Rubrika: FILM

Nová verze pohádky Karla Jaromíra Erbena Zlatovláska dnes měla předpremiéru v brněnském kině Cinema City Velký Špalíček. Film, který bude mít premiéru v kinech 23. ledna, režíroval Jan Těšitel. Některé scény filmu se natáčely na jihu Moravy, například na zámku v Lednici na Břeclavsku.

Na jihu Moravy se pohádka natáčela pět dní. „Hlavní lokací byl lednický zámek a přilehlý park. Z Prahy se tam přesunulo téměř 80 členů štábu a dalších více než 100 lidí z regionu se na filmu podílelo. Obyvatelé okolních obcí se v pohádce objeví v komparzních rolích jako dvořané a diváci budou moci vidět i místní hudebníky jako kapelu na dvorní slavnosti,“ uvedla výkonná producentka filmu Kristýna V. Kamenická.

Velká část přípravných dní se odehrála také v Boskovicích, kde sídlí kaskadérská skupina Haraldos Stunt Brothers. Pro pohádku připravovala náročný jezdecký závod natáčený v Praze na Barrandově a také zajišťovala všechny natáčecí dny s koňmi.

V hlavní roli Jiříka uvidí diváci Tomáše Webera, který vystřídal Petra Štěpánka z televizní pohádky z roku 1973. Štěpánek si v nové verzi zahrál krále, Zlatovlásku ztvárnila Jasmína Houf.

Původní předloha pohádky v nové verzi doznala určitých změn. „Není to muzikál jako verze z roku 1973, tady se na to díváme pohádkově, ale realisticky. Dále máme ve filmu neuvěřitelné množství lokací, procestujeme s hrdiny v podstatě celý svět. Je tam také spousta zvířat. Nová verze se od té starší liší také tím, že jsou tam nějaké postavy navíc,“ řekl  Těšitel.

Ve filmu se objevila například nová postava Štěpána, který doprovází Jiříka na cestě za Zlatovláskou. Ztvárnil ji Marek Lambora. „Rozhodně to není role černobílá, protože v průběhu děje se ukáže, že Štěpán je i tak trochu parchantík. A to je pro herce vždycky zajímavá výzva,“ uvedl Lambora.

I když jsou si tvůrci jistí, že diváci budou podvědomě srovnávat původní a současnou verzi pohádky, nebojí se, že by o ni nebyl zájem. „Nová Zlatovláska je rodinný film plný humoru a empatie ke světu. Je napěchovaný akcí a šermířskými souboji. Divákům nabídne příběh o lásce, zradě, smrti a zmrtvýchvstání. Je to celkově moc pěkný zážitek,“ doplnil Weber.

Zdroj: ČTK

Nejnavštěvovanějším filmem v tuzemských kinech byl v uplynulém roce snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla. Drama zachycující práci novinářů Československého rozhlasu od premiéry 15. srpna navštívilo téměř 886.000 diváků. Akademici už dříve snímek Vlny nominovali do boje o Oscara. Na druhém místě skončil americký animovaný film V hlavě 2, na který loni přišlo přes 883.000 diváků. Vzhledem k počtu představení a vyššímu vstupnému zvítězil snímek režiséra Kelseyho Manna v tržbách, když na vstupném vydělal 156,4 milionu korun, zatímco Vlny 144,5 milionu korun. Vlny i V hlavě 2 se zatím promítají i letos. Vyplývá to z údajů Unie filmových distributorů.

V první desítce nejnavštěvovanějších filmů loňského roku je ještě z českých děl na čtvrtém místě drama Zápisník alkoholičky (551.500 diváků) a na sedmém komedie Aristokratka ve varu (309.300 diváků).

Podle statistiky UFD do českých kin přišlo loni 13,04 milionu diváků, což bylo meziročně o dvě procenta méně. Tržby kin se vyšplhaly na 2,26 miliardy korun, meziročně činily o 0,9 procenta méně. Počet představení dosáhl téměř 530.000, což znamená meziroční nárůst o 2,5 procenta. Průměrná cena vstupenky se zvýšila ze 170,59 koruny v roce 2023 na loňských 172,93 koruny.

V boji o Oscara se Vlny dostaly do užšího výběru. Režisér Mádl proto s filmem odletěl do Los Angeles, aby svůj film představil některým z hlasujících členů americké akademie. Kvůli ničivým požárům se Mádl musel na začátku tohoto týdne vrátit. Finální nominace pořadatelé nejprestižnějších filmových cen posunuli na 19. ledna. Vítězové 97. ročníku Oscarů by měli být oznámeni na tradičním ceremoniálu v Los Angeles v noci na 3. března.

Ve světové premiéře byl snímek Vlny uveden na letošním Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, kde režisér Mádl získal cenu Modrá kostka za mimořádný umělecký výkon. Na filmovém serveru Česko-Slovenská filmová databáze (ČSFD) získaly Vlny hodnocení 88 procent, což z nich spolu s Obecnou školou dělá jeden z nejlépe hodnocených českých filmů natočených po roce 1989, hned za Pelíšky se skóre spokojenosti 91 procent.

Dobové drama Vlny připomínající události roku 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy, získalo nejvíce nominací na Českého lva. Má jich 14 včetně nominace na nejlepší celovečerní film za loňský rok. S 13 nominacemi následuje snímek režiséra Viktora Tauše Amerikánka. Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Vlny již získaly nestatutární ceny Českého lva, Cenu filmových fanoušků.

Snímek Vlny uspěl letos také v nominacích na Ceny české filmové kritiky. Drama zachycující práci novinářů v politicky i společensky napjatých let 1967 až 1968 přineslo dvojí nominaci i režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Mádlovi. Vítěze letošního ročníku vyhlásí pořadatelé 1. února.

Zdroj: ČTK   

Režisér Martin Pohl, známý jako kontroverzní rapper Řezník, ve filmu Na plech kombinuje profesionální herce s neherci. Někteří z aktérů mají drogovou minulost. Po komediích Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre ukazuje Pohl s nadsázkou v příběhu o netradičním podnikání v oboru drog na důležitost rodiny. Snímek plný slangových výrazů, vulgarit a nekorektního humoru, který uvedou v tuzemských kinech od čtvrtka 23. ledna.

Plakát filmu vychází z vizuálu plakátu filmu Pelíšky, dominantou je lžička se zbytkem drog na bílém pozadí. Snímek je distributorem označovaný jako rodinný, což lze vzhledem k prostředí, v jakém se odehrává, také považovat za nadsázku. „Není to vyloženě film pro rodiny, je přístupný od 15 let. Je to film o rodině Grundzů, která drží pohromadě, což je jeho důležité téma,“ řekl režisér Pohl.

V příběhu se mladý ambiciózní ekonom stěhuje na sever Čech za prací. Zde se seznámí se syny nejlepšího vařiče pervitinu Grundzy a posléze i se samotným Grundzou, hlavou rodiny a pečujícím otcem. Netradiční skupina spojí progresivní ekonomické postupy ekonoma se znalostí ulice bratrů Grundzových a společně posunou rodinné podnikání na zcela novou úroveň.

Hlavní role ztvárnili Jan Hofman, Julius Oračko, Karel Oračko, René Oračko a DJ Ghost. Ve filmu se dále objeví Robert Nebřenský, Vladimír Škultéty, Milan Šteindler a také držitel Českého lva Tomáš Jeřábek. Snímek se hlásí k odkazu klasických českých komedií a jednou scénou vzdává hold i filmu Císařův pekař.

S Pohlem se širší veřejnost seznámila díky případu z roku 2013, kdy rappera vystupujícího pod jménem Řezník vyhlašovatel kategorie Hvězda internetu a tehdejší generální partner ankety Český slavík, společnost Mattoni, vyřadila ze soutěže. Internetové diskuse tehdy plnily nesouhlasné i souhlasné názory.

Zdroj: ČTK 

 

 

 

Britský herec Jude Law si zahraje Vladimira Putina ve filmu Mág z Kremlu francouzského režiséra Oliviera Assayase. Herec to oznámil v rozhovoru pro web Deadline. Připravovaný film je adaptací stejnojmenného románu italsko-švýcarského spisovatele Giuliana da Empoliho.

„Ještě jsem na něm nezačal pracovat. Tedy, začal jsem, ale momentálně se to zdá jako Everest, který musím zdolat. Takže jsem na úpatí a přemýšlím: Kristepane, co jsem to řekl?“. Tak se cítím často, když na něco kývnu,“ uvedl Law.

Román, který napsal Giuliano da Empoli, někdejší poradce italského expremiéra Mattea Renziho, vyšel v roce 2022. Jen ten rok se prodalo 320.000 výtisků, napsal web La Croix. Empoli za svou prvotinu získal Cenu Francouzské akademie za román a byl nominován na francouzskou literární Goncourtovu cenu.

Příběh se odehrává v 90. letech minulého století po rozpadu Sovětského svazu. Hlavní postavou je Vadim Baranov, umělec, televizní producent reality show a následně poradce nadějného člena ruské bezpečnostní služby FSB (bývalé KGB) Vladimira Putina, který se stane prezidentem Ruska. Baranov vypráví o tajemstvích a mechanismech režimu, který pomohl vybudovat.

Projekt celovečerního snímku minulý rok odhalil časopis Variety, který napsal, že Baranova ztvární americký herec Paul Dano. Vedle Lawa si ve filmu také zahraje oscarová herečka Alicia Vikanderová známá z filmu Dánská dívka, herci Zach Galifianakis nebo Tom Sturridge. Podle francouzské stanice BFMTV termín natáčení zatím není znám.

Zdroj: ČTK 

Nejvíce nominací na Českého lva celkem 14 včetně nominace na nejlepší celovečerní film za loňský rok, má dobové drama Vlny. Film režiséra Jiřího Mádla připomíná události roku 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. S 13 nominacemi následuje snímek režiséra Viktora Tauše Amerikánka inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí. Deset nominací obdržela tragikomedie o vesnické zabijačce režiséra Adama Martince Mord. Rovněž s deseti nominacemi postupuje do druhého kola hlasování minisérie platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer v režii Pavla Soukupa, která ukazuje reálnou policejní práci v bývalém Československu. Výsledek prvního kola hlasování svých členů dnes oznámila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).

Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Cenu filmových fanoušků obdržel film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Ocenění převzal představitel hlavní role Vojtěch Vodochodský. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Slavnostním ceremoniálem 32. ročníku výročních cen Český lev provede moderátor a youtuber Karel „Kovy“ Kovář.

Akademici už dříve snímek Vlny nominovali do boje o Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Film se dostal do užšího výběru. Vítězové 97. ročníku Oscarů budou oznámeni na tradičním ceremoniálu v Los Angeles v noci na 3. března. Snímek Vlny uspěl letos také v nominacích na Ceny české filmové kritiky. Drama zachycující práci novinářů Československého rozhlasu během politicky i společensky napjatých let 1967 až 1968 přineslo dvojí nominaci i režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Mádlovi. Vítěze letošního ročníku vyhlásí pořadatelé 1. února.

Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Moderátoři Milena Steinmasslová a Antonio Šoposki. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Na dnešní tiskové konferenci ČFTA byly tradičně předány i nestatutární ceny Českého lva. Cenu filmových fanoušků získal snímek Vlny, který na portálu ČSFD obdržel hodnocení nadprůměrných 88 procent. Cenu za nejlepší filmový plakát obdrželi Jan Kadlec a Jan Poukar, autoři plakátu k filmu Amerikánka.

V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které byly uvedeny v premiéře v loňském roce. O nominacích rozhodovalo 228 filmových profesionálů z řad akademiků České filmové a televizní akademie (ČFTA).

Do závěrečného klání o sošku Českého lva postoupilo 29 titulů ve 24 statutárních kategoriích. Po pěti nominacích mají shodně minisérie Dcera národa v režii Matěje Chlupáčka a Cristiny Groșanová z produkce Canal+, film Smetana režiséra Marka Najbrta i seriál Smysl pro tumor režisérky Terezy Kopáčové z produkce České televize (ČT). Se čtyřmi nominacemi se o sošky Českého lva ucházejí seriál ČT Dobré ráno, Brno! II v režii Jana Prušinovského, dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské a hraný film Jiřího Havelky Zahradníkův rok. Tři nominace pak získal animovaný film Kristiny Dufkové Život k sežrání.

V kategorii nejlepší celovečerní hraný film a shodně v kategorii nejlepší režie mohou Českého lva získat filmy Amerikánka, Mord, Od marca do mája, Vlny a Zahradníkův rok.

Pořadatelé dnes oznámili také nominace na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Do pětice nominovaných filmů se probojovaly se svými snímky režisérky Marie-Magdalena Kochová (3MWh), Ema Hůlková (Ani se nenaděješ a už se jmenuješ), Greta Stocklassa (Bzukot Země), Tereza Kovandová (Humanity) a Pola Kazaková (Plevel). Ocenění pro začínající tvůrce je spojené s finanční odměnou 100.000 korun.

Organizátoři pro tento ročník cen Český lev udělali několik změn v oceňovaných kategoriích. Televizní minisérie a seriály nově sloučili do jedné kategorie a televizní filmy posuzují v rámci celovečerního hraného filmu. Zároveň rozšířili herecké kategorie, nyní samostatně hodnotí herecké výkony v seriálech a minisériích, a to v hlavních i vedlejších rolích.

Úvodní foto: Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Cenu za nejlepší filmový plakát převzal Jan Pauker, spoluautor plakátu k filmu Amerikánka. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Zdroj: ČTK

 

V Praze dnes organizátoři vyhlásí nominace na výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev. O ceny se ve 32. ročníku utká 93 snímků i televizních děl premiérově uvedených v roce 2024. Jejich seznam se nachází na stránkách ČFTA. Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Při dnešním vyhlášení bude udělena nestatutární Cena filmových fanoušků a cena za Nejlepší filmový plakát.

Pořadatelé pro tento ročník cen udělali několik změn v oceňovaných kategoriích. Televizní minisérie a seriály jsou nově sloučeny do jedné kategorie a televizní filmy jsou posuzovány v rámci celovečerního hraného filmu. Zároveň byly rozšířeny herecké kategorie, nově jsou samostatně posuzovány herecké výkony v seriálech a minisériích, a to v hlavních i vedlejších rolích.

Od 1. prosince posuzovali akademici z loňské filmové produkce 41 celovečerních hraných filmů, 16 dokumentárních filmů, které vybrala předvýběrová komise sestavená ze členů akademie, deset animovaných či loutkových filmů a také deset krátkých filmů. Dále akademici posuzovali 16 přihlášených seriálů a minisérií, které byly loni uvedeny na televizních obrazovkách nebo na online platformách.

Každoročně dále oceňuje prezidium ČFTA mimořádný přínos české kinematografii a může udělit i cenu za mimořádný počin v oblasti audiovize.

Českého lva za nejlepší celovečerní film roku 2023 loni získal film Bratři od režiséra Tomáše Mašína. Jeho snímek líčí historii odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich útěk do Západního Berlína. Nejvíce ocenění měly televizní retroseriál Volha a vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy, které získaly po pěti cenách.

Cenu za nejlepší výkon v hlavní roli obdržel Kryštof Hádek za ztvárnění Standy Pekárka v seriálu Volha. Ocenění za nejlepší ženský výkon v hlavní roli si odnesla Simona Peková za ztvárnění Valerie v hororově laděné komedii Přišla v noci. Cenu za mimořádný přínos české kinematografii převzal kameraman Vladimír Smutný.

Zdroj: ČTK