Cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší film dostal v noci na dnešek SEČ snímek Jedna bitva za druhou, který patřil spolu s Hříšníky k favoritům letošního 98. ročníku. Film dostal celkem šest Oscarů včetně cen za režii a scénář pro Paula Thomase Andersona. Oscara za nejlepší mužský herecký výkon ve filmu Hříšníci, ve kterém ztvárnil postavy dvou černošských podnikavých bratrů v době rasové segregace ve Spojených státech, dostal Michael Jordan. Snímek dostal celkem čtyři ceny. Oscara za nejlepší ženský herecký výkon akademie udělila podle očekávání herečce Jessie Buckleyové. Úspěch slavila letos i Česká republika díky ceně za nejlepší celovečerní dokument pro snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české a dánské koprodukci.
Hříšníci s rekordními 16 nominacemi a Jedna bitva za druhou s 13 nominacemi patřili mezi favority letošních Oscarů. Za vedlejší roli surového a prospěchářského důstojníka Stevena Lockjawa ve filmu Jedna bitva za druhou dostal svého třetího Oscara americký herec Sean Penn, který se však předávání cen v Los Angeles nezúčastnil. Film dostal celkem šest zlatých sošek. „Napsal jsem tento film, abych se omluvil svým dětem za nepořádek, který jim necháváme na tomto světě,“ uvedl režisér Anderson, když dostal cenu za scénář.
Upíří horor Hříšníci dostali Oscary mimo jiné také za hudbu, která je velmi důležitým prvkem ve filmu, původní scénář či kameru. V této kategorii uspěla jako první žena Autumn Duraldová Arkapawová. Jordan při přebírání ceny připomněl šest černošských herců, kteří dostali Oscara za nejlepší mužský herecký výkon před ním. Jordan dodal, že ocenění ho řadí „mezi velikány, mezi předky, mezi mé lidi“.
Buckleyová, která zahrála hlavní postavu ve filmu Hamnet, který se odehrává v době shakespearovské Anglie, patřila mezi favoritky. Je první Irkou, která dostala Oscara za nejlepší ženský herecký výkon, píše agentura AP.
Oscara za nejlepší zahraniční film letos dostalo drama Citová hodnota norského režiséra Joachima Triera o rodinné krizi mezi stárnoucím režisérem a jeho dcerami. „Ne válce, ať je Palestina svobodná,“ uvedl při předávání sošky španělský herec Javier Bardem v jednom z několika mála projevů, které v Los Angeles zazněly k současnému světovému dění.
Svůj úspěch slaví letos na Oscarech i Česká republika díky ceně za nejlepší celovečerní dokument pro snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české a dánské koprodukci. Snímek sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede agresi proti Ukrajině. Záběry pořídil Pavel Talankin, který je spolu s Davidem Borensteinem režisérem dokumentu.
Ceremoniál začal krátce po půlnoci SEČ v Los Angeles znělkou a pozdravem moderátora Conana O’Briena, který vedl ceremoniál druhý rok po sobě. „Mám tu čest být posledním lidským moderátorem udělování cen akademie,“ zavtipkoval O’Brien s tím, že ho příští rok nahradí robot. V obvyklé části večera, kdy se vzpomíná na filmové tvůrce, kteří zemřeli od předchozího oscarového večera, organizátoři vzpomněli například herečku Claudii Cardinalovou, herce Roberta Duvalla, českého scénografa Theodora Pištěka a herce Roberta Redforda. Samotné předávání cen trvalo zhruba čtyři hodiny.
Oscara za nejlepší dokumentární film dostal Pan Nikdo proti Putinovi
Letošní cenu americké filmové akademie Oscar za nejlepší dokumentární celovečerní film dostal v noci na dnešek SEČ snímek Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v české a dánské koprodukci. K zastavení všech válek vyzval v Los Angeles režisér a jedna z postav dokumentu Pavel Talankin. Podle českých producentů ocenění vysílá signál lidem, aby se nenechali zastrašit bezprávím. V kategorii byly nominované další čtyři snímky.
„Jménem naší budoucností, jménem našich dětí, zastavte všechny války,“ vyzval na pódiu sálu Dolby Theatre v Los Angeles jeden z režisérů Talankin, který mluvil rusky. Jeho předřečníci uvedli, že dokumentární filmy často poukazují na útlak ve společnost, kde političtí vůdci potírají svobodu projevu, a na společenské problémy.
„Pan Nikdo proti Putinovi je o tom, jak ztratit vaši zemi,“ uvedl podle agentury AP další režisér snímku David Borenstein. Podle něj se to může stát, když lidé nic nenamítají v situaci, kdy vláda zabíjí lidi v ulicích nebo když oligarchové se snaží dostat pod svou kontrolu média. „Všichni čelíme morálním volbám, ale naštěstí i nikdo je silnější, než si myslíte,“ uvedl.
V prohlášení producent Radovan Síbrt ze společnosti PINK uvedl, že má pocit zadostiučinění. „Paša (Pavel Talankin) riskoval vše, co miloval, včetně svého života. A teď tady stojí a má sošku Oscara,“ uvedl Síbrt. Film podle něj dokazuje, že každý člověk může něco udělat s tím, když se kolem něj děje bezpráví. Jeho kolegyně Alžběta Karásková poukázala na nasezení, se kterým na filmu pracovali producenti. „Je to chvíle obrovské radosti, vděčnosti a také pokory,“ uvedla o udělení ceny.
Snímek sleduje působení válečné propagandy na ruských školách v době, kdy Rusko vede agresi proti Ukrajině. Záběry pořídil Talankin, který žil svůj celý život v desetitisícovém ruském městě Karabaš. Pracoval jako učitel na místní základní škole a se začátkem války na Ukrajině se náplň jeho práce proměnila, když byl pověřen zavedením nového válečného vzdělávacího plánu obsahujícího speciální lekce a organizování propagandistických akcí. Vše zároveň musel dokumentovat na kameru a materiál odesílat ministerstvu školství. Frustrovaný učitel se rozhodl kameru nevypínat a dokumentovat nejen státem nařízené aktivity, ale i ostatní dění ve škole a mimo ní. Ve stejnou dobu se také seznámil s režisérem Borensteinem a společně našli způsob, jak natočený materiál dostat ze země.
Film dostal letos britskou cenu BAFTA za nejlepší celovečerní dokument.
Snímek vznikl ve spolupráci dánské produkční společnosti Made in Copenhagen a české společnosti PINK. Český koproducent se na filmu podílel na zvukové a obrazové postprodukci snímku a stal se klíčovým partnerem pro zajištění bezpečnosti protagonisty filmu.
Zdroj: ČTK
