Na pondělí připadá svátek Tří králů – Kašpara, Melichara a Baltazara. Končí jím vánoční období. Ulicemi měst a obcí budou procházet trojice v kostýmech králů a žehnat domácnostem.
Na začátek je třeba říct, že opravdové zakončení křesťanských Vánoc připadá právě na dnešní den, tedy na 6. ledna. V tento památný den se v našich ulicích obvykle rojí ve trojicích děti oděné do bílých košil, s papírovými korunami na hlavách a „ten černý vzadu vystrkuje na nás bradu“, protože jeden z nich má vždycky tváře od sazí. Umouněná tvář symbolizuje tmavou barvu pleti. Pokud zazvoní u našich dveří, za zpěvu koledy: My tři králové jdeme k vám, štěstí zdraví přejeme vám…, jdou symbolicky požehnat našemu domu. Na důkaz jejich návštěvy nám nad vchodovými dveřmi zanechají svoji značku (K † M † B † a příslušný rok). Křída, kterou se vám nade dveřmi zvěční, by měla být svěcená.
Vše samozřejmě vychází z křesťanství a z Bible. A jak to vlastně bylo? Dvanáctý den po narození Ježíška, 6. ledna, přišli k jeho jesličkám mudrcové, aby mu přinesli dary nejcennější. Jezulátko obdarovali zlatem, myrhou a kadidlem. Snad právě pro počet a vzácnost oněch darů se ve 12. století v legendě objevili právě králové a byli tři. Přibližně v téže době dostávají i svá jména – Kašpar, Melichar a Baltazar.
Svátek Tří králů je také svátkem zjevení Páně. Dá se to vysvětlovat i tak, že v tento den se Bůh zjevil jako člověk i pohanům. Pohany v tomto případě ztělesňují právě oni tři pohanští králové.
K+M+B
Většina lidí si myslí, že K+M+B jsou první písmena jmen oněch králů. Ale je to omyl. KMB neboli latinské CMB ve skutečnosti znamená Christus mansionem benedicat – Kristus ať obydlí žehná po celý rok, i proto se za písmena píše letopočet. A co křížky mezi písmeny? To nejsou žádná plus jako ve školní rýmovačce. Jsou to opravdové kříže na znamení Svaté trojice – Otce, Syna a Duch svatého.
Lidové zvyky na Tři krále
Období Tří králů bylo na lidové zvyky a tradice opravdu bohaté. Slavilo se už 5. ledna a předvečer se nazýval Svátek světel nebo Svatvečer svíček. Na venkově se v tento čas věštila budoucnost podobě jako na Štědrý den. Nejčastěji se pouštěly svíčky v ořechových skořápkách po vodě v nádobě, tak jako to známe z vánočních svátků. Také se opakovalo lití olova, tentokrát ovšem v tříkrálové svěcené vodě. Lidé si často věštili délku života a co se stane po smrti – každý člen rodiny zapálil stejně vysokou svíci a čí dohořela první, toho čekala Zubatá nejdříve. Pokud dým ze svíčky stoupal vzhůru a plamen jasně zářil, čekal dotyčného ráj. Když svíce prskala, dým šel k zemi a plamen byl nerovnoměrný, čekalo dotyčného peklo.
V dřívějších dobách byla svíčka důležitá i při věštění, co se stane v tomto roce – bylo třeba zapálit svíčku, dát ji na rovný povrch a na místo, kde není průvan. Pak se zapálila a sledoval se její plamen. Plápolal-li ze strany na stranu, znamenalo to cestování a změny, ostré záření na vrcholu knotu značilo štěstí a prosperitu, když se plamen kroutil, tak si měl dotyčný dát pozor na intriky a pomluvy. Plamen prskající znamená zklamání a když plamen sám od sebe zhasnul, bylo to znamení „smůly lepící se na paty“.
Tříkrálová koupel nebo posvěcená voda nalačno
Pevné zdraví měla zaručit tříkrálová koupel. Nešlo však o žádné pohodlí ve vaně nebo neckách – bylo třeba ponořit se do řeky nebo potoka. Ráno na Tři krále se v některých krajích dívky omývaly sněhem, aby měly zdravou pleť. Variantou pro „neotužilce“ bylo vypití sklenky posvěcené vody z kostela, nalačno. Na Tři krále se pekla zvláštní kynutá buchta – kruh (symbolizující královskou korunu) z mazancového těsta. Hospodyně do něj navíc zapékala minci. Kdo ji pak během konzumace našel, stal se „králem“, který mohl kropit dům a zahradu svěcenou vodou a psát písmena s křížky na dveře obydlí a chlévů.
