Četnická abeceda – E: Michal Dlouhý

E

ESKORTA je doprovodem četníkem zadržené či zatčené osoby. Při eskortování budiž osoba přísně střežena, aby nic jiným nepodstrčila, neodhodila, nezmařila nebo znameními s jinými osobami se nedorozumívala nebo se dokonce nedomlouvala se spoluvinníky. Četník má jíti vždy přiměřeně blízko za eskortovaným, aby ho mohl, kdyby snad chtěl uprchnouti, hned dostihnouti, a přitom se s ním nemá pouštět do žádné rozmluvy nebo s ním jinak jednat. Opatřením proti zprotivení a útěku eskortované osoby je přiložení svěracích řetízků. Eskorty jsou rovněž doprovodem vězňů, káranců, chovanců donucovacích pracoven, osob odsouzených k nastoupení trestu a hnanců. Doprovod eskortovaných osob budiž proveden způsobem, co možno nenápadným a cestami méně frekventovanými, zejména jde-li o osoby dosud zachovalé, nedospělé a mladistvé.

Příklad první

V úterý 28. srpna 1934 měli štábní strážmistři Josef Květenský a Jan Hlína ze čtyřmužové četnické stanice Skuteč v politickém okrese Vysoké Mýto předepsánu od 12 do 24 hodin služební obchůzku. Velitel četnické stanice vrchní strážmistr Karel Brzek předepsal do služební knížky veliteli hlídky štábnímu strážmistru Květenskému následující trasu vedoucí přes obce: Zbožnov, Štěpánov, Skutíčko, Leštinka, Prosetín, Ždárec u Skutče, Předhradí a Lažany zpět do Skutče. Vzhledem k velmi teplému letnímu počasí bylo oběma štábním strážmistrům jasné, že se s plnou četnickou výzbrojí pořádně zapotí.

V okamžiku, kdy četnická hlídka opouštěla budovu četnických kasáren, oslovil štábní strážmistry Leopold Rautenkranz s tím, že jej posílá jeho bratr František, do jehož zlatnického závodu se již opakovaně dostavil neznámý mladý muž, který mu nabízí ke koupi podezřelé zboží.

Dvojice štábních strážmistrů byla ve zlatnickém závodě Františka Rautenkranze, nalézajícího se nedaleko od skutečského náměstí doslova během okamžiku. Přistihli zde mladého muže ve věku asi třiceti let, který nabízel majiteli zlatnického závodu ke koupi jedinečný exemplář pánských zlatých hodinek s uměleckým rytím.

Na dotaz četníků prodávající sdělil, že je synem rolníka Nováčka ze Štěpánova. Potíž byla v tom, že štábní strážmistr Květenský rolníka Jaroslava Nováčka i jeho syna Karla velmi dobře znal. Tím pádem mladého muže usvědčil ze lži, prohlásil ho za zadrženého s tím, že bude za účelem zjištění jeho skutečné totožnosti odveden na místní četnickou stanici. Nabízené pánské zlaté hodinky od zlatníka převzal jako předmět doličný štábní strážmistr Hlína.

V okamžiku, kdy opouštěli vchod zlatnického závodu, však mladý muž jsoucí před četníky skočil na jízdní kolo odstavené poblíže a začal ujíždět směrem k náměstí. Doslova s vypětím sil se prchajícího podařilo štábním strážmistrům dopadnout. Aby zabránili případnému opakování pokusu o útěk, byly muži přiloženy svěrací řetízky. Mezitím se zjistilo, že kolo, na kterém se muž pokoušel četníkům utéci nepatřilo jemu, nýbrž jistému domkáři Karlu Šedivému z Prosetína. Tím byl dán další důvod k předvedení neznámého podezřelého muže na četnickou stanici.

Vrchní strážmistr Brzek se divil, jak brzo se mu hlídka vrátila z nedávno započaté obchůzky. Po seznámení se situací započal s výslechem předvedeného muže, při kterém se dozvěděl, že se jedná o 28 roků starého Františka Havlíka z Dalečína u Bystřice pod Hostýnem. Havlík dokonce přiznal, že byl několikrát soudně trestán pro vyloupení pokladen a další krádeže.

Štábní strážmistr Květenský, který se mezitím odebral do zlatnického závodu, od zlatníka následně zjistil, že nabízené zlaté hodinky mají hodnotu nejméně deset tisíc korun. Přitom zlatník štábnímu strážmistru sdělil, že týž muž se mu v loňském roce pokoušel prodat několik zlatých prstenů. Jelikož měl podezření, že se jedná o šperky pocházející z krádeže, tak nabídku odmítl. Když dnešního dne muž přišel s nabídkou prodeje zlatých hodinek, poslal nenápadně bratra, aby vyrozuměl o podezřelém muži četníky.

Ještě týž den večer byl František Havlík dodán se zprávou o zatčení pro krádež kola do věznice okresního soudu ve Skutči.

Na všechny četnické stanice a četnické pátrací stanice v Čechách a na Moravě byl rozeslán pátrací oběžník informující o zatčení lupiče pokladen Františka Havlíka doplněný o podrobný popis u něho zajištěných hodinek. Jednalo se o zlaté pánské hodinky o průměru 6 centimetrů a tloušťce 12 milimetrů, se třemi plášti, přičemž oba dva vrchní pláště, hrana hodinek i očko k zavěšování a hlavice jsou bohatě zdobeny uměleckým rytím. Na zadním plášti je celkem pět erbů, první obsahuje monogram „A. N. 1896“, druhý „A. B. 1896“, třetí „V. K. 1925“, čtvrtý pouze písmena „F. K.“ bez data a pátý je prozatím zcela prázdný. Hodinky jsou bicí a na klíček.

Případem se samozřejmě začala intenzivně zabývat i místně příslušná četnická pátrací stanice v Chrudimi, jejíž velitel vrchní strážmistr František Dvořák se ve čtvrtek 30. srpna 1934 hned ráno dostavil do Skutče za účelem výslechu Františka Havlíka. Přitom si uvědomil, že Havlík má na sobě nepadnoucí oděv, v jehož vnitřní straně byla přišita nášivka krejčího Jiřího Duška z Volyně.

Přes krejčího Duška se podařilo zjistit, že oblek před nedávnem šil řídícímu učiteli v Drahonicích u Vodňan Janu Zvolánkovi. Telefonickým dotazem na místně příslušnou četnickou stanici Skočice v politickém okrese Písek bylo zjištěno, že uvedený oblek byl na počátku července, tedy v době prázdnin odcizen při vloupání do školní budovy.

Velitel skočické četnické stanice vrchní strážmistr Rudolf Žák dále informoval, že při uvedeném případu dva neznámí pachatelé využili nepřítomnosti osob během letních prázdnin, vloupali se do školní budovy a do obou soukromých bytů učitelů, přičemž jeden z nich patřil právě řídícímu učiteli Janu Zvolánkovi. Pachatelé odcizili věci za více než 18.000 korun. Případ byl oznámen až s několikadenním zpožděním, když se majitelé vrátili z letní dovolené. Četnictvu se bohužel nepodařilo zajistit žádné stopy a pátrání po pachatelích tím pádem doposud zůstalo bez výsledku.

Vloupání do školní budovy v Drahonicích, bylo prvním z řady případů, ze kterých byl František Havlík usvědčen.

Následoval případ vloupání do vily továrníka Václava Komanického v Bechyni, při kterém byly mimo jiné v polovině srpna 1934 odcizeny zlaté pánské hodinky, které Havlík nabízel ke koupi zlatníku Rautenkranzovi ve Skutči.

Série případů krádeží vloupáním zjištěných na základě rozeslaných pátracích oběžníků vloupání, z nichž byl František Havlík obžalován nakonec dosáhla čísla 14 s celkovou škodou 245.000 Kč. 

Četník na zkoušku Václav Šedlbauer ve fotografickém atelieru

Příklad druhý

Od nástupu Adolfa Hitlera do úřadu říšského kancléře na konci ledna roku 1933 se v pohraničí prohloubily národnostní nepokoje ze strany jeho příznivců, občanů německé národnosti, žijících v Československé republice.

Jednou z dotčených oblastí byl i politický okres Broumov. Na jaře roku 1933 byl penzionován místní okresní četnický velitel štábní kapitán výkonný Antonín Mácha a velitel četnického oddělení Náchod štábní kapitán Jan Vaja na uvolněné místo od počátku měsíce května přemístil vrchního strážmistra Josefa Noska, čerstvého absolventa školy pro výcvik výkonných důstojníků při doplňovacím oddělení zemského četnického velitelství v Praze. Předtím působil vrchní strážmistr Nosek jako velitel četnické stanice v okresním městě Rychnov nad Kněžnou a tím pádem měl zkušenost s řízením četnictva v celém politickém okrese, neboť z titulu své funkce zastupoval v době nepřítomnosti okresního četnického velitele.

Ve čtvrtek 4. května 1933 ráno byli četnickou stanicí Teplice nad Metují v politickém okrese Broumov za svoji dlouhodobě vyvíjenou protistátní činnost zatčeni dva místní haknkrajcleři Štěpán Maier a Ervín Schmidt kterou se dopustili zločinu úkladů o republiku podle zákona na ochranu republiky číslo 50 Sbírky zákonů a nařízení ze dne 19. března 1923. S podrobnou a dopředu pečlivě vypracovanou Zprávou o zatčení byli dodáni trojicí místních četníků v čele s velitelem četnické stanice vrchním strážmistrem Albínem Jirmanem k tamnímu okresnímu soudu.

Informace o zatčení dvojice mužů četnictvem se roznesla městem doslova rychlostí blesku a před budovou okresního soudu se shromáždilo několik desítek souvěrců zatčených, zorganizovaných bratrem jednoho ze zatčených místním 26 roků starým komptoiristou Rudolfem Meierem.

Prezident okresního soudu vzhledem k nastalé situaci konzultoval další postup se státním zastupitelstvím při krajském trestním soudu v Hradci Králové a bylo dojednáno, že na zatčené bude uvalena vazba a že mají být v zájmu bezpečnosti eskortováni četnictvem za využití vlaku do věznice královéhradeckého krajského soudu.

Vrchnímu strážmistru Jirmanovi bylo jasné, že s na okresním soudě přítomnými strážmistry Václavem Pittlem a Karlem Reicheltem a s pohotovostním četníkem strážmistrem Karlem Dvořákem, který zůstal na četnické stanici, vzniklou situaci nevyřeší. Zatčení byli označeni vzhledem ke zkušenostem místních četníků a k hrozícímu trestu těžkého žaláře od pěti do dvaceti let za nebezpečné osoby. Nezbývalo tedy než telefonicky požádat nově ustanoveného okresního četnického velitele v Broumově o vyslání posil k provedení eskorty a rovněž k udržení klidu a pořádku ve městě.

Vlakem se na hlavní nádraží v Teplicích nad Metují ze sousední četnické stanice Meziměstí dostavil její velitel vrchní strážmistr Vojtěch Dvořák se štábním strážmistrem Františkem Divišem a strážmistry Františkem Kunclem a Vladimírem Pauzarem.

Z četnické stanice Horní Vernéřovice přijel vypůjčeným povozem až k budově okresního soudu její velitel vrchní strážmistr Václav Bienert s jediným podřízeným četníkem strážmistrem Janem Pošarem. Z četnické stanice Police nad Metují dorazili na jízdních kolech štábní strážmistři Josef Coufal a Josef Václav Heřman. Z Broumova na vlastním motorovém kole přijel i novopečený okresní četnický velitel vrchní strážmistr Nosek.

Před vlastním provedením eskorty rozdělil okresní četnický velitel přítomné četníky. Velitelem eskorty byl určen velitel místní četnické stanice vrchní strážmistr Jirman, který dostal k ruce další čtyři četníky z okolních četnických stanic. Eskorta musela být provedena nejprve od budovy okresního soudu na železniční zastávku Teplice nad Metují město a odtud na hlavní železniční stanici, kde přestoupí do vlaku na Náchod a odtud bude pokračovat přes Jaroměř do Hradce Králové.

Ostatní soustředění četníci budou pod vedením místních četníků zajišťovat klid a pořádek ve městě. Maier a Schmidt byli před vlastním zahájením eskorty spoutáni svěracími řetízky a velitelem eskorty byli důrazně poučeni, aby se nepokoušeli jakýmkoliv způsobem mařit průběh eskorty.     

Jakmile vyšla eskorta tvořená pěti četníky a dvěmi zatčenými z budovy okresního soudu, čekaly je zde zhruba tři desítky křiklounů volajících jeden přes druhého „Heil!“ Nejaktivnějším byl bratr eskortovaného Rudolf Meier. Dav doprovázel eskortu až na železniční zastávku, kde nastoupila do zvlášť vyčleněné části železničního vozu.

Než vlak dojel na hlavní nádraží, stačilo se zde soustředit na stotřicet haknkrajclerů, kteří kromě výkřiků „Heil!“, provolávali „Řetízky dolů, nejsou to žádní zločinci!“ a podobně. Někteří přítomní přiskočili k eskortě, chopili se zatčených a chtěli je vyrvat z rukou četníků. Tomu se podařilo přiběhnuvším četníkům jen taktak zabránit za využití bodáků vztýčených na karabinách a pažeb karabin. Zatčení zvedali spoutané ruce nad hlavu a vykřikovali „Heil Hitler!“ Nakonec se eskortě přece jen podařilo dostat do vagonu vlaku, který krátce před tím přijel od Broumova.

Shromážděný dav však zahradil cestu rozjíždějícímu se vlaku, který musel několikrát za sebou zastavit, aby některého z přítomných nepřejel. Až po bodákovém útoku přítomných četníků, který rozehnal dav, mohl vlak odjet.

Nejaktivnější z účastníků byli četníky zatčeni. Kromě již zmíněného Rudolfa Meiera, to byl i jeho mladší bratr Jan, 22 roků starý zámečník a šofér, dále 24 roků starý zámečník František Allin z Dolní Teplice nad Metují a 23 roků starý příručí Alexius Binna z Kamence. Všichni čtyři byli předvedeni k okresnímu soudu a zde byli udáni pro přestupky rušení obecného míru a schvalování trestných činů podle zákona na ochranu republiky.  

Vrchní strážmistr Nosek musel veliteli náchodského četnického oddělení štábnímu kapitánu Vajovi přiznat, že vůbec netušil, co jej hned první týden ve funkci okresního četnického velitele potká.

Senátem krajského trestního soudu v Hradci Králové byli v polovině srpna 1933 odsouzeni Jan Meier a Alexius Binna ke čtyřem měsícům a Rudolf Meier a František Allin ke třem měsícům těžkého žaláře nepodmínečně a všem čtyřem byla vyslovena ztráta volebního práva. 

Počínaje dnem 1. listopadu 1933 byl broumovský okresní četnický velitel povýšen do hodnosti poručíka výkonného.

Obálka knihy Četnická abeceda

 Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÁ ABECEDA, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.

Kniha byla vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.

 Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

 

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Komentáře z facebooku