Rubrika: CESTOVÁNÍ

Horské město Žacléř patří k nejstarším trvale osídleným územím Trutnovska. Nabízí svým obyvatelům a návštěvníkům nejkrásnější horská zákoutí Krkonošského národního parku  Žacléřská naučná trasa vás provede historií města a jeho osad. Na Růžovém paloučku v Černé vodě si pak osobu J. A. Komenského více připomenete.

Trasa měří 16 km. V jejím průběhu navštívíte místa jako je: Rýchorské náměstí, kostel Nejsvětější Trojice, nemocnice, městský hřbitov, zámek Žacléř, Rýchory, osadu Vernířovice, Prkenný Důl – kapli sv. Anny, urnový háj, žacléřskou porcelánku, základní školu J. A. Komenského, bývalou přádelnu, Jiří kopec, osadu Bobr, osadu Černá Voda a výše zmiňovaný Růžový palouček.  

Nainstalovaných 17 panelů vás provede a seznámí s místními zajímavostmi spojenými s životem tohoto českého velikána známého především jako „učitele národů“.

V roce 1628, kdy opouštěl Komenský u Černé Vody Čechy, bylo Žacléřsko již zalidněnou oblastí. Lidé obdělávali políčka, věnovali se řemeslům, dokonce se tu již kutalo černé uhlí. Třináct panelů rozmístěných ve městě a jeho osadách podává ve 4 jazycích stručné informace o historických událostech, návštěvách významných osob, kulturních památkách a pamětihodnostech.

V turistickém informačním centru v budově muzea obdržíte stručnou informační brožuru s mapkou. V památkové zóně kolem Rýchorského náměstí najdete ještě další tři panely, u kostela, hřbitova a zámku Žacléř. U urnového háje se seznámíte s hrdelním právem, které se v Žacléři vykonávalo, pod firmou Keramtech, dále s historií výroby porcelánu, u bývalé žacléřské přádelny s historií židovského tábora, ve kterém byly během II. světové války vězněny židovské dívky. Na kopci u těžní věže Jiří je popsána historie dobývání černého uhlí. Další panely jsou umístěny v žacléřských osadách – Rýchory, Prkenný Důl, Vernířovice, Bobr a Černá Voda. Poslední panel č. 17 je osazen na Růžovém paloučku. Přibližuje život a významná díla J. A. Komenského.

Zdroj: Město Žacléř

Foto: Alexandra Hejlová

Hrad Świny je majestátní středověká pevnost, která dominuje nad krajinou Bolkowa a pohořím Kaczawa a jejíž kořeny sahají až do doby prvních Piastovců. Hrad leží při staré cestě z Čech, přes Lubawský průsmyk a Kamiennej Góry do Jaworu.

Zámek Świny  je památka s dlouhou a zajímavou historií, která původně sloužila jako pevnost a později se přeměnila na obranný hrad a rezidenční sídlo.

Zámek byl postaven na kopci složeném z křemenného porfyru a porfyrového tufu a jeho konstrukce byla z hnědočerveného slepence. První zmínka o hradu pochází z Kosmasovy kroniky z roku 1108, kde se nazýval „Zvini v Polonii“. Poté, v listině papeže Hadriána IV. z roku 1109, byla zmíněna jako kastelánská pevnost Zpini. Je to jeden z nejstarších soukromých hradů na území dnešního Polska.

Ve 13. století hrad měnil majitele, až se nakonec ocitl v rukou rytířského rodu Świnki (von Schweinichen), který rozšířil obranné stavby včetně obytné a obranné věže s charakteristickým gotickým vstupním portálem. V 15. století přistavěl Gunzel von Schweinichen obytnou budovu se dvěma štíty a nové obvodové opevnění.

K nejvýznamnějšímu rozšíření došlo v letech 1614 až 1660 za vlády Johanna Sigismund von Schweinichen. Za jeho vlády se hrad proměnil v renesanční sídlo. Kolem hradu bylo vybudováno i opevnění upravené pro palné zbraně a vstup chránil padací most.

Později zámek prošel různými majiteli a v roce 1941 byl prodán státu. Hrad utrpěl různé škody, včetně: při válčení a požárech. Renovační a zabezpečovací práce pokračovaly řadu let.

V současné době je zámek opět v soukromých rukou a je významným prvkem Stezky Piastovských hradů. Hrad Świna je také často v legendách spojován s hradem v Bolkowě, což naznačuje existenci podzemní chodby mezi nimi.

Foto: Alexandra Hejlová, Jerzy Strzelecki (úvodní fotografie)

Miláno je druhé největší město Itálie, známé jako světové centrum módy a designu. Nabízí však toho mnohem víc než jen nákupy v luxusních buticích. Toto historické město je domovem skvostných památek, bohatého kulturního dědictví a úchvatných architektonických skvostů.

Katedrála Duomo di Milano je jednou z největších gotických katedrál na světě a je symbolem města. Prohlédněte si jeho úchvatnou fasádu, zdobenou stovkami soch a nezapomeňte navštívit terasu na střeše, odkud budete mít úchvatný výhled na město.

Galleria Vittorio Emanuele II – tato impozantní obchodní galerie z 19. století je jedním z nejstarších nákupních center na světě. Procházka pod její skleněným stropem a klenbou je zážitkem samo o sobě, ale také zde najdete luxusní butiky, kavárny a restaurace.

Klášter Santa Maria delle Grazie je známý především díky slavné fresce Leonarda da Vinci „Poslední večeře“. Toto mistrovské dílo je jednou z nejznámějších a nejcennějších maleb na světě.

Pinacoteca di Brera – tato prestižní umělecká galerie sídlí v Palazzo Brera a je jedním z nejdůležitějších muzeí v Itálii. Pinacoteca di Brera hostí neuvěřitelnou sbírku italských a evropských uměleckých děl od středověku až po 20. století. Mezi nejslavnější umělce zastoupené v galerii patří Caravaggio, Raffael, Tizian a mnoho dalších.

Castello Sforzesco – tento impozantní hrad postavili v 15. století vévodové ze Sforzy a dnes je domovem několika muzeí a uměleckých sbírek, včetně děl od Michelangela a Leonarda da Vinci. Prohlédněte si dělostřelecké nádvoří, původní zdi a hradní věže.

Zdroj: comune.milano.it

Nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou v Českém středohoří se na zalesněném kopci tyčí zřícenina mohutného gotického hradu Sukoslav, zvaného též Kostomlaty. Hrad byl založen počátkem 14. století pány z Oseka. Pokud vám snad hrad bude připadat povědomý, vzpomeňte si na pohádku Nejkrásnější hádanka. K natočení některých scén si právě tento hrad vybral režisér Zdeněk Troška.

Hrad provázel osud podobný většině takovýchto objektů a vyměnil mnohokrát své majitele. Turistům se jeho brány otevřely před rokem 1840, kdy byla zpřístupněna velká hradní věž. Zanedlouho poté vznikla na místě zasypaného příkopu další vyhlídka a navíc přibyla budova restaurace a ubytovny. Hrad byl po řadu let turistiky vyhledávaným místem, které bylo dle odhadů definitivně opuštěno zřejmě v roce 1948. Poté turistické objekty pustly, došlo k jejich zřícení a nakonec byla znepřístupněna i hradní věž.

Díky usilí Občanského sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty dnes opět můžete navštívit místa, kudy kráčela historie a odkud je také velmi pěkný výhled do kraje. Konávají se zde navíc oblíbená vystoupení historického šermu, rekonstrukce bitev, divadelní vystoupení a řada dalších zajímavých akcí. Během nich je na hradě zajištěno občerstvení. 

Foto: Alexandra Hejlová

Pokud se domníváte, že ve Vídni jsou k vidění pouze historické památky, tak jste na velkém omylu. Pro milovníky přírodních krás je připravena expozice ve Schmetterlinghausu neboli Motýlím domě v srdci Vídně. Najdete zde jedinečnou tropickou oázu klidu a relaxace. V jedné z nejvýznamnějších secesních budov na světě vstupujete do fantastického světa, který se věnuje nejjemnějším a nejkrásněji zabarveným motýlům.

V motýlím domě můžete obdivovat kolem 500 volně žijících a létajících motýlů po celý rok. Vy i Vaše děti budete ohromeni jejich výjimečnými barvami a budete moci sledovat, jak tato jedinečná stvoření létají v blízkosti vodopádů a exotických rostlin poblíž jejich přirozeného prostředí.

Schmetterlinghaus najdete přímo v srdci Vídně za Hofburgem (dnes politické centrum Vídně) na okraji Burggarten (dříve Kaisergarten, původně soukromá zahrada císaře a jeho rodiny sloužící pro odpočinek a relaxaci, nyní je tato zámecká zahrada otevřena veřejnosti) pouhých 100 metrů od Albertiny a 200 metrů od Státní opery. Císař František Josef v krásné secesní budově, kde dnes sídlí motýlí dům, nacházel klid a odpočinek. Užijte si nebeskou atmosféru a jedinečnou flóru a faunu v Motýlím domě.

Některé druhy motýlů se množí přímo v Motýlím domě, jako je banánový motýl (Caligo eurilochus). V Motýlím domě doufají, že zvýší povědomí o celosvětové ochraně motýlů. Chcete-li se dozvědět více o životním cyklu motýlů, navštivte Motýlí dům a dozvíte se vše o motýlech.

Motýlí dům přikládá velkou důležitost přirozenému postoji k motýlům. Vždy se snaží zajistit komfort pro motýly jako by byli ve svém přirozeném prostředí. Teplota domu je v průběhu celého roku kolem 26 stupňů Celsia a vlhkost 80% zajišťuje optimální životní podmínky. Skleněná konstrukce secesního skleníku nabízí maximální přirozené světlo, které je nezbytné jak pro motýly, tak pro rostliny.

Další atrakcí kromě motýlů jsou nesčetné exotické rostliny v Motýlím domě. Rostliny se vybírají podle potřeb motýlů a nacházejí se také v jejich přirozené lokalitě jako kvetoucí, nektarové a krmné rostliny. Kvetoucí rostliny produkují nektar a slouží motýlům jako hlavní zdroj potravy, např. ibišek, lantana a plumbago. Navíc zde najdete také krásné uspořádání umělých květin, které jsou medově zabarvené a slouží jako krmná stanice pro motýly. Některé druhy motýlů si chtějí snést ovocné šťávy, takže zde vždy najdete malá ovocná pole pro motýly.

AH

Foto: Alexandra Hejlová, Schmetterlinghaus (úvodní fotografie)

 

Mallorka má typické středomořské klima se slunečním svitem přes 300 dní v roce, azurové moře s množstvím krásných pláží, útesů a zátok, horské masivy, kouzelné vesnice i pestrou přírodu. Není divu, že patří mezi nejoblíbenější turistické destinace na světě.

Mezi nejkrásnější romantické, písečné zátoky členitého pobřeží Calas de Mallorca patří Cala Mondrago, živým centrem oblasti jsou Cala D’Or a přístav Porto Petro. Středisko S’Illot u krásné, široké pláže s jemným pískem v zálivu Cala Moreia je ideální místo pro výlety na sever či do vnitrozemí ostrova. V blízkosti Sa Coma a Cala Millor, dvou živých letovisek s fantastickým koupáním na širokých otevřených plážích, leží přírodní přístav Porto Cristo a krasové „dračí” jeskyně.

V zálivu Alcúdia s mimořádnou, 9 kilometrů dlouhou písčitou pláží leží letoviska Alcúdia s kouzelným historickým centrem a Playa de Muro.

Jak se domluvit na Mallorce? I když úředními jazyky jsou španělština a katalánština, domorodci nejčastěji hovoří dialektem „mallorquí“, což je mix katalánštiny a místních nářečí, pro turisty prakticky nesrozumitelný. V turistických centrech není problém domluvit se německy a anglicky.

Vídeň, dříve centrum Habsburského impéria, dnes hlavní město Rakouska. Honosné paláce, zdobené kočáry tažené párem běloušů, a také vír moderního velkoměsta. To všechno v sobě spojuje Vídeň.

Vídeň není jen řízek, sachr a Sisi. Snoubí se zde tradice s modernou. Svou eleganci si zachovala z dob, kdy bývala hlavním městem rakousko-uherské monarchie. Vídeň je domovem desítek muzeí, koncertních sálů, kaváren, bálů i jiných kulturních událostí. K tomu přidala výbornou infrastrukturu a čisté životní prostředí. Návštěva metropole by měla v každém případě směřovat do centra Vídně. Vnitřní část města nabízí památkový okruh, takzvaný Ringstrasse.

V centru Vídně se nachází hradní komplex Hofburg. Od roku 1275 je sídlem panovníků. Více než 6 století vládli z Hofburgu Habsburkové, dnes je část paláce, konkrétně Leopoldovo křídlo, domovem rakouského prezidenta. Kromě exteriérů stojí za to prozkoumat i vnitřní části Hofburgu. Veřejnost může nahlédnout do Císařských komnat, jejichž součástí je i kultovní muzeum císařovny Sisi, císařské kaple Burgkapelle či pokladnice s habsburskými korunovačními klenoty.

Katedrála svatého Štěpána – Stephansdom  a jeho vysoká věž jsou dominantou centra Vídně a symbolem Rakouska. Impozantní katedrála je postavena v gotickém a románském slohu. Hovorově se jí ve Vídni říká Štěpánek. Během světových válek byla věž několikrát bombardována. Z věže je úchvatný panoramatický výhled na celou Vídeň. Základní kámen Katedrály svatého Štěpána položil Rudolf IV. Habsburský v roce 1359.

Z rukou architekta Johanna Lucase von Hildebrandta pochází asi nejkrásnější palácový komplex v celém Rakousku – Palác Belvedere. Ten byl postaven pro slavného vojevůdce Evžena Savojského, který se proslavil úspěšnými boji s Turky u bran Vídně.

Letní sídlo Habsburků Schönbrunn z 18. století je typickou ukázkou pozdního baroka. Postavil jej Johann Fisher z Erlachu, dvorní architekt Habsburků. Palác se symetrickou a bohatě zdobenou žlutou fasádou ukrývá 1 441 pokojů, pro které bylo potřeba více než 1 000 služebníků. Na zámku Schönbrunn svého času bydlela Marie Terezie, císař František Josef II., císařovna Alžběta zvaná Sissi a mnoho dalších osobností.

Foto: wikipedia.org, cityone.cz, pruvodce.eu

 

 

 

Mexiko, tajemné s blankytně modrým mořem, skvělou kuchyní a pyramidami. Mexiko si zamiluje snad každý.  

Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě. Geograficky se nachází drtivou většinou území v Severní Americe, geopoliticky bývá často řazeno mezi státy Střední Ameriky.

Na severu hraničí se Spojenými státy, na jihu s Guatemalou a Belize. Ze západu jsou břehy Mexika ohraničeny Tichým oceánem, východní pobřeží je tvořeno Mexickým zálivem a na jihovýchodě Karibským mořem.

Mexiko má rozlohu 1 972 550 kilometrů čtverečních a přibližně 128 milionů obyvatel, což z něj činí 13. největší zemi na světě podle rozlohy a 10. nejlidnatější stát planety. Jde rovněž o největší španělsky mluvící zemi světa. Je to federace skládající se z 31 států a samostatné jednotky Ciudad de México, hlavního a také největšího města. Mezi další významná města patří Guadalajara, Monterrey, Puebla, Toluca, Tijuana, Ciudad Juárez a León.

Již víme, že pyramidy nejsou jen v Egyptě. Středoamerické pyramidy jsou rozesety v džunglích, pouštích a náhorních plošinách Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu.  Tehdejší vládcové si je nechali stavět, aby dali na odiv své bohatství, moc a aby vzbuzovali  strach nad svým lidem a mohli je tak snadno ovládat. Pyramidy byly barevnými stavbami.. Když pak přišli kolonialisté, spoustu pyramid zničili a z některých udělali své křesťanské svatostánky. Dnes je možné navštívit honosnou pyramidu na Yucatánu, Chitzen Itzá, opředenou legendami mayských bohů nebo zapadlé pyramidy v džungli v Guatemale. 

Víte že, Mexická kuchyně byla jako jediná světová kuchyně zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO pro svou rozmanitost a bohatou historii. Do Evropy se potraviny, jako fazole, rajčata či avokádo, dostaly až s dobou koloniální. Základ středoamerické kuchyně byla kukuřice. Další samozřejmostí této oblasti  koření, hlavně chilli.  Do Mexika se z Evropy dovezla pšenice , hovězí, rýže… Někdy v 16. století vzniká základ současné, světem milované, mexické kuchyně. Základ této kuchyně je zelenina, rýže, placky kukuřičné i pšeničné, sýr a maso. To vše se podává s více či méně pálivými omáčkami, salsou nebo quacamole. Snad nejznámějšími pokrmy mexické kuchyně jsou plněné placky tacos, na proužky nakrájené maso v placce fajitas nebo pasta z avokáda quacamole. 

Díky své rozloze a pohnuté historii Mexických států je země nesmírně rozmanitá. Stačí si shrnout vše výše zmíněné. Lidé zde jsou potomky lidí z mnoha říší, kteří se pak začali mísit s přicházejícími kolonialisty, kteří přiváželi africké otroky na práci. Dnešní Mexičané jsou výsledkem míšenci tří ras. A co náboženství? Podíváme-li se pod pokličku, stejně tak jako v celém latino světě, nejedná se vždy o čisté křesťanství. Někteří místní lidé si do své křesťanské víry jednoho Boha stále implementují náboženské zvyky svých dávných předků. 

Tak to bylo něco málo o Mexiku. Pokud jste v Mexiku byli, určitě se neváhejte podělit se zážitky tam.

(JT)

 

 

Kostarika – perla Střední Ameriky je místem tropických pralesů plných rostlin a zvířat, o kterých jste ani neslyšeli, činných sopek a v neposlední řadě i krásných pláží.

Kostarika pro nás Čechy není levná destinace. Vysoké ceny služeb v cestovním ruchu jsou dány zejména dvěma věcmi. První je ta, že Kostarika si velmi chrání své životní prostředí a proto zahrnuje do služeb pro turisty ekologické taxy. To se pak promítá např. do vstupů do národních parků, do benzínu nebo do cen za ubytování na úpatí národních parků.

Druhým důvodem je to, že Kostarika je velmi oblíbenou destinací amerických turistů, kteří víceméně ceny pro turisty určují. Co tedy dělat? Když jedete na Kostariku, doporučujeme se na to předem připravit s tím, že si dovolenou užijete a nebudete šetřit za každou cenu. Existují ale cenově výhodnější programy pro turisty, například program Ubytování a auto, což je program kdy máte v ceně pronájem automobilu a ubytování v režimu otevřených voucherů a rezervace si zařizujete sami v průběhu cesty.

Perla Střední Ameriky je místem tropických pralesů plných rostlin a zvířat, o kterých jste ani neslyšeli, činných sopek a v neposlední řadě i krásných pláží. Více než třetina země je stále pokryta lesy (roste zde na 1 500 druhů stromů včetně ebenových, mahagonových a cedrových) a dlouhé pobřeží nabízí vynikající podmínky pro windsurfing, nebo lenošení.

Pro turisty – milovníky přírody – je velkým lákadlem místní fauna. Na Kostarice žije na 850 druhů ptáků, od miniaturních kolibříků přes krásné a vzácné papoušky Ara až po komicky vyhlížející tukany.

Centrální pohoří probíhající jako páteř napříč Kostarikou ze severu na jih dosahuje výšky téměř 4000 metrů. Je tvořeno řadou sopek, které se tu tyčí jedna vedle druhé jako vojáci na stráži. Jejich vrcholky bývají často opředeny pavučinou mraků. Ikonický kužel aktivní sopky Arenal na vás mrká z obálek snad všech turistických průvodců. Při výletu kolem Rincón de la Vieja narazíte na bublající bahenní gejzírky a pekelný sírový odér. Některé sopky zatím podřimují, ačkoli ani tady si nemůžete být úplně jisti, kdy vás překvapí. Na vrcholek vulkánu Irazú s fotogenickým kráterovým jezírkem si můžete vyjet v rámci jednodenního výletu z hlavního města. Na túru na nejvyšší vrchol Cerro Chirripó (3820 m) se mohou vydat jen zkušení horalé a je potřeba si na ni vyhradit několik dní.

Exotická Kostarika se vám postará o nevšední zážitky. Stačí se naladit na místní pohodovou notu, projít se po pobřeží, v džungli i okolo sopek a jednoduše žít!

AH

Zdroj: Britannica

Hrad Karlštejn měl a má mimořádné postavení mezi našimi památkami. Panovnická rezidence v lesích u blízkého přemyslovského Tetína představovala nejen dobu Karla IV., ale i politickou, duchovní sílu a moc, kterou římský císař a český král v Evropě i českých zemích ztělesňoval.

HISTORIE HRADU

Hrad Karlštejn byl založen v roce 1348 a zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena kaple sv. Kříže ve Velké věži.

Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled.

Velmi působivé je zachované stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí předhradí, Studniční věže a purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nejvyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění.

ZAJÍMAVOSTI

Hrad Karlštejn byl předlohou divadelní hry Noc na Karlštejně (autor Jaroslav Vrchlický), na jejíž náměty byl pod taktovkou Zdeňka Podskalského st. v roce 1973 natočen stejnojmenný hudební film.

Turisté nejezdí na hrad Karlštejn pouze za architekturou a historií, ale také za replikou svatováclavské koruny. České korunovační klenoty byly na hrad převezeny z bezpečnostních důvodů v době husitských válek a byly tu uloženy s několika přestávkami téměř 200 let.

Za vaši pozornost stojí původní nástěnná výzdoba ze 14. století, soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže, hradní studna či největší portrétní galerie českých panovníků v České republice.

AH

Zdroj: hrad-karlstejn.cz