Autor: Alexandra Hejlová

Společnost Supraphon se stala součástí vydavatelství Sony Music

Hudební vydavatelství Supraphon má nového majitele, americkou společnost Sony Music Entertainment (SME). Cenu transakce firmy nezveřejnily. Supraphon bude ve své dosavadní funkci generálního ředitele nadále řídit Libor Holeček. sdělil to včera, 14. ledna,  mluvčí Supraphonu Vladan Drvota. Dosud Supraphon vlastnili podnikatelé Zdeněk Kozák a Miloš Petana.

Supraphon, založený v roce 1932, je jedním z nejstarších hudebních vydavatelství ve střední Evropě. Během své historie nashromáždil katalog, který zahrnuje širokou škálu žánrů, včetně popu, rocku, klasiky, folku, jazzu, soundtracků a mluveného slova.

„Supraphon je základním kamenem českého hudebního dědictví s neocenitelným katalogem a odhodláním podporovat české a slovenské talenty, které se dokonale shoduje s úsilím Sony Music o rozvoj umělců,“ uvedl Daniel Lieberberg, prezident Sony Music Entertainment pro kontinentální Evropu a Afriku.

Vedle generálního ředitele Holečka zůstane ve své funkci Martin Kudla, který bude pokračovat v rozvoji repertoáru Supraphonu jako výkonný ředitel. Iva Milerová, která dosud zastávala funkci předsedkyně představenstva, bude podporovat umělce a tým v poradní roli.

„Spojení Supraphonu s mezinárodní společností Sony Music představuje klíčový krok vpřed nejen pro naši značku, ale i pro českou hudební scénu jako celek. Těší nás, že můžeme čerpat z globálních zkušeností a zázemí tak silného partnera, což nám umožní pokračovat v tradici propagace české hudby a umělců na nejvyšší úrovni. S tímto spojením otevíráme novou kapitolu plnou příležitostí, ještě větší profesionalizace procesů a posilování naší pozice na lokální i mezinárodní scéně,“ sdělil výkonný ředitel Kudla.

V roce 2023 zaznamenal Supraphon zisk 45,5 milionu korun, meziročně o zhruba 18 milionů korun více. Tržby se zvýšily přibližně o 13 milionů na bezmála 155 milionů korun. Více než polovinu z toho příjmy z digitálního prodeje vlastních titulů a titulů třetích stran, u kterých Supraphon zajišťoval digitální distribuci. Vyplývá to z účetní závěrky zveřejněné ve Sbírce listin. Hospodářské výsledky za loňský rok firma zatím nezveřejnila.

V roce 2023 obhájilo prvenství na českém hudebním trhu vydavatelství Universal Music, na druhém místě skončila firma Warner Music, třetí příčku zaujímal Sony Music. Supraphon, největší domácí vydavatel, byl na čtvrtém místě.

Zdroj: ČTK 

V nabídce Supraphonu se nacházejí nahrávky od umělců, jako jsou Karel Gott, Lucie Bílá, Marek Ztracený, Škwor, Divokej Bill, Tata Bojs, Michal Horák, Olympic, Václav Neckář či Hana Zagorová, a také hudba od mezinárodně uznávaných umělců klasické hudby. Mezi ně patří například Pavel Haas Quartet, Ivan Moravec, Česká filharmonie a mnoho dalších.

Hudební společnost Ultraphon zaregistrovala značku Supraphon v roce 1932 jako název elektrického gramofonu. Později tak začala označovat gramofonové desky určené na export. Slavné logo lva s lyrou stvořil grafik Václav Zajíček až v roce 1949. Současná produkce Supraphonu stojí na třech žánrových pilířích – popové a rockové hudbě, klasické hudbě a mluveném slovu.

Od roku 2011 Supraphon nabízí ke stažení hudbu v MP3 i bezztrátovém formátu FLAC ve vlastní online prodejně Supraphonline. V roce 2015 společnost na pražském Jungmannově náměstí otevřela kamenný obchod Supraphon Musicpoint pro prodej fyzických nosičů všech významných tuzemských i zahraničních vydavatelů.

Příjmy hudebního průmyslu v České republice podle České národní skupiny Mezinárodní federace hudebního průmyslu (ČNS IFPI) v roce 2023 vzrostly o 4,5 procenta na 1,866 miliardy korun. Streamovací platformy obstaraly asi 60 procent ze všech příjmů, meziročně vzrostly zhruba o pětinu na 1,121 miliardy korun. Údaje za loňský rok zatím ČNS IFPI nezveřejnila.

 

 

Britský herec Jude Law si zahraje Putina ve filmu Mág z Kremlu

Britský herec Jude Law si zahraje Vladimira Putina ve filmu Mág z Kremlu francouzského režiséra Oliviera Assayase. Herec to oznámil v rozhovoru pro web Deadline. Připravovaný film je adaptací stejnojmenného románu italsko-švýcarského spisovatele Giuliana da Empoliho.

„Ještě jsem na něm nezačal pracovat. Tedy, začal jsem, ale momentálně se to zdá jako Everest, který musím zdolat. Takže jsem na úpatí a přemýšlím: Kristepane, co jsem to řekl?“. Tak se cítím často, když na něco kývnu,“ uvedl Law.

Román, který napsal Giuliano da Empoli, někdejší poradce italského expremiéra Mattea Renziho, vyšel v roce 2022. Jen ten rok se prodalo 320.000 výtisků, napsal web La Croix. Empoli za svou prvotinu získal Cenu Francouzské akademie za román a byl nominován na francouzskou literární Goncourtovu cenu.

Příběh se odehrává v 90. letech minulého století po rozpadu Sovětského svazu. Hlavní postavou je Vadim Baranov, umělec, televizní producent reality show a následně poradce nadějného člena ruské bezpečnostní služby FSB (bývalé KGB) Vladimira Putina, který se stane prezidentem Ruska. Baranov vypráví o tajemstvích a mechanismech režimu, který pomohl vybudovat.

Projekt celovečerního snímku minulý rok odhalil časopis Variety, který napsal, že Baranova ztvární americký herec Paul Dano. Vedle Lawa si ve filmu také zahraje oscarová herečka Alicia Vikanderová známá z filmu Dánská dívka, herci Zach Galifianakis nebo Tom Sturridge. Podle francouzské stanice BFMTV termín natáčení zatím není znám.

Zdroj: ČTK 

Bulharsko: Zimní pohádka 

Bazény, sauny, lázně,  hromada sněhu pro lyžování. V místních horách najdete kromě služeb, v hotelovém komplexu, v bulharském Pamporovu i parádní lyžování. Pro nenáročné a nadšené lyžaře to tu vypadá jako v ráji. 

Zdejší sjezdovky obklopují staleté smrkové a borové lesy, vzduch je křišťálově čistý. Ve vzduchu panuje zvýšená takzvaná negativní ionizace, která napomáhá zmírnit respirační potíže a prospívá i při léčbě onemocnění nervového systému a metabolismu. „Přibližně třetina bulharského území je pokryta horami a nejlepší období pro zimní aktivity je tu od prosince do dubna. Lyžařská sezona zde trvá přibližně 130 dní ročně. Nejznámější lyžařská střediska se nacházejí ve vesnicích s nádhernými starými domy a útulnými hospůdkami. Například pohoří Rodopy, ve kterém se nachází slunné středisko Pamporovo, je skvělou volbou pro zimní dovolenou,“ uvádí Lyubomir Pankovsky, ředitel regionální organizace na podporu turistického ruchu. 

Pamporovo se rozložilo na úpatí nejvyšší zdejší hory Sněžanka (1 926 m). Na jejím vrcholu se tyčí televizní věž s restaurací a začínají sjezdovky, které jsou dlouhé od 857 do 3 943 metrů. Ty mají různé stupně obtížnosti. Když se spustíte dolů z hory Mechi Chal, užijete si moře sněhu v délce 2 930 metrů. Pochutnáte si také na zdejších specialitách. Typickými bulharskými jídly jsou například banica (koláč z křehkého těsta s lahodnou sýrovou náplní), musaka, čuški bjurek (smažené papriky v těstíčku plněné balkánským sýrem) a grilovaná kořeněná mletá masa kebabche. Skvělé jsou i saláty, například katak z pečených paprik nebo takzvaná Sněhurka z jogurtu a okurek, dochucená koprem a česnekem.

Zdroj: pamporovo.me

Galerie v Plzni dostala darem 66 koláží světově uznávaného výtvarníka Koláře

Kolekci 66 prací světově uznávaného českého spisovatele, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře (1914 až 2002) dostala darem Západočeská galerie v Plzni. Koláže vytvořené různými technikami pokrývají autorovu tvorbu od 50. do 90. let 20. století, řekl dnes novinářům ředitel galerie Roman Musil. Sbírku získal koncem 90. let přímo od Koláře někdejší ředitel regionální energetické společnosti Západočeská energetika Zdeněk Valeš, který Koláře navštívil ještě v jeho pařížském bytě. Galerii nyní díla věnovala společnost ČEZ.

Předání sbírky 66 koláží spisovatele, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře Západočeské galerii v Plzni, 10. ledna 2025 Plzeň. Ředitel Západočeské galerie Roman Musil s kolážemi. PC (Autor: Chaloupka Miroslav ČTK)

„Západočeská galerie má ve svých sbírkách už 16 koláží od Jiřího Koláře, jedna z nich se kupovala ještě za autorova života, zbývajících 15 už po jeho úmrtí od jeho manželky Běly,“ řekl Musil. Galerie už Kolářovo dílo vystavila v roce 2001, několik měsíců před autorovým úmrtím. Hodnotu darované sbírky soudní znalec ocenil na 1,67 milionu korun. „Je to velmi slušný průřez Kolářovou tvorbou druhé poloviny 20. století, nejranější práce je z roku 1957, pozdější jsou z roku 1996, ale zahrnují celou řadu ukázek ze 60. a z normalizačních let,“ uvedl Musil.

Kolář je podle něj považován za jednoho z nejoriginálnějších umělců i v západní Evropě a ve Spojených státech. Je stále velmi ceněný a patří k nejvíce zastoupeným českým umělcům v zahraničních sbírkách oficiálních institucí i soukromých kolekcí po celém světě. Jeho díla má například Guggenheimovo muzeum v New Yorku či Centre Pompidou v Paříži. Vytvořil více než 100 specifických metod koláží.

„S papírem takto nikdy nikdo nepracoval. Samozřejmě koláže se dělaly, ale Kolář do toho vnesl ještě spoustu dalších experimentálních technik, jako byla třeba chiasmáž, proláž, roláž, muchláž, což znamenalo specifickou práci a přístup k papírové materii. Z toho vytvářel takovou vizuální poezii, protože on byl i velký básník a poezie se přenášela do jeho výtvarných výtvorů,“ uvedl Musil. Chiasmáž používá například papír potištěný znaky, roztrhaný na malé části a nalepený ve všech směrech, roláž zas vzniká rozřezáním reprodukce výtvarného díla na stejné proužky, z nichž se poskládá nový obraz.

„Kolář velmi často pracoval s reprodukcemi takřka ikonických děl světového umění, například se Snídaní v trávě od Édouarda Maneta nebo se Seratovým Nedělním odpolednem na ostrově Grande Jatte,“ poznamenal Musil.

Kariéru začal Kolář jako výtvarník samouk, básník a překladatel. Vyučil se truhlářem a zpočátku pracoval jako dělník, celoživotně se ale humanitně vzdělával. Za války spolu s Jindřichem Chalupeckým založil Skupinu 42, tehdy ale ne jako výtvarník, ale jako básník. V 50. letech byl vězněn za svoji kritiku komunismu ve sbírce Prométheova játra. V roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později režim jemu a jeho ženě neumožnil návrat do Československa ze studijního pobytu ze Západního Berlína. Od roku 1980 žili do konce tisíciletí v Paříži. Po návratu do Čech se Kolář stal také významným mecenášem umění, dodal Musil.

Zdroj: ČTK

Mádlovy Vlny získaly 14 nominací na Českého lva, film Amerikánka 13

Nejvíce nominací na Českého lva celkem 14 včetně nominace na nejlepší celovečerní film za loňský rok, má dobové drama Vlny. Film režiséra Jiřího Mádla připomíná události roku 1968, kdy Československo začala okupovat vojska Varšavské smlouvy. S 13 nominacemi následuje snímek režiséra Viktora Tauše Amerikánka inspirovaný skutečným příběhem dívky, která v době normalizace prošla ústavní péčí. Deset nominací obdržela tragikomedie o vesnické zabijačce režiséra Adama Martince Mord. Rovněž s deseti nominacemi postupuje do druhého kola hlasování minisérie platformy Voyo Metoda Markovič: Hojer v režii Pavla Soukupa, která ukazuje reálnou policejní práci v bývalém Československu. Výsledek prvního kola hlasování svých členů dnes oznámila Česká filmová a televizní akademie (ČFTA).

Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Cenu filmových fanoušků obdržel film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Ocenění převzal představitel hlavní role Vojtěch Vodochodský. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Slavnostním ceremoniálem 32. ročníku výročních cen Český lev provede moderátor a youtuber Karel „Kovy“ Kovář.

Akademici už dříve snímek Vlny nominovali do boje o Oscara v kategorii cizojazyčných filmů. Film se dostal do užšího výběru. Vítězové 97. ročníku Oscarů budou oznámeni na tradičním ceremoniálu v Los Angeles v noci na 3. března. Snímek Vlny uspěl letos také v nominacích na Ceny české filmové kritiky. Drama zachycující práci novinářů Československého rozhlasu během politicky i společensky napjatých let 1967 až 1968 přineslo dvojí nominaci i režisérovi a scenáristovi v jedné osobě Mádlovi. Vítěze letošního ročníku vyhlásí pořadatelé 1. února.

Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Moderátoři Milena Steinmasslová a Antonio Šoposki. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Na dnešní tiskové konferenci ČFTA byly tradičně předány i nestatutární ceny Českého lva. Cenu filmových fanoušků získal snímek Vlny, který na portálu ČSFD obdržel hodnocení nadprůměrných 88 procent. Cenu za nejlepší filmový plakát obdrželi Jan Kadlec a Jan Poukar, autoři plakátu k filmu Amerikánka.

V prvním kole hlasování akademici hodnotili 93 filmů, televizních seriálů a minisérií, které byly uvedeny v premiéře v loňském roce. O nominacích rozhodovalo 228 filmových profesionálů z řad akademiků České filmové a televizní akademie (ČFTA).

Do závěrečného klání o sošku Českého lva postoupilo 29 titulů ve 24 statutárních kategoriích. Po pěti nominacích mají shodně minisérie Dcera národa v režii Matěje Chlupáčka a Cristiny Groșanová z produkce Canal+, film Smetana režiséra Marka Najbrta i seriál Smysl pro tumor režisérky Terezy Kopáčové z produkce České televize (ČT). Se čtyřmi nominacemi se o sošky Českého lva ucházejí seriál ČT Dobré ráno, Brno! II v režii Jana Prušinovského, dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být režisérky Kláry Tasovské a hraný film Jiřího Havelky Zahradníkův rok. Tři nominace pak získal animovaný film Kristiny Dufkové Život k sežrání.

V kategorii nejlepší celovečerní hraný film a shodně v kategorii nejlepší režie mohou Českého lva získat filmy Amerikánka, Mord, Od marca do mája, Vlny a Zahradníkův rok.

Pořadatelé dnes oznámili také nominace na nestatutární Cenu Magnesia za nejlepší studentský film. Do pětice nominovaných filmů se probojovaly se svými snímky režisérky Marie-Magdalena Kochová (3MWh), Ema Hůlková (Ani se nenaděješ a už se jmenuješ), Greta Stocklassa (Bzukot Země), Tereza Kovandová (Humanity) a Pola Kazaková (Plevel). Ocenění pro začínající tvůrce je spojené s finanční odměnou 100.000 korun.

Organizátoři pro tento ročník cen Český lev udělali několik změn v oceňovaných kategoriích. Televizní minisérie a seriály nově sloučili do jedné kategorie a televizní filmy posuzují v rámci celovečerního hraného filmu. Zároveň rozšířili herecké kategorie, nyní samostatně hodnotí herecké výkony v seriálech a minisériích, a to v hlavních i vedlejších rolích.

Úvodní foto: Tisková konference k vyhlášení nominací cen České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev, 13. ledna 2025, Praha. Cenu za nejlepší filmový plakát převzal Jan Pauker, spoluautor plakátu k filmu Amerikánka. (Autor: Šimánek Vít ČTK)

Zdroj: ČTK

 

Michelinští šéfkuchaři na Nova festivalu chutí: Ochutnejte jejich luxusní menu

Pokud patříte mezi skutečné milovníky gastronomie, máme pro vás skvělou zprávu. Už nemusíte jezdit do zahraničí, abyste ochutnali jídla z těch nejlepších michelinských restaurací. Můžete si je dát na Nova festivalu chutí, který se uskuteční už 18. a 19. ledna v pražské hale O2 universum.

Kteří vyhlášení šéfkuchaři tam budou? A jaká je jejich filozofie? 

VIP Gourmet Experience

Své schopnosti předvede šéfkuchař István Pesti z restaurace Platán Gourmet Restaurant, která se zakládá na vizionářské víře v budoucnost maďarské gastronomie. Dalším hostem bude také Jean-Philippe Blondet, který interpretuje kuchyni Alaina Ducasse v Londýně. Stačí si zakoupit vstupenku VIP Gourmet Experience přes sítě Ticketmaster a Ticketportal.

Šéfkuchař István Pesti 

Sobotní michelinské menu pro vás bude připravovat šéfkuchař István Pesti. Věří v týmovou práci a hodně spoléhá na své kolegy z Platánu. Podílí se na několika iniciativách, jejichž cílem je zlepšit pověst destinace prostřednictvím jejích kulinářských rysů. Pravidelně se zapojuje do mezinárodních projektů, aby se podělil o své zkušenosti s ostatními.

Platán Gourmet Restaurant

Restaurace Platán Gourmet Restaurant ztělesňuje kulinářskou filozofii šéfkuchaře Istvána Pestiho. Jeho pokrmy odrážejí snahu o harmonii jak v chuti, tak v prezentaci. Restaurace má vlastní zahradu, která je spolehlivým a ekologickým zdrojem vysoce kvalitních produktů a odráží jeho vizi propagovat význam udržitelnosti.

Sobotní michelinské menu

Foie Gras, červená řepa, maliny Koji
Hovězí Wagyu, tuňák, houby

Jeseter malý, hřebenatky, omáčka na bázi kaviáru
Jelen, celer, topinambur

Mák, šípek, pečené jablko

Šéfkuchař Jean-Philippe Blondet

Nedělní michelinské menu pro vás bude připravovat šéfkuchař Jean-Philippe Blondet. Interpretuje kuchyni Alaina Ducasse v Londýně moderním a rafinovaným způsobem. V souladu s touto filozofií jsou klíčovými prvky ingredience. Jean-Philippe Blondet používá pouze nejčerstvější a nejsezónnější suroviny.

Alain Ducasse at The Dorchester

Restaurace Alain Ducasse at The Dorchester v Londýně nabízí jedinečný kulinářský zážitek, kde se mísí francouzské svěží chutě a precizní techniky s lehkým londýnským nádechem. Ať už jste fanoušek mistrovských omáček, nebo hledáte rafinovaný zážitek, který reflektuje filozofii této legendy gastronomie, Jean-Philippe Blondet vás svou kreativitou rozhodně překvapí.

Nedělní michelinské menu

Ručně lovené hřebenatky, citrusový beurre blanc a kaviár Kristal
Celer, řeřicha lehce ochucená wasabi, cazette

Kambala, červená řepa
Srnčí hřbet, pastinák a káva

Pečené kiwi, celer a estragonové granite

Vstupenky na Nova festival chutí i na exkluzivní VIP Gourmet Experience lze zakoupit přes sítě Ticketmaster a Ticketportal.

Více informací se dozvíte na webu Nova festival chutí.

Zdroj: TV NOVA

Zemřel italský fotograf a reklamní tvůrce Oliviero Toscani

Zemřel italský fotograf a reklamní tvůrce Oliviero Toscani. Uvedla to dnes agentura ANSA s odkazem na prohlášení rodiny. Toscani, kterému bylo 82 let, vloni oznámil, že trpí nevyléčitelnou nemocí. Ve světě ho proslavili reklamní kampaně pro firmu Benetton či proti AIDS nebo rasismu.

V rozhovoru pro deník Corriere della Sera Toscani vloni uvedl, že mu byla diagnostikovaná amyloidóza. Kvůli ukládání látky amyloid přestává postupně tělo fungovat. Nemoc zatím nelze vyléčit.

Toscani se ve světě proslavil svými kontroverzními snímky a především reklamními kampaněmi pro oděvní firmu Benetton, které vyvolaly rozruch v Itálii i v dalších zemí světa. Reklamní a tvůrčí oddělení firmy vedl skoro 20 let. Ve své tvorbě se snažil poukázat na problémy rasismu, diskriminace gayů a leseb, sociální vyloučení lidí s nemocí AIDS a další společenská tabu. Častým terčem Toscaniho tvorby a ironie byly církve a monoteistická náboženství. Známá byla i jeho kniha Reklama je navoněná zdechlina.

V posledních letech však byl Toscani částí italské společnosti ostře kritizován za svou obhajobu podnikatele Luciana Benettona po pádu janovského Morandiho mostu, kterou spravovala jedna z firem z ekonomického impéria rodiny Benettonů.

Řemeslo fotografa Toscani zdědil po svém otci Fedelemu Toscanim, který pracoval pro deník Corriere della Sera a další italská média. Pro ně například pořídil fotografii pověšeného Benita Mussoliniho na milánském piazzale Loreta poté, co diktátora popravili partyzáni.

Zdroj: ČTK, persoenlich.com

Organizátoři vyhlásí nominace na filmové ceny Český lev za rok 2024

V Praze dnes organizátoři vyhlásí nominace na výroční ceny České filmové a televizní akademie (ČFTA) Český lev. O ceny se ve 32. ročníku utká 93 snímků i televizních děl premiérově uvedených v roce 2024. Jejich seznam se nachází na stránkách ČFTA. Ceny předají pořadatelé 8. března v pražském Rudolfinu. Při dnešním vyhlášení bude udělena nestatutární Cena filmových fanoušků a cena za Nejlepší filmový plakát.

Pořadatelé pro tento ročník cen udělali několik změn v oceňovaných kategoriích. Televizní minisérie a seriály jsou nově sloučeny do jedné kategorie a televizní filmy jsou posuzovány v rámci celovečerního hraného filmu. Zároveň byly rozšířeny herecké kategorie, nově jsou samostatně posuzovány herecké výkony v seriálech a minisériích, a to v hlavních i vedlejších rolích.

Od 1. prosince posuzovali akademici z loňské filmové produkce 41 celovečerních hraných filmů, 16 dokumentárních filmů, které vybrala předvýběrová komise sestavená ze členů akademie, deset animovaných či loutkových filmů a také deset krátkých filmů. Dále akademici posuzovali 16 přihlášených seriálů a minisérií, které byly loni uvedeny na televizních obrazovkách nebo na online platformách.

Každoročně dále oceňuje prezidium ČFTA mimořádný přínos české kinematografii a může udělit i cenu za mimořádný počin v oblasti audiovize.

Českého lva za nejlepší celovečerní film roku 2023 loni získal film Bratři od režiséra Tomáše Mašína. Jeho snímek líčí historii odbojové skupiny bratří Mašínů a jejich útěk do Západního Berlína. Nejvíce ocenění měly televizní retroseriál Volha a vědeckofantastický snímek s kriminální zápletkou Bod obnovy, které získaly po pěti cenách.

Cenu za nejlepší výkon v hlavní roli obdržel Kryštof Hádek za ztvárnění Standy Pekárka v seriálu Volha. Ocenění za nejlepší ženský výkon v hlavní roli si odnesla Simona Peková za ztvárnění Valerie v hororově laděné komedii Přišla v noci. Cenu za mimořádný přínos české kinematografii převzal kameraman Vladimír Smutný.

Zdroj: ČTK

Návrat do akce: Cameron Diaz v nové akční komedii na Netflixu

Návrat do akce je americká akční komedie s Cameron Diaz a Jamiem Foxxem v hlavních rolích, která na Netflixu odstartuje 17. ledna. 

Je to víc jak deset let, co jsme neviděli v žádném novém filmu Cameron Diaz. Tato hvězda devadesátek se nyní velkolepě vrací v akční komedii režiséra Setha Gordona. 

Před několika lety odešli Emily a Matt ze CIA, aby založili rodinu. Nyní se ale zase musí vrátit do akce, protože byla odhalena jejich skutečná identita a jejich rodina je v ohrožení.

Zdroj: Netflix

 

Obce i přes nízký počet čtenářů neuvažují o rušení knihoven, mají i další funkce

Role knihoven se mění, už nejsou jen místem pro půjčování knih, konají se v nich společenské a vzdělávací akce. V malých obcích jsou často místem setkávání a důležitou součástí komunitního života. Představitelé obcí proto neuvažují o jejich rušení, přestože se potýkají s nízkým počtem čtenářů. V řadě velkých měst čtenářů přibývá, roste zájem o e-knihy či audioknihy, klasické knihy ale stále tvoří většinu výpůjček. Knihovny se zároveň snaží udržet tempo s dobou, investují do nových technologií či moderního zázemí. Vyplývá to z ankety ČTK k výročí otevření první půjčovny knih v Praze před 250 lety.

Knihovnice Veronika Tomášů s diplomy pro nejlepší čtenáře v knihovně v Rakové na Rokycansku, 9. ledna 2025 Raková. (Autor: Chaloupka Miroslav ČTK)

Pražská městská knihovna (MPK) loni evidovala 170.000 čtenářů, meziročně o 3500 více, počet se blíží stavu před pandemií koronaviru. V roce 2019 bylo evidovaných čtenářů v MKP 177.000. V období covidu se počet platných průkazů propadl ke 150.000. Pobočky čtenářům nabízí kromě půjčování knih, e-knih a hudebních nosičů i jiné aktivity. V pobočce DOK 16 vznikla sousedská dílna, v Atelieru na Jezerce se zájemci věnují šití, v knihovnách se scházejí fanoušci série Star Wars, detektiva Sherlocka Holmese i Pána prstenů. Všechny pobočky MKP jsou vybaveny samoobslužnými pulty, které umožňují půjčování i vracení knih.

Čtenářů přibývá i knihovnám ve větších středočeských městech, a to i dětských. Důvodem jsou i moderní trendy jako e-knihy a e-audioknihy. Například v benešovské knihovně roste počet registrovaných čtenářů mladších 15 let. Podle ředitelky Hany Zdvihalové je to díky oddělení Téčko pro teenagery a tvoření. Čtenáři tam mají k dispozici x-box, virtuální realitu či 3D pera. „Postupem času si většina z nich začne půjčovat také knihy. Nejoblíbenější jsou manga, komiksy, fantasy a sci-fi,“ řekla Zdvihalová ČTK.

Vyšší počet čtenářů už druhým rokem registruje například Knihovna města Olomouce, kterou nyní navštěvuje přes 13.000 čtenářů, je to více než před pandemií koronaviru. Podle ředitelky knihovny Lenky Pruckové za tím stojí i dlouholetá práce s těmi nejmenšími. „Děti do šesti let mají knihovnu zadarmo, každý měsíc máme akce pro batolata, postupně k nám takto chodí půjčovat si knihy celé rodiny,“ řekla ČTK

Čtenářů do 15 let přibývá i Knihovně města Hradce Králové. „Zájem o DVD je přibližně tři roky stejný, mírně klesá zájem o tištěné hudebniny. Naopak stoupá zájem o e-knihy, v roce 2023 se jich půjčilo přes portál Palmknihy 5635 a v roce 2024 to už bylo 7669 e-knih. Klasické knihy se 430.421 loňskými výpůjčkami ale stále vedou,“ řekla ČTK ředitelka KMHK Barbora Čižinská. V celém Královéhradeckém kraji v posledních letech knihoven mírně ubylo. Zatímco v roce 2021 jich bylo v kraji 383, o dva roky později 378. Knihovny v obcích proto začínají rozšiřovat nabídku služeb.

Rozšiřováním nabídky kompenzují dlouhodobý trend úbytku čtenářů knihovny v obcích Libereckého kraje. To, že jsou knihovny nadále ve většině obcí, je podle krajské metodičky z Krajské knihovny v Liberci Michaely Staňkové české specifikum. „Souvisí to s tím, že na základě zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919 byla založena knihovna téměř v každé obci. A tato historická věc u nás přetrvala,“ řekla. Podle ní se čas od času stane, že některá knihovna zanikne, nejde ale zatím o nic dramatického. „Úbytek je minimální,“ uvedla. Důvodů pro ukončení činnosti bývá více, například nedostatek financí nebo že obec není schopna sehnat knihovníka. Většina knihoven je neprofesionálních s pracovním úvazkem do 15 hodin týdně.

Knihovny v malých obcích Moravskoslezského kraje přežívají díky podpoře větších knihoven a obcí. Hlinka na Bruntálsku má pouze dvě stovky obyvatel a přibližně tolik knih čítá fond tamní knihovny. Přesto se vedení obce snaží provoz místní knihovny udržet, ačkoli čtenářů ubývá. „Naši knihovnu plně podporuje Okresní knihovna v Bruntále, která nám pravidelně obnovuje knihy,“ uvedl starosta Marcel Chovančák (Hlinka – naše obec).

Nejmenší knihovna v Ústeckém kraji v Kalku má 12 čtenářů. Podporuje ji městská knihovna v Chomutově, čtenáři mohou nahlížet do jejích seznamů, odkud si mohou také svazky objednávat. Knihovna v Kalku sídlí v budově obecního úřadu, knihovnicí je úřednice, jejíž hlavní náplní práce je účetnictví. V Rakové na Rokycansku, jedné z nejmenších obcí v Plzeňském kraji s 230 obyvateli, funguje knihovna už 60 let. Pro obec je velmi důležitou součástí komunitního života a chce ji za každou cenu udržet. Ještě před čtyřmi lety si chodili knihy půjčovat hlavně senioři, poslední čtyři roky to jsou ze dvou třetin děti, ale i mládež do 18 let z obce i okolních vesnic.

Obecně největší zájem o půjčení knih je ze strany čtenářů před vícedenním volnem, před víkendy, prázdninami nebo svátky. Podle mluvčí karlovarské Krajské knihovny Andrey Bockové patří mezi nejžádanější autory Robert Bryndza, Alena Mornštajnová, Karin Lednická, Vlastimil Vondruška nebo Dick a Felix Francisové a také Štěpán Javůrek, který pochází z karlovarského regionu. „U mladších čtenářů, kteří navštěvují knihovnu nejčastěji, jak je nutí školní povinnosti, je mimo povinnou a doporučenou četbu zájem hlavně o Harryho Pottera nebo o sérii Johna Flanagana, například Hraničářův učeň. Z českých autorů pak děti čtou knihy Ivony Březinové nebo Zuzany Pospíšilové,“ uzavřela Bocková.

Za roční registrační poplatek dá dospělý v karlovarské Krajské knihovně 250 korun, děti, studenti a senioři platí 100 korun. Knihovna poplatky zvedala loni v květnu ze 100 korun pro dospělého a 80 korun pro ostatní. V pražské městské knihovně dospělí platí ročně 60 korun, děti, senioři nad 70 let a držitelé průkazu ZTP mají členství zdarma.

Zdroj: ČTK