V pondělí 27. července 1936 dopoledne fotograf nitranské pátrací stanice štábní strážmistr Pícl pořídil několik fotografických snímků služebního psa Alta, aby mohl jeho majitel Rudolf Votruba v případě nabízení krytí fen Altem zaslat případnému zájemci fotografii ženicha. Jeden ze snímků se mu obzvláště povedl, jednalo se v lidské řeči o nádhernou portrétní fotografii.
Alto 1936
Jen co staniční kuchařka babička Bolechová podala pánům četníkům polévku, zazvonil ve staniční kanceláři telefon.
Četnická stanice v okresním městě Topolčany žádala o vyslání hlídky pátrací stanice se služebním psem do obce Chrabrany, kde byl zhruba v deset hodin dopoledne přepaden poštovní zřízenec.
Velitel pátračky vyslal na místo hlídku vedenou jeho zástupcem praporčíkem Šádkem, kterou dále tvořili štábní strážmistři Pícl a Dřevický a samozřejmě strážmistr Votruba s Altem.
Jen co opustili Nitru, prudce se ochladilo a spustil se silný déšt, který trval více než hodinu.
Po příjezdu automobilu pátračky do třicet kilometrů vzdálené obce velitel topolčanské četnické stanice vrchní strážmistr Josef Hrnčíř veliteli hlídky hlásil, že na silnici vedoucí z obce Ludanice, nedaleko od Chrabran byl přepaden poštovní zřízenec Josef Kejha. Pachatel se zřejmě snažil odcizit poštovní pytel s penězi, byl však vyrušen přijíždějícím nákladním automobilem, a proto se dal na útěk do nedalekého lesa.
Vzhledem k silnému a dlouho trvajícímu dešti, který smyl všechny stopy na místě činu, nebylo možno použít služebního psa ke stopování.
Pozornost přítomných četníků se zaměřila na informace přepadeného k pachateli činu. Poštovní zřízenec Kejha naštěstí nebyl při přepadení vůbec zraněn. Daleko zajímavější bylo jeho sdělení, že pachatele osobně z minulosti zná, avšak neví, jak se muž jmenuje, natož kde bydlí.
V poštovním pytli bylo ten den více než padesátpět tisíc korun a z tohoto důvodu usuzoval praporčík Šádek na loupežný motiv činu. Stále se mu však vracela na mysl informace poškozeného, že pachatele svého přepadení zná.
Jedinou stopou pro pátrající četníky byl popis pachatele, který se však hodil na každého druhého muže středních let.
Tentokrát se hlídka pátračky vracela do Nitry s nepořízenou. Kromě toho díky promoknutí a prudkému poklesu teploty odnesli všichni tuto obchůzku pořádným nastydnutím. Raději nedomýšleli, jak by dopadli v případě, že by museli k cestě použít nedávno vyřazené služební motorové kolo s postranním vozíkem.
Neuplynul ani týden a v pátek 31. července 1936 žádala opětovně četnická stanice Topolčany příjezd hlídky nitranské pátrací stanice. Náměstek velitele četnické stanice praporčík František Holec hlásil zastřelení starosty obce Čeladince, která se nechází zhruba tři kilometry od Chraban!
K tak závažnému případu vedl hlídku pátračky, ve stejném složení jako posledně, osobně vrchní strážmistr Svoboda.
Od topolčanského okresního velitele poručíka výkonného Františka Klímy, přítomného na místě činu, se pánové z pátračky dozvěděli, že starosta Štěpán Fazekáš, byl ráno při cestě na pole zastřelen Jurajem Repášem ze sousedních Kovarců. Svědkem činu byl čeledín zavražděného Jonáš Balog.
Čeledín Balog opakovaně vypověděl, že k činu došlo ráno, když šli s jeho zaměstnavatelem přes pastvinu pracovat na pole. V tom z ničehož nic k nim přistoupil jim oběma dobře známý násilník a rváč Juraj Repáš ze sousední obce, vytáhl z kapsy ruku s revolverem a vystřelil beze slova po starostovi. Když zraněný padl na zem, vystřelil na něho ještě jednu ránu a prchl do nedalekého lesa. Čeledín když viděl, že starostovi není pomoci, utekl domů a nechal poslat do Topolčan pro četníky.
Pachatel činu, několikrát pro násilí proti orgánu vrchnosti, trestaný Juraj Repáš byl topolčanským četníkům velmi dobře znám.
Alto byl strážmistrem Votrubou uveden na vrahovu stopu a tuto sledoval ve svědkem činu udaném směru do lesa. Vypracovaná stopa vedla lesní cestou až do téměr deset kilometrů vzdálené samoty Klačany, kde se Alto zastavil u domku.
Zde si od přítomného syna domkáře vynutil nějaké jídlo a loveckou pušku s náboji a poté uprchl lesní cestou směrem na obec Zlatno.
Vzhledem k tomu, že se již setmělo, bylo pátrání po dobře ozbrojeném prchajícím zločinci přerušeno.
Na veliteli nitranského četnického oddělení štábním kapitánu Veselém byly vyžádány posily z okolních četnických stanic a sousedních pátraček, čímž došlo k vytvoření početného soustředěného oddílu četnictva.
V denním tisku byla dokonce uveřejněna fotografie hledaného vraha, podle které v Repášovi poznal poštovní zřízenec Kejha muže, který jej přepadl. Dále si Josef Kejha uvědomil, že příčinou napadení mohl být dřívější dávný spor s Repášem, ke kterému došlo v místním hostinci.
Z toho bylo jasné, že uprchlý zločinec, který je ozbrojen nejméně dvěmi střelnými zbraněmi, je schopen úplně všeho, neboť i obecní starosta s ním opakovaně řešil problémy v jeho chování a porušování předpisů.
Hlídky četnických pátracích stanic se služebními automobily zaujaly postavení na linii mezi Zlatými Moravci a Žarnovicou.
Soustředění četnických pátracích stanic na Slovensku
Přesto, že byl začátek srpna, počasí bylo v zalesněných kopcích velmi chladné, a proto byly nařízeny jako výstroj kabáty, kterými páni četníci zejména v noci vzali za vděk.
Spolu s četníky byli do pátrání po zločinci Repášovi zapojeni všichni služební psi z širokého okolí.
Četníci se služebními psy
Řízení pátrání se ujal osobně štábní kapitán Veselý. Poté, co se seznámil s podrobnostmi případu, začal vycházet z předpokladu, že se Repáš bude pravděpodobně zdržovat v blízkém okolí a bude se jistě vracet do domovské obce. V Kovarcích se totiž narodil, má zde příbuzné, známé a také milenku. Vzhledem k tomu, že byl delší dobu bez zaměstnání, je bez finančních prostředků. Kromě toho o něm bylo známo, že se často oddává nemírnému požívání lihových nápojů. Z tohoto důvodu bylo přijato opatření spočívající ve střežení samotné obce a zejména Repášových příbuzných a známých, aby ho nemohli podporovat penězi či potravinami.
K propátrávání nepřehledného kopcovitého a zalesněného terénu, byli používáni služební psi. Postup byl však velmi pomalý.
Okresní politická správa v Topolčanech dokonce vypsala odměnu na dopadení Juraje Repáše, čímž se předpokládalo, že jej prozradí někdo, kdo s ním má nevyřízené účty, nebo dokonce některý z jeho kompliců.
Nakonec se pátrajícím četníkům podařilo Repáše dostihnout v jedné salaši u samoty Slače, kde se ukrýval. Salaš byla nejprve obklíčena a následně byl zahájen postup četníků k úkrytu. Ve snaze zastavit jejich postup, začal ukrytý zločinec střílet proti postupujícím četníkům. To bylo nepsaným povelem k zalehnutí a ukrytí četníků a k zahájení palby z četnických karabin a pistolí.
Po přestřelce se rozhostilo v kraji ticho. K salaši byl nejprve vyslán jeden z přítomných služebních psů. Když nebyla z úkrytu žádná reakce, vydali se k salaši i četníci. Zde byl nalezen hledaný zločinec, který jsa v bezvýchodné situaci, spáchal sebevraždu výstřelem z revolveru do pravého spánku.
Soustředěný četnický oddíl byl po třech dnech usilovného úspěšného pátrání rozpuštěn.
Příslušníci pátracích stanic s vozidly PRAGA
Následným vyšetřováním vedeným nitranskou četnickou pátrací stanicí bylo podle věcí nalezených u Juraje Repáše a v jeho bydlišti prokázáno, že se dopustil několika krádeží v obvodu topolčanského okresního soudu. Případy byly vyškrtnuty z přehledu činů, jejichž pachatel nebyl vypátrán vedených kancelářským pomocníkem štábním strážmistrem Majerem, ačkoliv pachatel činů za jejich spáchání již nemohl být potrestán.
Obálka knihy Četnický pes Alto opět na stopě
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÝ PES ALTO OPĚT NA STOPĚ, vydané v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz. Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
Komentáře z facebooku