Rubrika: NOVINKY

Mezinárodní den památky obětí holocaustu

Před 80 lety Rudá armáda osvobodila největší nacistický vyhlazovací tábor v polské Osvětimi. Lidé po celém světě si právě dnes připomínají památku obětí holokaustu – systematického vyvražďování Židů nacisty za druhé světové války. Mezinárodní den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti připadá na výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi, ke kterému došlo 27. ledna 1945.

Když 27. ledna 1945 vstoupili vojáci Rudé armády do největšího nacistického vyhlazovacího tábora, byli šokováni. O existenci tábora se dozvěděli jen pár dní před tím, než k Osvětimi dorazili. Tak otřesné obrazy lidského utrpení nečekali. Ačkoli nacisté začali tábor likvidovat už v létě 1944, všechny stopy o masovém vraždění nezahladili. Zničili archívy, vyhodili do povětří krematoria a čtyři z pěti plynových komor. Tu poslední pouhý den před příchodem Rudé armády. Prvním nacistickým táborem, ve kterém sovětští vojáci našli důkaz o hromadném vraždění, byl v červenci 1944 Majdanek poblíž polského Lublinu. Další velké koncentrační tábory Belzec, Sobibor a Treblinka, do kterých Rudá armáda v létě 1944 vstoupila, Němci zlikvidovali v roce 1943, aby zahladili stopy po vraždění polských Židů. Auschwitz zůstal noční můrou pro hrstku přeživších, pobyt v něm přežilo pouhých 200 tisíc vězňů.

Dodejme, že americká vojska 45. pěší divize osvobodila koncentrační tábor Dachau až 29. dubna 1945. Dne 11. dubna 1945 osvobodili Američané Buchenwald, Landsberg 1. května 1945 a Mauthausen 6. května 1945.

Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden Mezinárodním dnem vzpomínky na oběti holocaustu první listopadový den 2010. Česká republika z iniciativy České rady pro oběti nacismu, Federace židovských obcí v ČR a mnoha dalších organizací vyhlásila 27. leden významným dnem již v roce 2000, od roku 2010 byl zákonem ustanoven jako Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.

Zdroj: MZV

Slavný krasobruslař Nepela ožívá při natáčení, filmaři jsou nyní v Brně

Slavný československý krasobruslař Ondrej Nepela ožívá při natáčení filmu režiséra Jakuba Červenky. Snímek s názvem Nepela zachytí kritických 30 hodin před mistrovstvím světa v Bratislavě v roce 1973 a vrcholí finálovou jízdou. V hlavní roli se představí herec Adam Kubala, trenérku Hildu Múdrou ztvární Jana Nagyová Pulm, kterou si lidé pamatují jako princeznu Arabelu. První klapka padla loni v prosinci, nyní se filmaři přesunuli do Brna. Do kin by měl snímek vstoupit v roce 2026.

Nepela byl jednou z největších krasobruslařských hvězd své doby. Pětkrát se stal mistrem Evropy, třikrát ovládl světový šampionát a v roce 1972 si na olympijských hrách v Sapporu vybojoval jako 21letý zlatou medaili. Závodní kariéru ukončil ve 22 letech a ve 38 letech zemřel na následky AIDS.

S nápadem jeho příběh zfilmovat přišel Červenka v roce 2018. „Byl jsem v Bratislavě a mluvil jsem se svým kamarádem, který mi řekl, že byl Nepela hokejista. Došlo mi tehdy, že mnoho lidí už dnes ani neví, kdo Nepela vlastně byl. V 70. letech, kdy emigroval, ho režim, dá se říci, vymazal z historie, a proto je dnes téměř zapomenutý. Uvědomil jsem si, že by stálo za to jeho příběh připomenout,“ řekl ČTK při dnešním natáčení Červenka.

Představitel Nepely Kubala není krasobruslařem, a proto bude mít při scénách na ledě dubléra. Aby se však do role co nejlépe vžil, absolvoval krasobruslařský trénink a baletní průpravu. Studoval také archivní videa a hodně o Nepelovi četl. „Cítím obrovskou zodpovědnost, zejména vůči lidem, kteří Nepelu sledovali při jeho závodech, nebo ho dokonce znali osobně. Zároveň cítím zodpovědnost vůči lidem, kteří ho neznali, protože je tak trochu na mně, jaký obrázek si o něm udělají,“ řekl Kubala.

Herečku Nagyovou, která ztvárňuje trenérku Múdrou, spojuje s její postavou hodně. „Když jsem byla malá, chtěla jsem být krasobruslařkou. Ten sen se mi však nesplnil, protože když jsem přišla na kluziště v Bratislavě, bylo mi již deset let a řekli mi, že už jsem na ten sport příliš stará. Takže jsem hrozně ráda, že se mi naskytla příležitost vrátit se do krasobruslařského prostředí,“ řekla Nagyová.

Díky synovi Múdré, který po její smrti půjčil tvůrcům některé věci své matky, může herečka hrát v autentickém oblečení a špercích. „Když jsem si je poprvé oblékla, zjistila jsem, že všechno mi sedí, aniž bych musela něco upravovat. Také jsem si všimla mnoha paralel mezi námi dvěma. Lituji, že jsem tuto dámu nemohla poznat osobně,“ dodala Nagyová.

Natáčení filmu by mělo skončit na začátku dubna. „V Brně jsme už třetí den. Dva dny jsme strávili ve studiu, kde jsme točili scény z bytu Hildy Múdré. Dnes na výstavišti točíme, jak přicházejí krasobruslaři a diváci na stadion v den finálové jízdy. Do Brna se ještě budeme vracet ke konci února, kdy budeme točit v bytě Ondreje Nepely, který se bude od čtvrtka přestavovat ve studiu v České televize,“ uvedl Červenka.

Zdroj: ČTK 

Hlavní cenu Trilobit dostali tvůrci dokumentu o fotografce Jarcovjákové

Vítězem hlavní ceny audiovizuálních cen Trilobit udělovaných Českým filmovým a televizním svazem (FITES) se stali tvůrci dokumentu o fotografce Libuši Jarcovjákové. Cenu za snímek Ještě nejsem, kým chci být obdrželi Klára Tasovská za scénář a režii a Alexandr Kaščejev za scénář, střih a zvuk. Zástupci svazu dnes ceny předali na Novoměstské radnici v Praze. Porota vybírala ze 78 snímků.

Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Cenu Trilobit 2025 obdržel Pavel Soukup za režii šestidílné televizní série Metoda Markovič: Hojer. Ocenění převzali (zleva) scénárista Jaroslav Hruška, producent Lukáš Mráček a kreativní producent Tomáš Hruška. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

„Co pamatuji, téměř každý rok v trilobití porotě žehráme, kolik se urodilo dobrých dokumentů a jak málo hraných filmů, které by měly společenský i mezinárodní přesah. Nemluvě o tom, že by navíc zaujaly širokou veřejnost. Letošní filmová produkce, mám dojem, byla v tomto směru vyrovnanější a navíc kvalitativně nadprůměrná. Je až s podivem, kolik vzniklo filmů, seriálů a dalších audiovizuálních děl v zemi s neujasněnou kulturní politikou, za mnohdy až nedůstojných tvůrčích podmínek,“ uvedl režisér a dokumentarista Roman Vávra, který porotě předsedal.

Cenu moc bezmocných za přínos občanské společnosti si odnesl Filip Remunda za režii dokumentárního filmu Štěstí a dobro všem. Porota ve svém zdůvodnění uvedla, že „snímek bravurně zachycuje proměnu myšlení a hodnot po pádu Sovětského svazu na osudech vzdělaných, ale vnitřně troskotajících jedinců“.

Cenu Vladislava Vančury udělovanou za dlouhodobé nebo celoživotní dílo obdržel Vladimír Just. „Vedle Ceny F. X. Šaldy, kterou Vladimír Just obdržel v roce 1997 za své umělecko-kritické dílo, přidává Cena Vladislava Vančury ocenění za jeho kontinuální působení v oblasti reflexe filmu a televize,“ sdělil v laudatiu člen poroty Jan Lukeš.

Cenu Trilobit 2025 získali Viktor Tauš za námět a režii filmu Amerikánka, Jiří Havelka za námět, scénář a režii snímku Zahradníkův rok, Dominik Kalivoda za námět, scénář a režii dokumentárního filmu Velký finále PSO a Pavel Soukup za režii šestidílné televizní série Metoda Markovič: Hojer.

Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Cenu Trilobit 2025 obdržel Viktor Tauš za námět a režii filmu Amerikánka. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Kritickou cenu Citron FITES udělil České televizi za redukci kulturních pořadů na úroveň zpravodajství a publicistiky, s takřka úplným vyloučením pořadů umělecko-kritických a diskusních. „Vysílání kulturních pořadů patří mezi základní funkce média veřejné služby. Honba za masovou sledovaností nedává v tomto případě smysl,“ zdůraznili porotci.

Ocenění Trilobit za audiovizuální tvorbu začal FITES udílet už v 60. letech a po vynucené přestávce v tom pokračoval od roku 1991. Prestižní Vančurovu cenu od poloviny 90. let převzali například Jiří Menzel, František Vláčil, Věra Chytilová, Arnošt Lustig, Miroslav Ondříček nebo Zdeněk Svěrák. V lednu 2015 byla „na dálku“ udělena Miloši Formanovi.

Úvodní foto: Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Hlavní cenu obrdžela Klára Tasovská a Alexandr Kashcheev, autoři dokumentárního portrétu fotografky Libuše Jarcovjákové. ČTK/Šimánek Vít

Zdroj: ČTK

Český filmový a televizní svaz dnes vyhlásí vítěze audiovizuálních cen Trilobit

Ve Velkém sále Novoměstské radnice v Praze dnes večer vyhlásí Český filmový a televizní svaz (FITES) vítěze audiovizuálních cen Trilobit. O ocenění se mohou ucházet audiovizuální díla českých i zahraničních filmových a televizních tvůrců vzniklá v české produkci nebo koprodukci s podílem českých tvůrců či producentů. Veřejně předvedena musela být v období 1. prosince 2023 až 30. listopadu 2024. Zásadním kritériem hodnocení je umělecká jedinečnost při prosazování hodnot, jakými jsou lidskost, mravnost, kulturnost a principy demokracie.

Porota může udělit Hlavní cenu Trilobit za dílo či přínos v oboru a audiovizuální tvorby a maximálně čtyři Ceny Trilobit za dílo či přínos v oboru audiovizuální tvorby. Předsedá jí režisér a dokumentarista Roman Vávra.

Dále může být udělena Cena bezmocných (dříve Cena Václava Havla, následně Cena Ferdinanda Vaňka) za přínos audiovizuálního díla rozvoji občanské společnosti, Cena Vladislava Vančury za dlouhodobé nebo celoživotní dílo, jímž tvůrce přispěl ke kultivovanosti české audiovizuální tvorby a mezinárodnímu věhlasu a kritická cena Citron za počin, který škodí v audiovizuální sféře. Cena může být udělena jednotlivci, skupině osob nebo instituci.

Ocenění Trilobit za audiovizuální tvorbu začal FITES udílet v 60. letech a po vynucené přestávce v tom pokračoval od roku 1991. Prestižní Vančurovu cenu od poloviny 90. let převzali například Jiří Menzel, František Vláčil, Věra Chytilová, Arnošt Lustig, Miroslav Ondříček nebo Zdeněk Svěrák. V lednu 2015 byla „na dálku“ udělena Miloši Formanovi.

Mezi nominovanými jsou zástupci různých generací. Například pětatřicetiletý režisér Jiří Sádek natočil film Aneta o „sebevraždě, které nikdo neuvěří“. Zástupce střední generace Bohdan Sláma má letos na kontě dva filmy – Sucho ve slovenské, české a německé koprodukci a rodinné drama Konec světa.

Dokumentaristka Olga Sommerová pro Českou televizi natočila životopisný film Juráček je můj osud, režisér Jan Hřebejk Výjimečný stav s Ondřejem Vetchým v hlavní roli. Mezi nominovanými jsou i režiséři zahraniční. Rumunsko-maďarská filmařka Cristina Groșan s Matějem Chlupáčkem režírovali Dceru národa s Antonií Formanovou v hlavní roli.

Osmičlenná porota cen Trilobit, jíž předsedá režisér a dokumentarista Roman Vávra, bude u audiovizuálních děl posuzovat zejména uměleckou jedinečnost a prosazování hodnot, jakými jsou lidskost, mravnost, kulturnost a demokracie.

Hlavní cenu Trilobit 2025 porota může udělit jednu. Očekává se také udělení ceny Moc bezmocných 2024, která dříve nesla jméno Václava Havla a jeho alias Ferdinanda Vaňka. Tato cena zohledňuje přínos občanské společnosti. Jejími posledními nositeli se stali Ksenija a Kirillu Sacharnovovi – tvůrci dokumentárního filmu Viktor Fajnberg. Disidentem k zbláznění. Porota má rozhodnout i o udělení ceny Vladislava Vančury 2025 za celoživotní dílo.

Ceny Trilobit 2025 porota může rozdělit až čtyři. Tradiční anticena nese název Citron a v posledních dvou ročnících ji obdržela Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a Výbor pro mediální záležitosti za opakovaný nekompetentní způsob volby do mediálních rad.

Foto: Udílení cen Českého filmového a televizního svazu (FITES) za mimořádná audiovizuální díla, 20. ledna 2024, Dolní Břežany u Prahy. Cenu Trilobit Barrandien získal režisér Roman Vávra za film Případ Modrý. ČTK/Deml Ondřej

Zdroj: ČTK

Autoři Blažek a Vodrážka představili knihu o kontroverzní postavě Egona Bondyho

Ředitel Muzea paměti XX. století Petr Blažek a undergroundový filozof Miroslav Vodrážka se v knize Zbyněk Fišer | Egon Bondy a Státní bezpečnost zabývají kontroverzní postavou Zbyňka Fišera alias Egona Bondyho, duchovního otce českého undergroundu a zároveň spolupracovníka Státní bezpečnosti (StB). Disident Vodrážka se ve své části mimo jiné zaměřil na zkoumání nejrůznějších poloh bondyovského mýtu. Historik Blažek publikaci doplnil poznámkami doplněnými archivními dokumenty Státní bezpečnosti z let 1949 až 1989. Knihu, která vychází u příležitosti nedožitých 95. narozenin levicového filozofa, básníka a bouřliváka Fišera, dnes autoři představili ve zcela zaplněné Knihovně Václava Havla v Praze.

„Kniha vznikla z různých pramenů, z nichž některé nebyly dosud publikovány,“ poznamenal Blažek.

Představení knihy zahájil písničkář Rostislav Tvrdík skladbou Say No to the Devil známou z repertoáru undergroundového faráře Svatopluka Karáska. Součástí akce bylo rozlévání alkoholických nápojů nazvaných Kunderovka a Bond(y)ovka.

Hlavním tématem publikace jsou různé vztahy spisovatele a filozofa Fišera se Státní bezpečností. Fišer, který používal od konce čtyřicátých let 20. století pseudonym Egon Bondy, byl postupně spolupracovníkem komunistické tajné policie s krycími jmény Klíma, Zbyněk, Mao a Oskar. Studie se na více než 800 stranách zaměřuje na zkoumání života a díla Bondyho a nejrůznějších poloh bondyovského mýtu, který je podle autorů specifický tím, že byl dlouhodobě vytvářen nejen samotným autorem, různými aktéry a skupinami, ale zejména nebyl možný bez tajných plánů StB.

„Vždycky mě iritovalo, když někteří lidé říkali, že Bondy sice udával, ale měl underground rád. Tahle kniha má mimo jiné ukázat amorálnost tohoto argumentu,“ uvedl Vodrážka.

Přestože byl Bondy přesvědčený marxista, za minulého režimu v Československu se stal jedním z prvních disidentů. Ve své tvorbě předkládal originální názory na umění, společnost, politiku či ekologii a liboval si v paradoxech. Básně, v nichž Bondy glosuje život veřejný i soukromý, zaujaly v 70. letech také undergroundovou skupinu The Plastic People of the Universe, jíž poté Bondy několik let psal texty. Krátce pracoval jako noční hlídač, poté jako bibliograf ve Státní knihovně a v roce 1967 odešel do invalidního důchodu. Přes svou vytrvalou kritiku režimu byl ale Bondy také v několika vlnách spolupracovníkem StB. Ovšem nikdy se tím netajil a vysvětlovat to tím, že chtěl zabránit návratu kapitalismu.

Posledních 14 let života strávil pražský rodák v Bratislavě, kam se uchýlil v roce 1993 na protest proti rozdělení Československa. Ze stejného důvodu také přijal slovenské občanství. V malém bytě v centru Bratislavy, kde žil obklopen knihami, bez televize, rozhlasu a telefonu, se mu také stal osudným jeho zvyk kouřit v posteli. V březnu 2007 s hořící cigaretou usnul a 9. dubna pak zraněním v nemocnici podlehl.

Zdroj: ČTK

 

Nový šéf Ypsilonky Tománek chce změnit koncepci, herci se bojí zrušení

Děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek se od 1. března stane ředitelem Studia Ypsilon. Tománek divadlo plánuje přeměnit na výukové a umělecké pracoviště DAMU. Studio je nyní příspěvkovou organizací města, podle Tománka by tak mělo fungovat do června 2026. Herci ale mají obavy ze zrušení souboru. Náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09), který má v gesci kulturu, uvedl, že divadlo rozhodně nezanikne. Jen se musí transformovat, aby mělo lepší ekonomické výsledky. Praha dotuje Ypsilonku částkou přibližně 40 milionů korun ročně.

Novou náplní studia studia by měla být absolventská představení a projekty studentů DAMU. Fakulta potřebuje nové divadelní prostory. Tománek chce ale zachovat i současnou tvorbu Studia Ypsilon. Plánuje vytvořit pracovní skupinu. „Budeme se domlouvat na tom, jak vytvářet dramaturgický plán, jakou formou bude koexistovat stávající soubor, respektive část souboru, která má chuť, čas a zájem na tom projektu spolupracovat, se studentskou částí,“ řekl.

Pospíšil uvedl, že divadlo má v posledních letech špatné ekonomické výsledky. „Většině divadel dáváme kolem 70 procent rozpočtu, tady jsme dávali 80 až 85 procent,“ podotkl. Pospíšil se domnívá, že určité změny nastat musí. Nesmí ale divadlo degradovat, měly by mu naopak dát nový obsah. „Byl vybrán významný kandidát, děkan DAMU, není to osoba někam nastrčená, aby ukončila činnost divadla,“ řekl Pospíšil s tím, že při jednání o budoucnosti divadla padaly i názory, že by mělo být úplně zrušeno.

Herec Petr Vacek sdělil, že herci mají obavy ze zrušení souboru, protože o Tománkově koncepci skoro nic nevědí. „Zatím čekáme na nějaké oficiální prohlášení magistrátu. Rádi bychom se také potkali s panem Tománkem, abychom konečně zjistili, co v té jeho koncepci je,“ řekl. „Pana Tománka jsem v životě neviděl, vím, že dělá na DAMU a že by chtěl, aby v divadle byla další školní scéna Divadla DISK. Ale jak to dopadne, to nevím,“ řekl herec Jiří Lábus.

Pracovní smlouvy současných zaměstnanců skončí v polovině roku 2026, kdy se změní právní forma divadla. „To jakým způsobem budou pracovní poměry obnoveny, záleží na tom, jak povedeme diskusi o dramaturgii a jaké finanční prostředky budeme mít k dispozici,“ sdělil Tománek. Do jaké organizace bude divadlo transformovat, zatím neupřesnil.

Vedením souboru byla po loni zesnulém Janu Schmidovi pověřená Blanka Pechová. Od magistrátu podle svých slov dostala ujištění, že Studio Ypsilon nezanikne. Připustila změnu právní formy a užší spolupráci s DAMU. „S novým panem ředitelem se budou hledat cesty, jak Ypsilonku zabezpečit ekonomicky, protože ekonomická bezpečnost Ypsilonky je základ jejího dalšího trvání. Jaké cesty, k tomu byly zvoleny, se bude projednávat během let 2025 a 2026,“ doplnila.

Studio Ypsilon vzniklo v Liberci roku 1963 jako nezávislá experimentální divadelní skupina, kterou založil Jan Schmid. Tvůrčí metodou je v Ypsilonu od začátku kolektivní improvizace, programově pracuje s řízenou náhodou a neukončeností. Nezbytnou součástí je humor. Od roku 1978 sídlí Studio Ypsilon v Praze. Podle poslední výroční zprávy zveřejněné na webu divadla dalo hlavní město na jeho provoz v roce 2023 zhruba 41 milionů korun.

Zdroj: ČTK

Charitativní prodejní výstava „Believe Your Dreams“ podpoří odložené děti

2. ročník charitativní prodejní výstavy uměleckých děl s názvem „Believe Your Dreams“ se uskuteční v květnu 2025 na podporu Nadačního fondu LA VIDA LOCA  a jejich projektu pro odložené děti – Život v kufříku.

Dne 5.5.2025 od 18 hodin proběhne slavnostní zahájení výstavy v prostorách galerie Villa Pellé.

Patronem 2. ročníku výstavy se stal současný umělec Lubomír Typlt, který dlouhodobě patří k nejvýraznějším představitelům současného českého malířství.

Až 500 dětí je každoročně odloženo nebo z různých důvodů odebráno matce přímo v porodnici. Aby jednou netápaly, jak přišly na svět, jak vypadaly a zda je vůbec měl někdo rád, uchovávají se vzpomínky na začátek jejich života v kufříku a ten jim tak později pomáhá v období hledání vlastní identity.

„Věříme, že se nám podařilo založit novou tradici. Výstava se bude konat již podruhé a chceme, aby se každoročně opakovala,” říká autorka projektu Ivona Danziger.

“Máme velkou radost, že se nám podařilo do projektu zapojit 7 škol, a že díla studentů budou nedílnou součástí výstavy. Díla dětí tak pomáhají dětem,” dodávají Markéta Smejkalová a Zuzana Vlasáková z dobrovolného spolku Believe Your Dreams.

Úvodní foto: Výtěžek 1. ročníku Believe Your Dreams 2024, zleva Zuzana Vlasáková, Ivona Danziger, Markéta Smejkalová

Zdroj: www.believe-your-dreams.cz/

Zemřel skladatel, který objevil Lucii Bílou, Petr Hannig, angažoval se i v politice

Ve věku 79 let dnes zemřel objevitel zpěvačky Lucie Bílé, hudební skladatel a producent Petr Hannig. Angažoval se i v politice. Založil Stranu zdravého rozumu, později přejmenovanou na Rozumní. Několikrát neúspěšně kandidoval do Senátu a Poslanecké sněmovny. V lednu 2018 se v druhé přímé volbě ucházel o funkci prezidenta České republiky, ale nepodařilo se mu sehnat potřebných 50.000 podpisů.

„Datum a čas posledního rozloučení budou stanoveny a oznámeny v nejbližší době,“ sdělili pozůstalí.

Na veřejnosti se naposledy Hannig objevil loni v květnu, kdy se účastnil natáčení televizního pořadu o zpěvačce Ivetě Bartošové. O pár dní později na svém facebookovém profilu oznámil, že na tom není zdravotně dobře. Loni v létě prodělal mozkovou mrtvici.

Hannig, který se narodil 20. ledna 1946 v Ústí nad Labem, během hudební kariéry napsal stovky písní včetně prvního hitu Bílé Neposlušné tenisky. Vedle Bílé spolupracoval dlouhodobě mimo jiné s Vítězslavem Vávrou, Jitkou Zelenkovou, Lenkou Kořínkovou nebo s Petrou Černockou. Za své nejlepší hudební období podle svých slov považoval léta, kdy se svou kapelou doprovázel šansoniérku Hanu Hegerovou.

V letech 1968 až 1969 Hannig působil ve Velké Británii. Na konci září 1969 se vrátil zpátky do vlasti. Působil jako redaktor Československého rozhlasu a zároveň měl svou kapelu Maximum Petra Hanniga. Jako producent stál mimo jiné v roce 1970 za albem Michala Prokopa a skupiny Framus Five Město ER.

Zdroj: ČTK

Nova festival chutí navštívilo více než 10 tisíc návštěvníků

O víkendu 18. a 19. ledna se v pražském multifunkčním centru O2 universum konal již druhý ročník největšího tuzemského food festivalu. Akci „Nova festival chutí“ pořádá televize Nova se společností Bestsport. Pod jednou střechou vyrostly stánky dvaceti nejlepších restaurací z celé republiky.

Návštěvníci se mohli účastnit i exkluzivních degustačních menu pod vedením michellinských kuchařů. Speciálně pro tuto akci vznikla restaurace „VIP Gourmet Experience“, kterou opanovali světoví kuchaři a majitelé michelinských hvězd: v sobotu 18. ledna István Pesti a v neděli 19. ledna Jean-Phillipe Blondet. Na hlavním podiu nazvaném vtipně „Chutná stage“ za moderace Kristiny Kloubkové a Romana Staši probíhaly kuchařské souboje. Šéfkuchařům vystavovatelských restaurací se postavil vždy někdo z trojice populárních kuchařských hvězd: Radek Kašpárek, Jan Punčochář a Přemek Forejt. Na vedlejším podiu nazvaném „Hvězdná stage“ moderátorky Bára Šimková a Katka Pechová zpovídaly osobnosti známé z televizního vysílání. Do křesla tak usedli například Zlata Adamovská, Petr Štěpánek, Pavel Nový, Jana Holcová, Milena Steinmasslová, Veronika Petruchová nebo obávaní lovci z pořadu Na lovu.

„Nova festival chutí byl pro mě víkend, na který nezapomenu. Byl plný emocí, vůní, skvělého jídla a napínavých soubojů těch nejlepších šéfkuchařů. Moderovat s Romanem Stašou bylo za odměnu a k tomu ten jeho krásně nakažlivý smích… Často se smál celý sál a ještě  jsem se toho tolik dozvěděla o vaření. Fantastická gastronomická show,“ řekla na závěr festivalu Kristina Kloubková a Roman Staša ji doplnil: „Byla to úžasná akce a jsem moc rád, že jsem se mohl zúčastnit největšího zimního  food festivalu v Česku. Měl jsem možnost ochutnat díky našim skvělým kuchařům hodně jídel a všechna byla skvělá. Chtěl bych hlavně poděkovat všem lidem, kteří se zúčastnili. Bylo to velký a doufám, že za rok se vidíme zase!“

A které známé restaurace připravily návštěvníkům degustační menu? Eska, SaSaZu, Grandrestaurant Pupp, Dejvická 34, Mlýnec, Molo, V Zátiší, U Sapíků, Aromi, Kampa Park, Červený Jelen, Silq, Mace a nově také Chateau Mcely, Ginger & Fred, Brick’s, pražská Cukrárna Myšák a cukrářka Helena Fléglová, zakladatelka HF Pastry Academy.

Škoda Auto na festivalu odprezentovala novinky ze svého elektrifikovaného portfolia a pro malé i velké návštěvníky připravila bohatý program s řadou aktivit. Kromě toho se VIP hosté mohli spolehnout na zajištění dopravy elektromobily Škoda Enyaq po celou dobu trvání festivalu. Propojování vynikajících nápojů a chutných jídel s nezapomenutelnými zážitky si nenechala ujít také the Coca-Cola Company která zajistila osvěžení na Hvězdné stagi pro VIP hosty. A na festivalu se představila jako další partner česká značka kompletního vybavení domácností ETA, jejíž spotřebiče využívali přední čeští šéfkuchaři na Chutné stagi přímo při kuchařských soubojích.

Zdroj:  TV NOVA

Chemnitz zahajuje program Evropského hlavního města kultury

Až dva miliony návštěvníků očekávají letos v saském městě Chemnitz, které se bude v příštích dvanácti měsících pyšnit titulem Evropské hlavní město kultury. Přichystalo si pro ně přes 1000 kulturních akcí – výstav, filmových projekcí, divadelních představení či literárních čtení. Kromě Chemnitz se do nich zapojí i 38 okolních obcí a k programu přispěje i řada česko-německých projektů. Rok plný kultury, kterým si chce město mimo jiné vylepšit svou pověst, začíná dnes slavnostním programem.

Čtvrté největší město východního Německa, které je v Česku známé také jako Saská Kamenice a dříve i pod názvem Karl-Marx-Stadt, ponese 12 měsíců titul Evropského hlavního města kultury společně se slovinsko-italským dvojměstím Nova Gorica-Gorizia. Do Německa se titul vrací po 15 letech, v roce 2010 bohatý kulturní program oživil západoněmecký Essen.

„Otevíráme novou kapitolu v dějinách města Chemnitz,“ řekl dnes na tiskové konferenci primátor města Sven Schulze. Metropole středního Saska chce podle něj ukázat návštěvníkům přátelskou tvář, ale i přiznat, že má své nedostatky a rány z minulosti.

Německá státní ministryně kultury Claudia Rothová dnes řekla, že očekává, že město bude z evropského titulu profitovat i do budoucna, jak tomu bylo také u jiných měst. „Evropské srdce teď bije v Chemnitzi,“ dodala. Hlubší strukturální změny v celém regionu si od letošního kulturního roku slibuje i programový ředitel projektu Stefan Schmidtke.

Chemnitz obecně prestižní titul vnímá jako šanci představit se světu jako otevřené, tolerantní a kosmopolitní město, a napravit tak pověst, kterou pošramotily protiimigrační nepokoje z roku 2018. Také na dnešek je naplánováno několik demonstrací krajně pravicových skupin, kterým se projekt Evropského hlavního města kultury a s ním spojené akce nelíbí.

Jako motto celého roku si saské město zvolilo „C the Unseen“, anglickou slovní hříčku, která spojuje počáteční písmeno jeho názvu a kterou lze přeložit jako vidět nevídané či neviděné.

Slavnostního zahájení se účastní řada německých i zahraničních hostů, včetně prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, saského premiéra Michaela Kretschmera či eurokomisaře pro kulturu Glenna Micallefa. Po ceremonii v chemnitzké opeře pro sedm stovek pozvaných je večer na programu velkolepá zahajovací show, která se odehraje pod širým nebem u nejznámější památky města – pomníku Karla Marxe. Očekává se účast desítek tisíc lidí.

Kromě toho je dnes ve městě s 250.000 obyvateli řada menších pódií, na kterých se představí umělci nejrůznějších žánrů. Sto dvacet lidí protáhne městem historickou lokomotivu, aby tak připomněli průmyslovou minulost města.

K účasti na projektech přizvali organizátoři i zahraniční partnery ze 40 zemí světa. Zvláštní důraz přitom kladli na spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy a přední místo má mezi nimi Česko, na jehož hranice je to jen zhruba 35 kilometrů. Česko-německý fond budoucnosti na spolupráci vyčlenil 250.000 eur (6,3 milionu Kč). Chemnitz má být podle něj letos výchozím bodem česko-německé spolupráce v umění, vzdělávání, ochraně životního prostředí, tradicích či povzbuzení občanské společnosti.

Titul Evropské hlavní město kultury udílí Evropská komise od roku 1985. V Česku jím zatím byly v roce 2000 Praha, v roce 2015 Plzeň a pro rok 2028 získaly titul České Budějovice.

Zdroj: ČTK