Lukáš Sommer: Koncertní kytarista a skladatel, který proměňuje hudbu v zážitek

Lukáš Sommer, koncertní kytarista a skladatelský virtuos, patří k předním osobnostem mladé skladatelské generace. Ve své tvorbě propojuje klasickou hudbu s prvky jazzu, filmové i scénické hudby a vytváří jedinečný hudební svět, který oslovuje publikum doma i v zahraničí a napříč generacemi.

Hudba Lukáše Sommera vychází z tradice evropské klasické hudby, ale zároveň ji přirozeně rozšiřuje o prvky jazzu. Výsledkem je osobitý hudební jazyk, který dokáže oslovit jak odborné publikum, tak posluchače, kteří hudbu vnímají především emocionálně.

Vedle vlastní tvorby stojí Lukáš Sommer také za jedinečnou kulturní platformou ART LISSA a festivalem LISSA CLASSICA. Tyto projekty přinášejí špičkové umění do regionů.

Je autorem desítek skladeb, včetně orchestrálních děl, komorní hudby i scénických projektů. Také je autorem  více než padesáti opusů  různého žánru.

Virtuos s citem pro detail

Jako koncertní kytarista je Sommer vnímán jako virtuóz, jehož technická brilance je vždy podřízena výrazu. Jeho interpretace nepůsobí pro efekt – naopak je přesná, citlivá a hluboce promyšlená.

Jeho autorské recitály mají charakter hudebního deníku. Každý koncert je originální, každé provedení nese stopu okamžiku. Publikum tak nesleduje pouze interpreta, ale vznik hudebního příběhu.

Opera jako přirozené vyústění

Významnou kapitolu jeho tvorby tvoří opera. Lukáš Sommer má na svém kontě již sedm oper a aktuálně připravuje osmou.

Jeho scénická tvorba se vyznačuje silnou atmosférou, smyslem pro detail i schopností vyprávět prostřednictvím hudby. Opera pro něj není historickým žánrem, ale živým médiem, které má i dnes co říct.

Vedle opery se věnuje také muzikálové tvorbě. Je autorem projektu Sindibád, který uvede v květnu na zámecké scéně v Poděbradech. Tento projekt potvrzuje jeho schopnost oslovit širší publikum, aniž by ztratil svůj autorský rukopis.

Hudba jako zážitek

Zcela specifickou polohu představuje jeho tvorba pro děti. Sommerova dětská opera byla uváděna i na posvátných a historicky významných místech, kde hudba získává nový rozměr.

V těchto prostorech se koncert mění v zážitek, který přesahuje běžné vnímání. Hudba zde působí téměř rituálně – jako sdílený okamžik mezi interpretem, prostorem a publikem.

Spolupráce jako dialog

Důležitou součástí jeho současné tvorby je spolupráce s Michalem Horáčkem. Na jeho novém hudebním projektu se Lukáš Sommer podílí nejen jako interpret, ale i jako skladatel – je autorem části skladeb, které vznikají pro připravované album i koncertní provedení.

Tato spolupráce je přirozeným setkáním dvou silných autorských osobností a ukazuje Sommerovu schopnost pohybovat se napříč různými hudebními světy.

Hudba bez hranic

Vedle klasické hudby je Lukáš Sommer vyhledávaným aranžérem populární a filmové hudby. Podílel se například na projektu City ER Michal Prokop a jako spoluaranžér spolupracoval na filmových projektech autorů, jakými jsou Ondřej Soukup či Michael Kocáb.

Tento přesah potvrzuje jeho mimořádnou flexibilitu i schopnost zachovat si vlastní rukopis.

Budoucnost, která rezonuje

Lukáš Sommer dnes představuje generaci, která se nebojí hledat nové cesty. Jeho hudba je otevřená, současná a zároveň pevně ukotvená v tradici.

Je koncertním kytaristou – virtuosem, skladatelem i tvůrcem hudebních světů. A zároveň jménem, které se stále výrazněji zapisuje do současné kulturní mapy.

A vše nasvědčuje tomu, že o něm budeme v následujících letech slýchat čím dál častěji.

Foto: Lukáš Sommer

Dokument Jiřina Bohdalová: „A jede se furt dál“ měl slavnostní premiéru

TV Nova natočila dokument o herečce Jiřině Bohdalové, který se bude vysílat 3. května, v den jejích 95, narozenin. V pátek 24. dubna proběhla exkluzivní předpremiéra za účasti herečky a VIP osobností.

Slavnostní předpremiéra proběhla v Karlíně a nechyběla na ní ani rodina herečky, především dcera Simona Stašová, která je průvodkyní celým dokumentem.

Nadšená Jiřina Bohdalová

„Kdo ji zná, tak ví, že kdyby se jí to nelíbilo, poslala by mě někam. Ale ona s tím byla spokojená,“ přiznal na premiéře tvůrce dokumentu Michal Čoudek. Dokument vznikal přes dva roky a herečka se v něm nečekaně otevřela. „Točili jsme s lidmi, kteří mají rádi, Jiřinu, na místech, které má ráda Jiřina.“ 

​Jiřina Bohdalová: A jede se furt dál

Diváci uvidí velmi osobní a emotivní dokument, který je poctou Jiřině Bohdalové. Vzpomínají zde na ni její nejbližší, například exprezident Miloš Zeman. V dokumentu je mnoho exkluzivního materiálu a dosud nezveřejněné staré záběry z hereččina soukromí.

Dokument Jiřina Bohdalová: A jede se furt dál sledujte v neděli 5. května v den hereččiných 95. narozenin na TV Nova.

Zdroj: TV NOVA

Exkluzivní odhalení z Ulice: Víme, kdo zdrogoval Žofku

Případ uzavřen. Seriál Ulice tento týden přinese dramatické rozuzlení jednoho z nejnapínavějších příběhů poslední doby. Neznámý pachatel na maturitním plese omámil Žofku drogou v nápoji. Následovalo nejen policejní vyšetřování, ale i neoficiální pátrání jejích přátel, které vyústilo v odhalení viníka.

Na maturitní ples Žofka (Kateřina Ujfaluši) jen tak nezapomene. Krátce před půlnocí jí někdo přidal drogu do pití, následně ji odvedl na dámské toalety a bez jejího vědomí ji fotografoval. Spolužáci ji později odnesli domů, ale už druhý den bylo jasné, že jde o závažný trestný čin. Žofka spolu s Anežkou (Karolína Lipowská) vše nahlásila policii, která okamžitě zahájila vyšetřování. Do pátrání se ale aktivně zapojila i parta jejich přátel v čele s Michalem (Karel Klement) a Šímou (Jakub Krause). 

Odhalení pachatele a rvačka před klubem 

Zlom přišel v Coolně. Podezřelý Leo (Laštovka Kristián) na sebe nechtěně upozornil ve chvíli, kdy z kapsy vytáhl nejen telefon, ale i Žofčin ztracený náramek. Michal s Romanem (Královič Adam) následně zosnovali plán, jak se dostat k Leově telefonu. V něm objevili kompromitující fotografie, a to nejen snímky Žofky z toalety, ale i nevhodné fotografie Romanovy sestry. Situace okamžitě eskalovala v potyčku, která pokračovala i před klubem. Konflikt ukončil až příjezd policie. Leo se následně ke všem činům přiznal. Jak se bude celá kauza dál vyvíjet? 

Herci o náročném tématu 

„S drink spikingem jsem se osobně nesetkal, ale samozřejmě vím, že se to děje. Konečně jsem měl možnost zahrát si zápornou roli, což jsem ocenil. Natáčení scén na toaletách pro mě ale nebylo příjemné,“ uvedl Kristián Laštovka, představitel Lea. Herečka Kateřina Ujfaluši dodává: „Od žen často slýchám, že se jim něco podobného stalo. Ta zkušenost musí být strašná. S vědomím, jaké téma otevíráme musím přiznat, že pro mě natáčení bylo velmi náročné a jsem moc ráda a vděčná, jak se k němu celý štáb postavil.”

Ulice reflektuje společenská témata 

„Ulice je neobyčejně citlivá na dění ve společnosti, snažíme se ho reflektovat. Jedno takové velké téma je i drink spiking. Chtěli jsme upozornit i na díry v legislativě a jak se správně v takové situaci konat.Ulice opět ukázala svou sílu a roli v české společnosti,“ uvedl kreativní producent Mario Kubaš.

Zdroj: TV NOVA

 

Vzácné zlaté mince lámaly rekordy. 10dukát Leopolda I. se v Praze vydražil za 600 000 eur (14,6 mil. Kč)

Extrémně vzácný pražský 10dukát Leopolda I. z roku 1661 se stal hlavním tahákem páteční pražské aukce a prodal se za 600 000 eur (14,6 mil. Kč). Vysokých cen dosáhly i další zlaté ražby, včetně 10dukátu z roku 1668 z Kremnice a dukátu Františka Josefa I. z roku 1880. V sálové části aukce bylo nabídnuto 353 položek, přičemž celkový objem prodeje zatím přesáhl 4,4 milionu eur (107 mil. Kč). Aukce bude pokračovat elektronickou částí, v níž bude draženo dalších téměř 1 500 mincí, medailí a bankovek.

Numismatická aukce v Praze, v pátek 24. dubna, potvrdila silnou poptávku po špičkových historických ražbách. Řada položek výrazně překonala své vyvolávací ceny. Aukci uspořádal aukční dům Macho & Chlapovič v hotelu Mandarin Oriental v Praze, kde bylo v sálové části nabídnuto 353 položek. „Přinesli jsme mimořádně kvalitní výběr mincí a medailí napříč historickými obdobími, přičemž některé exempláře se na trhu objevují jen zřídka nebo jde o unikátní kusy. Dominantou nabídky byl právě pražský 10dukát Leopolda I. z roku 1661, který patří mezi extrémně vzácné exempláře habsburského mincovnictví,“ uvedl Elizej Macho, spoluzakladatel aukčního domu Macho & Chlapovič.

Největší pozornost poutal 10dukát Leopolda I. z roku 1661 ražený v Praze, který vstupoval do dražby s vyvolávací cenou 300 000 eur. Tento mimořádně vzácný exemplář se nakonec vydražil za 600 000 eur včetně aukční přirážky (14,6 mil. Kč).

Výrazný zájem zaznamenal také 10dukát Leopolda I. z roku 1668 z Kremnice, který se z vyvolávací ceny 100 000 eur vyšplhal na 228 000 eur včetně aukční přirážky (5,5 mil. Kč). „Podle našich zjištění jde o nejkrásnější známý exemplář na trhu,“ uvedl Elizej Macho.

Mezi nejvýraznější výsledky patřil také unikátní kremnický dukát Františka Josefa I. z roku 1880, který byl vydražen za 408 000 eur včetně aukční přirážky (9,9 mil. Kč). Jeho vyvolávací cena činila 200 000 eur.

Silný zájem byl i o historické zlaté medaile z období vlády Františka Josefa I., ražené ve Vídni. Zlatá medaile z roku 1854 (35 dukátů), vydaná u příležitosti svatby Františka Josefa I. s Alžbětou Bavorskou (Sissi), dosáhla ceny 102 000 eur včetně aukční přirážky (2,5 mil. Kč). Medaile z roku 1855, připomínající narození arcivévodkyně Sofie Frederiky, se prodala za 40 800 eur včetně aukční přirážky (téměř 1 mil. Kč).

Aukce tak opět potvrdila, že kvalitní numismatika si udržuje silnou pozici nejen mezi sběrateli, ale i mezi investory. „Vidíme, že o špičkové a výjimečné mince je dlouhodobě vysoký zájem,“ doplnil Elizej Macho. Celkově se v aukci zatím prodaly mince a medaile v hodnotě více než 4,4 milionu eur, přičemž aukce pokračuje elektronickými částmi od 27. do 30. dubna. V nich bude nabídnuto dalších téměř 1 500 mincí, medailí a bankovek prostřednictvím online platformy AUEX.

Aukční dům Macho & Chlapovič, založený v roce 2010, je jediným v regionu, který splnil náročná kritéria pro přijetí do mezinárodního sdružení profesionálních numismatiků (IAPN), založeného v roce 1951 v Ženevě. Macho & Chlapovič využívá rodinné know-how a navazuje na bohatou numismatickou tradici obou rodin. V současnosti má dvě pobočky v Praze a Bratislavě a obchodně působí v regionech Česka, Slovenska, Rakouska a Maďarska.

Zdroj:  Aukční dům – Macho & Chlapovič, Petr Dvořák Produkce

Nečekaný návrat v Ulici: Helena překvapí Lukáše

I pro následující týden si tvůrci připravili smršť nečekaných dějových zvratů. Mário se rozhodne, že svou ženu nenechá v těhotenských úskalích samotnou a oblékne těhotenský simulátor. Petr řeší ve firmě s Filipem a Magdou jeden problém za druhým. A do toho se nečekaně vrací Helena z Polska a Lukášovi vyrazí dech.

To by nebyl Mário (Jiří Kniha), aby i v této chvíli nepřišel s nějakou kulišárnou. Áje (Barbora Mudrová) není v těhotenství příliš do zpěvu a jak jinak své ženě pomoct než trochou legrace? Mastný (Pavel Novotný) totiž přijde za Máriem s tím, že někteří muži pomáhají ženám v těhotenství tak, že nosí větší břicho a dávají tím najevo podporu. A tak se zrodí nápad na těhotenský simulátor. Nejprve začíná zlehka a kolem těla si obváže mouku. Jak ale bude svůj nápad dál zdokonalovat? 

Malér při převozu zakázky

Petr (Jan Dolanský) se vrací z Holandska s náloží mořských plodů a virózou. Na dálnici se mu však porouchá mrazicí zařízení. Magda (Veronika Macková) se to snaží řešit na dálku společně s Filipem (Lukáš Langmajer). Petr s nemocí nevypadá dobře, je ale rozhodnutý, že náklad i tak doveze domů. Magdě se to nelíbí a je z toho nervózní. Podaří se jim sehnat firmu na opravu chlazení? A zvládne Petr cestu domů?

Helena je zpět 

Lukáš (Jiří Maryško) je nešťastný, protože mu Helena (Alžběta Malá) nereaguje na zprávy. Rozhodne se proto koupit letenku do Gdaňska a zjistit, co se s ní děje. Osud ale zasáhne a Lukáš ráno svůj let zaspí. To ještě netuší, že všechno zlé je pro něco dobré. Když nešťastný přichází do práce, dorazí mu zpráva od Heleny s GPS souřadnicemi. Kdopak na něj venku čeká?

Zdroj: TV NOVA 

 

 

Dokument Leoš: Oslavte jeho padesátiny na Oneplay

Leoš Mareš, nejvýraznější česká celebrita a jeden z nejoblíbenějších moderátorů, brzy oslaví 50. narozeniny. K této významné události připravila TV Nova exkluzivní třídílný dokument Leoš, který bude k dispozici na Oneplay. Série nabídne jedinečný a intimní pohled na jeho život a kariéru a dá nahlédnout i do zákulisí českého showbyznysu.

Dokumentární série Leoš režiséra Braňa Holička kromě jiného odhaluje neznámé skutečnosti z cesty Leoše Mareše na vrchol českého showbyznysu. Sleduje jeho profesionální i osobní proměnu, včetně všech klopýtnutí, pádů a vzletů, o nichž neví ani Google.

Neznámé příběhy Leoše Mareše

Tento exkluzivní dokument se zaměřuje nejen na jeho práci moderátora, producenta a hudebníka, ale ukazuje také Leoše jako soukromou osobu s rodinou a vnitřními hodnotami.

Tři díly plné emocí

Ve třech dílech série se diváci seznámí jak se začátky Marešovy kariéry, tak s ním projdou i těžkými životními zkouškami, včetně všech výher, ztrát, osobních proměn a nastavení nových životních priorit. Díky rozhovorům a unikátním záběrům představuje dokument Leoše Mareše v novém světle a potvrzuje sílu jeho fenoménu v českém prostředí.

Premiéra na Oneplay

Nenechte si od 24. dubna ujít dokumentární sérii Leoš. Všichni vědí, kdo je Leoš Mareš, ale málokdo ho skutečně zná. Teď ho poznáte i vy.

Zdroj: TV NOVA

 

 

Zemřel divadelní a filmový herec Jan Potměšil. Byl milován všemi, co ho poznali, vzpomíná režisér Zdeněk Troška

Ve čtvrtek večer zemřel ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil. Bylo mu 60 let. ČTK to dnes sdělila jeho manželka Radka Potměšilová. V posledních třech letech měl Potměšil, který byl od svých 23 let po autonehodě upoután na invalidní vozík, vážné zdravotní problémy. Poslední rozloučení s uznávaným hercem a občanským aktivistou se uskuteční 28. dubna v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze. Jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění, vzpomínají na Potměšila kolegové. Umělci, které ČTK oslovila, ocenili také jeho společenskou angažovanost a vnímavost.

„Honza před jedenáctou (23:00) zemřel, byli jsme s kluky s ním. Odešel ve spánku, jeho srdce už nevydrželo. Moc děkujeme všem na ARO Motol, bojovali jako lvi,“ napsala ČTK Potměšilová, která má s Potměšilem dva syny.

Syn pedagoga Jaroslava Potměšila se věnoval hraní už od dětství. Před kamerou stál poprvé na základní škole, jako budoucí povolání si herectví vybral po televizní inscenaci Hrátky. Před absolvováním DAMU hostoval v Divadle Na Zábradlí a v Divadle Na Vinohradech. V 21 letech se stal velkou filmovou hvězdou díky hlavní roli naivního mladíka Martina, který naletí skupině veksláků, aby se následně stal jedním z nich, ve snímku Víta Olmera a Radka Johna Bony a klid.

Pravidelně se objevoval v dětských rolích v televizních inscenacích, seriálech i filmech. Byl také moderátorem adventních koncertů České televize. Angažoval se v otázkách lidských práv, byl tváří řady dobročinných iniciativ a akcí.

V roce 1989 se intenzivně účastnil společenského dění, chodil na demonstrace během Palachova týdne, rozšiřoval manifest Několik vět a v listopadových dnech se zapojil do herecké stávky. Účastnil se také výjezdů mimo hlavní město ve snaze šířit na venkov informace o událostech na Národní třídě. Jedna z těchto cest skončila dopravní nehodou. Potměšil se ale po dlouhém léčení a rehabilitaci vrátil ke své profesi herce.

V roce 2014 hrál v pokračování filmu Bony a klid 2, hrál i v několika televizních seriálech, třeba Kancelář Blaník a Život a doba soudce A. K.

Potměšil, který je autorem věty “Je lepší být na vozíku než s komunisty,” získal od Ústavu pro studium totalitních režimů v roce 2025 Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době komunistické totality a aktivní činnost při hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv, a za výrazný přínos k návratu svobody a demokracie.

Umělečtí kolegové na Potměšila vzpomínají jako na statečného člověka 

„Velmi mě to zasáhlo, Honza byl pro mne symbolem sametové revoluce v roce 1989. Skvělý herec, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění,“ řekl ČTK prezident Herecké asociace, herec a režisér Ondřej Kepka.

K divadlu se po autonehodě Potměšil vrátil hlavně díky kamarádovi a spolužákovi z DAMU, režisérovi Jakubovi Špalkovi, který za ním přišel s nabídkou role v Divadelním spolku Kašpar. „Vždycky budu rád, že jsem u něčeho takového mohl být. Celá ta kapitola toho návratu do života a na jeviště se dnes jeví jako taková neuvěřitelná věc. Budu na Honzu vzpomínat jako na statečného člověka,“ uvedl Špalek.

Režisér Karel Smyczek, který s Potměšilem natáčel seriál Třetí patro nebo dramatický snímek Proč?, Potměšila označil za nesmírně statečného, charakterního a podmanivého člověka i herce.

„To podmanivý je pro něho dost typické, protože byl nesmírně přitažlivý pro děvčata a přitom byl svým způsobem trochu plachý. Vždycky jsme si rozuměli a měli jsme se rádi. Vybavuji si seriál Třetí patro, kde má scénu, ve které mluví s malým chlapečkem. A to bylo tak vnímavé, jak si Honza s tím klukem povídá, že nám bylo líto říct kameře stop,“ vzpomínal Smyczek.

Podle režiséra Jana Hřebejka byl Potměšil jedním z nejtalentovanějších a nejlaskavějších lidí jeho generace, které kdy potkal. „Odešel, ale nezmizel. Tenhle spot s Honzou a Michalem Dočekalem je z konce listopadu 1989, možná jsem ho točil já. Je to pár dnů před autonehodou, po níž zůstal Honza na vozíku. I potom hrál, pomáhal ostatním, učil a měl syna Honzu a osvojil si syna Šimona. Nezmizel,“ uvedl na sociálních sítích Hřebejk.

Potměšil byl kromě své herecké kariéry spjatý s Českou televizí také díky Adventním koncertům České televize. „Byl to okouzlující muž, nesmírně laskavý a přející. Nikdy jsem ho neslyšela stěžovat si na svůj osud, nikdy nemluvil o nikom negativně. Měl v sobě hlubokou víru. Byl zkrátka po všech stránkách velmi inspirativní. K Adventním koncertům České televize neodmyslitelně patřil, k lidem z neziskových organizací přistupoval s velkým pochopením a empatií,“ sdělila moderátorka Ester Janečková.

„Vím, že poslední tři roky pro něj byly hodně těžké, trápily ho zdravotní potíže, spoustu času strávil v nemocnici. Moderovat mohl spíš výjimečně a bylo to pro něho hodně vyčerpávající. Byli jsme ale vždycky moc šťastní, když na natáčení dorazil a vím, že i pro něj to bylo důležité,“ dodala.

Režisér Vít Olmer, který stojí za oběma díly filmu Bony a klid, označil Potměšila za jednoho z nejtalentovanějších herců své generace. „Byl nejen skvělý a přitom skromný, kultivovaný herec, pracoval s obrovským nasazením, a to i při natáčení filmu Bony a klid 2, kdy už byl upoután na invalidním vozíku. Ani v té době neztratil svůj neuvěřitelně pozitivní přístup k životu. Chtěl jsem o něm ještě natočit 13. komnatu, ale bohužel už to nevyšlo,“ podotkl Olmer.

Režisér Zdeněk Troška, který s Potměšilem natočil pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci, označil představitele hlavní role za vzor všech ctností. „Honzík byl milován všemi, co ho poznali. Úžasný člověk, úžasný herec, nemůžu se z jeho odchodu vzpamatovat,“ napsal ČTK Troška.

Zdroj: ČTK

 
 

Den otevřených dveří na Pražském hradě přilákal rekordních 11.200 návštěvníků

Reprezentační prostory Pražského hradu si dnes přišlo prohlédnout rekordních 11.218 lidí.  Sdělila to Natálie Máchová ze Správy Pražského hradu. Při loňských dnech otevřených dveří na jaře a na podzim se počet blížil k deseti tisícům. Lidé přijížděli na prohlídku sálů, ve kterých se konají významné státní, protokolární a společenské události, od brzkého rána. Do místností mohli zavítat od 9:00 do 18:00. Zdarma byly přístupné také další hradní památky, expozice a zahrady.

Návštěvnost, která se odvíjí také od rychlosti, jakou se lidem podaří reprezentačními sály projít, tak předčila očekávání. Zájemce o prohlídku Pražského hradu neodradila ani výluka tramvajové linky 22. V krásném jarním počasí se lidé mohli projít pěšky například Nerudovou ulicí nebo přijít z Pohořelce.

Fronta se vytvořila hned zrána tradičně před Matyášovou bránou, kde začíná okruh reprezentačními sály. Ještě před otevřením místností se táhla téměř přes celé Hradčanské náměstí. Lidé čekali také před katedrálou sv. Víta, do které se běžně platí vstupné. Hned po 09:00 se návštěvníci výjimečně dostali i do Královské zahrady, která normálně otevírá o hodinu později. Prohlédnout si v ní mohli i mimořádně otevřený Letohrádek královny Anny.

„Je to nádherná renesanční stavba, která v květnu tohoto roku půjde do rekonstrukce a po mnoho měsíců bude zavřená. Takže návštěvníky určitě srdečně zvu, aby se na ní přišli podívat,“ řekla v sobotu ráno kulturní a programová ředitelka Pražského hradu Veronika Wolf. Belveder bývá podle ní pro veřejnost otevřený jen v obdobích, kdy se v něm koná nějaká výstava, většinou v letní sezoně. „Aby tam člověk mohl vstoupit bez toho, aby se tam něco konalo, to znamená obdivovat tu architekturu samu o sobě, tak to je dnes unikátní možnost,“ uvedla Wolf.

Okruh reprezentačními sály vede přes Plečnikovu sloupovou síň, Rothmayerův či Španělský sál a Rudolfovu galerii. Součástí prohlídky je také Trůnní sál, Habsburský salon a Zrcadlový salon. Lidé mohli zdarma navštívit rovněž stálé expozice, katedrálu sv. Víta, Zlatou uličku, Starý královský palác, baziliku sv. Jiří a všechny zahrady.

Dny otevřených dveří pořádá Pražský hrad pravidelně na jaře a poté v zimě při začátku adventu. Výjimkou byly roky 2020 a 2021, kdy se kvůli epidemii covidu-19 nekonaly.

Zdroj: ČTK

Knihou roku 2025 v soutěži Magnesia Litera je Mariborská hypnóza

Kniha Dory Kaprálové Mariborská hypnóza dnes získala ocenění Kniha roku 2025, hlavní cenu soutěže Magnesia Litera. Autorka usazená v Berlíně zvítězila také v kategorii Próza. Cenu za debut roku porota udělila Marii Škrdlíkové za povídkovou knihu Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje. Vyhlášení literárních cen se dnes večer uskutečnilo v pražském Stavovském divadle. Během přímého televizního přenosu zazněla od některých zúčastněných kritika současné grantové politiky ministerstva kultury a slova na podporu veřejnoprávních médií a Palestiny.

„Hlavní cenu Kniha roku letos získala próza, něco mezi románem, novelou a bedekrem Mariborská hypnóza od Dory Kaprálové. Doufáme, že se díky tomu jako v minulých ročnících znásobí prodej této knihy. Nevím, jestli se z toho stane takový bestseller, jakým byl loni román Letnice od Miroslava Hlauča, kterého se prodalo 30.000 výtisků. Doufáme, že se knize Mariborská hypnóza bude dařit mezi čtenáři doma i v zahraničí, protože autorka bude hostem na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem,“ řekl ČTK předseda výboru cen Magnesia Litera Pavel Madys.

Kaprálová v knize Mariborská hypnóza neobvyklou optikou, v níž využila i pohled mouchy, zachytila svůj tvůrčí pobyt ve slovinském městě, spojeném se spisovatelem a entomologem Drago Jančarem.

Cenu za debut roku získala Marie Škrdlíková za publikaci Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje. Její povídky jsou podle poroty plné dětí překvapených nepochopitelným životem a nestandardních dívek a žen, které jdou nezvyklou životní cestou.

Literu za poezii dnes obdržel Radovan Jursa za Koncept transparence. Profesí kardiochirurg podle poroty předkládá vyzrálé texty, jež fungují spolu tak provázaně jako levá komora srdce – zde ve formě veršů – s pravou komorou, téměř prozaickou variací.

V žánru humoristická literatura uspěla Zuzana Bergrová za knihu Podezřelý ticho, ve které autorka s notnou dávkou sebeironie a humoru popisuje zkušenost dobrovolného single rodičovství. Cenu za detektivku má Jiří Klečka za thriller Černý kos, cenu za fantastiku román slovenské autorky Jely Abasové Tři čtvrtě na šílenství.

Za přínos knižní kultuře získaly Literu Jaroslava Haladová a stanice ČRo Vltava za službu, kterou tato stanice poskytuje české literatuře a kultuře. Kosmas Cenu čtenářů má Cyril Matějka píšící pod pseudonymem Děckař za knihu Děcké lékařství s podtitulem 100+ triků, jak neskončit v nemocnici.

Titul Kláry Kubíčkové a Jany Srncové s názvem Roztěkané porota ocenila Literou za publicistiku. Autorky v knize popisují vlastní zkušenosti s diagnózou ADHD.

Kniha Petra Pokorného a Petra Šídy „Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin“, která se zabývá vzájemným vztahem přírody a civilizace, má Literu za naučnou literaturu. Literu za nakladatelský čin obdržel autorský tým vedený teoretičkou umění Pavlou Pečinkovou a nakladatelství 8smička za publikaci Josef Čapek – Pracoval jsem mnoho, která mapuje výtvarné dílo Josefa Čapka.

Literu za překlad dostala Anna Štádlerová. Do češtiny z angličtiny přeložila pod názvem Slavné časy román zimbabwské spisovatelky NoViolet Bulawayo. Literu za knihu pro děti a mládež si odnesla Kateřina Illnerová za autorský komiks o silném mezigeneračním poutu S láskou V.

Úkolem výročních knižních cen je podle pořádajícího spolku Litera propagovat kvalitní literaturu a dobré knihy. Chtějí tak činit bez omezení a bez ohledu na žánry. Stejnou pozornost si podle nich zaslouží spisovatelé, básníci, překladatelé, nakladatelé i vědci a teoretici. Literární ocenění Magnesia Litera se každoročně uděluje od roku 2002. Celkem letos pořadatelé cen Magnesia Litera rozdělili částku 550.000 Kč, dosud nejvíce to bylo 400.000 Kč.

V ČR se uděluje mimo jiné i Cena literární kritiky. Za rok 2025 ji v březnu získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala 20členná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ceny literární kritiky uděluje stejnojmenný spolek sdružující literární časopisy A2, Host, Souvislosti, Prostor a Tvar.

Držitelé cen Magnesia Litera 2026:

Kniha roku

Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza (Větrné mlýny)

Litera za prózu

Dora Kaprálová: Mariborská hypnóza (Větrné mlýny)

Litera za poezii

Radovan Jursa: Koncept transparence (Galerie Věž)

Litera za knihu pro děti a mládež

Kateřina Illnerová: S láskou V. (Host)

Litera za naučnou literaturu

Petr Pokorný, Petr Šída: Hinterland. Archeologie severočeských pískovcových krajin (Kodudek)

Litera za publicistiku

Klára Kubíčková, Jana Srncová: Roztěkané (Host)

Litera za nakladatelský čin

Pavla Pečinková (ed.): Josef Čapek – Pracoval jsem mnoho (8mička)

Litera za překladovou knihu

NoViolet Bulawayo: Slavné časy (přeložila Anna Štádlerová, EMG/Odeon)

Litera za debut roku

Marie Škrdlíková: Jak dlouho se spí, když kvetou orchideje (NLN)

Litera za detektivku

Jiří Klečka: Černý kos (Host)

Litera za fantastiku

Jela Abasová: Tři čtvrtě na šílenství (Host)

Litera za humoristickou knihu

Zuzana Bergrová: Podezřelý ticho (Albatros Media/Motto)

Cena Magnesia za přínos knižní kultuře

Jaroslava Haladová a stanice ČRo Vltava za nenahraditelnou službu, kterou tato stanice poskytuje české literatuře a kultuře

Kosmas Cena čtenářů

Cyril Děckař: Děcké lékařství (103 media)

Zdroj: ČTK

Za účasti osobností české kulturní scény byla pokřtěna nová a unikátní kniha spisovatele a textaře Jana Krůty

Výjimečný večer spojil literaturu, hudbu i setkání výrazných osobností české kulturní scény v Radiocafé, kde se uskutečnil slavnostní křest nové knihy spisovatele a textaře Jana Krůty “O člověku, který se nebál bát”.

Slavnostní uvedení nové knihy Jana Krůty se uskutečnilo v prostorách Českého rozhlasu – Radiocafé. Večer, jenž se nesl pod taktovkou hudebního producenta Petra Dvořáka, a kterým provázel zkušený moderátor Miloš Skalka, přirozeně propojil literární svět s hudebním prostředím, v němž se autor dlouhodobě pohybuje.

Stěžejním okamžikem večera byl samotný křest knihy “O člověku, který se nebál bát”, jehož se ujaly osobnosti české hudební scény – Heidi Janků a Dalibor Janda. Svou účastí a symbolickým uvedením knihy do života podtrhli význam celé události i respekt k autorově tvorbě.

Součástí večera byla rovněž hudební vystoupení. Během večera zazpívali oba kmotři, zazněly písně s texty samotného autora Jana Krůty. Tím se přirozeně propojila literární a hudební rovina projektu, jež je pro jeho tvorbu příznačná.

Výrazným momentem bylo také vystoupení Jiřiny Jandové, která zazpívala duet se svým otcem Daliborem Jandou.

Atmosféru večera dotvářela přítomnost přátel, kolegů i osobností kulturního života. Mezi hosty nechyběla zpěvačka Jana Chládková či moderátorka Českého rozhlasu Alexandra Mynářová, stejně jako další hosté.

Nová kniha Jana Krůty “O člověku, který se nebál bát” je příběh, který zavádí čtenáře do prostředí showbyznysu, kde nic není zadarmo. Skupina umělců, které režisér s nadsázkou označuje jako „Second Hand Company“, dostává poslední šanci vrátit se zpět na výsluní.

Herci, zpěváci i ti, kteří dosud stáli spíše v pozadí, se pouštějí do náročné přípravy velké hudební show. Tvrdý dril, nekompromisní pravidla i neustálý tlak vytvářejí prostředí, kde obstojí jen ti nejvytrvalejší – a zároveň zde vznikají silné, lidské i překvapivě humorné momenty ze zákulisí velkých scén.

Druhá rovina příběhu přináší jemnější, o to silnější emocionální linku. Sleduje výraznou osobnost českého šansonu, která stojí před zásadním rozhodnutím – zda důstojně uzavřít svou kariéru, nebo ještě jednou vstoupit na pódium.

Právě kontrast mezi rodící se hvězdou a umělkyní, která se loučí se světly ramp, dodává románu hloubku i lidskost.

Autor, jenž má na kontě desítky knih a nespočet písňových textů, přichází s konceptem „zpívajícího románu“ – unikátního propojení literatury a hudby, kde se příběh nejen čte, ale i poslouchá. Díky QR kódům se čtenář dostává přímo do hudebního děje a stává se součástí atmosféry jednotlivých scén.

Foto: Petr Dvořák