V neděli 19. listopadu 1933 se krátce po osmé hodině ranní rozezvučel telefon ve staniční kanceláři četnické pátrací stanice v Kladně. Štábnímu strážmistru Josefu Holoubkovi bylo hned jasné, že tento den asi neděli s kolegy ve službě, na rozdíl od správných křesťanů, držet nebudou, když telefon zvoní hned po ránu.
Zástupce velitele četnické stanice v okresním městě Příbram, praporčík František Procházka, hlásil vyloupení pokladny v místním Hospodářském družstvu, ke kterému došlo pravděpodobně v noci ze soboty. Bylo odcizeno více než dva tisíce korun. Jelikož se budova Hospodářského družstva nachází v městské zástavbě a je obklopena frekventovanými ulicemi, nejsou podmínky pro použití služebního psa. Je požadováno vyslání hlídky pátrací stanice s fotografem k pořízení fotografií a vyhledání a zajištění stop.
Na místo je vyslán služebním automobilem Praga Piccolo řízený strážmistrem Františkem Menclem, fotograf, štábní strážmistr Josef Topič, a velitelem hlídky byl štábní strážmistr Holoubek.
Po příjezdu hlídky pátračky do Příbrami je praporčíkem Procházkou podáno hlášení o doposud provedených úkonech a zjištěných informacích. Pokladník Hospodářského družstva František Mlejnek odcházel z místnosti předchozího dne, tedy v sobotu několik minut po patnácté hodině. V pokladně bylo uloženo 2.540 korun a 60 haléřů. Pachatel vnikl do budovy zadním vchodem. Dveře rozbil v oblasti zámku. Chodbou došel až ke dveřím pokladny chráněným mříží. Zde vytrhl oko s visacím zámkem uzamykajícím mříž a dveře otevřel opět po poškození v oblasti zámků.
Pokladna byla vyloupena z pravé boční strany, vrchní stěna byla roztrhána hasákem po svém obvodu ve tvaru písmene U a byla odehnuta nahoru. Po odstranění popelové výplně byla roztrhána i vnitřní stěna pokladny. V zájmu zachování stop po pachateli místní četnictvo nevstupovalo do místnosti.
Dále se příbramským četníkům od několika osob podařilo zjistit, že v sobotu vpodvečer byl u budovy Hospodářského družstva viděn neznámý muž napadající na levou nohu, který si budovu nápadně prohlížel.
Štábní strážmistr Topič pořídil několik fotografií, na nichž zachytil budovu zvenčí i zevnitř, a pořídil náčrtek s vyznačením pravděpodobného pohybu pachatele či pachatelů.
Při podrobném ohledání vyloupené pokladny podle stop krve nalezených na ostré hraně roztržené vnitřní stěny štábní strážmistr Holoubek zjistil, že se pachatel při vyndávání peněz poranil na ruce.
Žádné úlomky používaných nástrojů se magnetem ve vysypaném popelu najít nepodařilo. Rovněž tak pachatel po sobě nezanechal žádné otisky prstů ani použitelné stopy své obuvi.
Jediným vodítkem k pachateli byl poněkud zvláštní tvar otvoru v pancíři, který, dá se říci, kopíroval jeho okraje.
Kromě toho se dalo předpokládat, že pachatel, nebo některý z jeho kompliců napadá na levou nohu.
Tím práce hlídky pátrací stanice na místě činu skončila, a proto se hlídka vrátila zpět na Kladno.
Osazenstvo příbramské četnické stanice prověřilo postupně alibi pěti osob ze svého staničního služebního obvodu, které byly v minulosti trestány pro vylupování nedobytných pokladen. Tato činnost však nepřinesla žádného výsledku.
Strážmistr Bohumil Talafous z příbramské četnické stanice zpracoval a připravil k odeslání na okolní četnické stanice pátrací oběžníky s popisem případu, odcizených věcí a s informací o muži napadajícímu na levou nohu spatřeném krátce před činem v blízkosti budovy, v níž k vyloupení pokladny došlo.
V pondělí ráno se případem začal zabývat kancelářský pomocník kladenské pátrací stanice strážmistr František Šulc. Začal ve speciální pátrací evidenci prověřovat všechny evidované „kasaře“, kteří jsou momentálně na svobodě, a dále, kdo z lupičů pokladen, či jejich pomocníků napadá na levou nohu.
Po krátkém hledání strážmistr Šulc zjistil, že v obci Budňany v politickém okrese Hořovice bydlí šestkrát trestaný lupič pokladen František Kovář, který napadá na levou nohu, před lety přeraženou pokladnou, kterou se pokoušel vyloupit. Před třemi měsíci byl propuštěn z mužské trestnice v Plzni na Borech, kde si odpykával poslední trest.
Telefonickým dotazem na četnické stanici Budňany se od jejího velitele, vrchního strážmistra Karla Vaňka, strážmistr Šulc dozvěděl, že se František Kovář zdržuje od svého propuštění z trestnice doma. Dokonce před několika dny byl prověřován na základě dotazu z četnické stanice v Táboře, kde byl kontrolován četnickou hlídkou a zadržen. Poté, co mu nic nebylo prokázáno, musel být propuštěn.
Tím pádem věci dostaly rychlý spád. Telefonicky bylo s příbramskou četnickou stanici dohodnuto, že fotografie Františka Kováře budou spolu s fotografiemi dalších lupičů pokladen a jejich pomocníků předloženy svědkům, kteří v blízkosti budovy Hospodářského družstva viděli neznámého muže napadajícího na levou nohu.
Strážmistr František Reindl na motorovém kole kladenské pátračky přivezl avizované fotografie. V souboru dvanácti fotografií byl oběma svědky za přítomnosti praporčíka Procházky poznán právě František Kovář.
Z toho důvodu byla z Příbrami telefonicky požádána četnická stanice Budňany o skryté střežení Kovářova obydlí do doby příjezdu hlídky pátrací stanice. K jeho zadržení místním četnictvem mělo být přistoupeno pouze v případě, že by odcházel z domova.
Do Budňan téhož dne, pozdě odpoledne vyrazil služební automobil pátračky. Velitelem hlídky byl velitel kladenské pátrací stanice, vrchní strážmistr Antonín Seidler, a jejími členy štábní strážmistr Holoubek a vůdce služebního psa, strážmistr František Mühl, se psem Oderem.
Po příjezdu na místo bylo již tma. V domě bylo ve světnici rozsvíceno. Proto byl dům Kovářových nacházející se na kraji obce u lesa obklíčen a velitel pátračky spolu se štábním strážmistrem zaklepali na vstupní dveře. Místo otevření dveří na klepání se po chvíli otevřelo okno v zadní části budovy a z něho vylezl muž, který rychlou kulhavou chůzí začal utíkat do lesa. Jelikož nereagoval na výzvu ve jménu zákona, aby zastavil, byl strážmistrem Mühlem vyslán služební pes Oder k zadržení utíkajícího muže. Pro Odera bylo splnění pánova pokynu doslova hračkou.
Po chvíli se ozýval z lesa křik muže dostiženého psem a ležícího na zemi. Četníkům bylo hned zřejmé, že se jedná o jimi hledaného kasaře Františka Kováře. Kromě šrámů od zubů služebního psa na levé noze, kterou měl v minulosti zraněnu od pádu pokladny, kterou chtěl v Králově Dvoře vyloupit, měl nad zápěstím pravé ruky zřetelná a relativně čerstvá zranění.
Ta pocházela od ostrých hran vnitřní stěny vyloupené pokladny v Hospodářském družstvu v Příbrami a František Kovář si je způsobil, když rukou, byť v rukavicích, aby nezanechal na místě činu otisky svých prstů, sahal pro v pokladně uložené peníze.
Po ošetření šrámů způsobených služebním psem na Kovářově levé noze povolaným lékařem žijícím v obci, bylo přistoupeno za přítomnosti obecního starosty k jeho výslechu. Ten prováděli vrchní strážmistři Seidler a Vaněk. Kovář stále dokola tvrdil, že v sobotu a v neděli byl po celou dobu, včetně noci, doma a alibi mu dosvědčovala pouze jeho manželka a nikdo jiný. Manželka opakovaně trestaného kasaře však nebyla pro četníky hodnověrnou. Jak si způsobil zranění nad předloktím pravé ruky, to vůbec nebyl schopen vysvětlit.
Jelikož hrozilo nebezpečí, že by Kovářova manželka mohla odstranit důkazy a tím mařit vyšetřování, bylo přistoupeno k provedení domovní prohlídky. Ta bohužel dopadla pro četnictvo fiaskem. Kromě peněžní částky ve výši 125 korun, která samozřejmě nic nedokazovala, nebylo nalezeno nic, co by svědčilo o protizákonné činnosti Kováře a jeho manželky.
František Kovář byl tím pádem na koni a přešel do ofenzívy. Bude si na četnictvo stěžovat pro zranění služebním psem a pro bezdůvodné porušení domovní svobody.
Mezitím se však strážmistru Mühlovi podařilo uvést služebního psa Odera na stopu, která vedla od domu Kovářových směrem do lesa za domem. Oder vypracoval více než 200 metrů dlouhou stopu vedoucí směrem k vrcholu hory Javorka, pojednou se zastavil a začal v jednom místě hrabat. Po chvíli bylo ve světle strážmistrovy elektrické svítilny vidět, že je v zemi něco zahrabáno. Jednalo se o kus celty, v níž byla zabalena kožená brašna a v ní bylo nalezeno kasařské nářadí. Spolu s ním byly v jedné kapse brašny uloženy přeložené bankovky.
Proto byl František Kovář zadržen a příslušníky kladenské pátračky eskortován krátce nad ránem k okresnímu soudu v Příbrami.
Nalezená brašna byla odvezena na kladenskou pátrací stanici, kde byla fotografem, štábním strážmistrem Topičem, vyfotografována a následně byly jednotlivé kusy kasařského náčiní prohlédnuty s cílem nalézt a zajistit na nich případné otisky prstů. Štábní strážmistr Topič kromě několika otisků prstů, nalezl na bankovkách několik krevních skvrn, u nichž bylo potvrzeno, že jde o krev lidskou. Celkově se jednalo o 3.600 korun v bankovkách různých nominálních hodnot. Z toho bylo zřejmé, že nejde pouze o peníze odcizené v pokladně Hospodářského družstva v Příbrami.
Kasařské náčiní a na něm zajištěné otisky prstů byly zaslány do Prahy na Ústřední četnické pátrací oddělení se žádostí o porovnání s otisky prstů zločince z povolání Františka Kováře.
Předpokládaná shoda byla kladenské pátrací stanici z Prahy vrchním strážmistrem Ludvíkem Vochyanem sdělena nejprve telefonicky a následně i ve formě dobrozdání znalce v oboru daktyloskopie.
Vlastnímu náčiní se podrobně věnoval další pracovník, praporčík Ladislav Havlíček, který pomocí mechanoskopie prokázal, že pancíř pokladny příbramského Hospodářského družstva byl roztrhán jedním z hasáků. Podle způsobu vyloupení pokladny a použitého náčiní byl František Kovář usvědčen z vyloupení dalších dvou pokladen v Sezimově Ústí a v Benešově.
Případy spáchané zločincem z povolání Františkem Kovářem zpracované četnickou pátrací stanicí v Kladně ve spolupráci s pražským Ústředním četnickým pátracím oddělením řešil Krajský trestní soud Praha, který mu na celé dva roky znemožnil další vylupování pokladen.
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ ERFOLGY, vydané v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz. Kniha bude vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
