Role knihoven se mění, už nejsou jen místem pro půjčování knih, konají se v nich společenské a vzdělávací akce. V malých obcích jsou často místem setkávání a důležitou součástí komunitního života. Představitelé obcí proto neuvažují o jejich rušení, přestože se potýkají s nízkým počtem čtenářů. V řadě velkých měst čtenářů přibývá, roste zájem o e-knihy či audioknihy, klasické knihy ale stále tvoří většinu výpůjček. Knihovny se zároveň snaží udržet tempo s dobou, investují do nových technologií či moderního zázemí. Vyplývá to z ankety ČTK k výročí otevření první půjčovny knih v Praze před 250 lety.
Knihovnice Veronika Tomášů s diplomy pro nejlepší čtenáře v knihovně v Rakové na Rokycansku, 9. ledna 2025 Raková. (Autor: Chaloupka Miroslav ČTK)
Pražská městská knihovna (MPK) loni evidovala 170.000 čtenářů, meziročně o 3500 více, počet se blíží stavu před pandemií koronaviru. V roce 2019 bylo evidovaných čtenářů v MKP 177.000. V období covidu se počet platných průkazů propadl ke 150.000. Pobočky čtenářům nabízí kromě půjčování knih, e-knih a hudebních nosičů i jiné aktivity. V pobočce DOK 16 vznikla sousedská dílna, v Atelieru na Jezerce se zájemci věnují šití, v knihovnách se scházejí fanoušci série Star Wars, detektiva Sherlocka Holmese i Pána prstenů. Všechny pobočky MKP jsou vybaveny samoobslužnými pulty, které umožňují půjčování i vracení knih.
Čtenářů přibývá i knihovnám ve větších středočeských městech, a to i dětských. Důvodem jsou i moderní trendy jako e-knihy a e-audioknihy. Například v benešovské knihovně roste počet registrovaných čtenářů mladších 15 let. Podle ředitelky Hany Zdvihalové je to díky oddělení Téčko pro teenagery a tvoření. Čtenáři tam mají k dispozici x-box, virtuální realitu či 3D pera. „Postupem času si většina z nich začne půjčovat také knihy. Nejoblíbenější jsou manga, komiksy, fantasy a sci-fi,“ řekla Zdvihalová ČTK.
Vyšší počet čtenářů už druhým rokem registruje například Knihovna města Olomouce, kterou nyní navštěvuje přes 13.000 čtenářů, je to více než před pandemií koronaviru. Podle ředitelky knihovny Lenky Pruckové za tím stojí i dlouholetá práce s těmi nejmenšími. „Děti do šesti let mají knihovnu zadarmo, každý měsíc máme akce pro batolata, postupně k nám takto chodí půjčovat si knihy celé rodiny,“ řekla ČTK
Čtenářů do 15 let přibývá i Knihovně města Hradce Králové. „Zájem o DVD je přibližně tři roky stejný, mírně klesá zájem o tištěné hudebniny. Naopak stoupá zájem o e-knihy, v roce 2023 se jich půjčilo přes portál Palmknihy 5635 a v roce 2024 to už bylo 7669 e-knih. Klasické knihy se 430.421 loňskými výpůjčkami ale stále vedou,“ řekla ČTK ředitelka KMHK Barbora Čižinská. V celém Královéhradeckém kraji v posledních letech knihoven mírně ubylo. Zatímco v roce 2021 jich bylo v kraji 383, o dva roky později 378. Knihovny v obcích proto začínají rozšiřovat nabídku služeb.
Rozšiřováním nabídky kompenzují dlouhodobý trend úbytku čtenářů knihovny v obcích Libereckého kraje. To, že jsou knihovny nadále ve většině obcí, je podle krajské metodičky z Krajské knihovny v Liberci Michaely Staňkové české specifikum. „Souvisí to s tím, že na základě zákona o veřejných knihovnách obecních z roku 1919 byla založena knihovna téměř v každé obci. A tato historická věc u nás přetrvala,“ řekla. Podle ní se čas od času stane, že některá knihovna zanikne, nejde ale zatím o nic dramatického. „Úbytek je minimální,“ uvedla. Důvodů pro ukončení činnosti bývá více, například nedostatek financí nebo že obec není schopna sehnat knihovníka. Většina knihoven je neprofesionálních s pracovním úvazkem do 15 hodin týdně.
Knihovny v malých obcích Moravskoslezského kraje přežívají díky podpoře větších knihoven a obcí. Hlinka na Bruntálsku má pouze dvě stovky obyvatel a přibližně tolik knih čítá fond tamní knihovny. Přesto se vedení obce snaží provoz místní knihovny udržet, ačkoli čtenářů ubývá. „Naši knihovnu plně podporuje Okresní knihovna v Bruntále, která nám pravidelně obnovuje knihy,“ uvedl starosta Marcel Chovančák (Hlinka – naše obec).
Nejmenší knihovna v Ústeckém kraji v Kalku má 12 čtenářů. Podporuje ji městská knihovna v Chomutově, čtenáři mohou nahlížet do jejích seznamů, odkud si mohou také svazky objednávat. Knihovna v Kalku sídlí v budově obecního úřadu, knihovnicí je úřednice, jejíž hlavní náplní práce je účetnictví. V Rakové na Rokycansku, jedné z nejmenších obcí v Plzeňském kraji s 230 obyvateli, funguje knihovna už 60 let. Pro obec je velmi důležitou součástí komunitního života a chce ji za každou cenu udržet. Ještě před čtyřmi lety si chodili knihy půjčovat hlavně senioři, poslední čtyři roky to jsou ze dvou třetin děti, ale i mládež do 18 let z obce i okolních vesnic.
Obecně největší zájem o půjčení knih je ze strany čtenářů před vícedenním volnem, před víkendy, prázdninami nebo svátky. Podle mluvčí karlovarské Krajské knihovny Andrey Bockové patří mezi nejžádanější autory Robert Bryndza, Alena Mornštajnová, Karin Lednická, Vlastimil Vondruška nebo Dick a Felix Francisové a také Štěpán Javůrek, který pochází z karlovarského regionu. „U mladších čtenářů, kteří navštěvují knihovnu nejčastěji, jak je nutí školní povinnosti, je mimo povinnou a doporučenou četbu zájem hlavně o Harryho Pottera nebo o sérii Johna Flanagana, například Hraničářův učeň. Z českých autorů pak děti čtou knihy Ivony Březinové nebo Zuzany Pospíšilové,“ uzavřela Bocková.
Za roční registrační poplatek dá dospělý v karlovarské Krajské knihovně 250 korun, děti, studenti a senioři platí 100 korun. Knihovna poplatky zvedala loni v květnu ze 100 korun pro dospělého a 80 korun pro ostatní. V pražské městské knihovně dospělí platí ročně 60 korun, děti, senioři nad 70 let a držitelé průkazu ZTP mají členství zdarma.
Zdroj: ČTK
