Artstar admin, Autor na ARTSTAR V.I.P.

Francisco Goya

Francisco José de Goya y Lucientes (30. březen 1746, Fuendetodos – 16. duben 1828, Bordeaux) byl španělský malíř a rytec romantismu. Byl královským portrétistou (portréty Karla IV. i Ferdinanda VII.), stejně jako kronikářem historie. Jeho bohatá tematická šíře postupovala od různých oslav, přes postavičky obyčejných lidí, až po válečné scény, zobrazující líté boje po Napoleonově invazi do Španělska, proti níž se zdvihl lidový odpor. Tento tematický vývoj odrážel ztemňování jeho mysli. To vyvrcholilo tzv. černými malbami v úplném závěru života, malbami děsů, hrůz a bizarností. Goyův vliv v dějinách umění stoupal s tím, jak byly vyzdvihovány a objevovány právě ty temnější nebo subjektivní a revoluční prvky jeho díla. Důrazem na popředí a zamlžené pozadí předjímal Goya impresionismus. Svými nejtemnějšími vizemi pak i expresionismus.

Saturn požírající jedno ze svých dětí

Tento obraz byl součástí jeho série černých maleb a byl vytvořen kolem let 1819-1823. Tato série vznikla na stěnách Goyovy domácnosti a byla objevena a přemístěna na plátno po umělcově smrti. Obraz „Saturn požírající jedno ze svých dětí“ je známý pro svou temnou a děsivou tematiku. V centru obrazu je postava Saturna, římského boha zemědělství, který zde však představuje zdeformovaného a hrozivého titána. Saturn drží v rukou malé dítě, jedno ze svých potomků, které právě pozřel. Jeho zuby a paže jsou krvavé až děsivým způsobem, což vytváří silný dojem krutosti. Obraz je tmavý a plný stínů, což přispívá k jeho mrazivé atmosféře. Světlo je omezené a soustředěné na Saturna a jeho hrůzný čin. Saturnovo tváří v tvář děsivému činu je vyjádřená zuřivost a šílenství. Jeho oči jsou široce otevřené a zděšené, což vytváří dojem posedlosti. Tento obraz byl interpretován různými způsoby. Někteří vidí v Saturnovi symbol moci, která ničí své vlastní potomstvo, zatímco jiní ho považují za alegorii lidské zloby, krutosti a zhouby.

Nahá Maja a Oblečená Maja

Dne 16. března 1815 žalobce španělské inkvizice Zorilli de Velasco nařídil vyslechnout devětašedesátiletého malíře Francisca de Goyu kvůli dvěma obrazům, které zachycovaly provokativně ležící ženu jednou oblečenou a podruhé svlečenou. Umělec měl potvrdit, že je autorem těchto obscénních maleb, a vysvětlit, z jakých popudů je vytvořil a na čí objednávku. Není známo, co tribunálu Goya sdělil. V každém ohledu však měl ze skandálu pořádně nahnáno. O inkvizici a jejích praktikách si nedělal žádné iluze. Ostatně jako malíř a grafik nejednou se soucitem zachytil ty, kteří se stali její obětí. Obrazy, o které se španělská inkvizice zajímala, dnes nazýváme Nahá Maja a Oblečená Maja. Maja (doslova to znamená kráska) bylo ve Španělsku označení pro svobodomyslnou dívku z nižších vrstev, která provokovala nevázaným chováním, což podporovalo i její zvláštní oblékání se zdůrazněným výstřihem. Maja se stala symbolem.

Pes

Na obraze můžeme vidět hlavu malého černého psa, který má pohled upřený vzhůru. Zbytek jeho těla je skryt za neurčitou hnědou hmotou ve spodní části obrazu. Pes je jeden ze 14 obrazů, které Goya namaloval přímo na stěny svého domu mezi roky 1819 a 1823. Díla z této řady jsou plné hrůzy a děsivých témat, jako příklad si můžeme uvést třeba Saturn požírající jedno ze svých dětí. Tyto obrazy nikdy nebyly určeny pro veřejné výstavy a do jeho smrti skutečně nikdy nebyly odkryty zraku běžných lidí.

Piknik

Goya dodává této údajně nevinné scéně satirický nádech. Zdá se, že romantický výlet dopadl strašně špatně. Na ubrusu leží zbytky pikniku: kousky chleba, dva téměř prázdné talíře a lahve vína. Vpravo se zdá, že muž není v pořádku, pravděpodobně kvůli přílišnému pití. Uprostřed se muž držící plnou sklenici vína pokouší flirtovat se ženou sedící vedle něj. Ona – pravděpodobně pikniková společnice nemocného – se na nás dívá a zdánlivě odmítá jeho návrhy. Další muž se opírá o jeho ruku a tvrdě spí. Za ním tři muži hluboce konverzují, jako by plánovali využít situace – dva na nás pobaveně koukají. Tato skica je jedním ze série Goyových návrhů pro gobelíny určené k výzdobě ložnic dcer španělského krále Karla III. v paláci El Pardo u Madridu.

Foto: wikipedia.org, slavneobrazy.cz

Michelangelo Buonarroti

Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni byl jedním z nejznámějších představitelů vrcholné italské renesance a manýrismu. Proslavil se jako sochař, architekt a malíř, ale psal také básně.

Narodil se 6. března 1475, v Caprese, jako druhý z pěti synů Florenťana Lodovica di Leonardo Buonarroti-Simoni (v té době starosty obcí Chiusi a Caprese) a Francesci di Neri di Miniato del Sera. V dubnu roku 1488 ho jeho přítel Francesco Granacci přivedl do umělecké dílny Domenica Ghirlandaia. Michelangelův otec byl proti tomu aby se jeho syn učil malovat, chtěl, aby se stal obchodníkem. Domenicovi Ghirlandaiovi se ho nakonec ale podařilo přesvědčit. Nadaného patnáctiletého mladíka si brzy povšiml Lorenzo Nádherný a přivedl ho do medicejského paláce, kde se setkávali významní florentští umělci, literáti a učenci, kterých bylo v té době plné město. Michelangelo žil poté v paláci až do Lorenzovy smrti v roce 1492 a bylo tu s ním zacházeno prakticky jako s členem rodiny. Proslulé zahrady Medicejských se staly jeho další uměleckou školou.

Michelangelo byl geniálním umělcem, posedlým hledání dokonalosti a snahou dokázat, že je nejlepší. Disponoval bohatou představivostí a fantazií, podobu svých děl měl promyšlenou dříve, než na nich začal pracovat. Nejednou se proto stalo, že dílo, s nímž nebyl spokojen, poškodil, neboť je nedokázal zhotovit přesně podle svých představ. Velkou péči věnoval výběru kamene. Mramorové bloky si často jezdil vybírat do dolů v Carraře, mnohdy je osobně i páčil. Výjimkou byla socha Davida. Pro svoji nejznámější plastiku zpracoval Michelangelo kamenný blok nevhodných rozměrů (5 m vysoký, o základně 1 x 1 m) s mnoha kazy a usazeninami, který stál 40 let bez využití před florentskou katedrálu a o jehož ztvárnění se neúspěšně pokusili již dva sochaři. David, kterého Michelangelo dokončil po dvou a půl letech práce roku 1504, svého tvůrce proslavil a zajistil mu nesmrtelnost. Mladý sochař se stal uznávaným umělcem.

Žil střídavě ve Florencii a v Římě, zpočátku působil krátce v Bologni. Pracoval pro Medicejské i florentskou republiku, renesanční papeže i nejvýznamnější církevní hodnostáře a stal se zámožným mužem. Za sochu Davida dostal 900 zlatých dukátů, což prý bylo více, než vydělal Leonardo da Vinci za celý život. Zemřel v Římě, 18. února 1564.

Foto: wikipedia.org

Oblíbený muzikál Doktor Faust odstartuje již třetí sezónu v Divadle Na Maninách!

Oceněný český muzikál Doktor Faust odstartuje již třetí sezónu, v Divadle Na Maninách, a to v sobotu, 21. září od 18 hodin, s živým orchestrem, který má dvanáct členů. Příběh vychází z Goetheho divadelní hry o středověkém německém učenci Doktoru Faustovi, který vyměnil svou duši za slávu, bohatství a mládí.

Diváci u muzikálu Doktor Faust také ocení dynamický děj, který velmi rychle graduje. Příběh je s mysteriózním a rockovým nádechem doprovázený krásnou baladickou hudbou. Nechybí ani romantika a zamyšlení se nad filozofickými otázkami o životě.

Muzikál se rovněž může pyšnit kvalitními pěveckými výkony. Doktora Fausta ztvárňují muzikáloví herci Tomáš Trapl a Zbyněk Fric. Coby Markétka v představení září Natálie Grossová. Za postavu Jindřicha získal Lukáš Randák nominaci na cenu Thálie. V roli Mefistky můžete vidět také talentovanou Elis Ochmanovou a jako Mefista charismatického Ladislava Korbela.

V dalších rolích a alternacích můžete vidět také: Filipa Antonia, Viktora Aarona, Jakuba Mauera, Kateřinu Herčíkovou, Kateřinu Michejdovou, Ditu Hořínkovou, Nikolu Ciprovou, Markétu Peškovou, Marii Šlehoferovou, Mariannu Polyakovou nebo Lenku Stejskalovou.

Vstupenky a termíny na podzimní představení najdete na stránkách Divadla Na Maninách.

Zdroj: DNM

Italské Assisi: Město svatého Františka

Assisi je duchovním centrem střední Itálie. Městečko, kde se můžete vydat po stopách svatého Františka a svaté Kláry, se rozložilo v regionu Umbrie na úpatí hory Monte Subasio. Není divu, že na Apeninském poloostrově je Assisi hned po Vatikánu nejdůležitějším poutním místem. Svojí atmosférou a historií své návštěvníky nadchne.

Svatý František je patronem Itálie i celé Evropy. Pochovaný je v gotické bazilice San Francesco, která se skládá z chrámů Chiesa Inferiore (Dolní chrám) a Chiesa Superiore (Horní chrám) a kláštera Sacro Convento. Na výzdobě chrámů se podíleli i slavní malíři: Cimabue (Madonna) a Giotto (cyklus 28 fresek ze světcova života). Prostranství před chrámy zdobí Piazza Inferiore a Piazza Superiore, náměstí, která připomínají spíše kolonádu.

Mimochodem, právě svatému Františkovi vděčíme za poetickou podobu našich Vánoc. Jeho velkým přáním totiž bylo navštívit místo, kde se narodil Ježíš. Věděl ale, že ho opouštějí síly a že tohle přání se mu už s největší pravděpodobností nikdy nesplní. A dostal nápad: nechal do své poustevny nanosit seno, přivést vola a oslíka, aby zobrazil betlémské zrození. Lidé k jeho poustevně přišli poprvé na Štědrý večer roku 1223. Svátek svatého Františka se v Assisi slaví každý rok 4. října a jde o velkolepou slavnost, kdy ulice zaplní františkánští mniši z celé Evropy. Jejich hnědé hábity vidíte doslova na každém kroku.

S Assisi je spojen také příběh svaté Kláry. Gotická bazilika Santa Chiara uchovává ve svých útrobách ostatky následovnice svatého Františka a zakladatelky řádu klarisek. Tím ale výčet sakrálních staveb v Assisi zdaleka nekončí: vnořit se můžete například do katedrály San Rufino, baziliky Santa Maria degli Angeli nebo do útrob kostelů San Pietro a San Damiano či kostelíka Porziuncola. Cestu k františkánské poustevně Eremo delle Carceri vám zkříží pramen Fontemaggio, který v dobách antického Říma zajišťoval městu pitnou vodu. Poustevnu, kde žil svatý František, objevíte na vrcholku Monte Subasio. Jak se k ní dostanete? Prostě vyjděte z města branou Porta dei Cappucini a dubovým lesem až nahoru.

Co dalšího se vyplatí vědět? Třeba to, že nad městem se tyčí Rocca Maggiore. Tato vojenská pevnost z 12. století chránila město před útokem nepřátel. Je odsud nádherný výhled!

Zdroj: Britannica

Podzim v Národní galerii Praha: Nová stálá expozice v Karviné, fotografie Libuše Jarcovjákové a École de Paris

Národní galerie Praha je aktivní v regionech. V září otevírá v Karviné novou stálou expozici Havířská balada: Sto roků hornictví v umění. Veletržní palác osvěží první retrospektivní výstava mezinárodně uznávané fotografky Libuše Jarcovjákové. A s objevnou výstavou École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž se vrací Francie do Valdštejnské jízdárny.

Otevření stálé expozice NGP na zámku Fryštát

Jednou z priorit NGP je spolupráce s regiony a prvním větším výstupem je právě nová expozice Havířská balada: Sto roků hornictví v umění. Představena zde budou díla s hornickou tematikou ze sbírek Národní galerie Praha a doplní je zapůjčené práce současných umělců. Pokrývá období od meziválečné Československé republiky, přes druhou světovou válku, poválečné budování státního socialismu a normalizaci, až k popřevratové době spojenou s útlumem těžby uhlí. Vystavena budou díla známých českých umělců jako jsou Josef Čapek, Otto Gutfreund, Karel Holan, Jiří John, Jaroslav Král, Jan Lauda, Kamil Lhoták nebo Jan Zrzavý, umělců svázaných s hornickými regiony Ostravska – Karvinska, Mostecka nebo Kladenska jako Bohdan Kopecký, Ferdiš Duša nebo Květa Válová a také práce současných umělců Jonáše Czesaného nebo karvinských rodáků Václava Jiráska a Jakuba Špaňhela. Nová expozice v galerii Lottyhaus na zámku Fryštát se veřejnosti otevírá 13. září 2024. Jejím autorem je kurátor Sbírky umění po roce 1945 v NGP Rado Ištok.

„Slovo ‚národní‘ v našem názvu pro nás znamená také intenzivní spolupráci s regiony. Těší mě, že právě v Karviné má naše partnerství tak krásný výsledek. Naši kolegové kurátoři nyní také vytvářejí stálou expozici na zámku v Telči a výstavu v Kroměříži. V červnu jsme s finanční podporou Ministerstva kultury spustili program „Znovu na obdiv!‘, který se týká restaurování děl zapůjčovaných na výstavy a expozice po celé České republice. Spolupráce s ostatními tuzemskými institucemi a galeriemi je jednou z našich stěžejních činností, v níž budeme i nadále v podobné intenzitě pokračovat,“ říká generální ředitelka Národní galerie v Praze, Alicja Knast.

Ředitelka Národní galerie Alicja Knast

Zářijové výstavy a akce

S podzimem se Národní galerie Praha zapojuje do nejrůznějších kulturních událostí a také zintenzivňuje spolupráci se svými partnery. Už na začátku září (5.–8. 9.) proběhne Prague Art Week, na němž Národní galerie Praha participuje už podruhé. Tento festival umění se koná nejen uvnitř více než třech desítek pražských institucí a prostor věnovaných umění, ale i v ulicích hlavního města.

NGP se letos také stane součástí Noci literatury, jež na atraktivních a běžně nedostupných místech přibližuje široké veřejnosti ukázky z nové tvorby evropských spisovatelů v podání známých osobností. Akce proběhne 18. 9. mezi 18. a 23. hodinou, vybraná čtení a výuka znakového jazyka se budou konat ve Šternberském a Schwarzenberském paláci.

Na širokou veřejnost a rodiny s dětmi myslí i v klášteře sv. Anežky České na druhém břehu Vltavy, kde v sobotu 14. 9. pořádá NGP tradiční „Anežku dětem“, tvůrčí, zábavné a poznávací odpoledne v zahradách i expozicích. Zahradní slavnost pro celou rodinu s dílnami, hudbou, pohybem a pátrací hrou bude přístupná zdarma. O týden později, v neděli 22. 9., se NGP zapojí do akce Poznej Vltavu. Okolí řeky ožije unikátním programem, který spojí zábavu s poznáním. NGP nabídne bezplatné komentované prohlídky Anežského kláštera. Návštěvníci všech věkových kategorií při nich budou mít příležitost poznat jedinečný genius loci této památky.

Zmínit je třeba i nové menší výstavní kolekce grafiky a kresby, tzv. grafické kabinety. Výstava Voilà la femme je věnována nekonečným možnostem koláže a NGP tak připomíná 110. výročí narození Jiřího Koláře. Ve Veletržním paláci bude k vidění od 26. 9. 2024 do 5. 1. 2025. Jedním z dalších nově otevíraných grafických kabinetů je Salomé, femme fatale symbolismu a dekadence, která se koná od 26. 9. 2024 do 12. 1. 2025 rovněž ve Veletržním paláci. Ještě do 29. 9. najdeme ve Schwarzenberském paláci grafický kabinet s názvem Dobrá kočka i ta proradná. Kočky v grafice 16. až 18. století.

Podzimní Opening 2024 – retrospektiva Libuše Jarcovjákové

Ve čtvrtek 26. září se během tradičního podzimního Openingu NGP ve Veletržním paláci veřejnosti otevře vůbec první retrospektivní výstava Libuše Jarcovjákové. Představí tvorbu fotografky, jež přes půl století přirozeně a živelně mapuje svůj život a blízké okolí. Kurátorka Lucie Černá provede diváky archivem i současnou tvorbou umělkyně a širokým spektrem jejích analogových i digitálních fotografií, z nichž některé dosud nebyly vystaveny.

Součástí openingového programu se stane také instalace „1924–1974–2024: Pražský Veletržní palác”. Vzniká v přízemním prostoru Korzo a představí důležité momenty historie budovy, která je nejnavštěvovanějším uměleckým muzeem v ČR.

Od 19 hodin budou ve Veletržním paláci zdarma přístupné všechny výstavy i sbírkové expozice. Večer obohatí audiovizuální performance Noise and Cries, kterou vytvořil projekt bela. Performance je částí Lunchmeat festivalu, s nímž NGP spolupracuje. Lunchmeat festival, který se letos koná od 26. do 30. 9., patří mezi respektované světové přehlídky progresivní elektronické hudby a nových médií. (Informace k těmto dvěma výstavám a k performanci budou součástí samostatné tiskové zprávy a tiskové konference pořádané v den Openingu, 26. 9.)

Na podzimní Opening bezprostředně navazuje Den architektury. Při této příležitosti bude 28. do 29. 9. veřejnosti volně přístupný speciální doprovodný program – komentované prohlídky a dílny (více informací na webu ngprague.cz – Výstavy a akce). A ve dnech 5. – 6. 10. 2024 bude vstup zdarma do sbírkové expozice 1956 – 1989: Architektura všem ve Veletržním paláci, a také na související program. Dny volného vstupu jsou také tradičně ve sváteční termíny: 28. 10. a 17. 11.

NGP je letos také partnerem Signal Festivalu, přehlídky digitální a kreativní kultury v Praze, který proběhne od 10. do 13. 10.. V prostorách Šternberského paláce si návštěvníci budou moci užít tři instalace sochaře Jiřího Příhody. Jeho konstrukce na pomezí sochy a architektury nabízejí nezvyklou denní i noční světelnou podívanou. Na nádvoří Schwarzenberského paláce se s interaktivní projekcí představí průkopník novomediálního umění Michael Bielický.

Závěr podzimu: jedinečný pohled na meziválečnou Paříž

S postupujícím podzimem se „zásah uměním“ ještě zintenzivní. Ve Valdštejnské jízdárně zahájíme 7. 11. výstavu École de Paris: Umělci z Čech a meziválečná Paříž. Bude věnovaná těm umělcům, kteří se nejvíce prosadili v meziválečné Francii. Patří k nim především Georges Kars, Othon Coubine a François Zdenek Eberl, jehož práce budou v Praze vystaveny vůbec poprvé. Třešničkou na dortu bude prezentace Coubinových obrazů ze sbírky Leo Steina. Výstava též připomene 80. výročí úmrtí dosud nedoceněného česko-německo-židovského malíře Georgese Karse. Na výstavě budou k vidění obrazy s charakteristickými náměty pařížské školy: portréty současníků, městské krajiny, výjevy z pouličního života chudinských čtvrtí Paříže, modelky, prostitutky nebo scény z kabaretů, cirkusů či kaváren. Projekt připravuje kurátorka Sbírky moderního umění Anna Pravdová. (Více informací přineseme na tiskové konferenci a v tiskové zprávě 7. 11.)

Hned o týden později, 14. 11., se ve Veletržním paláci otevře výstava ke 140. výročí připojení Holešovic-Buben k velké Praze, kterou NGP připravila ve spolupráci s Městskou částí Praha 7. Prostřednictvím více než stovky obrazů, grafik, kreseb, plastik a architektonických plánů z fondů NGP představí různé podoby Prahy 7 v průběhu 19. a 20. století. Srdcem výstavy bude soubor děl Antonína Slavíčka (1870–1910), který bydlel v Dobrovského ulici. Podobu Letné a Holešovic na počátku 20. století zachytil na řadě studií, obrazů i na monumentálním pohledu na Prahu z Letné, jenž patří ke klíčovým dílům českého moderního umění. Společně s dalšími ikonickými pracemi19. století bude tento výběr přístupný v rámci sbírkové expozice 1796-1918: Umění dlouhého století až do 25. 5. 2025.

Zdroj: NGP

Božská Ornella Muti jakoby zastavila čas!

Slavná italská herečka Ornella Muti patřila svého času mezi nejkrásnější ženy světa. A ani s přibývajícími léty se to nemění.

Ornella Muti se narodila 9. března 1955 v Římě. Svět ji zná jako úspěšnou modelku a herečku. Už ve čtrnácti letech jí režisér Damiano Damiani obsadil do hlavní role mafiánského dramatu Nejkrásnější manželka (1970). V sedmdesátých letech Ornella Muti spolupracovala se slavnými italskými režiséry na filmech Lidový román (1974), Nová strašidla (1977), První láska (1978), či Zločin á la Neapol (1978). Přestože se stala celosvětově uznávanou hvězdou, natáčela především filmy italské produkce. Mezi významnější v anglo-americké filmy patří britský Flash Gordon (1980), americký Oskar (1991) a Byl jednou jeden zločin (1992). V osmdesátých letech vznikly další zajímavé filmy jako Swannova láska (1984), kde se objevilapo boku Jeremy Ironse. Z filmů osmdesátých let stojí za zmínku Kronika ohlášené smrti (1987) nebo Soukromý zákoník (1988), za který byla nominována na cenu Evropské Filmové Akademie. V roce 2012 ji mohli filmoví fanoušci vidět ve snímku Woodyho Allena Do Říma s láskou.

Slavná kráska má za sebou dvě nezdařená manželství. Má dceru Naike Rivelli, která kráčí ve šlépějích své mámy. S druhým manželem – burzovním makléřem Federikem Facchinettim má dceru Carolinu a syna Andrea.

Ornella Muti se vícekrát ocitla v různých žebříčcích nejkrásnějších žen světa. A věru, krásy a šarmu má na rozdávání i dnes, přestože má před kulatou sedmdesátkou.

Zdroj: Les Acacias

Peter Sellers: Nezapomenutelný inspektor Clouseau, ale také bezcitný intrikán a sobec

Peter Sellers, původním jménem Richard Henry Sellers, britský filmový herec a režisér, se narodil 8. září 1925 v Southsea, Hampshire, v rodině slavných komiků Mendozů, kteří vystupovali po kabaretech jako Big a Peg. Sellers se už v pěti letech stal součástí jejich vystoupení.

Peter Sellers hraje Dr. Kabira a Sophia Loren hraje Epifanii ve filmu The Millionairess (1960), filmové adaptaci hry George Bernarda Shawa v režii Anthonyho Asquitha

Peter Sellers byl geniálním hercem a imitátorem, kterého proslavila série filmů o Růžovém panterovi. V reálném životě byl osobností mírně řečeno rozporuplnou. Trpěl komplexy, fobiemi a vykazoval rysy sociopata.

Velký vliv měla na Sellerse jeho matka, která ho vzala ze školy ve čtrnácti letech a usilovně jej připravovala na dráhu budoucího slavného kabaretiéra. Ovlivňovala jej pak prakticky až do své smrti v roce 1966.

Sellers byl vynikajícím imitátorem. V letech 1945 – 1947 pracoval v BBC a vystupoval zde jako rozhlasový komik a imitátor v mnoha rozhlasových pořadech. V roce 1951 vytvořil spolu s dalšími komiky, zejména Spikem Milliganem a Hary Secombem, legendární pořad The Goon Show. Tento pořad si během sedmi let své existence získal desetitisíce příznivců. Díky němu byli všichni tři hlavní aktéři na přímluvu prince Charlese povýšeni do šlechtického stavu. Prosadit se ve filmu trvalo Sellersovi dalších 10 let. Ve svých 26 letech vypadal Selllers na čtyřicet a byl obézní, ač populární komik, filmaři nijak nevyhledáván. Průlom nastal v roce 1955, kdy získal menší roli ve filmu Pět lupičů a stará dáma (1955). Úspěch tohoto filmu vedl k dalším rolím.

V roce 1960 vytvořil hlavní roli (spolu se Sophií Lorenovou) ve filmu Milionářka. Setkání s Lorenovou Sellerrse přímo zasáhlo. Beznadějně se do ní zamiloval, změnil se k nepoznání, nastoupil sérii drastických diet a výrazně zhubnul, velmi nevybíravým stylem opustil svou manželku a děti. Už tehdy se u něj začaly projevovat ´hvězdné manýry a sociopatické sklony.

Roli již dnes legendárního detektiva Clouseaua ve filmu Růžový panter měl původně hrát Peter Ustinov, ten ale na poslední chvíli roli odmítl, Sellers byl vybrán jako náhrada. Z původně epizodní role vytvořil Sellers nezapomenutelnou postavu. A ze Sellerse se stala ze dne na den hvězda mezinárodního formátu. Rok po premiéře Růžového pantera během natáčení komedie Kiss Me, Stupid! přežil zástavu srdce. Sellers natočil 28 filmů, většina z těchto komedií, za které pobíral obrovské honoráře, se v kinech propadla.

Zhoršovalo se také jeho chování. Sellers si vydělával na reklamách, bral antidepresiva a nakonec se ze zoufalství vrátil k Růžovému panterovi. (Návrat Růžového pantera, Růžový panter znovu zasahuje a Pomsta Růžového pantera). Ačkoliv o těchto filmech Sellers mluvil s pohrdáním, jako o způsobu, jímž si pouze vydělal na živobytí, filmy měly obrovský úspěch a staly se trvalou součástí světové kinematografie.

Bral ve velkém drogy a experimentoval s různou směskou všech možných „dryjáků“. Dělal věci tak podivné, že je až zarážející, že nikdy neskončil v blázinci. Nebo ve vězení.

Peter Sellers – génius, se kterým se nedalo žít. A který nemohl žít ani sám se sebou. Zemřel 24. července 1980 v Londýně.

FOTO: www.birthday.wz.cz, Peter Sellers FB

Divadlo Na Maninách začalo novou sezónu obnovenou premiérou divadelní hry Sni dál!

Divadlo Na Maninách je po letních prázdninách zpět a připravilo si hned několik premiér, které stojí za pozornost. Na jeviště se vrací osvědčený muzikál Doktor Faust, ale přichází i nové tituly, které slibují strhující zážitek. Dnes vám přiblížíme čtvrteční obnovenou premiéru hudební komedie, Sni dál!

Sni dál-neřeš věk a žij, je autorskou crazy komedií Marka Dobeše, kde Simona Prasková a Jana Vaculíková dostaly výrazné herecké příležitosti, ve kterých skutečně obě excelují a to potvrdily na obnovené premiéře ve čtvrtek, 12. září v Divadle Na Maninách!

Dámám rozhodně svědčí větší divadlo, větší scéna, větší pódium! Jana Vaculíková propůjčila této divadelní, hudební komedii, své autorské písně a výtvarnice Alexandra Hejlová pro větší pódium připravila výpravnější scénu, dekorace, vyrobila šperky jak pro Simonu Praskovou, tak pro Janu Vaculíkovou. Stejně tak je mnohem větší světelný park a zvuk, o který se postaral mistr zvuku Pavel Nový.

Xindl X vydává nové album Fén X

Ondřej Ládek, známý jako Xindl X, představuje už osmé studiové album! Jmenuje se Fén X. Titulním trackem je Proměna s kafkovským tématem. K vydání alba si Xindl X připravil speciální koncerty, které odehraje s celou kapelou, hosty i filmovými projekcemi v Brně, Ostravě a Praze.

Album Fén X doprovází devět průběžně vydávaných videoklipů. Poslední z nich ke skladbě Proměna inspirované stejnojmennou novelou Franze Kafky vyšel společně s albem.

„Klipů k té desce je strašně moc, většinu z nich už lidé znají, protože si to pouští na Spotify, kam nedávají celé desky, takže vydavatelství mají strategii dávat hodně věcí dopředu. Fén X pak vychází skoro jako kompilace singlů za poslední dva roky. Musel jsem doplnit další čtyři písničky aby tam nebyly jen věci, které lidi znají. Já si furt myslím, že by na nové desce měli lidé mít něco, co ještě neslyšeli,“ uvedl Xindl X.

Na nové desce se Xindl X za pomoci vyhledávaného skladatele a producenta Jendy Vávry spojil s hudebníky jako Filip Vlček (John Wolfhooker), Jakub Lenz (Robin Mood), Jan Steinsdörfer (Chinaski) nebo Radek Tomášek (Support Lesbiens). Album pojmenoval podle úvodní písně Fénix, ve které zpívá o syndromu vyhoření.

„Ne že bych sám syndrom vyhoření měl, ale byl jsem mu blízko. Právě tahle deska pro mě byla takovým bojem proti vyhoření. Zkusit dělat věci jinak, vyjet ze zajetých kolejích, neřešit kam to povede, ale hlavně se zase hudbou bavit. Nechtěli jsme složit hity za každou cenu, ale něco, co nás bude bavit a ideálně bude jiné než předchozí alba,“ podotkl.

Vydání alba doprovodí koncerty 11. listopadu v brněnském Sonu, 16. listopadu v Garage Clubu v Ostravě a 19. listopadu v pražském Lucerna Music Baru. „Rozhodli jsme se, že chceme udělat výjimeční koncerty s hosty a filmovými projekcemi a hlavně aby na všech mohli být naši tři milí hosté – Katka Knechtová hostující v Si zabil kámo, neodmyslitelná Mirka Miškechová a písničkář Láska, který nám zároveň dělá předkapelu. Chtěl jsem, aby si s námi všichni zazpívali a chystám nějaké překvapení,“ sdělil Xindl X.

Ládek si pseudonym Xindl X vypůjčil od jedné postavy z filmu Hollywood Ending, v září 2008 vydal debutové album Návod ke čtení manuálu, za které získal nominaci na cenu České hudební akademie Anděl v kategorii folk a country. Patří mezi nejhranější skladatele v českých rádiích. Kromě vlastních skladeb je autorem mnoha textů či hudby hitů jiných umělců. Předchozí album Terapie vydal před třemi lety.

Xindl X se uplatnil také jako herec. Nejvýrazněji v seriálu Policii Hvar, pro který napsal i píseň Si zabil, kámo. „V dětství jsem chtěl být hercem, zkoušel jsem to v nějakých kroužcích, tak jsem si říkal, že to svému deseti až dvanáctiletému já trochu dlužím. Už jsme měl malou roli třeba ve filmu Pálava. Myslel jsem, že i v Policii Hvar budu mít pár řádek ale byla z toho celkem velká role. A nabídce rozhodně neuškodilo, že se natáčelo u moře. Bylo to příjemné s fajn lidmi,“ konstatoval.

Zdroj: ČTK

Foto: Dalibor Konopáč

Chianti: Nápoj bohů z toskánských vinic

Rudé víno z oblasti Chianti je chloubou Toskánska. Kdo má rád nápoj bohů, určitě bude znát toto italské červené víno Chianti. To správné Chianti má obsahovat minimálně 70 % odrůdy. Pokud tomu tak není, často jde o vína z oblasti Chianti v Toskánsku, která byla vyrobena z méně kvalitní révy, protože vinaři využívají neznalosti zákazníků.

Neomylným vodítkem bývá cena, zkrátka za šedesát korun nečekejte žádný velký zážitek. V Itálii se kromě ceny můžete řídit také nápisy na etiketě. Vína kolem čtyř euro si přivezte k nedělnímu obědu, víno s etiketou Chianti classico DOCG vyberte jako dárek pro znalce, který ho přivítá s otevřenou náručí. Tam už se cena pohybuje v závislosti na ročníku od osmi euro. Nejkvalitnější bývá Chianti classico DOCG Riserva, které musí zrát tři roky v dubových sudech. U takového vína cena začíná na 15 eurech.

Chianti je jedním z nejznámějších italských vín, a tak si ho můžete přivézt odkudkoliv. Ochutnat ho můžete po celé Itálii. Ale byla by škoda nevypravit se za ním tam, odkud pochází, do Toskánska. Tento italský kraj vás okouzlí krajinou, půvabnými městečky na kopcích i rozmanitou architekturou. Ze Sieny to není daleko do srdce kraje Chianti, takzvaného zlatého trojúhelníku, mezi historickými městy Castellina, Radda a Gaiole.

Cestou budete obdivovat zvlněnou krajinu porostlou vinicemi a háji olivovníků, můžete také zvolit dobrodružnější variantu a pustit se po úzkých silničkách vedoucích listnatými lesy.