Letošní Nobelovu cenu za literaturu 8. října 2026 získala šestasedmdesátiletá kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová, oznámila Švédská akademie. Ocenění získala za své „smělé a invenční dílo, které v hravém dialogu s klasickou tradicí vytvořilo nové formy pro současnou literaturu“, uvedla akademie. Carsonová nad svým oceněním vyjádřila překvapení, kanadský premiér Mark Carney hovořil hrdém okamžiku pro Kanadu.
Carsonová využívá antické mýty a literaturu a vkládá je do moderního kontextu. „Směs obou dává jejímu psaní ohromnou energii. Nikdo nepíše jako ona. A nikdo by si to podle mě ani netroufl,“ řekl o vítězce člen akademie Steve Sem-Sandberg.
Autorka dvou desítek knih podle akademie předvedla zmíněnou syntézu například v díle z roku 1998 Autobiografie rudé (Autobiography of Red: A Novel in Verse), které vychází z úryvků řecké antické básně ze šestého století před Kristem. „Využívá mýtus o Héraklových úkolech, aby napsala příběh o osamělém mladíkovi… Mladý čtenář se v tom může poznat, ale navrch dostane i příběhy z dávných dob,“ popsal dílo Sem-Sandberg.
Akademie vyzdvihla také knihy Krása manžela (The Beauty of the Husband: A Fictional Essay in 29 Tangos) z roku 2001 či Nox z roku 2010. První z nich staví do kontrastu vztahové drama o nevěrném manželovi s romantickými verši básníka Johna Keatse. Druhá je epitafem za autorčina zemřelého bratra, který před svou smrtí zmizel v Dánsku. Dílu dává hloubku linie tvořená elegií římského básníka Catulla, která rovněž pojednává o jeho mrtvém bratrovi.
Carsonovou telefonát o tom, že se stala novou nositelkou Nobelovy ceny za literaturu, velmi překvapil, sdělila na tiskové konferenci stálá tajemnice Švédské akademie Ingrid Carlbergová. „Pouze mi stihla říct, že je zrovna na Islandu, kde poslouchá vítr,“ dodala.
„Myslím, že se všichni zbláznili,“ řekla sama Carsonová islandské stanici RUV v odpovědi na otázku, jak se po získání ceny cítí. „Na obal knihy mi dají nálepku,“ dodala básnířka, která má na Islandu dům.
Autorce pogratuloval kanadský premiér Carney. „Kanadská básnířka Anne Carsonová novým způsobem uchopila klasická díla s důvtipem, představivostí a ve stylu jí vlastním. Starověké příběhy přiblížila novému publiku a proměnila způsob, jakým nahlížíme na literaturu,“ napsal Carney.
Carsonová vystudovala klasické jazyky a kromě psaní se věnuje také pedagogické činnosti. Právě její filologické a literárněvědné vzdělání je oceňovaným východiskem jejího díla.
Podle Sem-Sandberga nelze pominout ani její překladatelskou práci, kdy velmi volným způsobem a po svém překládá klasická Sofoklova či Euripidova dramata a přibližuje je modernímu publiku.
Carsonová již získala několik literárních ocenění nebo na ně byla nominována. V roce 2020 například dostala Cenu princezny asturské, která je vzhledem ke svému prestižnímu charakteru označována za španělskou Nobelovu cenu. O rok později se stala nositelkou Nabokovovy ceny udělované americkým PEN klubem.
Jméno kanadské autorky se mezi možnými uchazeči o ocenění udělované Švédskou akademií objevovalo již několik let. Loni Nobelovu cenu za literaturu získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai.
Laureáti Nobelových cen vedle prestiže, která je s oceněním spojena, získají diplom, medaili a v každé kategorii i finanční odměnu 12 milionů švédských korun (25,9 milionu Kč). Tento týden již byly uděleny ceny za fyziologii a lékařství, za fyziku a za chemii. Na dnešní ocenění naváže v pátek patrně nejsledovanější cena za mír a v pondělí sérii uzavře cena za ekonomii.
Vždycky je překvapení, když Nobelovu cenu dostane poezie, uvedla odbornice
Jako překvapivou, přitom s jasným politickým vyzněním, hodnotí Nobelovu cenu za literaturu pro kanadskou básnířku Anne Carsonovou Mariana Machová z Ústavu anglistiky Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Carsonovou vyzdvihla jako velice známou autorku v anglofonním světě. Není jen básnířkou, ale rovněž překladatelkou a klasickou filoložkou, sdělila dnes ČTK.
„Myslím si, že to přesto je překvapení. Protože ono je vždycky překvapení, když Nobelovu cenu za literaturu dostane poezie,“ uvedla Machová.
Důležitý je přesah Carsonové do dalších kultur, a to díky jejímu překladatelskému dílu. „Překlad je s Kanadou spojen, je to takový multikulturní, komparativní prostor, který zasahuje prostor do různých kultur, různých jazyků. Je hezké, že cenu dostala ona,“ poznamenala Machová.
„Příznačné je, že je Kanaďanka, není Američanka. Myslím, že je to i důležité pro politický kontext Nobelových cen, zejména za literaturu. Je důležité to odlišit, i když nám to může splývat,“ řekla Machová. Připomněla tak konfrontační politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě.
V češtině od Carsonové vyšla pouze loni Autobiografie rudé, volná lyricko-epická adaptace starořeckého mýtu v překladu Tomáš Gabriela. „Některá její díla jsou velice náročná na překlad v tom smyslu, že je problém vyrobit tu knížku jako takovou. Třeba kniha Nox je poskládaná velice výrazně graficky z různých poznámek a kresbiček, takže by to byl obecně problém nejenom jako text. Ale ta kniha, kterou jsem překládal já, má v sobě nějaká úskalí s různými skrytými citáty a některé citáty jsou vlastně vymyšlené nebo některé informace, některé zase ne. Ona hodně mystifikuje, takže v tomhle se nějak zorientovat a odhalit všechno správně může být trošku problém. Samotný text se překládal velice pěkně. Je to hodně prozaizované,“ řekl ČTK Gabriel.
Šestasedmdesátiletá kanadská esejistka a básnířka Carsonová byla podle sázkařů jednou z favoritek na letošní Nobelovu cenu za literaturu. Stejně tak ji sázkaři favorizovali již v roce 2019, kdy nakonec uspěl rakouský spisovatel a dramatik Peter Handke.
„Doufáme, že to ocenění nasvítí, jak výjimečnou básnířkou Anne Carsonová je a že se její dílo dostane k většímu počtu čtenářů, než tomu bylo bez ceny. Už se nám to několikrát stalo, například s Lousie Glückovou, které se prodalo přibližně 300 kusů a tři, čtyři roky, aby se do týdne po vyhlášení Nobelovy ceny vyprodal celý zbývající náklad. Snad to zafunguje podobně a Carsonová se dostane k většímu okruhu čtenářů, kteří mají rádi poezii, protože to za to prostě stojí,“ reagoval Petr Onufer, který v nakladatelství Argo vede edici angloamerických autorů, edici angloamerických básníků a literárněkritickou edici Specula.
Také překladatel Gabriel je velmi rád, že Carsonová cenu získala. „Už se na to čekalo hodně dlouho. Byla mezi kandidáty a z mého pohledu je to jedna z nejlepších píšících autorek nebo i autorů na světě. Samozřejmě nemám tak velký přehled, abych to mohl říct s jistotou, ale pro mě rozhodně taková je,“ uvedl. Její výjimečnost podle něj spočívá v tom, že spojuje různé formy, jako je esej, rozhovor, operu, poezii a prózu dohromady a přechází mezitím naprosto plynule. „Prostě člověk sleduje, jak jdou její myšlenky a přirozeně se občas uchýlí k jinému způsobu vyjadřování. Dohromady to působí hrozně přirozeně a vtahuje to čtenáře do světů, které by jinak neokusil,“ dodal Gabriel.
Carsonová vystudovala klasické jazyky a kromě psaní se věnovala také pedagogické činnosti na Michiganské univerzitě. Před šesti lety se stala držitelkou Ceny princezny asturské za literaturu, o které se někdy vzhledem k jejich prestiži hovoří jako o španělských Nobelových cenách.
Zdroj: ČTK
Komentáře z facebooku