzumovalo 100 g hořké čokolády. 1/3 těchto osob trpěla vysokým tlakem. V průběhu dvou týdnů jim byl pravidelně měřen tlak a ukázalo se, že u lidí s vysokým tlakem se tlak v průměru snížil. Je nutné ale dodat, že 100 g čokolády za den je poměrně vysoké kalorické zatížení.

Čokoláda může léčit i kašel, protože obsahuje teobromin, který je velmi účinný proti kašli. Je až o jednu třetinu účinnější než kodein a má méně vedlejších účinků. Teobromin povzbuzuje i mozek, rozšiřuje cévy, snižuje krevní tlak. Má i lehké močopudné účinky.

Čokoláda se používá také v kosmetice a wellness. Kakaové máslo je již dávno součástí různých kosmetických krémů, čokoládový make-up nebo kakaová pěna do koupele se objevily teprve nedávno. Posledním hitem je však zábal z hořké čokolády a čokoládové koupele, které mají blahodárný vliv na pokožku. Nemůže samozřejmě chybět ani čokoládový parfém.

Protože se jedná o jeden z nejvýživnějších a nejsnadněji stravitelných pokrmů, konzumují čokoládu sportovci, vysokohorští turisté a těžce pracující, protože je zdrojem energie. Ne náhodou se objevila v denních přídělech americké armády za druhé světové války, armády si nechávají vyrábět specieání čokoládu pro vojáky, čokoládou jsou vybaveni ve vesmíru i astronauti.

AH

Londýn: Srdce Británie a elegantní tradice

Londýn je město nevídané pestrosti a výjimečné vzrušující atmosféry, které se nedá odolat. Ať už se zajímáte o historii, módu, umění, gastronomii či noční život, je velmi nepravděpodobné, že byste byli zklamáni. 

Každého návštěvníka Londýna zaujme jeho rozloha, se svým téměř tisícem čtverečních kilometrů je totiž největším evropským městem. Londýn má téměř osm milionů obyvatel.

Turistický ruch se soustředí na oblast definovanou hlavními atrakcemi, z nichž každá v průběhu roku přitahuje jeden až sedm milionů návštěvníků: Buckinghamský palác, Britské muzeum , Národní galerie , Westminsterské opatství , sbírka voskových figurín Madame Tussaud.

Londýn je doslova zasycen památkami. Ujít by vám ovšem neměla, alespoň tato trojice: Jedenáctipatrová hodinová věž Elizabeth Tower se svou dominantou – zvonem jménem Big Ben, unikátní most přes Temži Tower Bridge a Katedrála sv. Pavla.

Na dodržování tradic si v Anglii potrpí. Tradice tady čiší z každého koutu města, ale pro turisty jsou tou nejatraktivnější záležitostí všudypřítomné uniformy. Řeč je o zdvořilých londýnských strážnících, kteří se stali doslova symbolem Londýna.

Počátky Londýna sahají až do doby starověkých Římanů, kteří v prvním století položili jeho základy. Jak stoupala sláva a význam celé země, město na řece Temži se stávalo čím dál mohutnější a kosmopolitnější. Díky své dlouhé tradici je dnes plné různorodých etnik a kultur a slouží jako obchodní, politické a kulturní středisko.

Zdroj: Britannica.com

 

Inspirace pro podzimní dekorace zahrad, balkonu a teras

Pokud přemýšlíte, čím letos osadit podzimní truhlíky, květináče, máme pro vás pár nápadů na nejkrásnější podzimní rostliny, které zaručeně rozzáří vaši terasu, balkon i okenní parapet. Léto je skoro za námi a tak nastává čas obměnit truhlíky, kde pomalu dokvétají letničky spolu s letními trvalkami. Podzimní truhlíky a květináče mohou být překvapivě pestré a krásné až do zimy. Přinášíme vám inspiraci, jak nahradit letní truhlíky, abyste truhlíkovou sezónu co nejdéle prodloužili.

 

Vřesy se staly symbolem podzimu a jsou jak oblíbenou rostlinou pro pěstování v nádobách, tak vítaným zpestřením podzimních a zimních záhonů. Vřesy i vřesovce jsou dnes již neodmyslitelnou součástí venkovských i moderních městských zahrad. Tyto nenáročné rostliny jsou díky svým krásným malým kvítkům opravdovou ozdobou podzimních záhonů, teras i okenních parapetů.
V zahradě jsou velmi dekorativní ve skalkách a vřesovištích a v podrostu okrasných dřevin. Mohou vytvářet krásnou a nevšední obrubu zahradních cestiček a trvalkových záhonů. 

Pak je tady náš další tip -Chryzantéma, kráska podzimu Díky této květině se prodlužuje pestré období našich zahrad i bohatě kvetoucí výzdoba podzimních truhlíků a květináčů na terasách. Slouží i jako pestrá pokojová dekorace v květináčích i ve vázách. Listopadka neboli chryzantéma je zkrátka symbolem barevného podzimu.

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: Alexandra Hejlová