Aby Rudolf Votruba předešel poškození nebo dokonce zničení originálu Altova rodokmene, vystaveného Klubem pěstitelů policejních a ušlechtilých psů v Praze, opsal si jej v několika kopiích na psacím stroji. Při tom si uvědomil, že byl Alto vržen dne 18. října 1929 a tudíž co nevidět dosáhne věku tří let.
Vzhledem k tomu, že původní Altův majitel štábní strážmistr Měsíček žil v česko-německém pohraničí, byli všichni jeho předci výhradně němečtí ovčáci z německých chovů. Rodokmen psa hrál, kromě vlastností a schopností psa samotného, velmi důležitou roli při páření psů, aby jejich mláďata byla čistokrevná a tím pádem i plnocenná.
Prvními Altovými potomky byla čtveřice psů jmen Kora, Kreta, Konsor a Kord, které po Altově krytí vrhla erární služební fena Sylva, kterou měl přidělenu vůdce služebního psa na pátrací stanici u okresního četnického velitelství v Hradci Králové štábní strážmistr Josef Arazim. Ke krytí došlo ještě v době absolvování kursu v Pyšelích dne 11. dubna 1932 večer a 12. dubna 1932 ráno. Nádherné dvě feny a dva psy přivedla Sylva na svět v měsíci červnu roku 1932.
Přesně v den Altových narozenin, v úterý 18. října 1932, obdržel Rudolf Votruba dopis od kolegy Josefa Arazima s dalšími fotografiemi Altovy nevěsty a jejich potomků. Štěňata, jak stálo v dopise, byla pěkná a velmi silná. Měla se čile k světu a štábní strážmistr Arazim předpokládal, že z nich budou pěkní draci. Když se zakousla do pytle, tak je měla Sylva co přetáhnout. Jelikož se jednalo o erární štěňata, byla po odstavení od matky předána do pyšelského ústavu k následnému služebnímu přidělení zájemcům o výkon funkce vůdce služebního psa.
Za poskytnutí Alta ke krytí soukromé feny Rudolf Votruba požadoval 100 Kč, čímž se částečně vracely do rodinného rozpočtu finanční prostředky spojené s pořízením Alta a jeho výživou a výcvikem.
Každému vůdci služebního psa, bez ohledu na to, zdali se jednalo o psa vlastního či erárního, náležel příspěvek na stravování psa denně 2 Kč 80 hal a příspěvek za péči o psa ve výši 20 hal denně. Tudíž se jednalo o tři koruny denně, které byly vypláceny ze staničního kancelářského paušálu vždy první den v měsíci, a to na celý měsíc dopředu. Podle počtu dnů v měsíci šlo o 90 či 93 korun, samozřejmě s výjimkou měsíce února, kdy byla částka ještě nižší, a podle toho, zda byl rok přestupný či nikoliv, se jednalo o 87 nebo 84 korun.
Výživa a péče, kterou od svého pána Alto dostával, stála ještě o něco více, než poskytoval erár. To však bylo před paní Etelou jejím manželem přísně tajeno.
Alto za péči, kterou dostával, projevoval svému pánovi neskonalou oddanost a naprostou poslušnost. Jeho výkony byly doslova obdivuhodné a to i v podmínkách, které nebyly zrovna příznivé pro použití služebního psa.
Ve čtvrtek 3. listopadu 1932 ráno byl Alto rekvírován četnickou stanicí v Ivánce u Nitry v politickém okrese Nitra k pátrání po neznámých pachatelích krádeže úlu se včelami v ceně 800 Kč.
Velitelem hlídky pátračky byl strážmistr František Antonín Tomek a automobil řídil jako obvykle štábní strážmistr Dřevický. Ke krádeži došlo v obci Berenč, vzdálené pouze necelých čtrnáct kilometrů, a díky tomu byla hlídka pátračky na místě činu velmi brzo po vyžádání.
Od místního četníka štábního strážmistra Jana Vlčka bylo zjištěno, že pachatelé činu byli dva a těžký odcizený úl odnesli na rovněž odcizeném žebříku.
Za humny usedlosti poškozeného Michala Lörincze byl Alto uveden na stopu, kterou sledoval po poli a dále po lukách podél potoka až do čtyři kilometry vzdáleného Veľkého Kýru. Zde přešel tři zahrady, avšak pachateli zanechanou stopu zničili zvědavci, kteří viděli přicházet stopujícího psa s četníkem.
Zničení stopy se bohužel nepodařilo zabránit, přesto místní četníci šli v dané obci najisto. V kůlně domku jim dobře známého a několikrát trestaného Pavla Bošanského nalezli odcizený včelí úl i žebřík, na němž byl lup odnesen.
Ačkoliv se strážmistr Votruba snažil o to, aby Alto od domku Bošanských navětřil a vypracoval stopu druhého z pachatelů, bohužel se to nepodařilo. Dalšími osobami poničenou stopu by však nedokázal vypracovat sebelepší pes.
Dopadený a usvědčený zloděj byl dodán k okresnímu soudu v Nitře. Svého spolupachatele však Bošanský neprozradil. Odcizený žebřík a úl i se včelami byly vráceny majiteli.
Nebýt ale označení směru odchodu pachatele z místa činu služebním psem, tak by se pachatele nepodařilo dopadnout záhy po spáchání činu, pokud by se to místním četníkům vůbec kdy podařilo.
V tomto případě, který naštěstí pro poškozeného skončil vypátráním ukradeného úlu a pro četníky dopadením pachatele trestného činu, sehrála negativní roli neznalost obyvatelstva obce o podstatě stopování a hlavně zájem o tento četnictvem stále více využívaný pomocný prostředek. V řadě novinových zpráv byly totiž schopnosti služebních psů značně přeceňovány a byly jim přičítány vlastnosti a dovednosti, které ve skutečnosti služební psi neměli, ani mít nemohli. Na druhou stranu tyto fámy měly značný psychologický účinek na zločince, kdy někteří se dokonce při zjištění, že je vyžádán příjezd služebního psa na stopování, sami nápadnou změnou chování prozradili. Své sehrály u některých zločinců i zkušenosti se zuby služebního psa a na ty slabších povah stačilo pouze označení vyštěkáním, které občas skončilo pošpiněním spodního prádla.
Následujícího dne časně ráno byl strážmistr Votruba s Altem vyslán pěšky do nedalekého Jágersegu, spadajícího do obvodu četnické stanice Šarlužky-Kajsa, rovněž v politickém okrese Nitra, sousedícího s obvodem četnické stanice v Nitře. Zde měl pátrat po neznámých pachatelích krádeže drůbeže z neuzamčené půdy.
Od místního četníka štábního strážmistra Martina Hůrky se dozvěděl, že ku škodě rolníka Viktora Malagyi bylo odcizeno celkem 17 slepic a 3 kachny v celkové ceně 460 Kč.
Za humny rolníkova domu byly nalezeny dvě stopy, jedna mužská a druhá ženská. Na tyto stopy byl uveden Alto, jenž vypracoval stopu podél humen, po lukách a přes pole směrem k obci Dražovce až na veřejnou cestu, kde byly v prachu nalezeny otisky dvoukolového vozíku, na němž pachatelé svůj lup odvezli. Délka vypracované stopy činila asi 1400 metrů.
Vzhledem k tomu, že na cestě přešlo od rána mnoho osob, a protože cesta byla pokryta vrstvou prachu, nebylo dále možno použít služebního psa.
Následně byli hlídkou místní četnické stanice dopadeni a z činu usvědčeni Ľudovít Czabo a Mária Vrábelová z Vágovců.
V sobotu 5. listopadu 1932 se v Pyšelích konalo odhalení pomníku služebnímu psu Arcovi z pátrací stanice u okresního četnického velitelství v Plzni, který zahynul spolu se svým vůdcem strážmistrem Aloisem Tauberem dne 2. srpna 1931 v Koterově u Plzně. Četnictvem hledaný zločinec Josef Kondr při svém obklíčení četnictvem zastřelil ze své pistole služebního psa Arca i jeho pána strážmistra Aloise Taubera, který jej posílal do vchodu na půdu, kde se hledaný několikrát trestaný zločinec ukrýval.
Památník vděku člověka zvířeti za jeho věrné služby nechal v oplocení pyšelské psí univerzity zbudovat se svolením ministerstva vnitra Sportovní klub pro policejní a ušlechtilé psy v Praze spolu se Spolkem k ochraně zvířat v Československé republice.
V zájmu snížení enormní finanční zátěže klubu, vzniklé příspěvkem na vybudování pomníku, vyzval klubový výbor své členy, aby zároveň s platbou ročního členského příspěvku na rok 1933 zaslali dobrovolně částku 5 Kč k doplnění klubové pokladny.
Rudolf Votruba jako jeden ze členů klubu samozřejmě na základě uvedené výzvy rád přispěl na tuto ušlechtilou věc.
Na téma psí oddanosti si na vnitřní stranu obalu Deníku o výcviku svého služebního psa napsal níže uvedená slova:
Přítel, milenka zklamou – muž opustí, děti zapomenou.
Člověk člověku splácí nevděkem – pes však nezklame nikdy a je věrný až za hrob.
Při tom vůbec nepochyboval o Altově oddanosti, neboť ten jej o své věrnosti a vděku za láskyplnou péči přesvědčoval doslova na každém kroku.
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÝ PES ALTO OPĚT NA STOPĚ, vydané v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz. Kniha bude vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
