Film Emilia Pérez za kontroverze kolem své hvězdy získal španělskou cenu Goya

Muzikál Emilia Pérez francouzského režiséra Jacquese Audiarda získal v noci na neděli jednu ze španělských filmových cen Goya, při jejichž udílení pokračovaly polemiky kolem několik let starých výroků hlavní hvězdy filmu. Herečka Karla Sofía Gascónová čelí kritice mimo jiné za slova o islámu, který označila za zdroj „infekce pro lidstvo“. Večerního ceremoniálu v Granadě se neúčastnila, informovala agentura AFP.

Emilia Pérez získala cenu Goya pro nejlepší evropský film a dál tak rozšířila svou sbírku ocenění před březnovým udílením Oscarů, do kterého šla s rekordními 13 nominacemi. Snímek vypráví příběh mexického narkobarona, který absolvuje změnu pohlaví, nafinguje vlastní smrt a poté se pokouší obnovit vztahy se svými blízkými.

Vítězství filmu v jedné z kategorií španělských cen bylo oznámeno na sobotním vyhlašování, porotci ale hlasování v této věci ukončili 24. ledna, tedy několik dní předtím, než propukla mediální bouře kolem starých příspěvků Gascónové na sociální síti Twitter (dnes X). „Islám se stává ohniskem infekce pro lidstvo, kterou je naléhavě nutné vyléčit,“ uvedla španělská herečka v roce 2016. Kromě odsuzování islámu také například kritizovala hnutí proti policejní brutalitě ve Spojených státech vyvolané zabitím George Floyda v květnu 2020.

Gascónová se za své výroky omluvila a odmítla, že by byla rasistka, polemiky kolem aféry nicméně pokračovaly i na červeném koberci před udílením cen Goya, napsal deník El País. „Karla Sofía Gascónová se mýlila, ale teď ji lynčují a je potřeba to zastavit,“ citoval španělského režiséra Juana Antonia Bayonu.

Jednu z cen za celoživotní dílo pak v Granadě převzal americký herec Richard Gere, který v projevu kritizoval amerického prezidenta Donalda Trumpa. „Jsme v Americe ve velmi temném okamžiku. Je tady surovec a grázl, který je prezidentem Spojených států,“ prohlásil Gere, který se nedávno přestěhoval do Španělska a má španělskou manželku. Při vystoupení varoval před sílící „kmenovou mentalitou“ a za potlesku publika vyzýval k ostražitosti a odvaze.

Zdroj: ČTK

FILMAN: Hvězdně obsazený film Zdeňka Kováře čeká svou premiéru již tento rok!

Tento rok bude mít v kinech premiéru český film „Filman“ režiséra Zdeňka Kováře, příběh který vypraví o mladém režisérovi, který natáčí svůj první celovečerní válečný film. Režisér Zdeněk Kovář měl šťastnou ruku a obsadil takové herce jako jsou Ladislav Ondřej, Marian Roden, Denisa Pfauserová, Igor Bareš, Jan Přeučil, Jaroslav Sypal, Zuska Velichová, Jaromír Nosek, Jitka Sedláčková a mnoho dalších. Hudbu k tomuto filmu složil Varhan Orchestrovič Bauer a  Jakub Vlášek.

René Mikan, Marian Roden,  Ladislav Ondřej, Michael Bílek, Zdeněk Kovář 

Film vypraví o mladém režisérovi jenž se snaží sehnat finance na natočení filmu, ale v průběhu natáčení se potýká s problémy. Záhy se seznámí se starým pánem, který mu vypraví o své matce, jaká byla hrdinka za druhé světové války. Příběh filmu dostává nečekaný zvrat. Příběh hrdinky ho natolik zaujme, že se rozhodne změnit celý příběh ve scénáři. Režisér tím, ale vyvolá další komplikace s manažerem projektu a hrozí nedotočení filmu.

Za scénářem stojí samotný režisér Zdeněk Kovář: „Většinu toho, co jsem kdy dělal, jsem si psal sám. Až teď u svého prvního celovečerního filmu FILMAN, jsem na současné dialogy oslovil skvělého humoristu i scenáristu Oldu Dudka, s historickými dialogy mi pomohl Marek Dobeš. Olda tam dosadil parádní dialogy a je vidět, že přes humor je profesionál.“, dodává Zdeněk Kovář.

A jak se rozhodoval Zdeněk Kovář pro herecké obsazení? „Jelikož se jedná o příběh inspirovaný skutečným příběhem, a to jak druhoválečným a současným, tak jsem vybíral podle typu ze skutečnosti, abych se co nejvíc přiblížil realitě. Zkrátka jsem si ze sebe doslova udělal srandu. Natáčeni prvního filmu si člověk bude pamatovat po celý život. Do mé postavy jsem zvolil Ladislava Ondřeje, který má pro svou práci to správné nasazeni. Je to dobrej parťák.“

Musel Ladislav Ondřej o přijetí role dlouho uvažovat? A jak se mu pracovalo na filmu se Zdeňkem Kovářem? „Se Zdeňkem se mi spolupracovalo moc dobře, byla radost sledovat s jakým zápalem si jde za svým. Skvělé bylo, že ve spoustě věcí mi dal volnost. Za jeho důvěru mu moc děkuji. Přečetl jsem si scénář a řekl jsem si že u toho musím být. Otázka zní – jak dlouho jsem uvažoval? Pravda je, že jsem vůbec neuvažoval.“, svěřil se nám Ladislav Ondřej.

FILMAN

 

Zdroj:  Smith Production

 

Slavný krasobruslař Nepela ožívá při natáčení, filmaři jsou nyní v Brně

Slavný československý krasobruslař Ondrej Nepela ožívá při natáčení filmu režiséra Jakuba Červenky. Snímek s názvem Nepela zachytí kritických 30 hodin před mistrovstvím světa v Bratislavě v roce 1973 a vrcholí finálovou jízdou. V hlavní roli se představí herec Adam Kubala, trenérku Hildu Múdrou ztvární Jana Nagyová Pulm, kterou si lidé pamatují jako princeznu Arabelu. První klapka padla loni v prosinci, nyní se filmaři přesunuli do Brna. Do kin by měl snímek vstoupit v roce 2026.

Nepela byl jednou z největších krasobruslařských hvězd své doby. Pětkrát se stal mistrem Evropy, třikrát ovládl světový šampionát a v roce 1972 si na olympijských hrách v Sapporu vybojoval jako 21letý zlatou medaili. Závodní kariéru ukončil ve 22 letech a ve 38 letech zemřel na následky AIDS.

S nápadem jeho příběh zfilmovat přišel Červenka v roce 2018. „Byl jsem v Bratislavě a mluvil jsem se svým kamarádem, který mi řekl, že byl Nepela hokejista. Došlo mi tehdy, že mnoho lidí už dnes ani neví, kdo Nepela vlastně byl. V 70. letech, kdy emigroval, ho režim, dá se říci, vymazal z historie, a proto je dnes téměř zapomenutý. Uvědomil jsem si, že by stálo za to jeho příběh připomenout,“ řekl ČTK při dnešním natáčení Červenka.

Představitel Nepely Kubala není krasobruslařem, a proto bude mít při scénách na ledě dubléra. Aby se však do role co nejlépe vžil, absolvoval krasobruslařský trénink a baletní průpravu. Studoval také archivní videa a hodně o Nepelovi četl. „Cítím obrovskou zodpovědnost, zejména vůči lidem, kteří Nepelu sledovali při jeho závodech, nebo ho dokonce znali osobně. Zároveň cítím zodpovědnost vůči lidem, kteří ho neznali, protože je tak trochu na mně, jaký obrázek si o něm udělají,“ řekl Kubala.

Herečku Nagyovou, která ztvárňuje trenérku Múdrou, spojuje s její postavou hodně. „Když jsem byla malá, chtěla jsem být krasobruslařkou. Ten sen se mi však nesplnil, protože když jsem přišla na kluziště v Bratislavě, bylo mi již deset let a řekli mi, že už jsem na ten sport příliš stará. Takže jsem hrozně ráda, že se mi naskytla příležitost vrátit se do krasobruslařského prostředí,“ řekla Nagyová.

Díky synovi Múdré, který po její smrti půjčil tvůrcům některé věci své matky, může herečka hrát v autentickém oblečení a špercích. „Když jsem si je poprvé oblékla, zjistila jsem, že všechno mi sedí, aniž bych musela něco upravovat. Také jsem si všimla mnoha paralel mezi námi dvěma. Lituji, že jsem tuto dámu nemohla poznat osobně,“ dodala Nagyová.

Natáčení filmu by mělo skončit na začátku dubna. „V Brně jsme už třetí den. Dva dny jsme strávili ve studiu, kde jsme točili scény z bytu Hildy Múdré. Dnes na výstavišti točíme, jak přicházejí krasobruslaři a diváci na stadion v den finálové jízdy. Do Brna se ještě budeme vracet ke konci února, kdy budeme točit v bytě Ondreje Nepely, který se bude od čtvrtka přestavovat ve studiu v České televize,“ uvedl Červenka.

Zdroj: ČTK 

Hlavní cenu Trilobit dostali tvůrci dokumentu o fotografce Jarcovjákové

Vítězem hlavní ceny audiovizuálních cen Trilobit udělovaných Českým filmovým a televizním svazem (FITES) se stali tvůrci dokumentu o fotografce Libuši Jarcovjákové. Cenu za snímek Ještě nejsem, kým chci být obdrželi Klára Tasovská za scénář a režii a Alexandr Kaščejev za scénář, střih a zvuk. Zástupci svazu dnes ceny předali na Novoměstské radnici v Praze. Porota vybírala ze 78 snímků.

Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Cenu Trilobit 2025 obdržel Pavel Soukup za režii šestidílné televizní série Metoda Markovič: Hojer. Ocenění převzali (zleva) scénárista Jaroslav Hruška, producent Lukáš Mráček a kreativní producent Tomáš Hruška. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

„Co pamatuji, téměř každý rok v trilobití porotě žehráme, kolik se urodilo dobrých dokumentů a jak málo hraných filmů, které by měly společenský i mezinárodní přesah. Nemluvě o tom, že by navíc zaujaly širokou veřejnost. Letošní filmová produkce, mám dojem, byla v tomto směru vyrovnanější a navíc kvalitativně nadprůměrná. Je až s podivem, kolik vzniklo filmů, seriálů a dalších audiovizuálních děl v zemi s neujasněnou kulturní politikou, za mnohdy až nedůstojných tvůrčích podmínek,“ uvedl režisér a dokumentarista Roman Vávra, který porotě předsedal.

Cenu moc bezmocných za přínos občanské společnosti si odnesl Filip Remunda za režii dokumentárního filmu Štěstí a dobro všem. Porota ve svém zdůvodnění uvedla, že „snímek bravurně zachycuje proměnu myšlení a hodnot po pádu Sovětského svazu na osudech vzdělaných, ale vnitřně troskotajících jedinců“.

Cenu Vladislava Vančury udělovanou za dlouhodobé nebo celoživotní dílo obdržel Vladimír Just. „Vedle Ceny F. X. Šaldy, kterou Vladimír Just obdržel v roce 1997 za své umělecko-kritické dílo, přidává Cena Vladislava Vančury ocenění za jeho kontinuální působení v oblasti reflexe filmu a televize,“ sdělil v laudatiu člen poroty Jan Lukeš.

Cenu Trilobit 2025 získali Viktor Tauš za námět a režii filmu Amerikánka, Jiří Havelka za námět, scénář a režii snímku Zahradníkův rok, Dominik Kalivoda za námět, scénář a režii dokumentárního filmu Velký finále PSO a Pavel Soukup za režii šestidílné televizní série Metoda Markovič: Hojer.

Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Cenu Trilobit 2025 obdržel Viktor Tauš za námět a režii filmu Amerikánka. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Kritickou cenu Citron FITES udělil České televizi za redukci kulturních pořadů na úroveň zpravodajství a publicistiky, s takřka úplným vyloučením pořadů umělecko-kritických a diskusních. „Vysílání kulturních pořadů patří mezi základní funkce média veřejné služby. Honba za masovou sledovaností nedává v tomto případě smysl,“ zdůraznili porotci.

Ocenění Trilobit za audiovizuální tvorbu začal FITES udílet už v 60. letech a po vynucené přestávce v tom pokračoval od roku 1991. Prestižní Vančurovu cenu od poloviny 90. let převzali například Jiří Menzel, František Vláčil, Věra Chytilová, Arnošt Lustig, Miroslav Ondříček nebo Zdeněk Svěrák. V lednu 2015 byla „na dálku“ udělena Miloši Formanovi.

Úvodní foto: Vyhlášení a udílení audiovizuálních cen Trilobit 2025 Českého filmového a televizního svazu (FITES), 22. ledna 2025, Praha. Hlavní cenu obrdžela Klára Tasovská a Alexandr Kashcheev, autoři dokumentárního portrétu fotografky Libuše Jarcovjákové. ČTK/Šimánek Vít

Zdroj: ČTK

Český filmový a televizní svaz dnes vyhlásí vítěze audiovizuálních cen Trilobit

Ve Velkém sále Novoměstské radnice v Praze dnes večer vyhlásí Český filmový a televizní svaz (FITES) vítěze audiovizuálních cen Trilobit. O ocenění se mohou ucházet audiovizuální díla českých i zahraničních filmových a televizních tvůrců vzniklá v české produkci nebo koprodukci s podílem českých tvůrců či producentů. Veřejně předvedena musela být v období 1. prosince 2023 až 30. listopadu 2024. Zásadním kritériem hodnocení je umělecká jedinečnost při prosazování hodnot, jakými jsou lidskost, mravnost, kulturnost a principy demokracie.

Porota může udělit Hlavní cenu Trilobit za dílo či přínos v oboru a audiovizuální tvorby a maximálně čtyři Ceny Trilobit za dílo či přínos v oboru audiovizuální tvorby. Předsedá jí režisér a dokumentarista Roman Vávra.

Dále může být udělena Cena bezmocných (dříve Cena Václava Havla, následně Cena Ferdinanda Vaňka) za přínos audiovizuálního díla rozvoji občanské společnosti, Cena Vladislava Vančury za dlouhodobé nebo celoživotní dílo, jímž tvůrce přispěl ke kultivovanosti české audiovizuální tvorby a mezinárodnímu věhlasu a kritická cena Citron za počin, který škodí v audiovizuální sféře. Cena může být udělena jednotlivci, skupině osob nebo instituci.

Ocenění Trilobit za audiovizuální tvorbu začal FITES udílet v 60. letech a po vynucené přestávce v tom pokračoval od roku 1991. Prestižní Vančurovu cenu od poloviny 90. let převzali například Jiří Menzel, František Vláčil, Věra Chytilová, Arnošt Lustig, Miroslav Ondříček nebo Zdeněk Svěrák. V lednu 2015 byla „na dálku“ udělena Miloši Formanovi.

Mezi nominovanými jsou zástupci různých generací. Například pětatřicetiletý režisér Jiří Sádek natočil film Aneta o „sebevraždě, které nikdo neuvěří“. Zástupce střední generace Bohdan Sláma má letos na kontě dva filmy – Sucho ve slovenské, české a německé koprodukci a rodinné drama Konec světa.

Dokumentaristka Olga Sommerová pro Českou televizi natočila životopisný film Juráček je můj osud, režisér Jan Hřebejk Výjimečný stav s Ondřejem Vetchým v hlavní roli. Mezi nominovanými jsou i režiséři zahraniční. Rumunsko-maďarská filmařka Cristina Groșan s Matějem Chlupáčkem režírovali Dceru národa s Antonií Formanovou v hlavní roli.

Osmičlenná porota cen Trilobit, jíž předsedá režisér a dokumentarista Roman Vávra, bude u audiovizuálních děl posuzovat zejména uměleckou jedinečnost a prosazování hodnot, jakými jsou lidskost, mravnost, kulturnost a demokracie.

Hlavní cenu Trilobit 2025 porota může udělit jednu. Očekává se také udělení ceny Moc bezmocných 2024, která dříve nesla jméno Václava Havla a jeho alias Ferdinanda Vaňka. Tato cena zohledňuje přínos občanské společnosti. Jejími posledními nositeli se stali Ksenija a Kirillu Sacharnovovi – tvůrci dokumentárního filmu Viktor Fajnberg. Disidentem k zbláznění. Porota má rozhodnout i o udělení ceny Vladislava Vančury 2025 za celoživotní dílo.

Ceny Trilobit 2025 porota může rozdělit až čtyři. Tradiční anticena nese název Citron a v posledních dvou ročnících ji obdržela Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR a Výbor pro mediální záležitosti za opakovaný nekompetentní způsob volby do mediálních rad.

Foto: Udílení cen Českého filmového a televizního svazu (FITES) za mimořádná audiovizuální díla, 20. ledna 2024, Dolní Břežany u Prahy. Cenu Trilobit Barrandien získal režisér Roman Vávra za film Případ Modrý. ČTK/Deml Ondřej

Zdroj: ČTK

Nová Zlatovláska měla předpremiéru v Brně, natáčela se i na jihu Moravy

Nová verze pohádky Karla Jaromíra Erbena Zlatovláska dnes měla předpremiéru v brněnském kině Cinema City Velký Špalíček. Film, který bude mít premiéru v kinech 23. ledna, režíroval Jan Těšitel. Některé scény filmu se natáčely na jihu Moravy, například na zámku v Lednici na Břeclavsku.

Na jihu Moravy se pohádka natáčela pět dní. „Hlavní lokací byl lednický zámek a přilehlý park. Z Prahy se tam přesunulo téměř 80 členů štábu a dalších více než 100 lidí z regionu se na filmu podílelo. Obyvatelé okolních obcí se v pohádce objeví v komparzních rolích jako dvořané a diváci budou moci vidět i místní hudebníky jako kapelu na dvorní slavnosti,“ uvedla výkonná producentka filmu Kristýna V. Kamenická.

Velká část přípravných dní se odehrála také v Boskovicích, kde sídlí kaskadérská skupina Haraldos Stunt Brothers. Pro pohádku připravovala náročný jezdecký závod natáčený v Praze na Barrandově a také zajišťovala všechny natáčecí dny s koňmi.

V hlavní roli Jiříka uvidí diváci Tomáše Webera, který vystřídal Petra Štěpánka z televizní pohádky z roku 1973. Štěpánek si v nové verzi zahrál krále, Zlatovlásku ztvárnila Jasmína Houf.

Původní předloha pohádky v nové verzi doznala určitých změn. „Není to muzikál jako verze z roku 1973, tady se na to díváme pohádkově, ale realisticky. Dále máme ve filmu neuvěřitelné množství lokací, procestujeme s hrdiny v podstatě celý svět. Je tam také spousta zvířat. Nová verze se od té starší liší také tím, že jsou tam nějaké postavy navíc,“ řekl  Těšitel.

Ve filmu se objevila například nová postava Štěpána, který doprovází Jiříka na cestě za Zlatovláskou. Ztvárnil ji Marek Lambora. „Rozhodně to není role černobílá, protože v průběhu děje se ukáže, že Štěpán je i tak trochu parchantík. A to je pro herce vždycky zajímavá výzva,“ uvedl Lambora.

I když jsou si tvůrci jistí, že diváci budou podvědomě srovnávat původní a současnou verzi pohádky, nebojí se, že by o ni nebyl zájem. „Nová Zlatovláska je rodinný film plný humoru a empatie ke světu. Je napěchovaný akcí a šermířskými souboji. Divákům nabídne příběh o lásce, zradě, smrti a zmrtvýchvstání. Je to celkově moc pěkný zážitek,“ doplnil Weber.

Zdroj: ČTK

 

Nejnavštěvovanějším filmem v tuzemských kinech byl v roce 2024 snímek Vlny

Nejnavštěvovanějším filmem v tuzemských kinech byl v uplynulém roce snímek Vlny režiséra Jiřího Mádla. Drama zachycující práci novinářů Československého rozhlasu od premiéry 15. srpna navštívilo téměř 886.000 diváků. Akademici už dříve snímek Vlny nominovali do boje o Oscara. Na druhém místě skončil americký animovaný film V hlavě 2, na který loni přišlo přes 883.000 diváků. Vzhledem k počtu představení a vyššímu vstupnému zvítězil snímek režiséra Kelseyho Manna v tržbách, když na vstupném vydělal 156,4 milionu korun, zatímco Vlny 144,5 milionu korun. Vlny i V hlavě 2 se zatím promítají i letos. Vyplývá to z údajů Unie filmových distributorů.

V první desítce nejnavštěvovanějších filmů loňského roku je ještě z českých děl na čtvrtém místě drama Zápisník alkoholičky (551.500 diváků) a na sedmém komedie Aristokratka ve varu (309.300 diváků).

Podle statistiky UFD do českých kin přišlo loni 13,04 milionu diváků, což bylo meziročně o dvě procenta méně. Tržby kin se vyšplhaly na 2,26 miliardy korun, meziročně činily o 0,9 procenta méně. Počet představení dosáhl téměř 530.000, což znamená meziroční nárůst o 2,5 procenta. Průměrná cena vstupenky se zvýšila ze 170,59 koruny v roce 2023 na loňských 172,93 koruny.

V boji o Oscara se Vlny dostaly do užšího výběru. Režisér Mádl proto s filmem odletěl do Los Angeles, aby svůj film představil některým z hlasujících členů americké akademie. Kvůli ničivým požárům se Mádl musel na začátku tohoto týdne vrátit. Finální nominace pořadatelé nejprestižnějších filmových cen posunuli na 19. ledna. Vítězové 97. ročníku Oscarů by měli být oznámeni na tradičním ceremoniálu v Los Angeles v noci na 3. března.

Ve světové premiéře byl snímek Vlny uveden na letošním Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary, kde režisér Mádl získal cenu Modrá kostka za mimořádný umělecký výkon. Na filmovém serveru Česko-Slovenská filmová databáze (ČSFD) získaly Vlny hodnocení 88 procent, což z nich spolu s Obecnou školou dělá jeden z nejlépe hodnocených českých filmů natočených po roce 1989, hned za Pelíšky se skóre spokojenosti 91 procent.

Dobové drama Vlny připomínající události roku 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy, získalo nejvíce nominací na Českého lva. Má jich 14 včetně nominace na nejlepší celovečerní film za loňský rok. S 13 nominacemi následuje snímek režiséra Viktora Tauše Amerikánka. Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Vlny již získaly nestatutární ceny Českého lva, Cenu filmových fanoušků.

Snímek Vlny uspěl letos také v nominacích na Ceny české filmové kritiky. Drama zachycující práci novinářů v politicky i společensky napjatých let 1967 až 1968 přineslo dvojí nominaci i režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Mádlovi. Vítěze letošního ročníku vyhlásí pořadatelé 1. února.

Zdroj: ČTK   

Režisér Pohl ve filmu Na plech kombinuje profesionální herce s neherci

Režisér Martin Pohl, známý jako kontroverzní rapper Řezník, ve filmu Na plech kombinuje profesionální herce s neherci. Někteří z aktérů mají drogovou minulost. Po komediích Párty Hárd a Párty Hárder: Summer Massacre ukazuje Pohl s nadsázkou v příběhu o netradičním podnikání v oboru drog na důležitost rodiny. Snímek plný slangových výrazů, vulgarit a nekorektního humoru, který uvedou v tuzemských kinech od čtvrtka 23. ledna.

Plakát filmu vychází z vizuálu plakátu filmu Pelíšky, dominantou je lžička se zbytkem drog na bílém pozadí. Snímek je distributorem označovaný jako rodinný, což lze vzhledem k prostředí, v jakém se odehrává, také považovat za nadsázku. „Není to vyloženě film pro rodiny, je přístupný od 15 let. Je to film o rodině Grundzů, která drží pohromadě, což je jeho důležité téma,“ řekl režisér Pohl.

V příběhu se mladý ambiciózní ekonom stěhuje na sever Čech za prací. Zde se seznámí se syny nejlepšího vařiče pervitinu Grundzy a posléze i se samotným Grundzou, hlavou rodiny a pečujícím otcem. Netradiční skupina spojí progresivní ekonomické postupy ekonoma se znalostí ulice bratrů Grundzových a společně posunou rodinné podnikání na zcela novou úroveň.

Hlavní role ztvárnili Jan Hofman, Julius Oračko, Karel Oračko, René Oračko a DJ Ghost. Ve filmu se dále objeví Robert Nebřenský, Vladimír Škultéty, Milan Šteindler a také držitel Českého lva Tomáš Jeřábek. Snímek se hlásí k odkazu klasických českých komedií a jednou scénou vzdává hold i filmu Císařův pekař.

S Pohlem se širší veřejnost seznámila díky případu z roku 2013, kdy rappera vystupujícího pod jménem Řezník vyhlašovatel kategorie Hvězda internetu a tehdejší generální partner ankety Český slavík, společnost Mattoni, vyřadila ze soutěže. Internetové diskuse tehdy plnily nesouhlasné i souhlasné názory.

Zdroj: ČTK 

 

 

 

 

Britský herec Jude Law si zahraje Putina ve filmu Mág z Kremlu

Britský herec Jude Law si zahraje Vladimira Putina ve filmu Mág z Kremlu francouzského režiséra Oliviera Assayase. Herec to oznámil v rozhovoru pro web Deadline. Připravovaný film je adaptací stejnojmenného románu italsko-švýcarského spisovatele Giuliana da Empoliho.

„Ještě jsem na něm nezačal pracovat. Tedy, začal jsem, ale momentálně se to zdá jako Everest, který musím zdolat. Takže jsem na úpatí a přemýšlím: Kristepane, co jsem to řekl?“. Tak se cítím často, když na něco kývnu,“ uvedl Law.

Román, který napsal Giuliano da Empoli, někdejší poradce italského expremiéra Mattea Renziho, vyšel v roce 2022. Jen ten rok se prodalo 320.000 výtisků, napsal web La Croix. Empoli za svou prvotinu získal Cenu Francouzské akademie za román a byl nominován na francouzskou literární Goncourtovu cenu.

Příběh se odehrává v 90. letech minulého století po rozpadu Sovětského svazu. Hlavní postavou je Vadim Baranov, umělec, televizní producent reality show a následně poradce nadějného člena ruské bezpečnostní služby FSB (bývalé KGB) Vladimira Putina, který se stane prezidentem Ruska. Baranov vypráví o tajemstvích a mechanismech režimu, který pomohl vybudovat.

Projekt celovečerního snímku minulý rok odhalil časopis Variety, který napsal, že Baranova ztvární americký herec Paul Dano. Vedle Lawa si ve filmu také zahraje oscarová herečka Alicia Vikanderová známá z filmu Dánská dívka, herci Zach Galifianakis nebo Tom Sturridge. Podle francouzské stanice BFMTV termín natáčení zatím není znám.

Zdroj: ČTK 

Mádlovy Vlny získaly 14 nominací na Českého lva, film Amerikánka 13

Nejvíce nominací na Českého lva celkem 14 včetně nominace na nejlepší celovečerní film za loňský rok, má dobové drama Vlny. Film režiséra Jiřího Mádla připomíná události roku 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. S 13 nominacemi následuje snímek režiséra Viktora Tauše Amerikánka inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí. Deset nominací obdržela tragikomedie o vesnické zabijačce režiséra Adama Martince Mord. Rovněž s deseti nominacemi postupuje do druhého kola hlasování minisérie platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer v režii Pavla Soukupa, která ukazuje reálnou policejní práci v bývalém Československu. Výsledek prvního kola hlasování svých členů dnes oznámila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).

Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Cenu filmových fanoušků obdržel film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Ocenění převzal představitel hlavní role Vojtěch Vodochodský. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Slavnostním ceremoniálem 32. ročníku výročních cen Český lev provede moderátor a youtuber Karel „Kovy“ Kovář.

Akademici už dříve snímek Vlny nominovali do boje o Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Film se dostal do užšího výběru. Vítězové 97. ročníku Oscarů budou oznámeni na tradičním ceremoniálu v Los Angeles v noci na 3. března. Snímek Vlny uspěl letos také v nominacích na Ceny české filmové kritiky. Drama zachycující práci novinářů Československého rozhlasu během politicky i společensky napjatých let 1967 až 1968 přineslo dvojí nominaci i režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Mádlovi. Vítěze letošního ročníku vyhlásí pořadatelé 1. února.

Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Moderátoři Milena Steinmasslová a Antonio Šoposki. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Na dnešní tiskové konferenci ČFTA byly tradičně předány i nestatutární ceny Českého lva. Cenu filmových fanoušků získal snímek Vlny, který na portálu ČSFD obdržel hodnocení nadprůměrných 88 procent. Cenu za nejlepší filmový plakát obdrželi Jan Kadlec a Jan Poukar, autoři plakátu k filmu Amerikánka.

V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které byly uvedeny v premiéře v loňském roce. O nominacích rozhodovalo 228 filmových profesionálů z řad akademiků České filmové a televizní akademie (ČFTA).

Do závěrečného klání o sošku Českého lva postoupilo 29 titulů ve 24 statutárních kategoriích. Po pěti nominacích mají shodně minisérie Dcera národa v režii Matěje Chlupáčka a Cristiny Groșanová z produkce Canal+, film Smetana režiséra Marka Najbrta i seriál Smysl pro tumor režisérky Terezy Kopáčové z produkce České televize (ČT). Se čtyřmi nominacemi se o sošky Českého lva ucházejí seriál ČT Dobré ráno, Brno! II v režii Jana Prušinovského, dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské a hraný film Jiřího Havelky Zahradníkův rok. Tři nominace pak získal animovaný film Kristiny Dufkové Život k sežrání.

V kategorii nejlepší celovečerní hraný film a shodně v kategorii nejlepší režie mohou Českého lva získat filmy Amerikánka, Mord, Od marca do mája, Vlny a Zahradníkův rok.

Pořadatelé dnes oznámili také nominace na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Do pětice nominovaných filmů se probojovaly se svými snímky režisérky Marie-Magdalena Kochová (3MWh), Ema Hůlková (Ani se nenaděješ a už se jmenuješ), Greta Stocklassa (Bzukot Země), Tereza Kovandová (Humanity) a Pola Kazaková (Plevel). Ocenění pro začínající tvůrce je spojené s finanční odměnou 100.000 korun.

Organizátoři pro tento ročník cen Český lev udělali několik změn v oceňovaných kategoriích. Televizní minisérie a seriály nově sloučili do jedné kategorie a televizní filmy posuzují v rámci celovečerního hraného filmu. Zároveň rozšířili herecké kategorie, nyní samostatně hodnotí herecké výkony v seriálech a minisériích, a to v hlavních i vedlejších rolích.

Úvodní foto: Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Cenu za nejlepší filmový plakát převzal Jan Pauker, spoluautor plakátu k filmu Amerikánka. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Zdroj: ČTK