Autor: Alexandra Hejlová

Když jsme někdy koncem devadesátých let s fotografem Štěpánem Luťanským navštívili paní Evu Pilarovou v jejím Břevnovském bytě,  hned ve dveřích nás přivítal velký kocour  zvláštní krémové barvy.  Čistokrevný britský kocour Lord  nás oba  očichal a milostivě dovolil vstoupit.  Pak vyskočil na skříňku a moudře sledoval náš rozhovor i práci našeho dvorního fotografa.  Na závěr naší návštěvy nám pak několikanásobná zlatá slavice  prozradila,  že se v nejbližších dnech chystá strávit svou dovolenou  se svým manželem Janem Kolomazníkem  na své chalupě, kde si nejlépe odpočine.

Jak dlouho na chalupě budete? Celé prázdniny?      

Bohužel, mi to nikdy  nevyjde  na celé léto, protože  i v  létě jsou  koncerty a  také televize, tak jsem  na střídačku  chvíli  v  Praze  a  chvíli  v  chaloupce.  Jestli ale předpokládáte, že jsem typická chalupářka, pak vás musím zklamat. Já i  na chalupě odpočívám  tak, že neustále  něco dělám, protože pro  mne  by  byl  největší  trest nicnedělání.  Dokonce  i  při opalování  se   třeba  učím  nebo   si  připravuju  povídání   do rozhlasového pořadu Dobré jitro.  Nebo vymýšlím čím vylepšit svůj koncertní  program.  Ani  na  chalupě  nevynechám nikdy televizi, kromě televizních novin přece musím sledovat, co se děje s hrdiny mých oblíbených televizních seriálů. Noviny čtu také pravidelně – i ty vaše!

Předpokládám, že s Vámi kromě manžela bude i kocour. Jak snáší  Váš Lord pobyt na chalupě?

Nejdříve  je  třeba  objasnit  situaci.  Nemůžeme především říct,  že my máme kocoura, ale jisté je, že kocour má nás. Jsme ochotni k vůli němu hodit   po čtyřech,   mluvit  neskutečně   pitomým  rozmazleným přízvukem a náš mazaný kocourek se nám za to odměňuje náklonností, kterou rovným  dílem rozděluje mezi  manžela a mě.  Obdobné je to rovněž s chalupou, protože mně  spíš připadá, že kocour na chalupu bere nás. Hned na po prve, když se s chalupou seznámil a všechno si řádně  očichal, zatvářil  se spokojeně  a dal  nám najevo, že tam bude trpět i nás. Dokonce  nám dovolí občas narušit své  výsostné teritorium – pec.

Dohlíží na myši ?

Dá  se to  snad tak  říci. Náš  kocourek na  chalupě zjistil,  že v síni, na půdě  nebo v  kůlně se  objeví občas  myška. Dokáže ji bleskově ulovit, někdy, když  mu přece jen uteče, sedí  dlouhé hodiny před místem, kde se ukryla a trpělivě  čeká, až se objeví. Vítězně pak přinese myš  do pokoje, aby  se s ní  pochlubil. Nemá ale ton svědomí ji zakousnout. Zpravidla ji vítězoslavně položí  na koberec a v tom okamžiku myš uteče.  Pak loví kocour, můj muž i já. Když se nám ji  podaří  chytit,  pustíme  ji  na  svobodu. Kocour je tím nanejvýš znechucen,  pohrdavě  odkráčí   a  přestáváme  pro  něj existovat  až do  okamžiku, než  dostane hlad.  Jednou chytil myš a přišel  se s  ní pochlubit   spícímu manželovi  na pec.  Ten se vyděsil a  zařval. Kocour se urazil  a myš si odnesl  jinam. Ráno jsem  se nestačila  divit. Na  polštáři vedle  sebe spali  svorně kocour Lord, Honza i myš.  Než jsem si připravila fotoaparát, myš se vzbudila a utekla. Jak jsem  už řekla, náš kocour žádnou myšku nezabije, on si s ní jenom  hraje a tak tahleta nejspíš usnula na peci únavou.

Autor:   Vladimír Rogl

Foto:   FB – Eva Pilarová

Jsou tři, a tak mají nevýhodnou pozici. Když by se v dnešní situaci sešli, porušili by nařízení vlády – potkat se mohou jen dva. Proto jsou spolu v době karantény v kontaktu přes mail a vymýšlí, co dál. Na online vysílání by jich bylo v tuto chvíli moc, a tak dumají, jakou se dát cestou a potěšit své příznivce.

Co vzkazují fanouškům?

„Přejeme  tímto  všem hodně zdraví  lásky  a štěstí a prosíme, chraňte  se  i  své  blízké. Čím víc  budeme opatrní  a svědomití, tím dříve  tento problém skončí.“

S láskou a úctou  

Vaši  Maxíci

Jak prožívá oblíbená kapela současnou situaci, jsme se zeptali jejího zpěváka, Pavla Vohnouta alia Kyklopa.

Pavle, jak zasáhla karanténa do vašeho běžného života? 

„Musím  říct, že to  není  vůbec legrace. Je  to  totální  změna zajetého  života. Zavřely se školy,  tak  mé patnáctileté  dcery  sedí  doma,  maximálně vylezou  na zahradu a jen se učí. Berou  celou  situaci  docela  dobře a chápou,  že  je potřeba  se  navzájem chránit. U mě  je  to horší.  Jako živitel rodiny jsem rázem přišel o dvě  práce  a to  jak o  hudební, tak o taxikařinu. Takže  řeším, co  dál  a jak udržet  alespoň  minimální  běh rodiny. Jsem  v podstatě  bez práce, ale  to  řeší  více  podnikatelů, ale i zaměstnanců. Chce to klid  a doufat, že  se  pandemie brzy přežene  a vše se vrátí k normálu.“

Jak ovlivnila situace kapelu Maxíci, co se týká koncertů, vystoupení? O kolik akcí jste takto přišli? 

„Zatím  jsme  přišli  asi o deset vystoupení, co  měla proběhnout  a nasmlouvané máme na celé jaro i léto, ale  nikdo  nevíme,  jak to  bude  dlouho trvat. Stejným způsobem to  mají  všichni muzikanti  a herci, tak musíme  být trpěliví. Horší je, že  všichni  máme  nějaké ty půjčky a není z čeho je umořovat. Doufám, že  stát i  banky  v této  chvíli  budou  seriózně  řešit  spojený problém  nás všech, a to  nejen pracovníků v kultuře, ale všech, kterých  se to dotýká a pozastaví  splátky tohoto  celoplošného problému.“

Hodně hrajete na letních akcích. Projevuje se současná situace i na objednávkách na léto?

„Ano,  máme  nasmlouvaná  vystoupení  a s pořadateli akcí jsme  se dohodli, že  budeme  řešit  situaci operativně. Termíny jsme zachovali a teď  se čeká, jak to  dopadne. Zrušené akce jsou zatím do konce dubna, potom  se uvidí.“

Když teď nemůžete vystupovat, jak trávíte čas?

„Jsem  většinou  doma a zajišťuji  běh rodiny. Vařím, nakupuji, uklízím a pozoruji  bedlivě  situaci okolo koronaviru. Přemýšlel jsem nad  tím, že  bych začal jezdit  a rozvážet  jídlo  lidem, kteří jsou nejspíš v karanténě, ale problém je, že  nemám kvalitní ochranné pomůcky a  bez toho  se to  dělat nedá.  Ohrozil  bych tak plno lidí. Jestli tyto  kvalitní pomůcky seženu, asi  tu práci vezmu nejen kvůli  finanční  situaci,  ale  abych byl nápomocen. Dokonce jsem uvažoval jít  a pomoct  přímo  v nemocnicích k rukám lékařů  a sester. Jsou to pro  mě hrdinové, kteří denně nasazují své  zdraví  a životy,  aby pomohli potřebným. Stejně jako  prodavačky, popeláři a integrované  složky  včetně  řidičů městské dopravy.“

Takže se momentálně rozhodujete?

„Ano. Zatím  zvažuji  a přemýšlím, kde bych  se uplatnil, než  skončí  tento  velký problém. Ale jak už jsem říkal, nemám zatím potřebné ochranné pomůcky. Zatím celá  rodina používáme ušité roušky,  který  mi ušila  moje  kamarádka, výtvarnice Sandra Hejlová a je to  naše jediná ochrana před koronavirem. Chtěl  bych jí poděkovat touto  cestou.“

Někteří umělci vysílají pro diváky online, plánujete něco takového? 

„Ano, už to  tak je,  jenže nevysíláme online ale zavěšujeme  na Facebook naše videoklipy,  komunikujeme  s fanoušky a dáváme  tam  teď  s bratrem Kamilem Emanuelem Gottem  pořad Kamarádi. Je to takové  povídání  ze života na téma, jako je tchyně  nebo nevěra, manželství  a jiné. Rádi  bychom vysílali i online, ale museli  bychom  se  sejít asi  nejspíš  ve  studiu a tam vše technicky  vymyslet. V tu  chvíli je  to  minimálně šest lidí pohromadě  a navíc  všichni  řeší  své  existenční  problémy. Tak to zatím není  na pořadu  dne. Měli jsme jet točit do Dubné na TV Šlágr,  ale to  se taky odložilo, stejně jako točení  TV na Slovensku.“

Jste spolu jako kapela v kontaktu a jak? 

„S týmem okolo skupiny Maxíci jsme v kontaktu  telefonicky a přes internet, denně  si píšeme  a voláme  a řešíme,  co a jak. Vymýšlíme, co udělat, aby to  mělo nějaký význam a posun  směrem k našim fanouškům. Jak je povzbudit  a obveselit, jak jim pomoc a hlavně,  jak je informovat  dál o  dění a situaci . Jak apelovat na to,  aby byli svědomití  a nebrali  situaci  na lehkou  váhu.“

Když je teď čas, chystáte nějaké nové projekty? 

„Připravujeme se zpěvákem  a našim kamarádem Jindřichem Krausem  píseň Takový  schody  do  nebe. Bude to duet a hudebně zpracovaný tak, jak nás  lidé znají. V podstatě  jen čekáme  na dobu, kdy  se sejdeme  ve  studiu  a tam to  nazpíváme. Takto  budeme  připravovat i  další  duety. Něco  jsme už natočili  s Věrou Patt, dvě písně od  Ivety Bartošové  a Petra Sepéšiho  a jsou tam další nápady, jako duet  s Davidem Mattiolim nebo Leonou Šenkovou a dalšími. Takže  nápady jsou,  chuť  taky, jen  musíme  společně  porazit  tento  zákeřný  vir, abychom  se  mohli opět  vrátit  do  normálního života.“

Autor: Karolína Tmavá

Foto: Dagmar Pavlíková