Legendární a nejznámější travesti skupina Screamers zve na premiéru nové show. Svou dnešní premiérou odstartují v Českých Budějovicích zbrusu nové představení pod názvem Maturiťák.
Screamers jsou jednou z nejstabilnějších českých uměleckých skupin. která se etablovala na poli alternativniho divadla v roce 1997. Tvoří ji skupina umělců – herců, tanečníků, zpěváků a komiků. Na jevišti se pracovně setkali s většinou českých populárních zpěvaček a zpěváků. herců a komiků. Jeden z velkých úspěchů umělecké skupiny Screamers byla spolupráce se slavnou německou skupinou Boney M.
Zábavná travesti-divadelní show, ve které se vydáte na strhující jízdu zábavy a smíchu. Pestré kostýmy, které vytváří a pomáhá navrhovat společně s leadrem skupiny, Lukášem Vyvlečkou, umělecká krejčová a designerka Jana Beránková. Vtipné scénky, živý zpěv a pořádná dávka nadsázky a humoru – to a mnohem víc divákům ve svých show nabízí Screamers. Zapomeňte tedy na starosti všedních dnů a pojďte se bavit a smát!
A kde můžete Screamers vidět a zakoupit vstupenky na představení včetně dnešní premiéry, 8. 4., od 19 hod., v Českých Budějovicích? Aktuální informace najdete na webových stránkách Screamers:
Zemřel filmový a divadelní herec Alois Švehlík. Přes 35 let patřil k nejvýraznějším postavám hereckého souboru Národního divadla (ND). Uplatnil se také v dabingu, jeho charakteristickým chraplavým hlasem promlouval například slavný komisař Horst Schimanski. Nositeli ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra bylo 85 let. O jeho úmrtí dnes informoval tiskový mluvčí ND Tomáš Staněk.
„Alois Švehlík zemřel krátce po dnešní půlnoci ve svém domově obklopen nejbližšími,“ uvedl mluvčí. Členem Činohry ND byl Švehlík od roku 1988. Za svou dlouhou kariéru ztvárnil mnoho nezapomenutelných postav od komediálních figur a milovníků až po vysoce charakterové role.
Alois Švehlík se narodil 30. července 1939 v Pardubicích. Vystudoval strojní průmyslovku a marně se pokoušel dostat na Divadelní fakultu Akademie múzických umění (DAMU), kde paradoxně později herectví vyučoval.
S profesionálním herectvím začínal Švehlík v roce 1962 v Západočeském divadle v Klatovech. Po jeho zrušení působil jednu sezonu v Divadle pracujících v Mostě a následující dva roky v Divadle O. Stibora v Olomouci. Významné pro něho bylo i několikaleté angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy. V letech 1974 až 1988 působil v Městských divadlech pražských, kde ztvárnil mimo jiné Adama Branta v trilogii Smutek sluší Elektře a zejména McMurphyho v Přeletu nad hnízdem kukačky.
Členem Činohry Národního divadla se Švehlík stal koncem 80. let minulého století. Občas hostoval i na jiných scénách, mimo jiné v pražském Divadle Na zábradlí, kde za výkon v Jandlově hře Z cizoty získal v roce 2005 Cenu Divadelních novin.
Od sedmdesátých let se Švehlík objevoval před kamerou. Zahrál si například ve snímcích Dým bramborové natě, Mladý muž a bílá velryba, Povídky malostranské či Smrt krásných srnců. Z těch novějších ho diváci mohli vidět jako mlynáře v pohádce Princezna ze mlejna nebo ve filmu Úsměvy smutných mužů.
Pro svůj chraplavý hlas byl Švehlík i vyhledávaným dabérem. Jeho prostřednictvím promlouvali k českému publiku například filmoví herci Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro nebo Burt Lancaster. Jeho hlas měl i filmový komisař Schimanski v podání Götze Georgeho.
Za nadabování Jacka Nicholsona ve filmu Lepší už to nebude získal Švehlík v roce 1999 Cenu Františka Filipovského. O osm let později obdržel tuto cenu znovu, a to za dabing Antonyho Quinna ve snímku Tajemství Santa Vittorie. V roce 2014 byl Švehlík oceněn i za celoživotní mistrovství v dabingu.
Představitel silných postav, který zaujal i beze slov, vzpomínají na Švehlíka
Herec s velkou kariérou, představitel silných a mužných postav, osobnost, která dokázala zaujmout i beze slov. Tak vzpomínají na herce a dabéra Aloise Švehlíka lidé z oboru. Nositel ceny Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činohra zemřel dnes ve věku 85 let.
Švehlík byl více než 35 let členem činohry Národního divadla. „Zemřel oblíbený kamarád, herec s poctivou a velkou kariérou, představitel silných a mužných postav s citlivou a překvapivě proměnlivou duší,“ uvedl dnes generální ředitel první scény Jan Burian. Připomněl zároveň, že Švehlík byl nejenom hercem, ale i dlouholetým vynikajícím pedagogem na Divadelní fakultě Akademie múzických umění (DAMU).
Jako výjimečného herce s charismatickým hlasem popsal Švehlíka ministr kultury Martin Baxa (ODS). „Jeho talent obohatil české divadlo, film i televizi,“ napsal politik na síti X. Zesnulý umělec byl podle něj osobností, která dokázala zaujmout i beze slov. „Zůstane po něm nesmazatelná stopa,“ dodal Baxa.
Alois Švehlík se narodil 30. července 1939 v Pardubicích. Působil v divadlech v Klatovech, v Mostě, Olomouci, Liberci a na mnoha pražských scénách. Členem Činohry Národního divadla se Švehlík stal koncem 80. let minulého století. Uplatnil se také v dabingu. V roce 2014 byl oceněn i za celoživotní mistrovství v tomto oboru.
Ve věku 90 let zemřel v sobotu americký herec Richard Chamberlain, který se proslavil v 60. letech v seriálu Dr. Kildare a později v minisériích jako Šogun nebo Ptáci v trní. O jeho úmrtí dnes informoval server Variety.
„Náš milovaný Richard je teď s anděly,“ uvedl v prohlášení Chamberlainův dlouholetý partner Martin Rabbett. „Jak požehnaní jsme byli, že jsme mohli poznat tak úžasnou a milující duši. Láska nikdy neumírá,“ poznamenal také.
Chamberlain zemřel v sobotu pozdě večer na Havaji na následky mrtvice, uvedl hercův publicista.
Rodák z Los Angeles získal první malou roli v roce 1959, lákavé pracovní nabídky se začaly objevovat o rok později po úspěchu v dobrodružném filmu Tajemství nachového skaliska. Skutečný zlom v jeho kariéře znamenala titulní role v seriálu Dr. Kildare, za kterou Chamberlain jako první herec získal Zlatý glóbus.
I v tehdejším Československu se pak Chamberlain proslavil díky roli zamilovaného kněze v seriálu Ptáci v trní. Mezi filmy, v nichž účinkoval, patří Tři mušketýři, Muž se železnou maskou nebo Hrabě Monte Christo.
Nová hudební komedie „Líbání na zakázku“ autora Miroslava A. Maxanta se dočká své premiéry již 10. dubna 2025 v Divadle Františka Troníčka včele s herečkou a zpěvačkou Janou Vaculíkovou.
V hlavních rolích se představí Jana Vaculíková a Miroslav A. Maxant, oba protagonisté se podíleli na scénáři, hudbě i textů písní.
Než Múza Thaleya políbí svého autora, aby on vytvořil své nejlepší dílo, musí rozehrát nejen své schopnosti, ale i svůj šarm. Ne vždy to dopadne tak, jak by si Múza nebo autor představovali.
10. 4. 2025 19:30 – PREMIÉRA, Divadlo Františka Troníčka, Praha 1 VSTUPENKY 15.4.2025 19:30 – Divadlo Františka Troníčka, Praha 1 VSTUPENKY 16.4.2025 19:30 – Divadlo Františka Troníčka, Praha 1 VSTUPENKY 16.5.2025 19:30 – Divadlo Františka Troníčka, Praha 1 VSTUPENKY
Jana Vaculíková
Herečka, zpěvačka, skladatelka a pedagožka Jana Vaculíková svoji profesionální kariéru začala v Brně, kde několik let hostovala v Městském divadle, kde hrála řadu krásných rolí.
V Praze pak zpívala s pop-rockovou skupinou Mr.Waldez nebo kapelou UNDERWEAR a dlouhodobě se věnovala tanci. Na Státní konzervatoři v Praze několik let vyučovala na hudebně – divadelním oddělení obor interpretace zpěvu. V současné době vyučuje zpěv na Mezinárodní konzervatoři v Praze.
11 let byla v angažmá divadla Kalich v Praze. Mohli jste ji vidět a slyšet v muzikálech Dracula, Hamlet, Krysař, Pomáda, Romeo a Julie, Jack Rozparovač, Tajemství, Touha, West Side Story a mnoha dalších. Do povědomí diváků se dostala díky jedné z hlavních rolí v úspěšném hudebním filmu KVASKA nebo i v seriálech jako například Vyprávěj, Ordinace v Růžové zahradě, Modrý kód, Eden, Doktoři z počátků, Temný kraj nebo Ochránce.
Miroslav A. Maxant
První divadelní zkušenosti Miroslav A. Maxant získal v Divadle Jaroslava Průchy Kladno (Kat a blázen 1990). Během studií na konzervatoři ztvárnil role Paolina v Paisiellově opeře La bella molinara (1998) a Bastiena v Mozartově opeře Bastien a Bastienka (1999), koncertně ve Smetanových operách jako Vašek v Prodané nevěstě (1999) a Setník Warneman v Braniborech v Čechách (2000).
Po absolvování konzervatoře působil převážně koncertně. Za zmínku stojí spolupráce s festivalem Hudební léto na Hluboké a s Agenturou Sinfonie a Jihočeskou komorní filharmonií, kde se představil jako W. A. Mozart v představení Viva Mozart a Bastien v opeře Bastien a Bastienka.
Od roku 2001 se věnuje pedagogice a výchově mladých hudebníků.
Děkan Divadelní fakulty AMU (DAMU) v Praze František Tománek se od 1. března stane ředitelem Studia Ypsilon. Tománek divadlo plánuje přeměnit na výukové a umělecké pracoviště DAMU. Studio je nyní příspěvkovou organizací města, podle Tománka by tak mělo fungovat do června 2026. Herci ale mají obavy ze zrušení souboru. Náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09), který má v gesci kulturu, uvedl, že divadlo rozhodně nezanikne. Jen se musí transformovat, aby mělo lepší ekonomické výsledky. Praha dotuje Ypsilonku částkou přibližně 40 milionů korun ročně.
Novou náplní studia studia by měla být absolventská představení a projekty studentů DAMU. Fakulta potřebuje nové divadelní prostory. Tománek chce ale zachovat i současnou tvorbu Studia Ypsilon. Plánuje vytvořit pracovní skupinu. „Budeme se domlouvat na tom, jak vytvářet dramaturgický plán, jakou formou bude koexistovat stávající soubor, respektive část souboru, která má chuť, čas a zájem na tom projektu spolupracovat, se studentskou částí,“ řekl.
Pospíšil uvedl, že divadlo má v posledních letech špatné ekonomické výsledky. „Většině divadel dáváme kolem 70 procent rozpočtu, tady jsme dávali 80 až 85 procent,“ podotkl. Pospíšil se domnívá, že určité změny nastat musí. Nesmí ale divadlo degradovat, měly by mu naopak dát nový obsah. „Byl vybrán významný kandidát, děkan DAMU, není to osoba někam nastrčená, aby ukončila činnost divadla,“ řekl Pospíšil s tím, že při jednání o budoucnosti divadla padaly i názory, že by mělo být úplně zrušeno.
Herec Petr Vacek sdělil, že herci mají obavy ze zrušení souboru, protože o Tománkově koncepci skoro nic nevědí. „Zatím čekáme na nějaké oficiální prohlášení magistrátu. Rádi bychom se také potkali s panem Tománkem, abychom konečně zjistili, co v té jeho koncepci je,“ řekl. „Pana Tománka jsem v životě neviděl, vím, že dělá na DAMU a že by chtěl, aby v divadle byla další školní scéna Divadla DISK. Ale jak to dopadne, to nevím,“ řekl herec Jiří Lábus.
Pracovní smlouvy současných zaměstnanců skončí v polovině roku 2026, kdy se změní právní forma divadla. „To jakým způsobem budou pracovní poměry obnoveny, záleží na tom, jak povedeme diskusi o dramaturgii a jaké finanční prostředky budeme mít k dispozici,“ sdělil Tománek. Do jaké organizace bude divadlo transformovat, zatím neupřesnil.
Vedením souboru byla po loni zesnulém Janu Schmidovi pověřená Blanka Pechová. Od magistrátu podle svých slov dostala ujištění, že Studio Ypsilon nezanikne. Připustila změnu právní formy a užší spolupráci s DAMU. „S novým panem ředitelem se budou hledat cesty, jak Ypsilonku zabezpečit ekonomicky, protože ekonomická bezpečnost Ypsilonky je základ jejího dalšího trvání. Jaké cesty, k tomu byly zvoleny, se bude projednávat během let 2025 a 2026,“ doplnila.
Studio Ypsilon vzniklo v Liberci roku 1963 jako nezávislá experimentální divadelní skupina, kterou založil Jan Schmid. Tvůrčí metodou je v Ypsilonu od začátku kolektivní improvizace, programově pracuje s řízenou náhodou a neukončeností. Nezbytnou součástí je humor. Od roku 1978 sídlí Studio Ypsilon v Praze. Podle poslední výroční zprávy zveřejněné na webu divadla dalo hlavní město na jeho provoz v roce 2023 zhruba 41 milionů korun.
V zaplněném sále 8. ledna Nové scény Národního divadla po čtyřiadvacáté převzali křišťálové ceny Ď (dík mecenášům a dobrodincům) lidé, kteří dlouhodobě podporují dětské domovy, hospice, zoologické zahrady či kulturní instituce. Ceny Ď byly uděleny v 17 kategoriích.
Cenu Ď za morální vzor a příkladnou osobnost získal Jiří Mádl, herec a režisér, který mimo jiné režíroval snímek Vlny. Film se umístil v užším výběru kandidátů na nominaci na Oscara. Mádl si cenu nemohl převzít osobně, neboť je v současné době pracovně ve Spojených státech. Cenu za něj převzal kolega Miro Mráz, který zprostředkoval vzkaz od laureáta. „Pokud mám přemýšlet, v čem jsem příkladným občanem Česka, tak mám nejvíc dělat příklad v tom, že dělám to, co mě baví a tomu se věnuji,“ řekl Mádl.
Mezi oceněnými byly jak jednotlivci, tak i spolky či skupiny dobrovolníků. Například v kategorii „Život a lidé“ byl oceněn David Macoun, organizátor a duchovní, který při loňských povodních pomohl tisícovkám lidí zachránit obydlí. V kategorii „Život a němá tvář“ získal ocenění Feliti club, organizace zaměřená na kastrace opuštěných koček s cílem předcházet nechtěným vrhům a zajistit lepší životní podmínky pro zvířata.
Cenu v kategorii „Kultura a kumšt“ převzal četnický historik Michal Dlouhý. Podporovatelka Hospice sv. Štěpána Alexandra Borská, která je reprezentantkou paraplavání a plavala na paralympiádě v Paříži, získala cenu v kategorii „Sport pro čest a slávu“.
Dále například v kategorii „Děti“ převzala ocenění Alena Nováková, která mnoho let práce věnovala Dětskému domovu Severní Terasa v Ústí nad Labem. Laureátem kategorie „Zdraví“ byl spolek Loutky v nemocnici.
Moderátor rozhlasu a organizátor sbírky potřebným Aleš Cibulka se umístil v kategorii „Charita“, v kategorii „Naděje je vždycky“ převzali cenu manželé Petra a Michal Palačtí.
V minulosti cenu Ď za morální vzor převzali třeba Věra Čáslavská, předseda norské vlády Jens Stoltenberg či prezident Václav Havel. Cenu Ď získalo mnoho známých mecenášů i lidí, kteří pomáhají v hospicích, dětských domovech, při kulturních akcích, ve školství, vědě, zdravotnictví, sportu nebo při ochraně přírody.
Divadlo bratří Formanů otevřelo v sousedství pražské zoo instalaci Imaginární krajina. V hale bývalého pivovaru čekají návštěvníky malé i velké loutky nebo interaktivní herní prvky. Výtvarník Matěj Forman, který kurátorsky vedl kolektiv autorů instalace, na dnešním slavnostním otevření řekl, že jde o zimní krajinu a protože je v ní opravdu zima, je pro návštěvníky připravená i vyhřátá jurta. Instalace bude otevřená do 13. dubna letošního roku, ve všední dny odpoledne a o víkendu od 9:00 do 18:00.
„Když sem návštěvním přijde, vstoupí do syrové, ale krásné haly, do které jsme vestavěli labyrint, kterému říkáme zimní krajina,“ řekl Forman. „V labyrintu jsou různá zákoutí, instalace nebo celé scenérie, které jim mohou vyprávět příběh nebo nabídnout nějakou formu hry,“ popsal.
Pro malé návštěvníky je připravená i „hra s jezdítky krajinou“ ve spolupráci se souborem Loutky bez hranic. Vyzkoušet si mohou i takzvané hybohledy autora Pavla Macka, což jsou krabice, jejichž obsah se po zatočení klikou rozhýbe, nebo obří pexeso s cirkusovými motivy. V jurtě mají děti možnost se zapojit do tvořivých dílen.
Jednotlivé atrakce jsou součástí projektu Imaginárium. „Imaginárium je taková naše cesta do fantazie, putovali jsme s ním několikrát po Čechách a také do Itálie, Německa, Dánska nebo Francie. A již 12 let se každou další instalací soubor objektů našich spřízněných výtvarníků a hračičků prohlubuje, zraje a rozšiřuje,“ popsal Forman v tiskové zprávě.
Loni si Imaginárium mohli vyzkoušet například návštěvníci ostravského Světa techniky. Poslední projekt divadla, Betlémskou jurtu, která byla na přelomu roku umístěná v areálu Pražského hradu, navštívilo téměř 30.000 lidí. Od 7. března bude Imaginárum v pardubickém zámku. Divadlo bratří Formanů provozuje v Praze na Vltavě také divadelní loď Tajemství a od roku 2018 let pořádá mezinárodní festival kočovného divadla a nového cirkusu Arena Divadla bratří Formanů.
Úterní požár v historické budově Národního divadla v Praze způsobil škodu vyčíslenou předběžně na deset milionů korun. ČTK to dnes řekl mluvčí hasičů Vojtěch Sosna a potvrdil mluvčí divadla Tomáš Staněk. Příčina vzniku požáru se nadále zjišťuje, dodal Sosna. Podle policie požár zřejmě vznikl ve stoupačce, kde začal hořet stavební odpad. Kriminalisté prověřují, zda nešlo o trestný čin z nedbalosti. Oheň vypukl podle dřívějších informací v technickém zázemí budovy a rozšířil se šachtou, kterou se ze suterénu do horních pater vede voda či teplo.
Velmi hrubý odhad škody je v této chvíli deset milionů korun, ale může se měnit,“ uvedl Staněk. Národní divadlo podle něj v noci na dnešek monitorovalo situaci vlastními požárními hlídkami, znovu zprovoznilo elektronický protipožární systém a zahájilo první úklid. Divadlo také kontaktovalo pojišťovnu.
„Nyní zjišťujeme rozsah škod a prověřujeme funkčnost technické infrastruktury. Během dopoledne budeme opravy konzultovat s odbornými firmami,“ podotkl Staněk. Pracovníci divadla podle něj větrají divácké i provozní prostory. Divadlo počítá s tím, že čtvrteční premiéra původního baletu Šeherezáda se odehraje, uvedl mluvčí. „Plánujeme obnovení zkoušek baletu,“ dodal.
V souvislosti s požárem divadla zahájili pražští kriminalisté trestní řízení, upozornila dnes Česká televize (ČT). „Prověřujeme, zda nedošlo ke spáchání trestného činu nedbalostního charakteru,“ řekl následně ČTK mluvčí pražské policie Jan Daněk. Policie uvedla na síti K, že požár zřejmě vzniknul ve stoupačce, kde hořel stavební odpad.
Hustý dým se v úterý z historické budovy začal valit před 15:00. Hasiči vyhlásili druhý poplachový stupeň. Zasahovali i ze žebříků. Zhruba stovka zaměstnanců divadlo opustila ještě před příjezdem hasičských jednotek. Jeden člověk se podle záchranářů nadýchal kouře, hospitalizace ale nebyla nutná. Podle ředitele divadla Jana Buriana se požár nedotkl hledištní části ani jeviště a včasný zásah hasičů uchránil nevyčíslitelné hodnoty.
Dnes začnou jednání s firmou, která bude škody opravovat, řekl Burian v ČT. Zopakoval, že při požáru nebyly poškozeny žádné obrazy či foyer budovy a divadlo už v noci začalo s úklidem. „Nic neukazuje na to, že by požár vznikl úmyslně, nebo stavebními pracemi, protože se tam nic takového nedělo,“ uvedl ředitel divadla.
U požáru zasahovaly desítky hasičů. Od ohně v technickém zázemí budovy se šířil kouř a najít zdroj požáru bylo pro hasiče velice náročné, řekl v úterý České televizi velitel zásahu Jan Kulhánek. O rozšíření ohně šachtou ze suterénu mluvil ředitel Burian. Zásah hasičů skončil v úterý kolem 18:30 předáním budovy vedení Národního divadla, uvedl dnes Staněk. Zásah ovlivnil dopravu v okolí divadla. Auta policie odkláněla, na několik minut se zastavil i provoz tramvají.
První budova Národního divadla na stejném místě jako dnešní „zlatá kaplička“ vyhořela v srpnu 1881 ještě před svým dobudováním. Vzplála tehdy zřejmě vinou neopatrnosti při dokončovacích pracích. Záměr postavit českou národní divadelní scénu ale neštěstí nezničilo, už krátce po požáru se začaly znovu scházet peníze a za dva a čtvrt roku bylo obnovené divadlo slavnostně otevřeno.
Oceněný, původní český muzikál s živým orchestrem, Doktor Faust, autorů Vojtěcha Adamčíka a Jana Batysty, měl svou premiéru 22. září 2022 v Divadle Na Maninách, v Praze. Klasický muzikál Doktor Faust je výjimečný v mnoha ohledech. Dechberoucí výkony herců, promyšlené texty a melodie, za úspěchem stojí mimo jiné i náročné přípravy před každým představením. Nechybí složité líčení, náročné masky Marie Bucharové a jejího týmu. Lukáš Randák navíc získal za svůj výkon v muzikálu, kde ztvárňuje roli mladého Jindřicha Fausta, širší nominaci na cenu thálie 2023 v oboru muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry. Zkrátka, Doktor Faust patří k tomu nejlepšímu na současné české muzikálové scéně, přesto bohužel 14. prosince 2024 končí a má svou derniéru.
Pražské Divadlo Na Maninách uvedlo na scénu muzikál Doktor Faust zasazený do doby středověku. Autoři Vojtěch Adamčík a Jan Batysta se inspirovali především Goetheho Faustem. Jedná se již o několikáté muzikálové zpracování faustovské tematiky. Přesto přináší mnohé inovativní aspekty. Například dvojitou postavu Mefistofela. Mefistofeles – ďábel, nabízí, že za upsání jeho duše jej omladí a splní mu všechna přání. Uvědomuje si ale Faust skutečnou cenu obchodu?
Příběh vypráví o doktoru Jindřichu Faustovi, který je jediným doktorem a vzdělancem v okolí a lidé na jeho schopnostech závisí. On však není smířen se ztrátou sil a neúspěchem svého bádání. Zaplete se proto do sázky mezi Bohem a pekelným zástupcem na zemi Mefistofelem. Zaváže se dát svou duši peklu, když jej přivede ke štěstí. Mefistofeles zkouší naplnit Faustovy tužby skrze bohatství, vědění, a nakonec i lásku a mládí. S pomocí věrné služebnice pekel, čarodějky Iklil, jej Mefisto přenese do mladého těla a Faust si tak může opět užívat své promrhané mládí. Když se zamiluje do krásné Markétky a pocítí tak slíbené štěstí, démonovi pravdu zapře. Proto ji však musí opustit a hledat štěstí jinde. Časem zjistí, že Markétka celý život protrpěla. Cítí se vinný za utrpení, které jí způsobil, a tak za její spásu odevzdá i své tělo.
Na muzikálové scéně jde zatím o nejpřesnější zpracování podle Goethovy tragédie. Ať už koncem, který by mnozí diváci neoznačili za šťastný, či doktorovým zaujetím pro ovládnutí duchů, zde ducha země. Muzikál však stále přináší vlastní pojetí. Například rozdvojení role pekelného Mefistofela na ženskou a mužskou verzi. Autorům se ale podařilo zachytit všechny stěžejní části příběhu.
Celé představení doprovází živý orchestr, což je u menších divadel nezvyklé, ale naprosto ohromující. Texty písní jsou velmi chytlavé a nenuceně provázejí jednotlivé scény.
Pěvecké a herecké výkony herců mnohokrát předčí očekávání a dosahují hodnot srovnatelných se známými muzikálovými osobnostmi. Především ženská i mužská verze Mefistofela získávala silné ohlasy od publika díky jejich osobitému pojetí, které ztvárňují herci Nikola Ciprová, Elis Ochmanová, Markéta Pešková a Viktor Aaron, Ladislav Korbel, všichni do svého zpěvu i dialogu vkládají šarm, moc i určitou hravost, která tuto postavu přenáší do zcela jiného světla. Jejich rockově laděné silné hlasy do muzikálu skvěle zapadly. V průběhu písní se navíc velice přirozeně střídají ve zpěvu, což ukazuje ještě více, že se jedná o tutéž postavu. Celková sehranost těchto umělců tvoří značnou část úspěchu muzikálu.
V roli Jindřicha (mladého Fausta) se objevují další výjimeční herci, Lukáš Randák, Filip Antonio, Jakub Mauer, kteří dokázali do své role zapojit míru emocí, která i některým zkušenějším muzikálovým hercům chybí. Tato vyspělost právě podpořila uvěřitelnost proměny doktora Fausta ve svou mladší verzi.
Stejně tak Tomáš Trapl a Zbyněk Fric jako doktor Faust předvedli svůj mimořádný talent, když ve svém zpěvu a hereckém výkonu zdařile zapojili zklamání doktora nad bádáním a promrhaným životem.
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na nadané tanečníky company. Procítěné tance, které velice ladně podtrhují emoce daných písní.
V muzikálu Doktor Faust dostali velkou příležitost uplatnit svůj talent mladí, začínající muzikáloví herci a zpěváci, kterou jim umožnila ředitelka divadla, Kateřina Dušková, která jako jedna z mála podporuje mladé, začínající umělce.
Proto neváhejte a přijďte se podívat na poslední dvě představení Doktora Fausta!
