Rubrika: LIFESTYLE

Divadelní maskérka Marie Bucharová: Umění, které vzniká v zákulisí

Vyhledávaná umělecká maskérka, která stojí za proměnami operních i muzikálových projektů, formuje vizuální podobu představení s citem pro detail i charakter.

S Danou Morávkovou / Popelka – Muzikál na ledě, evropské turné 2025/2026

Diváci přicházejí do divadla, usedají do hlediště a nechávají se vtáhnout do příběhu. Vidí herce, zpěváky, světla, kostýmy a scénu. Jen málokdy si však uvědomují, kolik lidí stojí za tím, aby vše působilo dokonale. Jedním z těch, jejichž práce zůstává často skrytá, a přesto je pro výsledný dojem zásadní, je umělecký maskér.

Mezi respektované profesionálky tohoto oboru patří Marie Bucharová – vyhledávaná umělecká maskérka, jejíž práce je spojena s řadou významných kulturních projektů. Její rukopis se objevuje na divadelních scénách, v koncertních projektech i ve velkých show produkcích, kde dokáže citlivě propojit výtvarnou představivost s charakterem interpreta.

Maskérství je přitom disciplína, která stojí na pomezí výtvarného umění, psychologie a řemesla. Není to jen líčení – je to schopnost vytvořit tvář, která bude vyprávět příběh.

Tvář jako součást příběhu

V divadelním světě je každý detail důležitý. Barva rtů, linka oka, odstín pleti nebo tvar účesu – to všechno může podpořit charakter postavy a atmosféru celé inscenace. Umělecká maskérka musí přemýšlet podobně jako malíř: pracuje se světlem, barvou i výrazem.

Marie Bucharová se díky své preciznosti a citlivému přístupu postupně stala vyhledávanou spolupracovnicí mnoha umělců. Její práce je spojena například s operním prostředím institucí, jako je Státní opera, kde maskérské umění tvoří důležitou součást vizuální poetiky.

Velkou zkušeností je pro ni také letitá spolupráce na výpravném projektu Popelka – Muzikál na ledě. Tento jedinečný projekt propojuje svět muzikálu, divadla a krasobruslení a klade vysoké nároky nejen na scénografii a kostýmy, ale i na maskérskou práci. Líčení zde musí obstát v dynamickém pohybu, pod silnými světly a v náročných podmínkách ledové plochy.

Z maskérny – s Hankou Křížkovou

Důvěra mezi maskérkou a umělcem

Vedle velkých produkcí spolupracuje Marie Bucharová také s výraznými osobnostmi české hudební scény. Jednou z nich je zpěvačka Leona Šenková, jejíž koncertní vystoupení vyžadují nejen hlasovou dokonalost, ale také výraznou a stylově promyšlenou vizuální podobu.

Právě zde se ukazuje další rozměr maskérské práce – důvěra. Umělec přichází na jeviště s emocí, příběhem i vlastní energií. Maskér musí dokázat tuto osobnost vnímat a podpořit ji tak, aby výsledek působil přirozeně a zároveň dostatečně výrazně pro velké jeviště.

Leona Šenková a Marie Bucharová

Krása okamžiku

Práce umělecké maskérky je pomíjivá. Vzniká v zákulisí, trvá několik hodin – a pak zmizí s posledním potleskem večera. Přesto má obrovskou sílu. Pomáhá vytvořit iluzi, která diváky přenese do jiného světa.

A právě v tom spočívá kouzlo této profese.

Za každou postavou na jevišti, za každou scénickou proměnou a za každým silným vizuálním momentem stojí nejen talent herců a zpěváků, ale také citlivá práce lidí v zákulisí.

Mezi nimi i Marie Bucharová – umělkyně, která dokáže jedním štětcem a několika tahy vytvořit tvář příběhu.

Přípravy na natáčení videoklipu Leony Šenkové a Jarka Filgase

Marie, jak jste se vlastně dostala k profesi umělecké maskérky?

K profesi maskérky jsem se dostala vlastně po dlouhé době, od malinka mám ráda divadlo, maminka mě brala od raného dětství i na operu. Moc se mi líbilo, jak je divadlo proměnlivé, chtěla jsem vždy vidět všechny alternace a zákulisí mě velmi lákalo. Moje profese vizážistky mi tak pomohla dostat se do divadel a prožívat tak vlastně svůj dětský sen.

Spolupracujete také s operními zpěváky. Liší se práce pro operu od jiných projektů?

Každá práce má své, jak v operním světe, tak muzikálovém, nebo na koncertech. V divadlech je to spolupráce více lidí (režisér, výtvarník, producent), vlastně všechny musíte uspokojit, aby projekt byl podle jejich představ. Věřte mi, někdy se projekt/představení rodí ve velkých bolestech, ale poté ten potlesk a radost nejen diváku je velké zadostiučinění. U koncertů nebo menších projektů se domlouváte pouze s interpretem a je tak spolupráce rychlejší, ale také většinou krátká.

Mezi umělce, se kterými jste spolupracovala, patří například Leona Šenková. Jak důležitá je podle vás důvěra mezi maskérkou a interpretem?

Důvěra mezi maskérem a interpretem je velmi důležitá. Jsou to velmi kreativní  lidé, kteří na jevišti podávají úžasné výkony, rozdávají radost a emoce. Je proto velmi důležité, aby herec (zpěvák, bruslař), se nezabýval tím, ze ho tlačí sponka či padá paruka…, Leona Šenková je nejen skvělá zpěvačka s velmi silným hlasem, zároveň úžasný člověk se srdcem na dlani. Mám ji moc ráda a rozumíme si.

Co je podle vás na vaší profesi nejkrásnější?

Na mé profesi je nejkrásnější ta rozmanitost, stále setkávání s novými lidmi, poznávání různých stylů hudby, stylů práce, jak jejich tak mých. Celý život se člověk učí, sám je žákem i učitelem. Těším se na další výzvy, poznání a tvoření dalších přestavení či projektů.

A co vás naopak dokáže při práci nejvíc potrápit?

Potrápit? Možná vize režisérů a výtvarníků, ale jak se říká, výzvy vás tlačí dál k lepším výsledkům. Vlastně to bude znít jak „klišé“, ale moje práce mě velmi baví  a o trápení nemůže být řeč. Je to spíš domluva nad určitým stylem, nad vizí jak má, představení/projekt/koncert/klip, vypadat. 

Máte ještě nějaký profesní sen nebo projekt, který byste si jednou ráda vyzkoušela?

Můj profesní sen je pořád velký sen malé holky,  pracovat jednou v La Scale v Itálii. Je to země plná úžasných umělců, skladatelů a již jsem operu navštívila jako divák a jsem uchvácena. Budu snít dál.

Foto: Marie Bucharová

Extrémní proměny: Honza se pohybuje na hranici se smrtí! Srdce mu může kdykoliv selhat

Honza je milující otec a přítel, ale kvůli obezitě téměř nevychází z domu a rodinu zanedbává. Má nemocné srdce a hrozí mu fatální následky, pokud nezačne hubnout. Jeho cestu sledujte tuto středu od 20:20 na TV Nova v pořadu Extrémní proměny.

Žije v malé obci na Berounsku, je na mateřské s dcerou a jeho přítelkyně pracuje. „Tloušťka mě omezuje, ke dceři se neohnu, nechodím s ní ven a stydím se vyjít,“ svěřuje se. Přítelkyně Jitka přidává: „Jsme doma dvě samostatné jednotky, na Honzu je to moc těžké. Nikam nechodí a doma nepomáhá.“

Závislost na telefonu i pláč

Honza přiznává také závislost na telefonu, hraje a brouzdá sociálními sítěmi i devět hodin denně. Při pohledu do zrcadla se rozpláče: „Nikdy jsem to neřešil, byla to chyba.“ Jitka poznamenává: „Myslí si, že má splněno. Přítelkyni i dítě, a starat se nemusí.“

Nezdravé stravování a arytmie

Honza jí nezdravě, pije hlavně kolu, i dvě PET lahve denně, a má za sebou hromadu léků: „Mám arytmii, vysoký tlak, cukrovku, bolí mě klouby, srdce mi může kdykoli selhat.“ Lékař konstatoval závažný zdravotní stav a doporučil změnu.

Honza se pohybuje na hraně

„Moje holka potřebuje tátu, a ne aby za ním chodila na hřbitov,“ říká rozhodnutý Honza. První vážení ukázalo neuvěřitelných 197 kilo.

Kdy a kde sledovat?

Podaří se Honzovi za rok změnit svůj život a žít vysněný rodinný život? To zjistíte již tuto středu ve 20:20 na TV Nova.

Zdroj: TV NOVA

Český dirigent Hrůša převzal mezinárodní cenu Umělec roku a také bavorský řád

Český dirigent Jakub Hrůša v Bamberku převzal mezinárodní cenu Umělec roku označovanou za Oscara klasické hudby a rovněž obdržel Bavorský řád za zásluhy. O středeční ceremonii  informovala umělcova mediální zástupkyně Kateřina Motlová.

Titulem Umělec rok ocenila Hrůšu v lednu porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí. Bavorský řád za zásluhy patří k předním vyznamenáním této německé spolkové země; má nejvýše 2000 žijících nositelů, ke kterým se řadí mimo jiné někdejší německá kancléřka Angela Merkelová.

Poroto ICMA ocenila zejména Hrůšovu schopnost spojovat hluboké porozumění hudebnímu textu s intenzivním výrazem a jasnou uměleckou vizí, kterou uplatňuje jak v symfonickém, tak operním repertoáru.

Čtyřiačtyřicetiletý Hrůša je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, kteří rovněž převzali cenu ICMA za Mimořádný přínos a další cenu v kategorii Videozáznam. „Porota vyzdvihla stabilní vysokou uměleckou úroveň orchestru, který slaví tento rok 80. výročí svého vzniku,“ uvedla Motlová. Tento bamberský orchestr získal pod Hrůšovým vedením ceny ICMA opakovaně.

Kritici a odborníci opakovaně hodnotí Hrůšovo postavení na světové hudební scéně jako výjimečné. V současnosti patří k nejvyhledávanějším dirigentům a stal se mimo jiné druhým Čechem, který řídí britskou Královskou operu. Americký magazín Musical America ho vyhlásil dirigentem roku 2026. Od sezony 2028/2029 bude Hrůša šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie.

 
Zdroj: ČTK

Módě na letošních Oscarech dominovaly kovové tóny, peříčka a peplum

Každoroční předávání cen Oscar je nejvýznamnější událostí nejen pro filmové tvůrce, ale také pro svět módy. Hvězdy stříbrného plátna chystají své róby a obleky dlouhé měsíce předem, ladí vzhled a doplňky, aby na červeném koberci co nejlépe zazářily. A lesku bylo letos opravdu dost, protože kovové tóny zůstávají v posledních letech jedním z hlavních trendů. Letos k nim přibyly syté odstíny drahých kamenů, jako je safírově zelená či rubínově červená, a také snaha o elegantní umírněnost.

Na řadě rób se objevila peříčka a letošní ceny americké filmové akademie také potvrdily návrat módního střihu peplum, tedy rozšířeného volánku nebo sukničky na bocích topů a šatů. Oba tyto trendy na své světle růžové róbě propojila Nicole Kidmanová. Její šaty s vypasovaným živůtkem bez rukávů, pošitým černými a bílými drobnými flitry, zdobila peříčka na sukni – a z peříček byl i volán v pase.

Oslnivou, stříbřitou kreaci zvolila Kate Hudsonová, jejíž lesklé šaty barvou i střihem evokovaly mořskou pannu, a to včetně nezbytného peplumového volánku v pase. Její šaty módní kritici skloňují mezi těmi, které byly na letošních Oscarech trefou do černého. Za zmínku stojí, že Hudsonová své šaty stylově sladila s róbou své matky Goldie Hawnové, jejíž černé šaty zdobily stříbrné detaily protažené od véčkového výstřihu k pasu.

Módní kritiky letos okouzlila také Emma Stoneová. Na červený koberec vnesla umírněnou eleganci díky svým éterickým bílým šatům posetým flitry. Odhalená záda, kratičké rukávky a lehce empírová silueta společně se čtvercovým výstřihem doplnily přesně tolik detailů, aby šaty nepůsobily nudně, ale vytříbeně a sofistikovaně. Tvorba těchto šatů zabrala více než 600 hodin, uvedl server E!.

Kritiky okouzlila také Demi Mooreová v temně zelených šatech, jejichž živůtek bez rukávů a sukni zdobila záplava peří. Na seznam hvězd, které měly při volbě šatů šťastnou ruku, je třeba přidat také Teyanu Taylorovou. Její černobílé šaty s hladkým, vypasovaným živůtkem na ramínka od pasu doplnila peříčka na dramaticky se rozšiřující, asymetrické volánové sukni protažené do vlečky.

A chybět nesmí ani Jessie Buckleyová, která se obešla bez flitrů i peříček, a přesto zářila ve své růžové róbě doplněné jasně červeným saténovým topem odhalujícím ramena. Barva topu ladila s její rtěnkou a celkový dojem některým komentujícím připomněl styl někdejší americké první dámy Jacqueline Kennedyové Onassisové.

Každý rok se během defilé hvězd na předávání Oscarů objeví módní kreace, u kterých se módní kritici neshodnou, jestli jim dát palec nahoru nebo dolů. Letos se mezi ně zařadily minimalistické červené šaty norské herečky Renate Reinsveové, které jako by tvořil jen rovný pás látky. Živůtek bez ramínek se na boku rozevíral a šaty z jedné strany odhalovaly nohy, zatímco na druhém boku látka padala dolů protažená do vlečky. Zatímco někteří je opěvují jako přesně odměřenou jednoduchou eleganci, jiným se zdají být přece jen trochu příliš strohé a nedotažené.

Nečekaný přešlap zaznamenala jindy bezchybná Anne Hathawayová. Šaty bez ramínek v siluetě mořské panny s vlečkou jí obepínaly postavu a světle růžové květy rozbíjely strohost černé barvy. Ale celkový dojem zkazil nepochopitelný široký černý opasek s přezkou a pochybnosti budily i dlouhé rukavice, které vypadaly, že jsou v jiném odstínu černé než šaty.

A žádný ročník Oscarů se také neobejde bez šatů či obleků, které by si jejich nositelé měli raději nechat na jinou příležitost – nebo je vůbec nevytahovat z šatníku. Režisérka Chloé Zhaová vsadila na přehnanou teatrálnost, ale její černé šaty z kůže podle některých vypadaly jako by byly ušité z pytlů na odpadky. A protože je doplnila černým závojem, budila dojem, jako by se oblékla spíš na pohřeb než na předávání prestižních filmových cen.

Britská spisovatelka Maggie O’Farrellová, jejíž román z roku 2020 posloužil jako předloha pro Hamneta Chloé Zhaové, nakráčela na červený koberec v šokujících zářivě růžových šatech, které působily jako ušité z dost levné látky. Doplnila je černými krajkovými rukávy, kvůli kterým se snaha o shakespearovský dojem změnila v módní tragédii.

Příliš chvály letos nesklidila ani Sigourney Veaverová, jejíž šaty nejspíš nebyly úplně špatnou volbou, jen se špatně fotí. A jak poznamenal jeden z kritiků, legendární Ellen Ripleyová z filmové série Vetřelec si zaslouží víc než něco, co vypadá jako starožitný ubrus.

Muži mívají volbu oblečení na slavnostní večer o dost snazší. Přesto se ani jim nevyhnou módní přešlapy. Letos se módní komentátoři opřeli do Timothée Chalameta. Jeho bílý oblek s dvouřadým sakem a kalhotami s širokými nohavicemi by byl v pořádku, pokud by ho nedoplnil příliš masivní obuví a tmavými brýlemi, které byly podle některých na červený koberec příliš ležérní – a podle jiných působily vysloveně arogantně.

A palec dolů dostal také Kevin O’Leary, který coby sedmdesátník dostal svou první velkou filmovou roli ve sportovním dramatu Velký Marty po boku Timothée Chalameta a Gwyneth Paltrowové. Zatímco jeho výkon filmoví kritici oceňují, módní kritici jen vrtí hlavou.

Oblek složený ze saka připomínajícího župan, černých kalhot a černé košile byl dramatický sám o sobě a podle komentátorů vypadal jako kříženec padoucha z Bondovky a karikatury sebe sama. Navíc ho doplnil na zakázku vyrobeným náhrdelníkem vykládaným diamanty o váze více než 100 karátů, dvojicí hodinek a exkluzivní sběratelskou kartou NBA. Aneb jak dát všem najevo, že máte majetek v hodnotě 400 milionů dolarů, podotkl server The Daily Beast.

Zdroj: ČTK

Češka, o které uslyší svět: Vědkyně a vicemiss Nikol Slynková dobývá oceány i mezinárodní scénu

V indickém Rádžasthánu se v loňském roce odehrálo finále Miss Ocean World 2025, kde zazářila česká vědkyně Nikol Slynková. Získala titul 2. vicemiss a zaujala nejen svou krásou, ale i výzkumem mikroplastů a silným poselstvím ochrany oceánů.

V exotickém indickém Rádžasthánu se v loňském roce uskutečnilo velkolepé finále mezinárodní soutěže Miss Ocean World 2025. Prestižní událost, pořádaná organizací Fusion Group, propojila svět krásy, elegance a silného environmentálního poslání.

Ročník nesl motto „Clean and Pollution-Free Ocean“ a vedle tradičních disciplín kladl důraz především na osobní projekty soutěžících a jejich přístup k ochraně životního prostředí. Na jednom pódiu se tak v loňském roce setkaly zástupkyně z více než dvaceti zemí světa.

Česká republika zazářila díky Nikol Slynkové, která si odvezla titul 2. vicemiss. Její účast byla důkazem, že krása může jít ruku v ruce s inteligencí, vzděláním i hlubokým smyslem pro odpovědnost vůči planetě.

Nikol Slynková se narodila v Praha a dlouhodobě žije v Austrálie, kde se věnovala a nadále věnuje vědecké kariéře. Už od dětství ji fascinoval oceán a podmořský svět, což ji přivedlo ke studiu mořské biologie na Griffith University. Po absolvování bakalářského studia pokračovala v programu Honours, zaměřeném na vliv mikroplastů na růst řas.

Následně se věnovala doktorskému výzkumu (PhD), v jehož rámci se zaměřila na dopad mikroplastů na korálové útesy v oblasti Velký bariérový útes – jednoho z nejohroženějších přírodních pokladů světa. Své výsledky prezentovala mimo jiné na konferenci Australian Marine Sciences Association conference v Melbourne.

Vedle vědecké činnosti se aktivně zapojovala i do dobrovolnických projektů. Spolupracovala s organizacemi Australian Marine Conservation Society, Humpbacks & High-Rises či OzHarvest. Působila také jako ambasadorka programu Griffith Mates, kde pomáhala zahraničním studentům s adaptací na život v Austrálie.

V roce 2021 byla vybrána mezi patnáct studentů prestižního programu Mayor’s Student Ambassador Program, který jí umožnil reprezentovat komunitu města Gold Coast.

Jak sama uvedla: „Účast v soutěži Miss Ocean World 2025 pro mě nebyla pouze osobním úspěchem, ale i příležitostí šířit osvětu o ochraně oceánů a prezentovat Českou republiku jako zemi, která podporuje ochranu životního prostředí i na mezinárodní úrovni.“

Příběh Nikol Slynkové je inspirací i připomínkou, že skutečná krása dnes spočívá nejen ve vzhledu, ale především v hodnotách, vzdělání a odvaze měnit svět k lepšímu.

Zdroj: Jarmila Gy, Nikol Slynková

Foto: archiv Nikol Slynkové

Jedna bitva za druhou dostala Oscara, úspěch slaví i Česko

Cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší film dostal v noci na dnešek SEČ snímek Jedna bitva za druhou, který patřil spolu s Hříšníky k favoritům letošního 98. ročníku. Film dostal celkem šest Oscarů včetně cen za režii a scénář pro Paula Thomase Andersona. Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Hříšníci, ve kterém ztvárnil postavy dvou černošských podnikavých bratrů v době rasové segregace ve Spojených státech, dostal Michael Jordan. Snímek dostal celkem čtyři ceny. Oscara za nejlepší ženský herecký výkon akademie udělila podle očekávání herečce Jessie Buckleyové. Úspěch slavila letos i Česká republika díky ceně za nejlepší celovečerní dokument pro snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české a dánské koprodukci.

Hříšníci s rekordními 16 nominacemi a Jedna bitva za druhou s 13 nominacemi patřili mezi favority letošních Oscarů. Za vedlejší roli surového a prospěchářského důstojníka Stevena Lockjawa ve filmu Jedna bitva za druhou dostal svého třetího Oscara americký herec Sean Penn, který se však předávání cen v Los Angeles nezúčastnil. Film dostal celkem šest zlatých sošek. „Napsal jsem tento film, abych se omluvil svým dětem za nepořádek, který jim necháváme na tomto světě,“ uvedl režisér Anderson, když dostal cenu za scénář.

Upíří horor Hříšníci dostali Oscary mimo jiné také za hudbu, která je velmi důležitým prvkem ve filmu, původní scénář či kameru. V této kategorii uspěla jako první žena Autumn Duraldová Arkapawová. Jordan při přebírání ceny připomněl šest černošských herců, kteří dostali Oscara za nejlepší mužský herecký výkon před ním. Jordan dodal, že ocenění ho řadí „mezi velikány, mezi předky, mezi mé lidi“.

Buckleyová, která zahrála hlavní postavu ve filmu Hamnet, který se odehrává v době shakespearovské Anglie, patřila mezi favoritky. Je první Irkou, která dostala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon, píše agentura AP.

Oscara za nejlepší zahraniční film letos dostalo drama Citová hodnota norského režiséra Joachima Triera o rodinné krizi mezi stárnoucím režisérem a jeho dcerami. „Ne válce, ať je Palestina svobodná,“ uvedl při předávání sošky španělský herec Javier Bardem v jednom z několika mála projevů, které v Los Angeles zazněly k současnému světovému dění.

Svůj úspěch slaví letos na Oscarech i Česká republika díky ceně za nejlepší celovečerní dokument pro snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české a dánské koprodukci. Snímek sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede agresi proti Ukrajině. Záběry pořídil Pavel Talankin, který je spolu s Davidem Borensteinem režisérem dokumentu.

Ceremoniál začal krátce po půlnoci SEČ v Los Angeles znělkou a pozdravem moderátora Conana O’Briena, který vedl ceremoniál druhý rok po sobě. „Mám tu čest být posledním lidským moderátorem udělování cen akademie,“ zavtipkoval O’Brien s tím, že ho příští rok nahradí robot. V obvyklé části večera, kdy se vzpomíná na filmové tvůrce, kteří zemřeli od předchozího oscarového večera, organizátoři vzpomněli například herečku Claudii Cardinalovou, herce Roberta Duvalla, českého scénografa Theodora Pištěka a herce Roberta Redforda. Samotné předávání cen trvalo zhruba čtyři hodiny.

Oscara za nejlepší dokumentární film dostal Pan Nikdo proti Putinovi

Letošní cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší dokumentární celovečerní film dostal v noci na dnešek SEČ snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české a dánské koprodukci. K zastavení všech válek vyzval v Los Angeles režisér a jedna z postav dokumentu Pavel Talankin. Podle českých producentů ocenění vysílá signál lidem, aby se nenechali zastrašit bezprávím. V kategorii byly nominované další čtyři snímky.

„Jménem naší budoucností, jménem našich dětí, zastavte všechny války,“ vyzval na pódiu sálu Dolby Theatre v Los Angeles jeden z režisérů Talankin, který mluvil rusky. Jeho předřečníci uvedli, že dokumentární filmy často poukazují na útlak ve společnost, kde političtí vůdci potírají svobodu projevu, a na společenské problémy.

„Pan Nikdo proti Putinovi je o tom, jak ztratit vaši zemi,“ uvedl podle agentury AP další režisér snímku David Borenstein. Podle něj se to může stát, když lidé nic nenamítají v situaci, kdy vláda zabíjí lidi v ulicích nebo když oligarchové se snaží dostat pod svou kontrolu média. „Všichni čelíme morálním volbám, ale naštěstí i nikdo je silnější, než si myslíte,“ uvedl.

V prohlášení producent Radovan Síbrt ze společnosti PINK uvedl, že má pocit zadostiučinění. „Paša (Pavel Talankin) riskoval vše, co miloval, včetně svého života. A teď tady stojí a má sošku Oscara,“ uvedl Síbrt. Film podle něj dokazuje, že každý člověk může něco udělat s tím, když se kolem něj děje bezpráví. Jeho kolegyně Alžběta Karásková poukázala na nasezení, se kterým na filmu pracovali producenti. „Je to chvíle obrovské radosti, vděčnosti a také pokory,“ uvedla o udělení ceny.

Snímek sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede agresi proti Ukrajině. Záběry pořídil Talankin, který žil svůj celý život v desetitisícovém ruském městě Karabaš. Pracoval jako učitel na místní základní škole a se začátkem války na Ukrajině se náplň jeho práce proměnila, když byl pověřen zavedením nového válečného vzdělávacího plánu obsahujícího speciální lekce a organizování propagandistických akcí. Vše zároveň musel dokumentovat na kameru a materiál odesílat ministerstvu školství. Frustrovaný učitel se rozhodl kameru nevypínat a dokumentovat nejen státem nařízené aktivity, ale i ostatní dění ve škole a mimo ní. Ve stejnou dobu se také seznámil s režisérem Borensteinem a společně našli způsob, jak natočený materiál dostat ze země.

Film dostal letos britskou cenu BAFTA za nejlepší celovečerní dokument.

Snímek vznikl ve spolupráci dánské produkční společnosti Made in Copenhagen a české společnosti PINK. Český koproducent se na filmu podílel na zvukové a obrazové postprodukci snímku a stal se klíčovým partnerem pro zajištění bezpečnosti protagonisty filmu.

Zdroj: ČTK

Český ráj v exotice: Zanzibar, kde vás přivítá česká pohostinnost

Bílé pláže, tyrkysový oceán, vůně koření a atmosféra tropického ráje. Ostrov Zanzibar patří mezi nejkrásnější exotické destinace světa a stále častěji láká také české cestovatele. Pokud hledáte místo, kde se budete cítit příjemně a téměř jako doma, máme pro vás tip – útulný penzion, jehož majitelem je Abdul Haji, a pro české hosty zde působí jako kontaktní osoba Jana Dobrovolná, která pomáhá s pobytem, výlety i rezervacemi.

Exotika, která má české zázemí

Zanzibar je ostrov, kde se snoubí nádherná příroda s bohatou historií. Tyrkysové vody Indického oceánu, nekonečné pláže s jemným bílým pískem a tropická vegetace vytvářejí scenérie, které patří mezi nejkrásnější na světě.

Penzion BUSHBABY HOUSE majitele Abdula Haji nabízí pohodlné a přátelské prostředí pro hosty z celého světa. Čeští návštěvníci mají velkou výhodu – Jana Dobrovolná působí jako kontaktní osoba, která hostům poradí s organizací pobytu, doporučením výletů i praktickými tipy.

Zájemcům ráda poradí, jak se na Zanzibar nejlépe dopravit, pomůže s výběrem vhodných letů, zajistí asistenci při rezervaci letenek a upozorní také na důležité formality před cestou.

Pomoc s cestou i formalitami

Cesta do exotiky může někdy působit složitě, ale právě zde ocení hosté pomoc zkušeného člověka na místě. Jana Dobrovolná pomáhá českým cestovatelům nejen s plánováním pobytu, ale také s orientací v důležitých praktických informacích.

Součástí její pomoci je například i doporučení a asistence při sjednání povinného cestovního pojištění ZIC (Zanzibar Insurance Corporation), které je pro návštěvníky ostrova vyžadováno. Díky tomu mohou hosté vyrazit na cestu připraveni a bez zbytečných starostí.

Restaurace s chutí exotiky

Součástí penzionu BUSHBABY HOUSE je také restaurace, kde si hosté mohou vychutnat speciality místní kuchyně. Zanzibar je známý jako „ostrov koření“, takže zde nechybí aromatické směsi, čerstvé ryby, mořské plody ani exotické ovoce.

Hosté tak mohou zažít autentickou chuť ostrova a zároveň si užít příjemné prostředí tropického ráje.

Bezpečná exotika

Pro cestovatele je dnes bezpečnost prioritou. Dobrou zprávou je, že Zanzibar patří mezi klidné a bezpečné turistické destinace v oblasti Indického oceánu. Turismus je zde hlavním zdrojem obživy místních obyvatel, a proto je o návštěvníky dobře postaráno. Hotely, penziony i turistické oblasti jsou připravené na hosty z Evropy a oceňována je především pohostinnost místních lidí.

Čeští hosté se mohou spolehnout, že si dovolenou užijí bez starostí a v klidném prostředí.

5 důvodů, proč navštívit Zanzibar

. Tyrkysový oceán a jedny z nejkrásnějších pláží světa

. Jedinečná směs arabské, africké a evropské kultury

. Exotická kuchyně plná koření a čerstvých ryb

. Bezpečné a pohodlné turistické prostředí

. Autentická atmosféra tropického ostrova s možností českého zázemí

Zanzibar očima Jany Dobrovolné

Jaké je žít na exotickém ostrově a pomáhat českým cestovatelům objevovat jeho nejkrásnější místa? Zeptali jsme se Jany Dobrovolné, která na Zanzibaru působí jako kontaktní osoba pro hosty.

Abdul Haji a Jana Dobrovolná

Jano, jak jste se dostala k tomu, že pomáháte českým hostům na Zanzibaru?

Na Zanzibar jsem přijela původně jako cestovatelka a ostrov mě úplně okouzlil. Postupně jsem začala českým návštěvníkům pomáhat s pobytem, radami i organizací výletů, aby si svou dovolenou opravdu užili.

Co mají čeští hosté na tomto místě nejraději?

Oceňují kombinaci exotiky a přátelského prostředí. Jsou v tropickém ráji, ale zároveň mají někoho, kdo jim poradí v češtině.

Co byste doporučila lidem, kteří na Zanzibar přijedou poprvé?

Určitě navštívit historické město Stone Town, které má úžasnou atmosféru – právě zde se narodil legendární zpěvák Freddie Mercury. R

Rozhodně bych doporučila ochutnat pravou svahilskou kuchyni – u nás v restauraci rádi připravíme hostům ochutnávku tradičních místních pokrmů.

Krásným zážitkem jsou také výlety lodí, potápění, návštěva malých ostrovů uprostřed oceánu nebo farmy s kořením, které jsou pro Zanzibar typické. Mnoho návštěvníků nadchne i atmosféra místních tržišť a velmi zajímavým místem jsou také sladkovodní jeskyně, které patří k méně známým, ale opravdu krásným místům ostrova.

Tip redakce ARTSTAR V.I.P.

Pokud sníte o exotické dovolené, kde vás čekají nádherné pláže, autentická atmosféra a zároveň české zázemí, může být právě tento penzion ideální volbou.

Kontakt a rezervace:

(odkaz na kontakt / rezervaci přes Janou Dobrovolnou – +420 777 332 521 – BUSHBABY HOUSE a RESTAURANT)

Foto: Jana Dobrovolná

 

Památník národního písemnictví získal kufřík Mileny Jesenské

Autentický kufřík novinářky, spisovatelky a překladatelky Mileny Jesenské, která zahynula v roce 1944 v koncentračním táboře Ravensbrück, loni získal Literární archiv Památníku národního písemnictví. Dalšími akvizicemi byly pozůstalosti básníka Jiřího Kuběny či básnířky Vladimíry Čerepkové. Mezi uměleckými předměty šlo o japonskou sbírku Sigismunda Boušky, literární práce výtvarnice Kateřiny Černé a o ilustrace karikaturisty první poloviny 20. století Zdeňka Kratochvíla. Dnes o tom informovali zástupci Památníku národního písemnictví na tiskové konferenci v Muzeu literatury.

Podle archiváře literárního archivu Petra Kotyka, který má na starosti akvizice, předal památníku kufřík zástupce pražské židovské rodiny Arno Pařík. Kufřík o rozměrech 45 na 30 na 12 centimetrů byl v držení rodiny od roku 1940, kdy ho domů z vězení na pražské Pankráci přinesla dárcova maminka Božena Paříková.

Paříkovou nacisté věznili spolu s Jesenskou, která ovšem musela jet na výslech do Drážďan. Na cestu jí nestačil vlastní malý kufřík, a proto ho Jesenská s Paříkovou vyměnila za její větší. Arno Pařík památníku sdělil, že kufřík byl od té doby v pražském bytě.

Historii archiváři podle Kotyka ověřili v protokolech z německých věznic. Kufřík Jesenská zřejmě užívala dlouho, protože na jeho boku jsou nálepky z vídeňských hotelů, v nichž Jesenská pobývala po první světové válce.

„Jedná se o předmět dotýkaný Milenou Jesenskou. Mít takový ve výstavě, je velmi atraktivní,“ řekl Kotyk. Nevyloučil, že se kufru mohl dotýkat i Franz Kafka, mohl ho například Jesenské nést.

Mezi další loňské akvizice památníku patří 243 krabic s písemnou pozůstalostí moravského básníka Jiřího Kuběny. Kuběna patřil do generace šestatřicátníku, čile korespondoval s dramatiky Josefem Topolem nebo Václavem Havlem a vše uchovával. Část pozůstalosti obsahuje strojopisy sbírek, je roztříděná, část s korespondencí s básníky s Ivanem Divišem nebo Ivanem Slavíkem zatím ne.

Literární archiv loni rovněž získal jednu krabici rukopisů představitelky české beatnické poezie Vladimíry Čerepkové. Čerepková stála u zrodu Poetické kavárny Viola, později odešla do exilu. Vedle pozůstalosti se Památník národního písemnictví stará o hrob Čerepkové na pražském Břevnově.

Zdroj: ČTK

DiCaprio natáčí se Scorcesem film na zámku Ratboř u Kolína

Americký herec Leonardo DiCaprio natáčí na zámku Ratboř u Kolína celovečerní film What Happens at Night (Co se děje v noci) režiséra Martin Scorseseho. Informoval o tom server Blesk.cz. O natáčení v Česku se vědělo, přesná lokace ale dosud známá nebyla. Filmaři se chystají i na jiná místa. Ve snímku se objeví také herecké hvězdy Jennifer Lawrenceová, Mads Mikkelsen či Patricie Clarksonová.

Podle serveru štáb zabral celé fotbalové hřiště naproti zámku. Příjezdová cesta je uměle zasněžená. Natáčení doprovázejí přísná bezpečnostní opatření. Zámek je ohraničený plotem, herci mají početnou ochranku a mezi zázemím a scénou se přesouvají auty.

Předlohou filmu pro platformu Apple je stejnojmenný román Petera Camerona, který vypráví příběh amerického manželského páru v nejmenované, zasněžené evropské metropoli. Manželé chtějí v Evropě adoptovat dítě, s tím však zatočí prostředí a osazenstvo hotelu Grand Imperial Hotel Borgarfjaroasysla, v němž se ubytují. V hotelu se pohybují podivné, až archetypální postavy přestárlé zpěvačky, zhýralého obchodníka, záhadného léčitele. Setkání s nimi manželům rozmazává realitu, začnou pochybovat o sobě, vztahu i o svém cíli.

Informace o tom, jaké filmové pobídky zahraniční snímky natáčené v tuzemsku v Česku získaly, může Státní fond kinematografie (SFA) podle své mluvčí Pavlíny Vítkové zodpovědět až zpětně. „Některé věci spadají pod obchodní tajemství,“ řekla ČTK minulý týden Vítková.

DiCaprio už několikrát roli ve filmu hollywoodské legendy Martina Scorseseho dostal. Poprvé to bylo ve filmu Gangy New Yorku. Většího uznání se mu ale dostalo až za výkony v životopisném Letci (2004), ve kterém ztvárnil slavného aviatika, režiséra a dobrodruha Howarda Hughese, a Vlkovi z Wall Street (2013), kterým Scorsese nahlédl do světa velkých peněz. Oba filmy vynesly DiCapriovi nominaci na hereckého Oscara, „Vlk“ i na toho producentského.

Zdroj: ČTK

Herec a zpěvák Petr H. Batěk opět míří na televizní obrazovky a to tentokrát v seriálu Místo zločinu Zlín

Diváci se mohou těšit na Petra H. Baťka v novém seriálu ČT1 Místo zločinu Zlín, kde se objeví v 9. dílu s názvem „Tanečnice“. Nová seriálová role v Místě zločinu Zlín potvrzuje jeho silnou pozici na české herecké scéně.

Petr Batěk s bratrem Pavlem Baťkem

Herec a zpěvák Petr H. Batěk se v nadcházejícím období dostává do povědomí jako herecká osobnost, která se suverénně pohybuje mezi televizními seriály, filmovou tvorbou a divadelními prkny. Aktuálně na sebe upozorňuje novou a to velice citlivou rolí v seriálu České televize Místo zločinu Zlín.

Seriálová tvář, kterou diváci znají

Televizní publikum má Petra H. Baťka spojeného s řadou úspěšných seriálů. Objevil se například v populárních projektech Specialisté, Duch či Zlatá labuť, kde opakovaně potvrdil schopnost přesně vystihnout charakter postavy.

Jeho herectví se vyznačuje civilností, klidnou silou a vnitřní koncentrací, vlastnostmi, které zejména dnes v seriálové i filmové tvorbě nabývají na stále větší hodnotě.

Divadlo jako základ herecké jistoty

Vedle práce před kamerou zůstává nadále důležitým pilířem jeho herecké kariéry divadlo. Právě divadelní zkušenosti formují Baťkův herecký projev. Kontakt s publikem a živá reakce diváků jsou pro něj nenahraditelným prostorem pro další umělecký růst.

Divadelní role mu umožňují jít do hloubky, hledat vnitřní motivace postav a rozvíjet herectví v jeho nejčistší podobě – což se následně promítá nejen do jeho televizních a filmových rolí, ale také do učebních procesů na Mezinárodní konzervatoři Praha.

Herectví jako hlavní směr

Ačkoliv je Petr H. Batěk známý také jako muzikant, aktuálně vydává své druhé autorské album Cesta ven, etapa jeho kariéry patří především herectví. Batěk patří k hereckým osobnostem, která je zajímavá nejen pro televizní obrazovky, ale i pro divadelní sály a v neposlední řadě filmové plátno.

Foto: archiv Petr H. Batěk