Rubrika: OSOBNOSTI

Nakladatelství Olympia vydá na podzim dva tituly o Karlu Gottovi

Nakladatelství Olympia vydá na podzim dva tituly o Karlu Gottovi. Půjde o fotografickou publikaci a knihu o hledání údajného Gottova mužského potomka. Dlouholetý Gottův fotograf František Jirásek sepsal knihu Fotografoval jsem hvězdy, v níž bude hlavně vzpomínat na zpěváka, který 42krát zvítězil v anketě Zlatý a později Český slavík. Titul se dostane na trh během září. Na druhé knize, která se jmenuje Karlův syn, pracoval ředitel nakladatelství Olympia Luboš Procházka. 

„Poté, co jsem ještě mimo Olympii vydal knihu Poslední roky s Karlem, jsem začal prověřovat několik informací o tom, že Karel Gott na tomto světě zanechal mužského potomka. Pracoval jsem na knize čtyři roky, informace jsem získával nejen u nás, ale také v německy mluvících zemích. Konkrétní odpověď jsem získal v minulých měsících. A čtenáři se jí dočtou od 1. října, kdy kniha vyjde,“ řekl Procházka.

Oficiálně po sobě Gott zanechal z různých vztahů čtyři dcery, jsou to Dominika Gottová, Lucie Kolářová, Charlotte Ella Gottová a Nelly Sofie Gottová.

Gottovi už byla věnována řada knih. Například v roce 2009 mělo křest české i německé vydání knihy Zlatý hlas z Prahy od Michaely Remešové a Dalibora Máchy. U příležitosti Gottových 70. narozenin ve stejném roce vyšla kniha Karel Gott 70 osobností o Zlatém slavíkovi. Hudební publicista Vladimír Vlasák v ní mapuje některé události dlouholeté Gottovy kariéry a nechává promluvit sedm desítek osobností. Remešová a Mácha napsali knížku o zpěvákově soukromí Devět žen Karla Gotta. V 90. letech se objevila kniha Ladislava Sarvaše Jak to vidí Gott a Říkám to písní, pod níž je podepsán sám Gott.

Množství neautorizovaných knih se věnuje Gottovu soukromému životu. Například s Oldřichem Dudkem knihu Marika aneb Jak mladá dívka ke štěstí přišla napsala jeho bývalá přítelkyně Marika Sörösová. Bez Gottova vědomí spisovatel James Kent vydal knihu o jeho osudových ženách, manželství s Ivanou a předmanželské smlouvě s názvem Manželství století.

Fenomén Gotta se promítl také do knihy Gottland úspěšného polského spisovatele Mariusze Szczygiela. První oficiální autobiografie Gotta Má cesta za štěstím vyšla až v roce 2021 a stala se krátce po vydání bestsellerem. K pátému výročí Gottova úmrtí vyšla loni kniha Příběhy skryté za písněmi KG. Společně ji napsali novinářka a spisovatelka Michaela Remešová a bývalý Gottův tajemník Jan Adam.

Gott zemřel 1. října 2019 ve své vile na pražské Bertramce. Léčil se s akutní leukemií. Legendě české populární hudby, která ovlivnila několik generací posluchačů, bylo 80 let. Fanoušci se mohli s oblíbeným zpěvákem rozloučit v paláci Žofín, kam přišlo zhruba 49.000 lidí. O den později se konala zádušní mše ve svatovítské katedrále, kam dorazili příbuzní, přátelé, spolupracovníci, politici, zpěváci, herci, sportovci a další pozvaní hosté. Tento den byl zároveň dnem státního smutku.

Zdroj: ČTK 

Spisovatel Dan Brown představí novou knihu 18. září v Lucerně

Jeden z nejúspěšnějších spisovatelů současnosti Dan Brown představí svůj nový román Tajemství všech tajemství ve Velkém sále Lucerny 18. září večer. Román, který hlavního hrdinu profesora Roberta Langdona zavede do Prahy, vyjde 9. září anglicky a také česky v nakladatelství Argo. Přeložili ji Michala Marková a David Petrů. 

V Lucerně vedle autora bestsellerů vystoupí také jeho americký nakladatel Jason Kaufman. Dále promluví český redaktor Petr Onufer, večer má moderovat redaktor České televize Daniel Stach. Autogramiáda se neuskuteční.

„Dan Brown i jeho společníci zodpoví také otázky z publika. Jason Kaufman je i jednou z postav knihy, Petr Onufer byl konzultantem pro české reálie. Pro zájemce budou k dispozici sluchátka s tlumočením do češtiny,“ uvedla Potměšilová. Vstupenky budou v prodeji od čtvrtka 14. srpna.

Děj knihy Tajemství všech tajemství začíná v Praze, posléze míří do Londýna a New Yorku. Profesor symbologie Langdon v Praze navštíví přednášku badatelky Katheriny Solomonové, s níž navázal romantický vztah. Solomonová se věnuje noetice a pracuje na knize, která přináší alarmující odhalení o podstatě lidského vědomí a má potenciál vyvrátit leccos, čemu lidstvo pevně věří po staletí.

Jejich pražský pobyt náhle naruší brutální vražda a zavládne chaos. Katherine záhadně zmizí i se svým rukopisem, Langdon se stane objektem zájmu mocné organizace i terčem záhadného útočníka, jenž jako by se vynořil z dávných pražských legend.

„Tajemství všech tajemství je můj zatím nejambicióznější román s nejpropracovanější zápletkou – a také ze všech nejzábavnější. Jeho psaní byla nezapomenutelná cesta plná objevů,“ uvedl dříve Brown.

Obálku knihy s motivem Karlova mostu vytvořil britský grafický designér Neil Johnston, který žije a pracuje v Praze. Argo 10. září vydá celou langdonovskou sérii, šest titulů, s jeho obálkami.

Jeden z nejprodávanějších světových autorů Brown navštívil Prahu několikrát. V roce 2021 se na svém vystoupení v pražském Obecním domě představil jako knižní autor, skladatel i klavírista.

Jeho thrillery čtenáře po celém světě pobízejí k vášnivým debatám a spekulacím. Brownovy romány vycházejí v 56 jazycích a prodalo se jich přes 250 milionů výtisků. V roce 2005 byl Brown magazínem Time jmenován jedním ze 100 nejvlivnějších lidí na světě. Při své návštěvě Prahy v roce 2014 převzal cenu knihkupectví Palác knih Luxor za nejprodávanější knihu desetiletí, kterou se stala Šifra mistra Leonarda s více než 100.000 prodanými výtisky. Kvůli knize Browna kritizovali akademici a církevní odborníci, že pozadí příběhu vydával za pravdivé.

Tři z románů byly adaptovány do celovečerních filmů s Tomem Hanksem v roli Langdona a v režii Rona Howarda: Šifra mistra Leonarda (2006), Andělé a démoni (2009) a Inferno (2016). Filmy celosvětově vydělaly dohromady 2,24 miliardy dolarů. Ze čtvrtého dílu, Ztraceného symbolu, vznikl seriál Peacock 2021 s Ashleym Zukermanem v roli Langdona. Práva na zatím nevydanou knihu Tajemství všech tajemství koupil Netflix a chystá podle ní seriál.

Zdroj: ČTK

Americká zpěvačka Taylor Swift ohlásila 12. studiové album

Americká popová hvězda Taylor Swiftová oznámila, že vydá 12. studiové album. Nazvala jej „The Life of a Showgirl“ (Život bavičky). Oficiální datum vydání bude podle zpěvaččina webu oznámeno později.

Pětatřicetiletá držitelka 14 ocenění Grammy, včetně čtyř cen za album roku, své nové album oznámila v podcastu se svým přítelem, hráčem amerického fotbalu Travisem Kelcem a jeho bratrem Jasonem Kelcem.

„Tohle je moje zbrusu nové album, ‚The Life of a Showgirl‘,“ oznámila Swiftová poté, co z kufříku vytáhla svou novou desku. Obal nového alba byl přitom záměrně v záběru rozmazán.

Album lze na zpěvaččině webu předobjednat. V podobě vinylové desky se prodává za 30 dolarů (630 Kč), na kazetě za 20 dolarů (420 Kč) a CD s plakátem Swiftové si fanoušci mohou koupit za 13 dolarů (270 Kč).

V květnu Swiftová od investiční skupiny Shamrock Capital získala plná práva ke své kompletní hudební tvorbě, včetně všech alb, videí a dalšího doprovodného materiálu, který ve své kariéře vytvořila.

Poslední album Swiftové The Tortured Poets Department (Oddělení utrápených básníků) v USA během prvního týdne po vydání podle časopisu Billboard dosáhlo největšího počtu poslechů za týden v historii a zároveň překonalo rekord v počtu prodaných vinylových desek v novodobých dějinách. Podle hudební platformy Spotify mělo album během prvního týdně od vydání více než miliardu poslechů.

 
Zdroj: ČTK

Mezi ženami zobrazenými v příštím kalendáři Pirelli je i česká modelka Herzigová

Na fotografiích příštího kalendáře Pirelli bude pózovat i česká modelka Eva Herzigová. Píše to dnes agentura ANSA, která zveřejnila snímky z focení kalendáře. V kalendáři na rok 2026, který vytváří norský fotograf Solve Sundsbo, pózují herečky a modelky Isabella Rosselliniová, Irina Shayk, Luisa Ranierová či tenistka Venus Williamsová. Oficiálně bude kalendář letos v listopadu představen v Praze.

„Mojí myšlenkou je zaznamenat emoci, instinkty a duševní stavy, které jsou zásadní pro lidský život – touha po svobodě, zvědavost a touha po vědomostech,“ uvedl Sundsbo, který řekl, že se ve své práci řídí především svou zvědavostí. Podle něj jsou kalendáře Pirelii oslavou „kreativity a umění“. Tématem kalendáře na rok 2026 je síla žen.

Focení pro kalendář se uskutečnila od dubna do července v Británii a New Yorku.

Herzigová se vrací na stránky kalendáře Pirelli po 30 letech. Vydání pro rok 1996 obsahoval její akt pořízený německým fotografem Peterem Lindberghem. Na jedné z fotografií z přípravy kalendáře na rok 2026 je vidět Herzigovou jakoby ponořenou ve vodě.

Kalendář Pirelli vychází od roku 1964 a není volně prodejný. Výtisk italský výrobce pneumatik Pirelli distribuuje mezi své obchodní partnery. Už několik desítek let kalendář sází na to, že ho vytváří umělečtí fotografové a že na něm pózují známé herečky, modelky či sportovkyně.

Zdroj: ČTK

2. ročník Empathic Film Festival

Empathic Film Festival uvede svůj druhý ročník ve dnech 18.9.-20.9.2025 v kině Svět v Táboře. Zahajovacím snímkem bude nový český film Pod Parou za účasti herců a tvůrců.

Empathic Film Festival zahájil svoje působení v loňském roce, kdy na podzim uspořádál první ročník, který byl velmi úspěšný. Uvedl přes 12 filmů se sociální tématikou a zaměřil se na témata Alzheimerovy choroby, vliv sociálních sítí na chování jedinců, mezilidské vztahy, dospívání, partnerské vztahy a traumata. Tato témata zaujala mnoho návštěvníků a vyvolala zajímavé diskuze. Atmosféra festivalu podpořila empatii a otevřenost vůči složitým životním příběhům.

,,I v letošním roce chceme upoutat na sociální témata, o kterých je třeba mluvit. Budeme se věnovat například tématu závislosti na drogách či alkoholu, autismu, dospívání nebo i domácího násilí. Chystáme opět zajímavé diskuze k jednotlivým filmům, ale i přehlídku krátkých studentských filmů s následným oceněním”, sdělili pořadatelé festivalu, Kateřina a Jiří Duškovi.

Empathic Film Festival letos ve třech dnech představí spousty zajímavých snímků. Jako zahajovací film vybrali pořadatelé nový český film Pod Parou. Po promítání proběhne beseda za účasti hereček Hany Vágnerová a Alžběty Ferencové a režiséra a producenta Rudolfa Biermanna. Dále oceněný film Všechna ta krása a zabíjení, legendární americký film 20. Století o vlivu alkoholismu – Ztracený víkend. V dopoledních hodinách představí naučné filmy pro základní a střední školy z okolí. V rámci festivalu proběhne také přehlídka studentských krátkých filmů z Filmové akademie v Písku nebo z umělecké školy Michael. V rámci přehlídky porota ocení tři nejlepší studentské filmy, které budou vyhlášeny při příležitosti slavnostního zakončení v sobotu 20.9. v 19:00, kde jako závěrečný film bude festivalový snímek s názvem MAMI! o diagnóze ADHD.

Detailní program a informace o festivalu včetně předprodeje  vstupenek budou spuštěny 15.6.2025 na webových stránkách: www.empathicfilmfestival.com

Zdroj: Empathic Film Festival

Slavnostní křest magazínu STATUSS: Významné české osobnosti v roli kmotrů oslavily speciální vydání k 65. narozeninám Michala Davida

Před pár dny se uskutečnil slavnostní křest mimořádného vydání magazínu STATUSS, který se zaměřuje na business elitu, známé a výjimečné celebrity, kulturu a umění. Tuto výjimečnou událost podpořily a pokřtili významné české osobnosti, šéfredaktorka a vydavatelka magazínu STATUSS Viktoria Sion,  král popu Michal David, kterému je toto mimořádné číslo věnováno v rámci oslav jeho významných 65. narozenin, hudebník Felix Slováček, operní pěvkyně Markéta Fasati a výtvarnice Alexandra Hejlová. Celým večerem provázela moderátorská ikona, Saša Hemala.

Alexandra Hejlová, Michal David, Viktoria Sion, Felix Slováček, Markéta Fasati

Křest se nesl v přátelské a uvolněné atmosféře v luxusních prostorách Fly Vista. Nechyběly vřelé projevy a vzpomínky na již dvacetiletou existenci magazínu STATUSS na českém trhu a také na momenty z kariéry Michala Davida.

„Časopis STATUSS je místem, kde se prolínají různé formy businessu, umění a kultury. Chceme nadále inspirovat a motivovat naše čtenáře.“ uvedla Viktoria Sion během svého proslovu.

Během křtu se Michal David zvlášť pozastavil a  popřál šéfredaktorce magazínu, Viktorií Sion, a „vysekl“ poklonu za její dlouholetou a obětavou práci. „Děkuji ti za tvou vášeň a úsilí, které do magazínu vkládáš. Přeji ti, aby tvoje bohulibá činnost pokračovala ještě mnoho let,“ dodal Michal David s úsměvem a upřímností.

Felix Slováček, již dvorní kmotr magazínu STATUSS, také pronesl několik milých slov. „Přeji ti, Viktorie, dalších mnoho úspěšných let a mnoho inspirativních lidí a okamžiků, které tě budou provázet. Vážím si tvé práce a stejně tak našeho dlouholetého přátelství.“, doplnil Felix Slováček.

Šéfredaktorka a vydavatelka magazínu STATUSS Viktoria Sion, fotograf Jadran Šetlík,  Dallmayr kafe – René Sion

Hosté si na křtu mohli vychutnat nejen příjemnou atmosféru, ale také hudební vystoupení hitmakera Michala Davida a operní pěvkyně Markéty Fasati.

Na křtu nechybělo ani výjimečné občerstvení, jako byly například dorty od Piaf House Vahag Ayvazyan nebo také lahodné víno Lenky Michlovské, Whisky Trebitsch od Ondřeje Chládka a v neposlední řadě exklusivní a jedinečná káva – Dallmayr kafe / René Sion, které podtrhlo slavnostní atmosféru. Hosté si mohli vychutnat delikatesy, které byly pečlivě připravené, a užít si příjemné chvíle ve společnosti přátel a kolegů.

Kromě toho Michal David obdržel mnoho krásných dárků k nedávným 65. narozeninám, které mu hosté s láskou a úctou předali. Tyto dary byly nejen osobní, ale také symbolizovaly vděk a obdiv k jeho dlouhé a úspěšné kariéře.

Pokračovat ve čtení „Slavnostní křest magazínu STATUSS: Významné české osobnosti v roli kmotrů oslavily speciální vydání k 65. narozeninám Michala Davida“

Karlovarský festival zveřejnil program, letos nabídne více než 130 filmů

Letošní ročník festivalu v Karlových Varech od 4. do 12. července nabídne více než 130 celovečerních filmů, z toho 34 snímků v soutěžních sekcích Hlavní a Proxima a nesoutěžní sekci Zvláštní uvedení. Kromě těchto již dříve oznámených sekcí program zahrnuje také Horizonty, Návraty k pramenům, Imagina, Po zavíračce a Future Frames: Generation Next of European Cinema. Program projekcí 59. ročníku festivalu je ode dneška dostupný na jeho webových stránkách.

„Program zahrnuje vítěze Zlatého medvěda (Sny), Zlaté palmy (Drobná nehoda), filmy, o nichž se živě diskutovalo v Cannes, Berlíně nebo Benátkách. Předpremiéry i experimenty, animované filmy, dokumenty, snímky barevné i černobílé. Výběr z Pragueshorts i devítihodinovou dokumentární legendu Šoa. Nová sekce Po zavíračce diváky v pozdních hodinách probudí lahůdkami jako Hellraiser v restaurované podobě,“ uvedla Klingohrová.

Sekce Horizonty přinese výběr nejzajímavějších současných filmů. Návraty k pramenům nabídnou desítku klasických snímků včetně děl Stanleyho Kubricka a Johna Cassavetese. Imagina představí více než dvě desítky krátkých a celovečerních filmů s odvážným přístupem k vyprávění a stylu. Sekce Po zavíračce se zaměří na nejnovější horory a akční snímky. Future Frames: Generation Next of European Cinema uvede deset krátkých filmů nastupující generace evropských filmařů. V sekci Industry Days určené pro filmové profesionály se festival nově zaměří také na televizní a seriálovou tvorbu.

Do sekce Zvláštní uvedení se po čtyřech letech vrátí formát minisérie. Ve světové premiéře zde bude uveden srbský projekt Absolutních 100 režiséra Srdana Goluboviće, na kterém se podíleli i další tři režiséři – jeho někdejší studenti. Dynamický thriller s politickými konturami, v němž Sonja, juniorská šampionka ve sportovní střelbě, vezme spravedlnost do svých rukou poté, co je ohrožena její rodina, uvede festival za účasti tvůrců.

Karlovarský festival nabídne 9. července v Císařských lázních světovou premiéru filmového sestřihu úspěšné videohry Kingdom Come: Deliverance II Cinematic Cut. Ve stejný den budou mít zájemci možnost setkat se s režiséry snímku Danielem Vávrou a Petrem Pekařem na besedě KVIFF Talk.

Americký herec Michael Douglas na letošním ročníku uvede při příležitosti 50. výročí jeho vzniku digitálně restaurovanou verzi filmu režiséra Miloše Formana Přelet nad kukaččím hnízdem.

Ani letos nebude chybět filmová platforma KVIFF.TV, která ve svém vysílání KVIFF.TV Live zprostředkuje všechny klíčové okamžiky divákům po celém světě. Multifunkční festivalové centrum KVIFF.TV Park v těsné blízkosti hotelu Thermal letos počtvrté nabídne celodenní program otevřený všem návštěvníkům festivalu.

Zdroj: ČTK

Znovunalezený obraz Josefa Čapka Kvetoucí louka se vydražil za 16,32 milionu Kč

Znovunalezený obraz Josefa Čapka Kvetoucí louka z roku 1937 se dnes na aukci Galerie Kodl vydražil za 16,32 milionu korun.  Informovala o tom za Galerii Kodl Terezie Kaslová. Dílo se tak stalo třetím Čapkovým nejdražším obrazem, který se prodal na aukcích v Česku. Vyvolávací cena byla pět milionů korun. Autorský rekord dnes zaznamenal Václav Špála, jeho obraz Na Otavě se prodal za 16,08 milionu korun.

Čapkova Kvetoucí louka je příkladem znovunalezeného artefaktu, který byl zobchodován po dlouhých desetiletích. Kvetoucí louka byla poprvé vystavena v Praze v roce 1938, pak ale zmizela. Majitel, který obraz získal přímo od Josefa Čapka, si jej totiž v roce 1968 odvezl do emigrace v USA a teprve až jeho dědicové nabídli Čapkovo plátno Galerii Kodl. „Teď se tedy obraz vrátil znovu do Česka. Těší mě, že jej získal osvícený sběratel, jehož si velmi vážím,“ uvedl majitel galerie Martin Kodl.

Nejdražším prodaným Čapkovým obrazem v Česku je Chlapec z ulice, který se v květnu 2022 prodal za 18 milionů korun. Druhým je obraz V červnu (Kraj), v březnu 2016 za něj nový majitel zaplatil 17,5 milionu korun.

Největší, podle galerie takřka urputný, boj dnes v sále svedli sběratelé o obraz Na Otavě od Václava Špály, který se nakonec s dosaženou cenou 16,08 milionu korun stal druhým nejdražším. Olej na plátně z roku 1929 je vrcholnou ukázkou Špálova tzv. modrého období, při dražbě byl zároveň překonán jeho autorský rekord. Ten dosud držel obraz Peřeje na Orlici, za který kupec loni v listopadu zaplatil 13,2 milionu korun.

K výjimečným položkám patřily také obrazy Františka Muziky, které vytvořil v rámci svého slavného cyklu ostrovů. Ostrov III., jenž se rozkládá v imaginativní krajině připomínající divadelní jeviště, se vydražil za 13,92 milionu Kč, zatímco komorní plátno Ostrov I. za 3,84 milionu korun.

Mezi nejdražší položky patří i Antaios Josefa Šímy. Vytvořil jej v roce 1958 po dlouhé tvůrčí odmlce v rámci slavného „orfeovského“ cyklu. Plátno se vydražilo za 11,04 milionu korun a dostalo se na hranici první desítky nejdražších obrazů tohoto autora.

Draženy byly také soubory děl významných autorů, tedy konvoluty. Zvláště „ostře sledován“ byl konvolut čtyř prací Josefa Čapka. Kromě oleje Kvetoucí louka, který dosáhl vůbec nejvyšší ceny, bylo vydraženo také Zatiší s broskvemi (1922), jež dosáhlo 8,28 milionu korun, zatímco půvabné Růžičky pocházející ze stejného období dosáhly 4,32 milionu korun. „Překvapením pak bezesporu bylo Děvčátko s míčem. Málokterá Čapkova kresba totiž v současné době překoná milionovou hranici, v tomto případě se to však podařilo – 1,140.000 korun,“ uvedla galerie.

V centru pozornosti sběratelů se drží dlouhodobě i Kamil Lhoták. Z pěti jeho děl, která byla zařazena do aukce, dosáhl obraz nazvaný V hornické krajině 1,2 milionu korun a Zátiší na stole 960.000 korun. Bodovaly i práce Josefa Lady. Jeho Vodník z roku dosáhl 2,4 milionu korun, zatímco Zimní náves 2,76 milionu korun. Neméně úspěšné byly i práce Jana Zrzavého. Jeho Domek z Locronanu, tempera na dřevěné desce, jenž vznikl v roce 1936 v Bretani, dosáhl 3,6 milionu korun. A olej na plátně Dious I., na němž autor zachytil svůj rodný kraj, byl vydražen za 1,32 milionu korun.

Aukce na pražském Žofíně nabízela 217 uměleckých děl, prodalo se 95 procent položek. Vyvolávací částka přesahující 124 milionů korun byla navýšena na více než 222 milionů korun.

Zdroj: ČTK

 

Volker Kutscher desátým dílem zakončil detektivní sérii s komisařem Rathem

Německý spisovatel Volker Kutscher po dvou desetiletích literární práce zakončil desátým dílem detektivní sérii s komisařem Gereonem Rathem. Závěrečný díl série, která se stala podkladem pro úspěšný televizní seriál Babylon Berlin, vychází v těchto dnech češtině. Román Rath zasazený do podzimu 1938, kdy se odehrál například židovský pogrom známý jako Křišťálová noc, představuje dramatické završení příběhu muže, který se snaží obstát v časech, kdy Německo ovládl nacismus.

Titul Rath je napínavým a dojemným zakončením série, která se po celém světě prodalo přes dva miliony výtisků. Kutscher v ní propojuje detektivní žánr s historickou výpovědí o jedné z nejtemnějších epoch evropských dějin. „Kutscher dokáže opravdu napínavě a věrohodně vyprávět o tom, jak se jeho hrdinové snaží najít své místo ve společnosti, kterou postupně ovládá nacistický režim,“ napsali v regionálním deníku Westdeutsche Allgemeine Zeitung.

V závěrečné části Kutscherovy ságy se hlavní hrdina Rath po letech skrývání v USA na podzim 1938 vrací do Německa. Je nucen se ukrývat v malém městečku nedaleko Kolína. V Berlíně se mezitím jeho žena, Charlotte Rathová, zapojí do vyšetřování vraždy, jelikož podezřelým je jejich bývalý pěstoun Fritze. Když Gereon zjistí, že Charlotte zmizela a dost možná byla uvězněna, rozhodne se riskovat a vydává se do hlavního města. Nenávist vůči Židům roste po celém Německu a události nabírají rychlý spád.

První díl příběhů komisaře Ratha s názvem Mokrá ryba vyšel v roce 2008 a odstartoval velký čtenářský zájem nejen v Německu, ale i v zahraničí. Následovaly romány Tichý zabiják, Goldstein, Spis Vaterland, První padlí, Lunapark, Marlow, Olympia a Transatlantik. Rathovy příběhy Kutscher zasadil do doby Výmarské republiky a nástupu fašismu ve 20. a 30. minulého století v Německu.

„Popsat historii nástupu fašismu v Německu byl můj základní nápad. Zajímala mě i ta kriminální stránka věci, protože mám rád gangsterky, ale vše se odehrává na pozadí kritických změn, kdy dění ovlivňuje rozpadající se demokracie a nástup fašismu,“ řekl před dvěma lety ČTK Kutscher při své návštěvě festivalu Svět knihy Praha. „Nacisté neříkali, že rozpoutají válku a holokaust, mluvili o velkém národním společenství, ale neříkali, jak toho dosáhnou. Romány jsem psal, protože jsem chtěl pochopit, jak se to mohlo stát, a také možná proto, aby lidé při čtení přemýšleli, jak by se v té době chovali oni a jestli dnes nejsou podobné problémy,“ dodal.

Romány s komisařem Rathem se staly předlohou úspěšného německého televizního seriálu Babylon Berlin, jehož režie se ujali Tom Tykwer, Achim von Borries a Hendrik Handloegten. Kutscher se na jejich scénářích nepodílel.

Volker Kutscher se narodil v roce 1962 ve městě Lindlar v Severním Porýní-Vestfálsku, dětství strávil ve Wipperfürthu. Studoval němčinu, filozofii a historii na univerzitách v Kolíně nad Rýnem a Wuppertalu, a než napsal svůj první detektivní román, pracoval jako novinář. V současnosti se kromě vlastní tvorby věnuje i psaní scénářů pro televizi.

Zdroj: ČTK
 
 

Zlatou palmu získal v Cannes film íránského režiséra Panahího

Zlatou palmu, hlavní cenu mezinárodního filmového festivalu ve francouzském Cannes, dnes získal film It Was Just an Accident (Byla to jen náhoda) íránského režiséra Džafara Panahího, informují tiskové agentury. Cenu za nejlepší mužský herecký výkon získal brazilský herec Wagner Moura, nejlepší herečkou je Francouzka Nadia Mellitiová.

Hlavní hrdina vítězného filmu, který média označují jako thriller o pomstě, unese muže s umělou nohou, jenž vypadá přesně jako jeho mučitel z vězení. Vahíd si ověřuje u ostatních bývalých vězňů, zda je to skutečně jejich mučitel, a poté se rozhoduje, co s ním.

„Umění mobilizuje tvůrčí energii té nejcennější, nejživější části nás samotných. Sílu, která proměňuje temnotu v odpuštění, naději a nový život,“ řekla předsedkyně poroty Juliette Binocheová při vyhlašování ceny, které publikum ocenilo podle agentury AP ovacemi vestoje.

Oceněný snímek byl inspirován vlastní vězeňskou zkušeností Panahiho, který byl kvůli své tvorbě několikrát zatčen. Čtyřiašedesátiletý filmař byl v Cannes poprvé po 15 letech, kdy nesměl opustit Írán.

Na pódiu dnes oceněný filmař řekl, že nejdůležitější je budoucnost jeho země. „Nikdo by nám neměl říkat, jaké oblečení bychom měli nosit, nebo co bychom měli nebo neměli dělat,“ řekl s odkazem na poměry ve své zemi s autoritářským klerikálním režimem.

Panahí dnes na otázku AFP, zda nemá strach se v neděli vrátit domů, odpověděl: „Vůbec.“ Režisér byl přitom ve své vlasti dvakrát vězněn a donedávna zemi nesměl opustit. Svůj poslední film natáčel potají, protože má zákaz natáčení, připomíná AFP. V rozporu se zákony islámské republiky účinkuje několik jeho hereček bez závoje.

Oficiální íránská tisková agentura IRNA dnes večer přesto vyzdvihla, že Panahí „íránské kinematografii přinesl Zlatou palmu“, a to 28 let po obdobném úspěchu Abbase Kiarostamího.

Velká cena festivalu, tedy jeho druhá nejcennější trofej, dnes byla udělena snímku Affeksjonsverdi (Citová hodnota) od dánského režiséra Joachima Triera.

O Zlatou palmu na 78. ročníku festivalu v Cannes soutěžilo dohromady 22 filmů, mezi nimi i počiny známých režisérů jako Richard Linklater, Wes Anderson nebo bratři Jean-Pierre a Luc Dardenneovi.

O cenu poroty se podělily dva filmy: španělský Sirât režiséra Ólivera Laxeho a německý In die Sonne schauen (Dívat se do slunce), který natočila režisérka Mascha Schilinská.

Nejlepší herečkou byla vyhlášena Nadia Mellitiová za výkon ve filmu La Petite Dernière (Malá sestřička) francouzské filmařky Hafsie Herziové. Cenu pro nejlepšího herce si odnesl Brazilec Wagner Moura z filmu O Agente Secreto (Tajný agent).

Bratři Dardenneovi, kteří v minulosti dvakrát dostali Zlatou palmu, si z dnešního slavnostního večera odnesli cenu za nejlepší scénář, kterou dostali díky svému poslednímu filmu Jeunes mères (Mladé matky).

Cena z Cannes pro nejlepší filmový debut letos náleží Hasanu Hádímu za snímek The President’s Cake (Prezidentův dort). Podle AP jde o první irácký film, který byl oceněn na canneském festivalu.

Zdroj: ČTK