Třetí adventní neděle a čas si připomenout významné tradice

Třetí adventní neděle vyjadřuje radost z blížícího se konce postního období, adventní období získává slavnostnější ráz. Připomíná, že se blíží oslava narození Páně. Pro mnohé lidi je také symbolem přátelství a díků za všechny blízké. O třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou. Mnozí lidé tento čas považují za symbol přátelství, setkávání se a díků za všechny blízké. 

Možná nevíte, že první adventní věnec vytvořil v roce 1839 v Hamburku jeden student, který se staral o chudé sirotky v Záchranném ústavu o opuštěné děti. Věnec měl podobu kruhu, zavěšeném u stropu, na kterém byly 4 větší svíce a 19 malých. Každý den společně s dětmi při krátké modlitbě zapalovali další a další svíčku a pro ně to byl krásný a konkrétní symbol přicházejícího světla naděje do jejich smutných osudů.

Vánoční symboly

Vánočka

Tradičním symbolem českých Vánoc je vánočka. Správně se plete z devíti copů. Spodní čtyři symbolizují čtyři živly, tedy oheň (Slunce), vodu, zemi a vzduch. Prostřední tři copy představují rozum, cit a vůli člověka. Vrchní dva copánky se upínají k tomu, co vede člověka nejvýše, tedy k vědění a lásce.

Jablko

Dalším typickým symbolem českých Vánoc je jablko, ze kterého se věštila budoucnost. Všichni známe pověru o tom, když objevíme v rozkrojeném jablku o Štědrém dni hvězdu, povede se nám dobře a budeme šťastní a zdraví po celý následující rok.

Hvězda je totiž po staletí chápána jako mocná síla, která dokáže ovlivňovat osudy lidí.

Betlém

I když první Betlém měl Svatý František z Assisi v italské Umbrii už v roce 1223, k jejich rozšíření v našich zemích došlo až v polovině 16. století, kdy se členové Tovaryšstva Ježíšova snažili o rekatolizaci českého lidu. Aby je přilákali do kostela, instalovali k jeslím figury v životní velikosti a různě je aranžovali podle průběhu legendy o narození Ježíše Krista. První takový Betlém byl postaven roku 1562 v Praze a posléze tento zvyk převzala další česká města. Během následujícího století se Betlémy rozšířily takřka do všech domácností, ač je svého času císař Josef II. spolu s vánočními hrami zakázal. Betlémů se chopila lidová tvořivost a mívaly tisíce podob. Zhotovovaly se ze dřeva, papíru, těsta, vosku, sádry, z hlíny, kukuřičného šustí a často to bývala skutečná umělecká díla.

Vánoční stromeček

Základ položili pohané starověku, kteří spojovali kult Sluncetak zvaný Bálův, s kultem matky, Astarty nebo Ašery, a s rituálním kultem stále zelených stromů – evergreenů. V době oslav „svatých nocí“ zasvěcených slunečnímu božství pořádali veselice u stále zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla.  Podle legendy byl irský opat Kolumbán z Luxeuilu a Bobba v 6. století vyslán do Burgundska, aby zdejšímu pohanskému obyvatelstvu přiblížil svátek narození Krista. Tak 24. prosince zapálil pochodně do tvaru kříže na jejich starobylém jehličnanu, který uctívali o zimním slunovratu, a zář ohně přilákala zástupy lidí, jimž pak Kolumbán vyprávěl o narození Ježíška v městě Betlémě.  Pak se ozdobené stromky objevily v 16. století v Německu. Písemný důkaz o nich najdeme v kronice Brém z roku 1570. Právě tam cechovní spolek poprvé ozdobil jedli a pozval děti řemeslníků ke společné oslavě svátků. Od poloviny 17. století se stromky zdobily v protestantských rodinách, posléze v katolických. O jejich rozšíření se zasloužila německo-francouzská válka (1870-1871), kdy si němečtí vojáci zdobili stromky na válečném poli a Francouzům se to zalíbilo.  V Praze poprvé vystrojil vánoční stromek ve své vile jako překvapení pro hosty v roce 1812 režisér Stavovského divadla Jan K. Liebich. Po 1. světové válce se ujal zvyk stavět rozsvícené vánoční stromky také na veřejných prostranstvích, poprvé to udělala v roce 1925 Plzeň.

Jmelí

Jmelí roste v korunách opadavých listnatých stromů, některé odrůdy i na jehličnanech, a jeho plody – bílé bobule – dozrávají v prosinci právě kolem Vánoc. Lidem připadalo odjakživa tajemné a připisovali mu kouzelné účinky. A tak ho věšeli do vánočně vyzdobených domovů, aby je ochraňovalo před ohněm, uhranutí, bleskem, zlými duchy a také aby přinášelo štěstí. Čím více bílých bobulek je na větvičce, tím větší štěstí člověk může v novém roce očekávat. Vánočním symbolem se stalo v Anglii, odkud se tento zvyk rozšířil do celé Evropy.  Podle legendy bylo jmelí stromem, z jehož dřeva Josef vyřezal kolébku pro Ježíška a po 33 letech jej Římané porazili, aby z něj pro něho zhotovili kříž. Strom pak hanbou seschl do malých keříků a přeměnil se v rostlinu zahrnující lidi kolem sebe dobrem. A stejně jako věřící jsou živi z Kristova těla, tak i jmelí žije ze živin jiných stromů.  Ve středověku se jmelí používalo jako významná léčivá rostlina a dnešní věda jeho léčivé účinky potvrdila. Obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se používá k výrobě léčiv proti arterioskleróze.

 

 

Druhá adventní neděle: Zapalujeme druhou, betlémskou, svíčku

Druhou adventní neděli nebo také Bronzovou neděli zapalujeme druhou svíčku (fialovou), tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky. Je tak ideální čas pro cokoliv, co nás vnitřně posílí a obohatí.

Symbolika druhého adventního týdne

Druhá adventní neděle nás vede k zamyšlení se nad vztahy mezi lidmi a představuje okamžik, kdy se soustředíme na lidi, které máme rádi, a proto pro ně začneme vyrábět a shánět dárky. Tím, že jim vybíráme dárky, jsme nuceni přemýšlet o jejich povaze, o tom jací jsou, jak je vnímáme, čím bychom jim udělali radost. V tom okamžiku jsme srdcem s nimi. Zatoužíme je vidět. Dárky jsou forma poděkování a úcty k člověku. I to je důmyslně vymyšlené.

Proč slavíme Vánoce?

Slovo Vánoce pochází z němčiny. Jeho původní název byl „svatá noc“ a německé slovo Weihnachten si naši předkové jednoduše počeštili. Ovšem kořeny dnešních Vánoc je třeba hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu a slavily se nejen v Evropě, ale také v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy ustálily na 25. prosinec a toto datum zvolil v roce 274 císař Aurelián jako den natalis solis invicti – Zrození nepřemožitelného Slunce. První zmínku o dni narození Ježíšova najdeme u Jana Zlatoústého (374 – 407), jež ho ale datuje na 20. prosinec. V Římě se Vánoce poprvé slavily roku 365. Ač je Ježíš historickou postavou, přesné datum jeho narození neznáme. Nicméně Ježíšovo narození, čili příchod Božího Syna na svět, se začalo slavit v první čtvrtině 4. století. Na křesťanském východě se slavilo 6. ledna podle data Narození Božského eonu – pohanského svátku v Alexandrii. V Římě se slavilo 25. prosince, což bylo datum starého pohanského svátku Narození věčného slunce. Oba svátky se pak spojily – 25. prosince se slavilo Ježíšovo vtělení a 6. ledna jeho zjevení se lidem. Později se 6. ledna začali uctívat tři králové, a to podle tří královských darů, kteří mágové Ježíšovi přinesli.

Foto: Pixabay

Celebrity prozradily plány na svátky: Vánoční večírek Lázní Fénix!

Pondělní Vánoční večírek Lázní Fénix se konal v překrásných prostorách lázní s nádhernou vánoční výzdobou, kousek od Václavského náměstí. Ředitelka lázní, Marta Šuba, tak na sklonku roku poděkovala nejen svým klientům, ale také spolupracovníkům a bilancovala tak celý uplynulý rok.

Alexandra Hejlová, Dr. Jitka Hořejšová, ředitelka Lázní Fénix Marta Šuba

Večírek slavnostně zahájila ambasadorka lázní, výtvarnice Alexandra Hejlová s paní ředitelkou Martou Šubou, která zhodnotila uplynulý rok, zmínila výzvy pro ten následující a také poděkovala všem zaměstnancům, spolupracovníkům za dobře odvedenou práci a v neposlední řadě poděkovala svým klientům, kteří lázně navštěvují pravidelně. Poté pozvala všechny hosty na již připravený raut.

Párty se neobešla bez řady známých tváří, mezi hosty jsme mohli například vidět producenta, herce a zpěváka Martina Franceho, který nám prozradil, že na Ježíška je již připraven a prakticky má nakoupeny všechny dárky.

Martin France

Zpěvačku Leonu Šenkovou a zpěváka, knižního nakladatele v jedné osobě, Jindřicha Krause, kteří se zároveň postarali o hudební program. Poté jsme je vyzpovídali jak budou trávit  Vánoce a jak se na ně těší.

Jindřich Kraus a Leona Šenková

Pro hosty nechybělo mimo jiné ani Dobré vínko vinařů Ivo Hanuska a Ladislava Milforta, které teklo proudem. Pizza Marka Vrby, Pizza Sull´Angolo, provoněla celý interiér lázní. Sečteno podtrženo – hosté se bavili, nálada byla výborná, vánoční stoly se prohýbaly lahůdkami a skvělým pitím.

 Ivo Hanusek a Ladislav Milfort – Dobré vínko

Kdo všechno se na poslední letošní společenské akci Lázní Fénix před Vánocemi objevil, se podívejte v naší foto příloze a pokud chcete vědět víc, podívejte se na naši reportáž.

FOTO REPORTÁŽ

 Zleva: Ondřej Šebesta, Dr. Jitka Hořejšová , Jindřich Kraus, Marta Šuba, majitel nakladatelství Naše Vojsko Emerich Drtina

Roman Ondráček a Alexandra Hejlová

Hana Ulmanová zakladatelkou a ředitelkou Nadačního fondu Sudička

 https://www.laznefenix.cz/

https://eshop.dobrevinko.cz/

https://pizza-sullangolo.cz/?lang=cs

Foto: Jana Tesaříková

Jaké jsou vánoční barvy pro rok 2023 ?

Víte, jaké barevné kombinace a odstíny letí v módním průmyslu roku 2023? Ano – pak také víte, jaké vánoční barvy letos zvolit. Oblíbené barvy Vánoc se totiž pro tento rok inspirovaly v módních trendech a preferují typicky podzimní barvy jako oranžovou, červenou, zlatou, zelenou nebo hnědou.

S klasickou kombinací červené a zlaté barvy zcela jistě nešlápnete vedle. Vsadit také můžete na zajímavé fialové nebo růžové odstíny, které rovněž patří mezi barevné trendy letošních Vánoc. Jestliže se nechcete pouštět do příliš velkých experimentů, můžete vždy vsadit na tradiční ozdoby a barvy. Slaměné ozdoby už mají to nejlepší za sebou, ale lesklé skleněné baňky různých barev nikdy nevyjdou z módy. 

Jestliže patříte k nadšencům extravagance, vsaďte na zajímavé a netradiční prvky. Vyměňte vánoční stromeček za ozdobený žebřík. Pro skutečně odvážné tu máme trend neobvyklých vánočních baněk ve tvaru oblíbených jídel, fauny i flory z celého světa a dalších vtipných tvarů. Na větvičkách vám tedy může viset papoušek, pizza, kečup nebo třeba lilek. 

 

První adventní neděle a historie adventních věnců

Na první neděli adventní je rozsvícena první fialová svíce. Tato svíce se obvykle nazývá „svíce proroků“ na památku proroků, hlavně Izaiáše, kteří předpověděli narození Ježíše Krista. Tato svíčka představuje naději a očekávání. Především očekávání příchodu Mesiáše. Pro obyčejné lidi je symbolem nadějí v lepší časy a ve splnění přání.

Adventní věnec

Adventní věnec vyjadřuje touhu člověka po světle, jehož je díky narůstající tmě v období před zimním slunovratem málo. Advent z latinského – advenire  – přicházet – je oslavou narození Ježíše. Jelikož blížící se Vánoce přinášejí stále více světla– Slunce narůstá, každou neděli se zapaluje o svíci více. V křesťanství plamen svíček symbolizuje Krista jako světlo ozařující plamenem lásky každého člověka. Živý věnec pak znamená věčný život přislíbený věřícím od Ježíše Krista a kruh jednotu společenství lidí a Boha. Počátky tradice sahají do první poloviny 19. století, kdy začátkem adventu 1838 pověsil hamburský teolog Johann Heinrich Wichlern nad dveře svého sirotčince vyřezávaný dřevěný věnec a každý den na něj dal jednu zapálenou svíci. Dnes se na něj místo 24 svíček pro každý adventní den připevňují 4 veliké svíce pro každý adventní týden, přičemž adventní čas začíná čtvrtou nedělí před Vánocemi.

 

 

Foto: pixabay

Fronta na banány výraz z historie

Zabrousíme trochu do historie a vzpomeneme si na výraz, „Fronta na banány“, který se stal jedním ze symbolů socialismu v Československu. Zákazníci však nečekali jen na banány, ale i na maso, televizi, pračku, jízdní kola nebo zájezdy. Ještě ke konci 80. let měla automatickou pračku nebo barevnou televizi cca polovina lidí, dnes toto vybavení snad nechybí nikde. Luxusním zbožím nebyly jen spotřebiče, ale například toaletní papír, dámské vložky, maso nebo exotické ovoce.

Nejvíce nedostatkovým zboží bylo již zmíněné maso a uzeniny. Důvod byla i cena, která se nezměnila po dobu třiceti let. Kvalita masa se lišila podle vedoucích v řeznictvích. Většina pamětníků se setkala se zkušenostmi s podpultovým prodejem. Pokud člověk znal dobře prodavače nebo podavačku, měl tak bokem odložené lepší zboží. Bylo známo, že kdo nepatřil do blízkého okruhu prodavačů, buď musel za nedostatkové zboží připlatit, nebo ho prostě nedostal. Cena horšího masa byla totiž stejná jako toho dobrého. Když se cena pohybovala nízko, těžko mohla regulovat trh.

Velkým luxusem bylo exotické ovoce jako banány či mandarinky. Dodnes se tedy používá přirovnání „fronta jako na banány“. Zde tento výraz vznikl.

Čeho byl naopak dostatek i v dobré kvalitě, byla čokoláda a sladkosti. Bylo to díky tomu, že čokoládové výrobky – zejména z Čech a Moravy – měly skvělou pověst i v zahraničí a i ve světě.

Dnes už se ale neobáváme, že neseženeme to, co právě sháníme. Prázdné regály, specifikum předrevoluční éry, nahradily reklamy a pocit, že události jako například Vánoce znamenají velký finanční výdaj, třeba i spojeným se zadlužením.

Každá doba má své nešvary a kouzlo.

(JT)

foto internet

Jak si užít advent v pohodě a klidu a kde relaxovat?

Jak správně a účinně relaxovat a naučit se odpočívat a pečovat o svoji fyzickou i duševní krásu i v dnešní uspěchané době. Zažíváte civilizační stres, máte náběh k obezitě nebo už obézní jste, bolí vás záda, máte potíže se zažíváním, jíte nezdravě a vůbec toho máte nad hlavu? Pak byste asi měli zabrzdit svůj život a udělat s tím něco dřív, než vás zabrzdí někdo natrvalo. Na tyto všechny odpovědi znají ten správný recept Lázně Fénix!

Život bez bolesti, uzdravení, zprůchodnění lymfatického systému, omlazení pleti a hubnutí, to vše jsou Ambulantní lázně v samém centru Prahy, Lázně Fénix kam pravidelně chodí a udržuje se v kondici výtvarnice Alexandra Hejlová. Ta se stala tváří lázní a na základě svých osobních zkušeností může také doporučit!

Lázně Fénix opět připravili pro své klienty zajímavou a lákavou nabídku v době adventu – VÁNOČNÍ POUKAZY na libovolný výběr služeb již od 490,- Kč . A toto je zároveň náš tip na vánoční dárek pro vaše blízké!‘ Stačí si vybrat jednu z variant, zkontaktovat se s Lázněmi Fénix a máte dárek, který potěší každého, protože v Lázních Fénix si přijdou na své opravdu všichni. Lidé pokročilého věku přichází, aby si ulevili od chronických bolestí a zrelaxovali své tělo. Dále pak lidé středního věku, kteří zde řeší problémy spojené s neprůchozí lymfou, nadváhou, potřebují své tělo ozdravit, získat zpět ztracenou energii nebo omladit pleť (nejen dámy!). Výjimkou nejsou ani mladší lidé, kteří tráví hodně času u počítače nebo jiné stagnující polohy a trpí proto bolestmi zad, kloubů i hlavy, žijí ve stresu a potřebují si odpočinout. Každý je vítán, jak zdůrazňuje velmi sympatická dáma, ředitelka lázní, paní Marta Šuba!

Ředitelka lázní Marta Šuba a výtvarnice Alexandra Hejlová

VÁNOČNÍ POUKAZY:

Ambulantní Lázně Fénix
Mezibranská 1367/21, 110 00 Praha 1

pouze pár kroků od metra Muzeum

+420 774 027 580

+420 737 897 345

laznefenix@gmail.com

Po – Pá: 8:00 – 20:00 (poslední klient v 18:00 h)

Foto: Jana Tesaříková

Indigo barva tajemna

Indigo každý zná díky modrým džínům. Tuto barvu mají rádi i umělci a objevuje se na spousty uměleckých děl. Indigo rozdělujeme na přírodní, průmyslové a falešné.
PŘÍRODNÍ INDIGO
Používalo se v minulosti jako barvivo džínoviny, uniforem a dalších látek. Je to barvivo, které se získává z rostliny stejného jména. Listy z Indigovníku se namočí a nechají fermentovat. V procesu kvašení se listy rozloží a produkují glukózu a indoxyl. Až když je proces dokončen, tak se roztok vystaví kyslíku, usuší se a rozemele na prášek.

PRŮMYSLOVÉ INDIGO
V textilním průmyslu bylo časem přírodní barvivo nahrazené syntetickým. Vyrábí se pomocí petrochemických látek anilinu, kyanovodíku a formaldehydu. Látka je velmi toxická pro lidi i zvířata.

FALEŠNÉ INDIGO
Ve světě je znám ještě další rostlinný zdroj indiga. Nazývá se falešné indigo – Boryt barvířský. Jedná se druh rostliny, která roste na území České republiky. Je to jediný druh z rodu borytů. V současné době je tento způsob téměř zapomenutý.
Za zmínku stojí zmínit Indigo živočišného původu, kdy se získává z ulit mořských plžů Ostranky jaderské a purpurové.

text (JT)

fotografie volně na internetu

Barva Viva Magenta ve světě kosmetiky

Přibližně 20 let Pantone Color institut vyhlašuje barvu pro daný rok. Pro tento rok je to barva Viva Magenta. Tato barva je plná síly a odhodlání. Inspirací je karmínové barvivo, které produkuje brouk červec nopálový. Červec pochází z centrální a jižní Ameriky, z oblastí jako Mexiko a Arizona. Hmyz se nachází na kaktusech rodů Opuntia a Nopalea, žije ve stinných záhybech rostliny, kde kolem sebe vytváří bílý povlak. Saje mízu rostliny obsahující živiny a karmínové barvivo tvoří jako ochranu proti predátorům.

Barva je optimistická a odvážná. Můžete jí použít při líčení očí, rtů, tváří nebo nehtů. S barvou budete vyzařovat sebejistý postoj. Viva Magenta je nádherná i ve vlasech. Tato barva dodá šmrnc třeba ve formě pramínků nebo přelivu.
Určitě vyzkoušejte stíny v této barvě. Oční víčko namalujte světle šedým stínem až k obočí. Pak přidejte na pohyblivé víčko a okolo celého oka tmavě šedou kajalovou tužku, kterou pomocí světlé barvy vystínujte směrem ven. Nakonec naneste přes šedý stín tón Viva Magenta. Upravte obočí například transparentním gelem a pomocí kartáčku vytvarujte do požadovaného tvaru nebo stylem jak jste zvyklá.

Barva Viva Magenta vyniká i na nehtech. Naneste na upravené nehty vrstvu podkladového laku na nehty, který nehty zpevní a zároveň zajistí rovnoměrný výsledek. Mějte na paměti, že u matných laků na nehty jsou snadno viditelné přetahy. Ale laky na nehty se třpytkami snadno zamaskují případné nedokonalosti. Svrchní lak zajistí delší výdrž laku na nehty.

Pro zajímavost nejen v líčení má barva Viva Magnete úspěch. Je nádherná i v interiérech, kde působí svěže a roky vás nebude nudit.

Necháme se překvapit. Jaká barva bude pro rok 2024, protože tato je velmi svěží a nepřemožitelná.

text: (JT)

fotografie volně na internetu, wikipedie

Kočičí řeč těla

Všichni určitě víte, že kočky mají vypracovaný velmi dokonalý systém pro komunikaci s lidmi. Představíme si pár kočičích dorozumívacích gest z jejich řeči těla.

Když se kočka otírá, označuje si tím své teritorium (majetek).
Když o vás otírá hlavou a ocáskem, zdraví vás nebo ducání hlavou je známka spokojenosti. Také někdy očichávají obličej, tím se utvrzují, zda to jste vy.
Pokud přikládá mokrý čumáček, má vás moc ráda.
Když přešlapuje tlapkami, tak je šťastná.
Pokud vás olizuje je to nejhlubší známkou důvěry, jste její rodina, protože vás chce očistit tak jak to dělá s koťátky.
Když vám olizuje vlasy, chce vás upravit a je to známkou, že vás velmi miluje.
Některé kočičky dávají lásku najevo, tak, že vás napodobují například si sednete a sedne si vedle vás, lehnete, lehne si také vedle vás.
Pokud ji pohladíte a kousne vás, chce být sama.
Kočka se bojí, když má ocas zastrčený mezi nohy.

Pokud má ocas rovný a k tomu naježenou srst, tak se cítí ohroženě.
Když ho má rovně a otočený do tvaru písmenka N, tak je to extrémní agrese, kterou používá většinou k boji s jinou kočkou.
Když je ocásek rovně a vzhůru a na konci zatočený, kočička je velmi spokojená.
Vrtění ocasem, kočka vyjadřuje vzrušení, anebo úzkost.
Naježený ocas je, že se může něčeho bát.
Vibrující ocas znamená, že vás ráda vidí a je spokojená.
Pokud se kočce podíváte do očí, dejte si pozor, abyste se nedívali příliš upřeně. Kočka si to vyloží jako známku agrese a bude se vás bát. Dobré je oči přimhouřit a nejlépe mrkat. To se bude cítit v bezpečí.
Pokud má kočka rozšířené zornice, značí to většinou, že si chce hrát anebo se bojí a cítí se agresivně.
Pokud vám zírá do očí a sleduje vás, značí to, že se s vámi cítí dobře a důvěřuje vám.
Když kočka mrká, je velmi spokojená.
Pokud si kočka chce hrát zatahuje uši dozadu, někdy to ale značí i úzkost. Když očichává věci, tak také dává uši dozadu.
Pokud zakloní hlavu a zvedne čumáček, znamená to, že nás kočka zdraví. Něco v tom smyslu „Vidím tě“.

To je jen částečný výčet, jak kočičky komunikují. Určitě milovníci koček zaznamenali daleko větší systém jejich komunikace.

(JT)

foto: pixabay