Autor: Alexandra Hejlová

Obce i přes nízký počet čtenářů neuvažují o rušení knihoven, mají i další funkce

Role knihoven se mění, už nejsou jen místem pro půjčování knih, konají se v nich společenské a vzdělávací akce. V malých obcích jsou často místem setkávání a důležitou součástí komunitního života. Představitelé obcí proto neuvažují o jejich rušení, přestože se potýkají s nízkým počtem čtenářů. V řadě velkých měst čtenářů přibývá, roste zájem o e-knihy či audioknihy, klasické knihy ale stále tvoří většinu výpůjček. Knihovny se zároveň snaží udržet tempo s dobou, investují do nových technologií či moderního zázemí. Vyplývá to z ankety ČTK k výročí otevření první půjčovny knih v Praze před 250 lety.

Knihovnice Veronika Tomášů s diplomy pro nejlepší čtenáře v knihovně v Rakové na Rokycansku, 9. ledna 2025 Raková. (Autor: Chaloupka Miroslav ČTK)

Pražská městská knihovna (MPK) loni evidovala 170.000 čtenářů, meziročně o 3500 více, počet se blíží stavu před pandemií koronaviru. V roce 2019 bylo evidovaných čtenářů v MKP 177.000. V období covidu se počet platných průkazů propadl ke 150.000. Pobočky čtenářům nabízí kromě půjčování knih, e-knih a hudebních nosičů i jiné aktivity. V pobočce DOK 16 vznikla sousedská dílna, v Atelieru na Jezerce se zájemci věnují šití, v knihovnách se scházejí fanoušci série Star Wars, detektiva Sherlocka Holmese i Pána prstenů. Všechny pobočky MKP jsou vybaveny samoobslužnými pulty, které umožňují půjčování i vracení knih.

Čtenářů přibývá i knihovnám ve větších středočeských městech, a to i dětských. Důvodem jsou i moderní trendy jako e-knihy a e-audioknihy. Například v benešovské knihovně roste počet registrovaných čtenářů mladších 15 let. Podle ředitelky Hany Zdvihalové je to díky oddělení Téčko pro teenagery a tvoření. Čtenáři tam mají k dispozici x-box, virtuální realitu či 3D pera. „Postupem času si většina z nich začne půjčovat také knihy. Nejoblíbenější jsou manga, komiksy, fantasy a sci-fi,“ řekla Zdvihalová ČTK.

Vyšší počet čtenářů už druhým rokem registruje například Knihovna města Olomouce, kterou nyní navštěvuje přes 13.000 čtenářů, je to více než před pandemií koronaviru. Podle ředitelky knihovny Lenky Pruckové za tím stojí i dlouholetá práce s těmi nejmenšími. „Děti do šesti let mají knihovnu zadarmo, každý měsíc máme akce pro batolata, postupně k nám takto chodí půjčovat si knihy celé rodiny,“ řekla ČTK

Čtenářů do 15 let přibývá i Knihovně města Hradce Králové. „Zájem o DVD je přibližně tři roky stejný, mírně klesá zájem o tištěné hudebniny. Naopak stoupá zájem o e-knihy, v roce 2023 se jich půjčilo přes portál Palmknihy 5635 a v roce 2024 to už bylo 7669 e-knih. Klasické knihy se 430.421 loňskými výpůjčkami ale stále vedou,“ řekla ČTK ředitelka KMHK Barbora Čižinská. V celém Královéhradeckém kraji v posledních letech knihoven mírně ubylo. Zatímco v roce 2021 jich bylo v kraji 383, o dva roky později 378. Knihovny v obcích proto začínají rozšiřovat nabídku služeb.

Rozšiřováním nabídky kompenzují dlouhodobý trend úbytku čtenářů knihovny v obcích Libereckého kraje. To, že jsou knihovny nadále ve většině obcí, je podle krajské metodičky z Krajské knihovny v Liberci Michaely Staňkové české specifikum. „Souvisí to s tím, že na základě zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919 byla založena knihovna téměř v každé obci. A tato historická věc u nás přetrvala,“ řekla. Podle ní se čas od času stane, že některá knihovna zanikne, nejde ale zatím o nic dramatického. „Úbytek je minimální,“ uvedla. Důvodů pro ukončení činnosti bývá více, například nedostatek financí nebo že obec není schopna sehnat knihovníka. Většina knihoven je neprofesionálních s pracovním úvazkem do 15 hodin týdně.

Knihovny v malých obcích Moravskoslezského kraje přežívají díky podpoře větších knihoven a obcí. Hlinka na Bruntálsku má pouze dvě stovky obyvatel a přibližně tolik knih čítá fond tamní knihovny. Přesto se vedení obce snaží provoz místní knihovny udržet, ačkoli čtenářů ubývá. „Naši knihovnu plně podporuje Okresní knihovna v Bruntále, která nám pravidelně obnovuje knihy,“ uvedl starosta Marcel Chovančák (Hlinka – naše obec).

Nejmenší knihovna v Ústeckém kraji v Kalku má 12 čtenářů. Podporuje ji městská knihovna v Chomutově, čtenáři mohou nahlížet do jejích seznamů, odkud si mohou také svazky objednávat. Knihovna v Kalku sídlí v budově obecního úřadu, knihovnicí je úřednice, jejíž hlavní náplní práce je účetnictví. V Rakové na Rokycansku, jedné z nejmenších obcí v Plzeňském kraji s 230 obyvateli, funguje knihovna už 60 let. Pro obec je velmi důležitou součástí komunitního života a chce ji za každou cenu udržet. Ještě před čtyřmi lety si chodili knihy půjčovat hlavně senioři, poslední čtyři roky to jsou ze dvou třetin děti, ale i mládež do 18 let z obce i okolních vesnic.

Obecně největší zájem o půjčení knih je ze strany čtenářů před vícedenním volnem, před víkendy, prázdninami nebo svátky. Podle mluvčí karlovarské Krajské knihovny Andrey Bockové patří mezi nejžádanější autory Robert Bryndza, Alena Mornštajnová, Karin Lednická, Vlastimil Vondruška nebo Dick a Felix Francisové a také Štěpán Javůrek, který pochází z karlovarského regionu. „U mladších čtenářů, kteří navštěvují knihovnu nejčastěji, jak je nutí školní povinnosti, je mimo povinnou a doporučenou četbu zájem hlavně o Harryho Pottera nebo o sérii Johna Flanagana, například Hraničářův učeň. Z českých autorů pak děti čtou knihy Ivony Březinové nebo Zuzany Pospíšilové,“ uzavřela Bocková.

Za roční registrační poplatek dá dospělý v karlovarské Krajské knihovně 250 korun, děti, studenti a senioři platí 100 korun. Knihovna poplatky zvedala loni v květnu ze 100 korun pro dospělého a 80 korun pro ostatní. V pražské městské knihovně dospělí platí ročně 60 korun, děti, senioři nad 70 let a držitelé průkazu ZTP mají členství zdarma.

Zdroj: ČTK

Alma Mahler: Poslední femme fatale habsburské monarchie

Alexandr Zemlinsky, Gustav Mahler, Franz Werfel, Oskar Kokoschka. Za všemi těmito významnými jmény stála v soukromém životě Alma Mahler, rakouská skladatelka, talentovaná malířka a autorka memoárové literatury. Jaká ve skutečnosti byla žena, k níž největší umělci své doby vzhlíželi jako k bohyni? Múza vídeňských umělců dováděla muže k šílenství.  V divadelní hře na motivy jejího života se o ní mluvilo jako o poslední femme fatale habsburské monarchie.

Alma Maria Schindler se narodila 31. srpna 1879 ve Vídni do rodiny malíře Emila Jakoba Schindlera a zpěvačky Anny Sophie von Bergen. Do školy nikdy nechodila, ale vzdělávala se sama z klasické literatury. Z hudebního světa si  nejvíce oblíbila Richarda Wagnera. Jejím učitelem hudby se stal skladatel a dirigent Alexandr Zemlinsky, kterému Alma přezdívala „ošklivý skrček.“ Přesto s ním prožila vášnivý vztah, jenž trval dva roky. 

Alma byla přitažlivá, vzdělaná a značně hudebně i výtvarně nadaná, ostatně složila řadu ceněných písní. Podle historiků ale výborně ovládala i umění ovládat muže a být jimi milována. Šest let před smrtí vydala rozsáhlé paměti Můj život, které ale výrazně upravila a proškrtala. Její osud přitahoval i po její smrti řadu dalších umělců. O jejím životě byla natočena řada filmů, napsáno několik knih a v 90. letech například vznikla i divadelní hra Alma, která se hrála i v ČR.

Už v době dospívání začala Alma přitahovat zejména zralejší muže, například rodinného přítele, ředitele Burgtheatru Maxe Burckharda, tehdy už slavného malíře Gustava Klimta.

V listopadu 1901 se seznámila s Mahlerem, jenž byl tehdy ředitelem vídeňské opery. Tento rodák z židovské rodiny z Kaliští u Humpolce, jenž již dříve přestoupil na katolickou víru, byl o 19 let starší a menší než Alma. Když se o ní Mahler ucházel, mimo jiné jí napsal: „Máš jediný úkol: učinit mě šťastným.“ A Alma se rozhodla, že si ho vezme: „S jeho duchem, s mým tělem.“ Vzali se v březnu 1902 a měli spolu dvě děti, jedna dcera ale zemřela již v pěti letech.

Mezi manželi pak nastalo jisté odcizení a Alma se v lázních Tobelbad seznámila s Walterem Gropiem. O čtyři roky mladší budoucí hvězda architektury a zakladatel Bauhausu se stal jejím milencem. Mahler se tím trápil až do své smrti v květnu 1911. Alma dostala vdovský důchod, své umělecké ambice již nerozvíjela a starala se o Mahlerův odkaz.

Po bouřlivém vztahu s malířem židovského původu Oskarem Kokoschkou, který tehdy vytvořil jedno ze svých nejlepších děl Větrná nevěsta, se Alma v roce 1915 provdala za svého dřívějšího milence Gropia. V roce 1916 se jí narodila dcera Manon, ale ani Gropiovi nebyla Alma věrná: okouzlil ji další umělec, pražský rodák německo-židovského původu, básník a prozaik Franz Werfel, mladší o 11 let. Alma byla již posedmé těhotná, v roce 1918 se jí předčasně narodila chlapeček Martin, jehož otcem byl asi Werfel a který ale brzy zemřel.

Po rozvodu s Gropiem v roce 1920 se stala Werfelovou manželkou až v roce 1929. To už jí bylo 50 let. Po anšlusu Rakouska v roce 1938 uprchli manželé do Francie, odkud se pak v roce 1940 přes Španělsko a Portugalsko dostali do USA. Usadili se v Kalifornii, v roce 1942 pak Werfel slavil velký úspěch s románem Píseň o Bernadettě. Nemocný Werfel ale v roce 1945 ve svých 55 letech umřel. Almě bylo tehdy 66 let, měla tři manžely, bezpočet milenců a tři ze čtyř dětí pohřbila.

Přestěhovala se z Los Angeles do New Yorku, kde ji nazývali „velká vdova“ či „vdova čtyř umění“. Žila sama, psala memoáry a její jediná dcera Anna Justina se stala sochařkou.

Alma Mahlerová zemřela v 85 letech v roce 1964 v New Yorku.

Když před smrtí rekapitulovala svůj život a vztahy, podle svědků si uvědomila, že prý nikdy moc nemilovala Mahlerovu hudbu, příliš se nezajímala o Werfelovu tvorbu a moc nerozuměla Gropiově architektuře. Údajně jen Kokoschkovy obrazy jí nebyly lhostejné, vždy na ni působily.

Zdroj: Wikimedia, lapajareramagazine.com

Šaty, které vévodily přehlídkám pro jaro 2025

Zmapovali jsme pro vás ty nejdůležitější módní přehlídky a přinášíme přehled aktuálních trendy šatů, které by vám během nadcházející sezony jaro-léto 2025 neměly v šatníku chybět.

Teplé období je blíž, než si myslíte a každý skutečný fashionlover ví, že je dobré se připravit s předstihem. I proto naše otázka zní: Jaké šaty bychom podle nových trendů měli zařadit do šatníku? Vytipovali jsme pro vás hned třináct stylů, které by vám neměly ujít.

Černé šaty s prostřihy

Černé šaty se nikdy neomrzí, jde rozhodně o stálici, kterou se vyplatí mít doma bez ohledu na roční období a trendy. Ani letos na jaře tato klasika nechybí, tentokrát v hyperženské verzi s rafinovanými detaily v podobě průstřihů, jež odhalují ramena a dekolt. Dominuje jim velmi minimalistický střih a ten dává prostor pro fantazii a experimentování, co se týče bot a dalších doplňků.

Květinové šaty

Řeč tentokrát není o klasických květinových vzorech, protože hlavními hrdiny módních přehlídek na sezonu jaro – léto 2025 byly květinové aplikace XXL. Jde o šaty, které vás i vaše okolí ohromí, a nechybí ani verze s 3D květinami.

Minimalistické „tílkové“ maxišaty

Jde o naprosto základní a velmi praktický kousek, který by ve vaší skříni letos na jaře a v létě rozhodně neměl chybět. Dlouhé maxišaty střihem připomínající prodloužený nátělník rozhodně hrají do karet minimalismu: nahoře jsou přiléhavé a z příjemně elastických materiálů, dole decentně rozevláté do nadýchané sukně.

Šaty s třásněmi

Sezona jaro – léto 2025 vrací do hry ve velkém stylu třásně, tentokrát v elegantnější podobě. Šaty s třásněmi se tak stávají absolutním must-have především pro všechny, kdo hledají nějakou netradiční alternativu ke klasice i na speciálnější příležitosti.

Stylové bílé šaty

Když vysvitne slunce a teploty na teploměru vystoupají, je dobré mít po ruce bílé šaty – skvělé na den i na večer. Letos bude výběr především na vás, protože bílé šaty byly vidět v nejrůznějších provedeních a stylech od těch objemných s měkkými splývavými sukněmi až po nařasené či vypasované sexy modely.

Asymetrické šaty s řasením

Nařasené šaty evokují starořecké peplum a ukrývají v sobě dotek elegance a nadčasovost. Jsou pro ně typické sklady a přiléhavá silueta, která vás podrží přesně tam, kde má. V pohybu pak dávají vyniknout vašim křivkám a především pasové linii.

Průhledné šaty se sladěným prádlem

Průhledné šaty patřily i mezi trendy uplynulého roku a letošek jen potvrdí jejich status sezonní hlavní hvězdy. Půjde jistě o jeden z nejvíce cool a svůdných kousků šatníku. Důležité je sladit je s podobně barevným bodýčkem nebo setem prádla.

Tmavé boho šaty

Když se řekne boho šaty, což bude evergreen letní sezony, vybaví se vám jistě dlouhé nadýchané šaty s éterickým šarmem a dotekem hippie stylu. Letošní jaro – léto 2025 tento trend transformuje do více dark verze a rozhodně povedou vzory a motivy v černé.

Saténové šaty

Ani letos nemůžou chybět šaty saténové: klasické, a přesto současné. Díky rozparkům, řasení i asymetrickým střihům se vám z nich zatočí hlava. To vše je dělá nejen propracovanějšími, ale také nečekanějšími ve způsobu, jímž podtrhují křivky, aniž by vás příliš svazovaly.

Minišaty odhalující stehno

Tyto minišaty jsou díky řasení a vlnění látky oslavou pohybu. Právě chytré řasení mění už tak krátkou sukýnku v jakousi „vlnu“, jež dává i díky ultravysokému rozparku vyniknout vašim nohám.

Šaty s objemnou sukní

Letos rozhodně mezi trendy nemůžou chybět šaty s objemnou sukní, ať už je dlouhá, či krátká. Neriskujte, že budete vypadat jako lízátko, a vybírejte si v tomto stylu šaty v klasických přímočarých odstínech jako bílá (případně krémová nebo slonovinová) nebo černá.

Krajkové šaty

Na scénu se vrací celokrajkové šaty, a to nejen v černé. Trend velí vybírat z barev, jež vévodí letošní jarní sezoně, a to i z těch zářivých od zelené nebo červené po modrou či žlutou.

Zdroj: Vogue

Barvy nadcházejícího jara vás zahalí komfortem

Jaké barvy budou vévodit sezoně jaro – léto 2025? Sestavili jsme pro vás přehledný seznam včetně tipů, jak je kombinovat do trendy looku.

Poslední rok přál převážně odstínům vínové a máslově žluté. V módní paletě na rok 2025 ani tyto odstíny chybět nebudou, ale doplní je další. Módní domy moc dobře vědí, že není nad to, když můžeme nějakou barvu kombinovat téměř se vším a vytvořit si vlastní komfortní zónu, jež nedává příliš prostoru pro černou, šedou nebo bílou. Ty jsou prostě a jednoduše příliš banální a ani trochu osobní. Tento trend se potvrdil nedávno – mnozí totiž v zimě nahradili černou odstíny čokoládově hnědé nebo temné námořnické modři, v létě 2024 pak bílou nahradila již zmíněná máslová. A tento pokračující trend stvrzuje i nová Pantone barva roku 2025, kterou je odstín mocha mousse. Jde o teplý odstín hnědé, jež se vyznačuje přirozenou sytostí a připomíná lahodnost kakaa, čokolády a kávy.

Níže najdete přehled pěti barev ideálních na jaro 2025 včetně tipů na odstíny, kterými je doplnit:

Šťavnatá oranžová

Mezi pěti barvami, které budou pro letošní jaro a léto zásadní, je oranžová, jistě ta nejzajímavější i proto, že si na několik sezon dala pauzu. Na módních přehlídkách byly k vidění nejrůznější tóny žluté a červené, ale čas na tuhle příjemně teplou a energizující „zlatou střední cestu“ přišel až teď. Vašim módním kreacím dodá příjemně vitaminovou vzpruhu a překvapí vás, jak se nečekaně snadno dá kombinovat.

S jakými barvami kombinovat šťavnatou oranžovou: s karamelovou, černou a bílou, petrolejovou, azurově modrou, šedou a vínovou

Mentolový milk shake

Představte si svěží, jasně zelené, čerstvě utržené lístky máty a přidejte kapku mléka. Přesně takový pastelový odstín připomínající mléčný koktejl bude spolu s máslově žlutou hlavním hrdinou sezony. Jde o velmi jemné barvy s dotykem sofistikovanosti, jež jsou ideální na elegantnější příležitosti.

S jakými barvami kombinovat odstín mentolový milk shake: s růžovou, stříbrnou, šedou a nebeskou modří.

Čokoládově hnědá

Tento odstín už jsme vídali během sezony podzim – zima 2024, ale trend čokoládové naplno vypukne právě letos. Jde o tmavou, teplou, příjemně uklidňující a poměrně intenzivní barvu, jež se nabízí jako výborná alternativa k černé.

S jakými barvami kombinovat čokoládovou: se zlatou, bílou, červenou, béžovou a s černou.

Prázdninově azurová

Tato barva evokující letní prázdniny je jednou z těch, které budou během nadcházejícího jara a léta patřit mezi ty nejpopulárnější. Kromě košile v tomto odstínu, kterou můžete nosit celý rok, byly na aktuálních přehlídkách k vidění nejen celé azurové looky, ale také doplňky: do barvy připomínající letní moře se obarvily sandálky nebo kabelky. A pokud chcete přímořský look imitovat do puntíku, kombinujte tuto barvu s bílou, která bude připomínat mořskou pěnu.

S jakými barvami kombinovat azurovou: s bílou, semišovou hnědou, výrazně růžovou a se všemi odstíny modré.

Máslově žlutá

Nejde o citronovou, ani o pastelovou, ale prostě a jednoduše o máslovou. Tato sladce podmanivá žlutá dodá vašim denním outfitům svou delikátností kapku elegance. K vidění byl tento odstín už loni mimo jiné u Loewe, Louis Vuitton a Sportmax, ale letos očekáváme skutečný máslový boom. Pokud jste tedy už v loni do nějakého toho máslového kousku investovali, dobře jste udělali. Pokud ne, právě teď je ten nejvyšší čas.

S jakými barvami kombinovat máslovou: s citronově žlutou, bílou, s olivovou, pastelově růžovou a s černou, ale pouze v podobě drobných akcentů nebo doplňků.

Zdroj: Vogue

Czech Press Photo vyhrál snímek zachycující překážkový běh na OH

Hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo 2024 vyhrál snímek fotografa agentury AP Petra Davida Joska, který na ní zachytil atleta při překážkovém běhu na letních olympijských hrách v Paříži. Fotografii Josek pořídil v cílové rovince vleže na zemi a pochází z jeho série sportovních snímků z olympiády. Mezinárodní porota vybírala z více než 4500 prací, které do 30. ročníku české fotožurnalistické soutěže přihlásilo rekordních 256 autorů. Fotograf ČTK Roman Vondrouš vyhrál v kategorii Umění a kultura a další z fotografů ČTK Ondřej Deml se dostal na třetí místo v kategorii Lidé, o kterých se mluví. Výsledky dnes oznámili pořadatelé v Národním muzeu v Praze, kde v pátek začne i výstava Czech Press Photo. Potrvá do 23. dubna.

„Sportovní fotografie se zřídka stanou fotografií roku, ale díky své kvalitě tato (Joskova) naprosto vynikla. Je pořízena z jedinečného úhlu, zcela unikátní, technicky vynikající,“ uvedl k výběru vítězného snímku předseda poroty a šéfredaktor fotobanky ČTK Petr Mlch.

„Posledních pár atletických akcí jsem měl to štěstí, že jsem fotil pozici přímo v cílové rovince. To mě vyloženě baví a dává možnost i určité míry experimentu,“ řekl ke svému vítězství Josek, který se svou sérií olympijských snímků ovládl i celou soutěžní kategorii Sport.

Mezi předávajícími hlavní ceny byl také prezident Petr Pavel. Vyhlašováním provedli moderátoři Barbora Kroužková a Michal Kubal, krátkými scénkami a hudbou ho doprovázeli lenové souboru Cirk La Putyka.

V aktuálním ročníku soutěže bylo vypsáno osm kategorií. Ve třech z nich zvítězily fotografky. V kategorii Aktualita bodovala Anna Boháčová ze společnosti Mafra se snímky z tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a nejlepší reportážní snímky podle poroty udělala Lenka Klicperová z portálu Reportérky.cz. Fotila je na Ukrajině, která se třetím rokem brání ruské agresi. První místo v kategorie Každodenní život obsadila volná fotografka Michaela Kročáková se sérií Fenomén Hobby horse.

Jako nejlepší portréty porota vyhodnotily ty, které pořídil Zdeněk Dvořák pod názvem Ze života klauna. V kategorii Člověk a životní prostředí zvítězil zástupce Seznam Zpráv Michal Turek, který fotil španělské sucho. Vítězem kategorie „Lidé, o kterých se mluví“ se stal volný fotograf Dominik Kučera a jeho snímky z takzvaných debat bez cenzur ministra vnitra a předsedy STAN Víta Rakušana. V této kategorii uspěl i fotograf ČTK Deml. Obsadil třetí místo s fotografiemi z posledního rozloučení s bývalým ministrem zahraničí a příslušníkem jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů Karlem Schwarzenbergem.

Další z fotografů ČTK Vondrouš ovládl se svými snímky z všesokolského sletu kategorii Umění a kultura. Fotograf David Sládek, který byl v minulosti i jihočeským zpravodajem ČTK, skončil se svou fotografickou sérií s názvem Koňský trh v Appleby 2024 na třetím místě v kategorii Každodenní život.

Cenu za celoživotní dílo za aplausu hostů vestoje převzal osmasedmdesátiletý dokumentární fotograf, vysokoškolský pedagog, kurátor a organizátor kulturního života Jindřich Štreit. Ocenění mu předal první držitel této ceny, člen agentury Magnum Photos Josef Koudelka.

Souběžně s hlavní soutěží se čtvrtým rokem uskutečnila soutěž Czech Photo Junior pro mladé autory ze základních a středních škol, kteří zaslali téměř 1500 snímků. Zvítězil Michal Zelinka se snímkem z oslav zisku titulu mistrů světa v ledním hokeji.

Součástí soutěže je i Grant Prahy, roční tvůrčí stipendium pražského magistrátu na fotografování proměn hlavního města ČR. Jeho novým držitelem se stal Petr Topič. Vybral ho primátor Bohuslav Svoboda (ODS), který ocenil Topičův soubor In Casual Way. Grant Prahy je společně s Fotografií roku druhou hlavní cenou soutěže.

Zdroj: ČTK

 

 
 
 

Angelina Jolie jako Maria Callas v životopisném filmu o posledních dnech operní divy

Nový životopisný film Pabla Larraína Maria vypráví o posledních dnech divy Marie Callasové, kterou ztvárnila Angelina Jolie. V kinech od 9. ledna 2025.

Angelina Jolie hraje Marii Callasovou, legendární operní pěvkyni, v životopisném filmu Maria režiséra Pabla Larraína. Larraín je známý svými intenzivními filmovými portréty ikonických postav, jako jsou Jackie a Spencer, a zde se věnuje jednomu z největších operních hlasů. Film se scénářem Stevena Knighta se zabývá posledními dny Callasové v roce 1977 v Paříži, kde žila v ústraní poté, co dosáhla světové slávy. Pierfrancesco Favino a Valeria Golino doplňují prvotřídní herecké obsazení tohoto intimního příběhu.

Film Maria nás vtáhne do posledních okamžiků života slavné operní pěvkyně Marie Callasové, která je považována za jeden z největších hlasů dvacátého století. V roce 1977 se stáhla ze světa a žila v Paříži, daleko od světel reflektorů, které kdysi osvětlovaly její oslnivou kariéru. Film zkoumá její každodenní život, poznamenaný samotou a nostalgií po minulých triumfech, a zároveň evokuje její vzpomínky na lásku, obětavost a vášeň pro umění. Přes prizma jejích posledních dnů Pablo Larraín vykresluje portrét ženy, která byla stejně silná jako citově zranitelná.

Film Maria v režii Pabla Larraína s Angelinou Jolie v hlavní roli Marie Callasové slibuje intimní a dojemný portrét operní legendy. Tento životopisný film by měl nabídnout hluboké zamyšlení nad cenou slávy, osamělostí a snahou o nesmrtelnost prostřednictvím umění.

Zdroj: Bioscop

 

Rodinné drama Studna v režii Terezy Kopáčové uvede Voyo od 10. ledna

Drama Studna v režii Terezy Kopáčové podle scénáře Mira Šifry a Kristiny Májové bude prvním autorským seriálem letošního roku na placené platformě Voyo. Úvodní ze šesti dílů se divákům představí v pátek 10. ledna. Studna je tragickým příběhem mladé lásky, rodičovské oběti a toxicity rodinných i sousedských vztahů vedoucích k tragédii. V hlavních rolích se objeví David Švehlík, Filip Červenka a Johana Matoušková. První dva díly seriálu dnes v Praze představili novinářům.

Jakub Jenčík, Filip František Červenka, Simona Lewandowska, Jáchym Brabec, David Švehlík a režisérka Tereza Kopáčová. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Příběh Studna je široké veřejnosti známý ze seriálu Třicet případů majora Zemana režiséra Jiřího Sequense, který se však v několika bodech od reálného případu liší.

„Nás na té kauze, kterou všichni znají, zajímá to, co jí předcházelo. A tak se vypravujeme 30 let před tu událost a začínáme příběhem, kdy se dva lidé seznámí a netouží po ničem jiném než po šťastném životě a po tom mít dítě. Je to příběh rodiny, který ovlivňuje prostředí a rodinná dědičnost,“ řekl Michal Reitler, šéf vývoje obsahu Voyo a TV Nova.

Tvůrci vycházeli ze skutečné události z 13. února 1968, kdy vyjeli hasiči k požáru rodinného domu ve středočeských Vonoklasech. V domě nalezli ohořelé tělo matky, tělo otce ve studni. Jejich třicetiletý syn přežil. Seriál odkrývá pozadí této události.

„I po 50 letech je příběh Studny stále živý. Proto pro nás bylo důležité projít si všechny spisy a dostupné materiály o rodině, která velkou část společného života prožila v izolaci. V první řadě pro nás bylo stěžejní najít verzi, které sami věříme, a která podle nás nejlépe vystihuje to, co se doopravdy stalo. Ale i když si člověk vše nastuduje, existují stále některé věci, které se nedozví nikdy,“ uvedl Šifra.

„S rodinou jsme neseděli u stolu, nebyli jsme svědky jejich běžných životních situací. Proto jsme vše konzultovali s psychology, vytvářeli si profily jednotlivých postav, snažili jsme se do nich vcítit, zjistit, co se jim mohlo honit hlavou. Aby příběh o nich, o jejich blízkých, rodině i sousedech byl co nejkomplexnější, ale především nejvěrnější. Proto jej vyprávíme od začátku, kdy se Máňa se Standou do sebe zamilovali,“ dodal scénárista.

Režisérka Kopáčová stála i za prvním seriálem Případ Roubal pod značkou Voyo Originál, která nabízí vlastní tvorbu, převážně minisérie inspirované skutečnými událostmi v České republice. „Studna pro mě není jen fenomén, který stále fascinuje, senzace i noční můra několika generací. Našla jsem v ní právě toto silné téma, kterému rozumím, a které považuji za důležité převyprávět,“ podotkla Kopáčová.

Studna už má za sebou dvě festivalová uvedení. Loni ji vybrali do hlavní sekce soutěžních seriálů Primetime Killer v rámci mezinárodního festivalu seriálové tvorby Serial Killer. V předpremiéře byla uvedena i na festivalu Finále Plzeň. Další předpremiéra se konala přímo ve Vonoklasech, kde se příběh odehrává.

Internetové Voyo překonalo v prosinci hranici 950.000 platících uživatelů.

Zdroj: ČTK, TV NOVA

Na Pustevnách bude festival ledových soch, tématem je letos peklo

Pekelný trůn s Luciferem, čerti či váhy pro hříšníky a další sochy vyrobené z ledu budou k vidění na Pustevnách v Beskydech. Letošním tématem festivalu ledových soch je peklo. Dnes  to na Pustevnách řekl ředitel pořádající společnosti Pustevny Petr Lessy. Řezbáři sochy vytváří přímo ve velkých stanech na Pustevnách, pracují od konce minulého týdne, hotovo budou mít do pátku. Festival začne v sobotu a potrvá do 2. února, koná se 25. rokem.

„Na letošní výroční 25. ročník jsme jako téma zvolili téma pekla a čertoviny. To uvidí návštěvníci ve velkém stanu. Nebudou tam chybět postavy z řady oblíbených pohádek, pekelný trůn, na kterém sedí Lucifer, kniha hříchů, váhy pro hříšníky, nemůže chybět z jedné oblíbené pohádky brko a kohout,“ uvedl Lessy. Řezbáři vytváří i kotel obklopený ledovými plameny, ve kterém se návštěvníci budou moci také vyfotit.

Sochu trojhlavého psa, který střeží pekelnou bránu, a vedle něj čerta s trojzubcem vytváří řezbář Igor Kučera. Ledové sochy na festival na Pustevnách vyrábí několikátým rokem, letošní pekelné téma se mu líbí. „Je to zajímavé téma. Je řada věcí, které se dají vytvořit. Sochy jsou z ledu a přitom je to peklo, už to je na tom jedinečné,“ řekl dnes Kučera. Jeho trojhlavý pes bude mít na délku zhruba tři metry. Řezbář na jeho výrobu použil asi čtyři desítky velkých ledových bloků.

V menším stanu uvidí návštěvníci betlém vyřezaný z ledu. „Stan je zaplněn krásnými sochami z ledu. V betlému jsou všechny postavy, které tam mají být,“ uvedl Lessy. Sedm uměleckých řezbářů z Česka a Slovenska vytvořilo nejdříve ledový betlém, nyní pracují na pekelných sochách.

Na festival na Pustevnách bylo třeba zajistit přes 44 tun ledu, pořadatelé jej mají z mrazíren. „Letos jsme dovezli rekordních více než 960 kostek ledu,“ uvedl Lessy.

Stany s ledovými sochami budou pro návštěvníky otevřené denně od 09:00 do 16:30. Pustevny a vrchol Radhošť patří k nejnavštěvovanějším místům v Beskydech. Návštěvníci, kteří vyjedou na Pustevny lanovkou, budou mít vstup na výstavu zdarma, jízdenka bude sloužit i jako vstupenka do stanů. Děti do deseti let mají vstup zdarma, dospělí zaplatí 100 korun. O víkendech budou mezi horským střediskem a Prostřední Bečvou jezdit kyvadlově autobusy.

Zdroj: ČTK

90. výročí od narození krále rokenrolu Elvise Presleyho

Zpěvák Elvis Presley byl bezpochyby ikonou světové hudby. Ačkoliv neměl žádné hudební vzdělání a nikdy neuměl noty, svým absolutním hudebním sluchem dobyl celou Ameriku a je známý po celém světě. Presley, který se narodil 8. ledna 1935 v Tupelu ve státě Mississippi, pocházel z chudých poměrů, chtěl se stát elektrikářem, svým zpěvem ale dobyl svět. Dnes by slavil své 90. narozeniny.

Před 48 lety zemřel král rokenrolu Elvis Presley. Jeho úmrtí provázely dlouhá léta spekulace a dokonce spoustu lidí věřilo, že smrt byla fingovaná a Presley je naživu. Zpěvák a herec zemřel předčasně ve 42 letech v koupelně ve svém domě. Oficiální verzí příčiny smrti byl infarkt. Jeho obrovská sláva si vybrala krutou daň.

Jako malý kluk byl velmi plachý a stydlivý, málokdo by v té době hádal, že z něho bude jednou hudební i filmová legenda. Elvis se dostal na vrchol v druhé polovině padesátých let, kdy ho znal už celý svět. Z jeho jména se stala značka, která vydělávala. Presley chrlil jednu píseň za druhou a pomalu z každé se stal hit. Jeho debutové sólové album s názvem Elvis Presley se neslo v duchu country a celých deset měsíců se drželo na první příčce významné americké popové hitparády.

Začátkem sedmdesátých let ještě nabral na rychlosti. Jako by tušil, že jeho život skončí předčasně. V roce 1971 nahrával jedno studiové album za druhým, všechny jeho desky byly velmi úspěšné. Jako jediný umělec v historii dokázal vyprodat čtyřikrát za sebou Madison Square Garden v New Yorku. Svět mu ležel u nohou. V soukromí už to ale taková hitparáda nebyla. V roce 1972 se po pěti letech rozešel se svou první ženou Priscillou a začal si s novou partnerkou Lindou. I přesto se ale na Elvisovi začala podepisovat únava. Zpěvák byl čím dál nešťastnější a úlevu hledal v lécích a alkoholu. Dvakrát se předávkoval barbituráty a byl hospitalizován kvůli závislosti na omamných látkách.

Elvis zároveň začínal přibírat na váze a pomalu ztrácel svůj šarm. I přesto ale stále pracoval. Rok před svou smrtí se rozešel s partnerkou Lindou a jeho novou přítelkyní se stala Ginger Alden. Začátkem roku ji požádal o ruku, ale ke svatbě už nedošlo. Jeho zdravotní problémy se prohlubovaly a několik koncertů už ani nebyl schopný odehrát do konce. Hvězda Elvise Presleyho začala pomalu vyhasínat. 16. srpna 1977 ho našla jeho snoubenka mrtvého. Elvis údajně ležel v kaluži zvratků v koupelně. I když si mnoho fanoušků myslelo, že se král rokenrolu předávkoval, oficiální verzí příčiny smrti byl infarkt myokardu.

Zdroj: Wikimedia, entertainment.ie

Zákulisí Pobřežní hlídky: Hasselhoff zatahoval břicho, manžel Pamely dělal scény

Seriál Pobřežní hlídka se stal legendární po celém světě. Od roku 1989, kdy se začal vysílat, se postupně dostal do 148 států. V jeden okamžik běžel ve všech kontinentech kromě Antarktidy. Navíc je zapsán v Guinnessově knize rekordů jako nejsledovanější seriál všech dob.

Zajímá vás zákulisí tohoto seriálu? Co se dělo během natáčení? To všechno se dozvíte v tomto článku.

Seriál Pobřežní hlídka

Tým zdatných plavčíků v Kalifornii hlídá bezpečnost na pláži v Santa Monice. Kromě toho, že zachraňují lidské životy, se také potýkají s nepředvídatelným mořem a zločinci, kteří ohrožují místní i turisty na pláži. V jejich čele stojí Mitch Buchannon, který bere práci plavčíka velmi vážně. Právě jeho postava se stala mezi lidmi naprostou legendou.

David Hasselhoff jako Mitch Buchannon

Ztvárnil ho herec David Hasselhoff, kterého ještě dříve proslavila role neohroženého bojovníka za volantem v seriálu Knight Rider. Jako jediný herec vydržel v Pobřežní hlídce od začátku až do konce –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy celých jedenáct let natáčení. Časem se stal také jedním z producentů seriálu. 

Vysportovaná těla a smlouva o váze

Někteří diváci sledovali seriál také kvůli vysportovaným tělům hlavních představitelů, kteří se udržovali v perfektní formě. Součástí smlouvy herců byl i dodatek, ve kterém se podepsali k tomu, že nesmí přibrat ani zhubnout více než dva a půl kila. V jednom rozhovoru se David Hasselhoff dokonce přiznal k tomu, že v některých scénách schválně zatahoval břicho. 

Rekordní spotřeba plážových věcí

Většina děje se odehrává na pláži, takže není divu, že se během natáčení použilo obrovské množství všech možných věcí, které lidi na tomto místě potřebují. Za celou produkci se dohromady každý rok spotřebovalo přibližně 140 kg make-upu na tělo, 230 litrů krému na opalování, 1500 zásobníků minerálky, 580 plavek, 40 potápěčských brýlí a 130 surfů.

Pamela Anderson a její žárlivý manžel

Součástí Pobřežní hlídky je od třetí série také známá herečka Pamela Anderson. V seriálu měla kolikrát velmi odvážné scény. S nimi měl mít velký problém její manžel Tommy Lee. Svůj nesouhlas s nimi dával najevo tím, že křičel na place a rozbíjel tam věci. Dokonce ho musela odvádět i ochranka.

Jason Momoa a jeho začátky

V posledních dvou sériích si zahrál také tehdy teprve devatenáctiletý Jason Momoa. Ten se později proslavil v seriálech Hvězdná brána: Atlantida, Hra o trůny nebo v komiksové sérii o Aquamanovi. Po konci Pobřežní hlídky si ale herec nemohl najít agenta, protože ho prý žádný z nich nebral vážně.

Kde sledovat seriál Pobřežní hlídka?

Dva díly seriálu sledujte každý den od 18:25 na Nova Lady. Epizody Pobřežní hlídky najdete také na Voyo.

Zdroj: TV NOVA