Věra Nováková, jedna z nejdůležitějších českých malířek 20. století

Ve věku 96 let v sobotu 30. března 2024 zemřela malířka Věra Nováková. Informovala o tom její vnučka Justina Kletečková. Nováková patří k nejoriginálnějším českým malířkám 20. století. Vedle klasické malby se věnovala také sochařství a knižním ilustracím. Jejím manželem byl výtvarník Pavel Brázda.

Díla Věry Novákové jsou plná dynamiky, barev a světla. Tvorba je prostoupena tématy narození, života a smrti. Svět kolem sebe vnímala i díky své křesťanské víře. Hlavními tématy její tvorby jsou člověk, jeho utrpení, biblické motivy či archetypální zobrazení muže a ženy.

Obraz Věry Novákové Po konci (1952)

Věra Nováková se narodila 17. ledna 1928. Po druhé světové válce byla přijata na Akademii výtvarných umění, po dvou letech ale byla při politických prověrkách ze studia vyloučena. V roce 1950 se provdala za svého bývalého spolužáka, malíře Pavla Brázdu. Zhruba čtyři dekády spolu tvořili mimo oficiální výtvarnou scénu. Brázda zemřel v prosinci 2017.

Od konce padesátých let se mohla Nováková věnovat výtvarné činnosti, vystavovat ale nesměla ani ona, ani její manžel. Živila se většinou ilustrováním odborné, později dětské literatury, chvíli také jako kreslířka střepů v Archeologickém ústavu. Zároveň se po celý život věnovala volné tvorbě.

Poslední dosavadní samostatná výstava jejích děl se uskutečnila loni v pražské galerii současného umění DOX. Letos v lednu představila svoji knihu Každý krok je volba.

První velkou výstavu obrazů měla Věra Nováková až po své šedesátce. Malovala přitom od dětství a od konce čtyřicátých let, po vyhození z Akademie výtvarných umění, prakticky stále. Na léta, kdy stejně jako její muž malovala do šuplíku bez naděje na odezvu a zpětnou vazbu, si ale nenaříká. Vyzdvihuje naopak absolutní svobodu umělce, kterou díky neoficiální tvorbě bez možnosti vystavování získala.

AH

Zdroj: Wikimedia, ČTK, ČT24

 

 

Francouzská herecká legenda Jean-Paul Belmondo

Usměvavý, odvážný, okouzlující, přesně tak dnes Francouzi vzpomínají na herce Jeana-Paula Belmonda, který zemřel před více jak dvěma lety, 6. září 2021.

Jean-Paul Belmondo, se narodil 9. dubna 1933 kousek od Paříže, ve městě Neuilly-sur-Seine do umělecké rodiny s italskými kořeny. Matka byla malířkou, otec sochařem. Mladý Belmondo však navzdory tradici zprvu projevoval zájem především o sport. Věnoval se fotbalu i boxu. Onemocnění tuberkulózou jej však nakonec dovedlo zpět k umění a v roce 1952 nastoupil na konzervatoř.

Do paměti diváků se Belmondo, ve Francii přezdívaný Bébel, poprvé výrazně zapsal v roce 1960 filmem U konce s dechem Jean-Luca Godarda, čímž se zároveň stal výraznou hereckou osobností francouzské nové vlny. Nešlo však o jeho první film, ten natočil už o tři roky dříve.

Riskantní honičky, auta rozpůlená i nezapomenutelný příjezd autem rovnou do obýváku. Jean-Paul Belmondo seděl za volantem rád a uměl si to užít. Odvážné scény točil sám nebo je pomáhal vymýšlet. Během natáčení Muže z Ria se Jean-Paul vydá po parapetu ve čtyřicátém patře na obhlídku. Na ředitele hotelu jdou mdloby, přítomný kaskadér Gil Delamare ho vybídne, aby svou obratnost využil i ve filmu. Málem je to naposledy – lano s vozíkem se utrhne a Jean-Paul zůstane zavěšený desítky metrů nad zemí. Jean-Paul čekat na záchranu nemůže, dřevění mu ruka, doručkuje po lanu na okraj. Od dalších kaskadérských kousků ho blízkost smrti neodradí, právě naopak. „Nechci se předvádět, ale když jdou lidi do kina na Belmonda, tak mají vidět Belmonda,“ vysvětloval obvykle a zpravidla dodal: „Baví mě dělat blbosti.“ Má vždy jenom jedinou starost, aby se kvůli jeho případnému úrazu nemuselo přerušit natáčení. Přední zuby si vyrazí, když svým dětem předvádí Tarzana. Po dopadu se směje, aby je nevylekalo, že se pod ním tyč ulomila. Pro náhradní chrup zamíří do Spojených států, během letu žmoulá v ústech doutník, aby si nikdo ničeho nevšiml.

Jean-Paul Belmondo se stává tváří nové vlny. Dalších několik let točí pět filmů ročně. Pracuje s nejvýznamnějšími tvůrci, s nejkrásnějšími herečkami. Už neposlouchá, že má „hroznej ksicht“, dozvídá se, že je obdařen „netypickým druhem krásy“ a šarmem. Jean-Paul Belmondo natočil během své kariéry přes osmdesát filmů, několik jich sám produkoval. Většina měla divácký úspěch, některé přijaté nebyly.

AH

Zdroj: La Depeche, RTL

Sir Elton John: Britský popový král

Sir Elton John je anglický zpěvák, hudební skladatel a klavírista, který svými baladami doslova dobyl celý svět. Extravagantní oblečení, výrazné brýle a příležitostné paruky při zpěvu či u piana. Hudbou si začal vydělávat již ve svých šestnácti letech, kdy hrál na piáno v hospodách.

Sir Elton Hercules John se narodil 25. března 1947 v Londýně jako Reginald Kenneth Dwight. Oba jeho rodiče byli muzikálně nadaní a on sám začal již ve třech letech hrát na piano. V jedenácti letech získal stipendium na Royal Academy of Music. Když mu bylo 15 a jeho rodiče se rozvedli, začínal Elton John hrát v hospodách a hotelech v okolí.

Od té doby však Elton John ušel pořádný kus cesty, při kterém se pro něj otočil svět vzhůru nohama kvůli jeho muzikantským dovednostem. K jeho nejznámějším hitům patří písničky Daniel, Candle In Wind, I’m Still Standing nebo Can You Feel The Love Tonight, která byla oceněna Oscarem a zazněla v nejúspěšnějším animovaném filmu všech dob.

Osobní život

Ze svatby s vlastní sekretářkou ustoupil dva týdny před chystanou oslavou. V 80. letech byl čtyři roky ženatý se zvukařkou Renate Blauelovou. V té době se potýkal se závislostí na alkoholu a drogách. Již během své prvotní světové slávy John hovořil o své bisexualitě a později o homosexuální orientaci.

V roce 1993 navázal vztah s filmařem Davidem Furnishem. V roce 2005 uzavřeli registrované partnerství, když je Spojené království začalo uznávat. Na jeho deváté výročí se vzali, tehdy již stejnopohlavní páry směly mít svatby. Spolu vychovávají dva syny, které jim porodila náhradní matka.

John se dlouhodobě věnuje charitě zaměřené na léčbu HIV. Založil ji v roce 1992, když dva jeho blízcí zemřeli na AIDS.

V roce 1996 byl vyznamenán Řádem britského impéria.

Zdroj: People

Sarah Jessica Parker se nebojí vrásek!

Hvězda seriálu Sex ve městě, Sarah Jessica Parker, se nebojí stárnutí – vrásek ani šedin, umí stárnout s grácií. Přestože dnes slaví, 25. března, 59. narozeniny, i bez plastik a botoxu vypadá úchvatně.

V 90. letech se začala prosazovat ve filmu. Byla protagonistkou blonďatých dívek, kterým vždy vztah narušily neočekávané události jako například ve filmech Příběh z L.A., Líbánky v Las Vegas, Ed Wood nebo Rhapsodie v Miami. Velmi úspěšnou roli Callie Cain v televizním dramatu podle skutečné události V zájmu dítěte.

Její zatím asi nejznámější role, a  fenomenální úspěch, přišla v kultovním seriálu Sex ve městě, ve kterém ztvárnila spisovatelku žijící na Manhattanu Carrie, která řeší se svými kamarádkami problémy nezadaných třicátnic. Touto rolí se zapsala do paměti žen  také jako módní ikona.

Pokračování seriálu Sex ve městě – And just like that přichází po dvaceti letech s hrdinkami, s kterými jsme se rozloučili těsně před čtyřicítkou. Nová série se k přítelkyním z New Yorku vrací, když je jim přes padesáti let. Podle reakcí na internetu to vypadalo, že na vrásky a šediny někteří fanoušci nebyli připraveni. Komentáře na vzhled hereček byly na sociálních sítích zprvu velice negativní. Fanouškům vadil unavený vzhled hrdinek a známky stárnutí. Hlavní producentka a představitelka slavné Carrie Bradshaw, se ale omlouvat nebute.

Plastického chirurga, podle svých slov, dosud nenavštívila a žádnou operaci nemá v plánu ani v budoucnu. Pravidelně navštěvuje dermatologa a pečuje o sebe. Sarah se nebojí ukázat ani reality bez jakýchkoli příkras. Na neupravených snímcích odhaluje, že i Carrie Bradshaw stárne a k stárnutí zkrátka vrásky, šediny a povadlá pleť patří. Na sociálních sítích sklízí obdiv od žen po padesátce.

Manželé – Matthew Broderick a Sarah Jessica Parker

Zdroj: alamy.com

 

 

Připomínáme si 200 let od narození Bedřicha Smetany

2. března tomu bylo přesně 200 let od narození Bedřicha Smetany, jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů. Jeho hudba proslavila národ a taky Litomyšl. 

Smetanův výklad symfonické básně Hakon Jarl v dopise Adolfu Čechovi ze 7. května 1883

Bedřich Smetana se narodil v Litomyšli, v tamním zámeckém pivovaru 2. března 1824. Česká republika a s ní i hudební svět letos žijí Rokem české hudby a projektem Smetana200, připomínajícím 200. výročí Bedřicha Smetany. Velikána, kterého by patrně většina z nás jmenovala jako prvního českého hudebního skladatele.  

Smetana pocházel z poměrně zámožné sládkovské rodiny. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici. Po studiu u Josefa Proksche působil od roku 1847 v Praze jako koncertní klavírista a hudební pedagog. V letech 1856–1861 pobýval jako dirigent a učitel hudby ve švédském Göteborgu.

Po návratu do Prahy se Smetana aktivně zapojil do českého společenského a kulturního života. Byl hudebním kritikem, prvním kapelníkem Prozatímního divadla a zejména operním skladatelem. Jeho osmi dokončených oper položilo základ českého repertoáru. Největší popularitu dosáhla komická opera Prodaná nevěsta, která je považována za prototyp české národní opery.

Rodná světnička Bedřicha Smetany v Litomyšli, fotografie z roku 2011

I přes bouřlivé polemiky se Smetana stal předním reprezentantem české hudby a národní kultury. Jeho dílo a osobnost jsou stále předmětem pozornosti odborníků i posluchačů. Bedřich Smetana je zakladatelem moderní české národní hudby a jeho vliv na následující generace českých skladatelů je nepopiratelný.

Zemřel 12. května 1884, jeho pohřeb se proměnil v celonárodní smutek. Byl vypraven z Týnského chrámu, průvod vedl k Národnímu divadlu a pak na Vyšehradský hřbitov; při večerním představení Prodané nevěsty bylo jeviště potaženo černým suknem.

Foto: Wikipedie

Zpěvák, skladatel a trojnásobný Zlatý slavík Dalibor Janda

Nestárnoucí Dalibor Janda stále patří mezi nejposlouchanější tuzemské interprety, Zlatým slavíkem se stal v 80. letech třikrát v řadě. Nazpíval více než sto padesát písní, přičemž jde až na pár výjimek výhradně o autorské nahrávky. Zatím vydal třiadvacet alb (včetně kompilací), získal devět Zlatých a dvě Platinové desky. Z historického pohledu patří Dalibor Janda k našim komerčně vůbec nejúspěšnějším interpretům pop music, když si jeho alba opatřilo více než dva miliony diskofilů.

Dalibor Janda se narodil 21. března 1953, v obci Drahotuše u Hranic na Moravě, je vyučený zámečník, ale v letech 1966 až 1969 absolvoval hudební kurzy zpěvu a hry na kytaru v Hranicích, kde také začínal svou hudební dráhu s amatérskou skupinou Pacifik Souls. 

V roce 1977 přesídlil Dalibor Janda do Prahy, kde o rok později založil amatérskou skupinu Prototyp, jejímž kapelníkem byl basový kytarista Pavel Petráš, svého času člen skupiny Olympic. S Prototypem první generace Dalibor Janda vystupoval převážně na tanečních zábavách. V roce 1981 pak Dalibor Janda zpíval v barech a nočních podnicích ve Spolkové republice Německo a ve Švýcarsku.

Na scéně působí již přes úctyhodných  40 let.  Účinkoval mimo jiné v projektu Leoše Mareše Staré pecky. Neustále koncertuje a má nabité sportovní haly jak u nás, tak i na Slovensku. 

Mezi jeho nejznámější hity patří písně Hurikán, Hráli jsme kličkovanou, Kde jsi, Jen ty samotná, Oheň, voda, vítr, Všechno na Mars, Padá hvězda, Žít jako kaskadér, Tisíckrát krásnější, Vchází bez vyznání, Snad jsem si jí měl všímat víc a mnoho dalších nezapomenutelných hitů. Dalibor Janda je dodnes nedílnou součástí české hudební scény a jeho publikum mu zůstává věrné.

Zdroj: daliborjanda.cz 

https://daliborjanda.cz/

Foto: FB Dalibor Janda 

Alan Alda: Legendární Hawkeye Pierce ze seiálu M*A*S*H

Pro většinu diváků zůstane americký herec Alan Alda navždy doktorem „Hawkeyem“ Piercem z populárního seriálu M*A*S*H. Životní role mu vynesla šest Zlatých glóbů a několik televizních cen Emmy. Herec, který 28. ledna oslavil 88. narozeniny, toho má na svém kontě, ale mnohem víc. Kromě úspěšné divadelní dráhy i spolupráci s režiséry jako Woody Allen či Martin Scorsese nebo knihy vzpomínek, které se staly bestsellery.

Mimochodem, skutečné jméno Alana Aldy je Alphonso D’Abruzzo a role Hawkeyeho Pierce v seriálu M.A.S.H. mu nakonec vynesla mnoho ocenění, jak jsme se již zmínili. Alan Alda se poprvé jako herec ukázal v roce 1961, kdy na Broadwayi zazářil ve hře To všechno odnese čas. Ta byla vlastně pomyslnou vstupenkou do filmového světa a televizních pořadů. V roce 1968 zaujal svým hereckým výkonem ve filmu Papírový lev a už o čtyři roky později se k němu dostala role, která mu změnila celý život. Alana Aldu tehdy oslovili tvůrci seriálu M*A*S*H a nabídli mu roli chirurga Benjamina Franklina Pierce přezdívaného Hawkeye. Alda si vzal tehdy hodně času na rozmyšlenou a tvůrci už se pomalu smiřovali s tím, že budou muset do role obsadit někoho jiného. Na poslední chvíli, ale Alda kývl a tvůrcům spadl kámen ze srdce. Po skončení seriálu se dál plně věnoval filmům, známé jsou například snímky Čtyři roční období nebo Betsyina svatba. Objevoval se také ve filmech Woodyho Allena, například ve snímku Zločiny a poklesky. A přestože hrál v seriálu chronického sukničkáře, je ve skutečnosti od roku 1957 s jednou ženou, klarinetistkou Arlene Weiss.

Momentálně Alan Alda prožívá složité okamžiky, jelikož svádí už více než 9 let nerovný souboj s Parkinsonovou nemocí. I tak se ale snaží žít naplno! Dodnes s nemocí statečně bojuje, nijak se neomezuje, dokonce stále hraje tenis, plave a boxuje.

Zdroj: People

 

Nestárnoucí Martin Dejdar slaví narozeniny!

Martin Dejdar právě dnes slaví narozeniny! Zkuste si tipnout kolikáté, ale předem vás upozorňujeme, že na svůj věk rozhodně nevypadá!

Nestárnoucí herec, dabér, populární komik, ale i zpěvák  dnes oslaví 59. narozeniny. Martin Dejdar se narodil 11. března 1965 ve Vysokém Mýtě, své dětství prožil v nedaleké Chrasti u Chrudimi. Vystudoval Gymnázium Josefa Ressela v Chrudimi a po absolvování pražské DAMU v roce 1987 nastoupil do studia Ypsilon. Hostoval i v jiných divadlech, například v Realistickém divadle, kde se představil mimo jiné ve hrách Sluha dvou pánů, Othello nebo Anna Karenina.  

Jeho filmografie čítá mnoho desítek komických i vážných rolí v řadě oblíbených filmů a seriálů. Za hlavní roli ve snímku Učitel tance získal Českého lva. Jeho hlas, který propůjčil kreslené postavičce Barta Simpsona v kultovním seriálu Simpsonovi, dnes znají i děti školou povinné, stejně jako roli Ozzáka v sitcomu Comeback. Moderoval řadu pořadů a zúčastnil se i pěvecké soutěže Tvoje tvář má známý hlas. Zkrátka herec a bavič Martin Dejdar patří mezi tuzemské výrazné a známé tváře televizní zábavy. 

Foto: .ceskyrozhlas, idnes

 

Agent Jejího Veličenstva Daniel Craig

Anglický herec Daniel Craig, který 2. března oslavil své 56. narozeniny, je známý širší veřejnosti především jako šestý představitel neohroženého agenta Jamese Bonda. Bondovskou štafetu převzal v roce 2005 od Ira Pierce Brosnana. Postava agenta 007 se postarala o to, že se stal světovým sexsymbolem.

Než se Daniel Craig dostal mezi největší herecké hvězdy, absolvoval prestižní Guidhall school music and drama. Po celou dobu ho provázelo divadlo a byl dokonce i nominován na cenu pro nejlepšího herce Evening Standard Theatre Awards. Postupně se prosazoval i před kamerou a stal se respektovanou osobností britského nezávislého filmu.

Daniel Wroughton Craig se narodil v Chesteru ve Velké Británii do rodiny učitelky umění a námořníka v roce 1968. Má starší sestru Leu. Jeho rodiče se rozvedli v době, kdy mu byly čtyři roky. Své prostřední jméno dostal po své praprababičce. 

V letech 1992–1994 byl ženatý s britskou herečkou Fionou Loudonovou. Mají spolu dceru Ellu, která se narodila v roce 1992. V roce 2011 se podruhé oženil s herečkou Rachel Weiszovou. V roce 2018 se jim narodila dcera Grace.

Zdroj:  britannica.com

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Johnny Cash: muž v černém

Johnny Cash, The Man in Black, byl zpěvák, kytarista a skladatel, jehož hudba inovativně mísila country, rock, blues a gospelové vlivy.

Johnny Cash v jedné ze svých písní zpíval, že do černé se obléká kvůli nepochopeným lidem, chudým, vězňům i těm, kdo slouží své vlasti. Chtěl tak odnášet část temnoty z jejich životů, dokud se nad obzorem nevyjasní. On sám, ale temnou duši neměl. Byl to veselý člověk, který rád bavil lidi. I když to na světě neměl lehké, a to už od narození. Narodil se 26. 2. 1932 jako J. R. Cash do chudé rodiny, která žila na státní půdě v Arkansasu a živila se sběrem bavlny.

Cash poprvé veřejně vystoupil v show Elvise Presleyho a publikum bylo okamžitě jeho. muž s hlubokým hlasem měl v sobě kromě talentu i nevyslovitelné kouzlo.

Postupem času se z něj stal nejžádanější americký umělec. Koncertoval, nahrával desky účinkoval i v hollywoodských filmech. A měl dokonce vlastní show v televizi.

Johnny Cash byl na vrcholu v 60. letech. Aby vydržel nespat během dlouhých koncertních šňůr, 300 nocí v roce, rozvrh a tlaky, kterým čelil, si vybraly daň – drogy a alkohol byly častými společníky na cestách. Stálo ho to rozvod. Problémy měl i se zákonem. Sedmkrát ho zadržela policie, nikdy ho ale neodsoudili.

Cash získal záchranné lano, které potřeboval, od své společnice na turné, zpěvačky June Carterové, která mu pomohla znovu se zaměřit na svou křesťanskou víru a získat léčbu drogové závislosti, kterou potřeboval. Ti dva se vzali 1. března 1968.

Se svou novou ženou se Cash opět postavil na nohy. V roce 1969 začal hostovat The Johnny Cash Show, televizní varietní seriál, který představoval současné hudebníky. Rovněž poskytlo Cashovi fórum k prozkoumání řady sociálních problémů, které se zabývalo diskusemi, které sahaly od války ve Vietnamu přes vězeňskou reformu až po práva domorodých Američanů.

Ve stejném roce, kdy jeho show debutovala, si Cash také odnesl dvě ceny Grammy za živé album Johnny Cash ve věznici Folsom (1968). Začátkem roku 1970 zažili Cash a Carter největší radost z narození jejich prvního a jediného dítěte, Johna Cartera Cashe.

Následující desetiletí nabídlo umělci větší úspěch, protože Cashova hudební kariéra vzkvétala vydáním hitových singlů jako „A Thing Called Love“ (1972) a „One Piece at a Time“ (1976). Napsal hudbu k celovečernímu filmu Malý Fauss a Big Halsy (1970) a vydal bestsellerovou autobiografii Muž v černém (1975). V roce 1980 se stal nejmladším žijícím člověkem, který byl zvolen do Síně slávy country hudby.

Cash si i nadále udržoval nabitý program a stále více spolupracoval s dalšími hudebníky. V roce 1986 se spojil se starými kolegy ze Sun Records, aby nahráli populární kompilaci The Class Of ’55.

V roce 1992 byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame a v roce 1994 se spojil s hudebním producentem Rickem Rubinem na vydání American Recordings. Akustické album o 13 skladbách, které mísilo tradiční balady s moderními kompozicemi, American Recordings vyneslo Cashovi nové publikum a v roce 1995 cenu Grammy za nejlepší současné folkové album. Následoval dalším albem produkovaným Rubinem Unchained (1996) a v roce 1997 vydal své druhé monografie Cash: The Autobiography .

Pak jeho kariéra začala pomalu upadat. Definitivně ho zlomila smrt June v květnu 2003. Přežil ji jen o necelé čtyři měsíce. Zemřel na následky těžkých komplikací cukrovky 12. září 2003.

Zpracovala: A. Hejlová

Zdroj/Foto: johnnycash.com, biography.com