Rubrika: FILM

Ve čtvrtek večer zemřel ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil. Bylo mu 60 let. ČTK to dnes sdělila jeho manželka Radka Potměšilová. V posledních třech letech měl Potměšil, který byl od svých 23 let po autonehodě upoután na invalidní vozík, vážné zdravotní problémy. Poslední rozloučení s uznávaným hercem a občanským aktivistou se uskuteční 28. dubna v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze. Jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění, vzpomínají na Potměšila kolegové. Umělci, které ČTK oslovila, ocenili také jeho společenskou angažovanost a vnímavost.

„Honza před jedenáctou (23:00) zemřel, byli jsme s kluky s ním. Odešel ve spánku, jeho srdce už nevydrželo. Moc děkujeme všem na ARO Motol, bojovali jako lvi,“ napsala ČTK Potměšilová, která má s Potměšilem dva syny.

Syn pedagoga Jaroslava Potměšila se věnoval hraní už od dětství. Před kamerou stál poprvé na základní škole, jako budoucí povolání si herectví vybral po televizní inscenaci Hrátky. Před absolvováním DAMU hostoval v Divadle Na Zábradlí a v Divadle Na Vinohradech. V 21 letech se stal velkou filmovou hvězdou díky hlavní roli naivního mladíka Martina, který naletí skupině veksláků, aby se následně stal jedním z nich, ve snímku Víta Olmera a Radka Johna Bony a klid.

Pravidelně se objevoval v dětských rolích v televizních inscenacích, seriálech i filmech. Byl také moderátorem adventních koncertů České televize. Angažoval se v otázkách lidských práv, byl tváří řady dobročinných iniciativ a akcí.

V roce 1989 se intenzivně účastnil společenského dění, chodil na demonstrace během Palachova týdne, rozšiřoval manifest Několik vět a v listopadových dnech se zapojil do herecké stávky. Účastnil se také výjezdů mimo hlavní město ve snaze šířit na venkov informace o událostech na Národní třídě. Jedna z těchto cest skončila dopravní nehodou. Potměšil se ale po dlouhém léčení a rehabilitaci vrátil ke své profesi herce.

V roce 2014 hrál v pokračování filmu Bony a klid 2, hrál i v několika televizních seriálech, třeba Kancelář Blaník a Život a doba soudce A. K.

Potměšil, který je autorem věty “Je lepší být na vozíku než s komunisty,” získal od Ústavu pro studium totalitních režimů v roce 2025 Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době komunistické totality a aktivní činnost při hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv, a za výrazný přínos k návratu svobody a demokracie.

Umělečtí kolegové na Potměšila vzpomínají jako na statečného člověka 

„Velmi mě to zasáhlo, Honza byl pro mne symbolem sametové revoluce v roce 1989. Skvělý herec, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění,“ řekl ČTK prezident Herecké asociace, herec a režisér Ondřej Kepka.

K divadlu se po autonehodě Potměšil vrátil hlavně díky kamarádovi a spolužákovi z DAMU, režisérovi Jakubovi Špalkovi, který za ním přišel s nabídkou role v Divadelním spolku Kašpar. „Vždycky budu rád, že jsem u něčeho takového mohl být. Celá ta kapitola toho návratu do života a na jeviště se dnes jeví jako taková neuvěřitelná věc. Budu na Honzu vzpomínat jako na statečného člověka,“ uvedl Špalek.

Režisér Karel Smyczek, který s Potměšilem natáčel seriál Třetí patro nebo dramatický snímek Proč?, Potměšila označil za nesmírně statečného, charakterního a podmanivého člověka i herce.

„To podmanivý je pro něho dost typické, protože byl nesmírně přitažlivý pro děvčata a přitom byl svým způsobem trochu plachý. Vždycky jsme si rozuměli a měli jsme se rádi. Vybavuji si seriál Třetí patro, kde má scénu, ve které mluví s malým chlapečkem. A to bylo tak vnímavé, jak si Honza s tím klukem povídá, že nám bylo líto říct kameře stop,“ vzpomínal Smyczek.

Podle režiséra Jana Hřebejka byl Potměšil jedním z nejtalentovanějších a nejlaskavějších lidí jeho generace, které kdy potkal. „Odešel, ale nezmizel. Tenhle spot s Honzou a Michalem Dočekalem je z konce listopadu 1989, možná jsem ho točil já. Je to pár dnů před autonehodou, po níž zůstal Honza na vozíku. I potom hrál, pomáhal ostatním, učil a měl syna Honzu a osvojil si syna Šimona. Nezmizel,“ uvedl na sociálních sítích Hřebejk.

Potměšil byl kromě své herecké kariéry spjatý s Českou televizí také díky Adventním koncertům České televize. „Byl to okouzlující muž, nesmírně laskavý a přející. Nikdy jsem ho neslyšela stěžovat si na svůj osud, nikdy nemluvil o nikom negativně. Měl v sobě hlubokou víru. Byl zkrátka po všech stránkách velmi inspirativní. K Adventním koncertům České televize neodmyslitelně patřil, k lidem z neziskových organizací přistupoval s velkým pochopením a empatií,“ sdělila moderátorka Ester Janečková.

„Vím, že poslední tři roky pro něj byly hodně těžké, trápily ho zdravotní potíže, spoustu času strávil v nemocnici. Moderovat mohl spíš výjimečně a bylo to pro něho hodně vyčerpávající. Byli jsme ale vždycky moc šťastní, když na natáčení dorazil a vím, že i pro něj to bylo důležité,“ dodala.

Režisér Vít Olmer, který stojí za oběma díly filmu Bony a klid, označil Potměšila za jednoho z nejtalentovanějších herců své generace. „Byl nejen skvělý a přitom skromný, kultivovaný herec, pracoval s obrovským nasazením, a to i při natáčení filmu Bony a klid 2, kdy už byl upoután na invalidním vozíku. Ani v té době neztratil svůj neuvěřitelně pozitivní přístup k životu. Chtěl jsem o něm ještě natočit 13. komnatu, ale bohužel už to nevyšlo,“ podotkl Olmer.

Režisér Zdeněk Troška, který s Potměšilem natočil pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci, označil představitele hlavní role za vzor všech ctností. „Honzík byl milován všemi, co ho poznali. Úžasný člověk, úžasný herec, nemůžu se z jeho odchodu vzpamatovat,“ napsal ČTK Troška.

Zdroj: ČTK

Natáčení narozeninového speciálu rozhlasového pořadu Tobogan v Divadle Hybernia v Praze bude v neděli 26. dubna jedinou veřejnou oslavou 95. narozenin Jiřiny Bohdalové. Herečka vzhledem k úmrtí své sestry Jaroslavy Henzelové zrušila ostatní domluvené akce, ať už šlo o účast v rozhlasovém pořadu Humoriáda či další schůzky naplánované kvůli detailům svých narozeninových oslav. 

„Oslav půlkulatin Bohdalové, které připadnou na 3. května, se v Divadle Hybernia zúčastní Bolek Polívka, Karel Šíp, Jaroslav Satoranský, Carmen Mayerová, Petr Kostka, Jožka Šmukař s kapelou, Miroslav Donutil, Simona Stašová, Libor Bouček, Ondřej G. Brzobohatý a další. Pořad Tobogan bude moderovat Aleš Cibulka,“ uvedla Lorencová.

Jubileu Bohdalové se bude věnovat i Česká televize. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují kariéru této herečky. Tvorba Bohdalové je neoddělitelně spjata s historií televizní zábavy i dramatiky. Hrála zhruba ve 224 filmech, z nichž velkou část tvoří právě televizní snímky. K Bohdalové neodmyslitelně patří také pohádky. Je držitelkou Večerníčkova řádu, její Křemílek a Vochomůrka nebo Rákosníček provázeli generace diváků.

V den hereččiných narozenin Česká televize mimo jiné uvede filmový muzikál Dáma na kolejích, kde Bohdalová hraje podvedenou manželku. Večer bude patřit filmu Ucho režiséra Karla Kachyni, který sice byl natočen v roce 1970, ale premiéru v kinech měl až v roce 1990. Ležel totiž dlouhá léta v trezoru. K oslavám 95. narozenin Bohdalové si připojí i televize Nova, která přinese dokumentární film Jiřina Bohdalová: A jede se furt dál.

Před kamerou stála Bohdalová poprvé v šesti letech v roce 1937 v grotesce Pižla a Žižla na cestách. Na DAMU ji vzali až napotřetí, studium herectví ale musela přerušit kvůli zatčení svého otce za protistátní činnost. DAMU v roce 1957 dostudovala přes to, že se musela starat o dceru, maminku i mladší sestru. Její otec ve vězení strávil sedm let a v roce 2016 obdržel in memoriam osvědčení o účasti na protikomunistickém odboji.

Po škole začínala Bohdalová u Jana Wericha v Divadle ABC. Od roku 1967 zakotvila na Vinohradech. Od roku 2005 působila v Divadle Na Jezerce. Před filmovou kamerou zazářila od 60. let nejen jako Dáma na kolejích, ale i ve snímcích Ženy v ofsajdu, Čtyři vraždy stačí, drahoušku či v rozverné komedii Světáci režiséra Zdeňka Podskalského.

Úspěch ji provází i v porevolučním období – za již zmíněnou roli oligofreničky Fany ve stejnojmenném snímku z roku 1995 si odnesla Českého lva. Dalšího má za hlavní roli v pohádce Nesmrtelná teta z roku 1993. V roce 2011 převzala cenu Thálie za celoživotní dílo. Před dvěma lety se představila v hlavní roli ve filmu Svatá režiséra Jiřího Stracha. Ztvárnila vitální důchodkyni Olgu, která přežila hrůzy gulagu a musí se vypořádat se svou minulostí.

Zdroj: ČTK