Četník na zkoušku závodčí Vasil Brindzej byl nejmladším příslušníkem z četnické stanice Veliká Běhaň v politickém okrese Berehovo.
Když byl od počátku září roku 1932 odvelen do Užhorodu, aby zde absolvoval školu pro výcvik četníků na zkoušku, tak zjistil, že je jedním z mála četnických aspirantů rusínské národnosti.
Četník na zkoušku závodčí PR
Čas trávený v nástupní škole utíkal posluchačům doslova jako voda a než se nadáli, přišel prosinec a s ním i předvánoční doba. Pro zpříjemnění vánočních svátků, které nemohli trávit se svými blízkými, jak je tomu v době vánoční zvykem, se četníci pustili do slavnostní výzdoby četnických kasáren.
Zemské velitelství četnictva Užhorod 04
Učební osnovy předepisovaly ke studiu jednotlivá ustanovení služební instrukce pro četnictvo. Instruktor vrchní strážmistr Emanuel Kocum uložil posluchačům naučit se přes vánoční svátky doslovně velmi důležité ustanovení § 99 upravující postup četnictva v případě nálezu mrtvoly.
Bylo to až absurdní, když v době, když si všichni křesťané připomínali narození páně, tak se četničtí učedníci v Užhorodu biflovali, jak mají postupovat, když najdou mrtvolu. I taková je podoba náročné četnické služby. Jakoby nestačilo samotné odloučení od nejmilejších v době svátků.
Závodčímu Brindzejovi nejlépe vyhovovalo, když si ustanovení zákonů a dalších předpisů, které měl znát nazpaměť, opsal na papír a z rukopisu se text následně naučil zpaměti.
§99
(1) Nalezne-li četník nějakou mrtvolu, má nejprve zevrubně prozkoumati nejbližší okolí a místní poměry a co shledá, si zaznamenati; mimo to má si poznamenati, v jaké poloze byla mrtvola nalezena a byla-li oděna má teké jednotlivé části oděvu zevrubně sepsati.
(2) Byl-li by někdo nablízku a nebylo-li by proti němu žádné podezření, má četník hleděti, aby na něm co možná nejvíce vyzvěděl a nemá vůbec ničeho opominouti, co by mohlo úřadu objasniti způsob a příčinu smrti.
(3) Ukáží-li se příznaky, že někdo nezemřel smrtí přirozenou, nebo byla-li nalezena mrtvola osoby neznámé, uvědomí o tom četnická stanice urychleně státní zastupitelství nebo nejbližší okresní soud, bez jejichž dovolení nesmí býti mrtvola pohřbena.
(4) Není-li smrt při nálezu lidského těla nade vší pochybnost patrna a připouštějí-li nějaké známky možnost záchrany, jak tomu bývá na př. při osobách zmrzlých, utopených, zadušených, zasypaných nebo vybuchnutím parního kotle zraněných, má četník pečovati o to, aby se dotčenému dostalo co nejrychlejší záchranných pokusů. Vůbec má četník, utrpěl-li někdo zranění nebo úraz, ať již náhodou, nedbalostí anebo úmyslně, ihned pečovati o rychlou pomoc, má vyšetřiti příčinu a událost oznámiti příslušnému úřadu.
V balíkové poštovní zásilce obdržel závodčí Vasil Brindzej od kolegů z četnické stanice vánoční dárek, který si smí rozbalit až na Štědrý den a staniční kuchařku mu upekla a poslala perníčky na stromeček, které použil k ozdobení vánočního stromečku v místnosti jídelny četnických kasáren.
Vánoční výzdoba v kasárnách
Skutečně až na Štedrý večer, po rozbalení balíčku od kolegů, v něm nalezl malou, ale poměrně silnou červenou knihu s názvem RUKOVĚŤ ČETNICTVA. Jednalo se o třetí doplněné vydání knihy štábního kapitána Josefa Erharta. Při nalistování § 99 zjistil, že ustanovení třetího odstavce má dvě verze. Jedna platí pro zemi Českou a zemi Moravskoslezskou a druhá, kterou již celou znal nazpaměť, pro zemi Slovenskou a Podkarpatoruskou. To bylo způsobeno skutečností, že zatímco v Čechách, na Moravě a ve Slezsku platilo trestní právo dříve rakouské, na Slovensku a na Podkarpatské Rusi platilo trestní právo dříve uherské.
Pro zajímavost si přečetl ustanovení služební instrukce platné v takzvaných historických zemích.
(3) Nejde-li již z okolností s jistotou najevo, že smrt byla způsobena náhodou nebo sebevraždou a nikoli nějakým trestným činem – v kterémž případě se to má jen služebnímu úřadu oznámiti a o to pečovati, ab mrtvola byla za příčinou ohledání uschována – má četník neprodleně zaříditi, aby soud nebo státní zastupitelství o případu byly uvědoměny a má učiniti opatření, aby mrtvola byla prozatím hlídána.
Jak je zřejmé, uvedené ustanovení, je mnohem delší než to, co se musel zpaměti naučit. A tak byl závodčí Brindzej nakonec rád, že slouží na území bývalého uherského trestního práva. Četnická služba však byla v obou částech státu stejně náročná. S tímto závěrem odcházel spolu se svými kolegy na půlnoční mši.
Až následně se četník Brindzej při podrobném čtení knihy dozvěděl, že pro československé četnictvo platila původní služební instrukce pro rakouské četnictvo z roku 1895, avšak s výjimkou několika ustanovení navazujících na trestněprávní předpisy a v těchto případech pro četníky na Slovensku a na Podkarpatské Rusi platila ustanovení bývalé uherské četnické instrukce.
PERNÍČKY NA STROMEČEK
Rozpočet: 25 až 30 dkg černé nebo hladké mouky, 8 dkg moučkového cukru, 7 g užívací sody, 10 dkg medu, 1 vejce, 1 lžíce mléka, kůra z 1 citronu, hřebíček, skořice a tuk na vymazání plechu. Na polevu 1 bílek, šťáva z 1 citronu a práškový cukr.
Předpis: Mouku smícháme s cukrem a s užívací sodou, přidáme špetku tlučeného hřebíčku, špetku tlučené skořice a vše dobře promícháme. V nádobce rozpustíme med a přimícháme do něho mléko a po vystydnutí v něm rozkvedláme vejce. Uvedeným zaděláme připravenou směs a do vytvořeného těsta přimícháme citronovou kůru. Vypracované těsto rozválíme a vykrajujeme z něho formičkami. Pečeme do růžova na tukem potřeném plechu 10 až 15 minut do růžova. Poté potřeme polevou z bílku citronové šťávy a práškového cukru.
Obálka knihy Četnická kuchařka
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého Četnická Kuchařka, vydané v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz. Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
