Večerníčky budí zájem v zahraničí, O pejskovi a kočičce uvede festival v Annecy

Televizní večerníčky, které v loňském roce oslavily 60 let od svého vzniku, budí pozornost v zahraničí. Aktuálně se prosazuje novinka O pejskovi a kočičce. Večerníček režisérky Barbory Dlouhé bude v červnu soutěžit na festivalu ve francouzském Annecy, kde bude uveden v soutěžní kategorii TV Films, která představuje výběr nejzajímavějších televizních projektů z celého světa. Významný evropský festival animovaného filmu Monstra Lisbon Animation Festival zařadil letos v březnu seriál O pejskovi a kočičce do soutěžní sekce Family Programme 3+.

„Animovaná tvorba je s Českou televizí neodmyslitelně spojená a podpora původní produkce pro děti patří dlouhodobě k našim prioritám. Uvedení seriálu O pejskovi a kočičce na prestižním festivalu v Annecy ukazuje, že tato strategie má smysl, a to i v mezinárodním kontextu,“ uvedl generální ředitel České televize Hynek Chudárek.

Festival v Annecy je považován za nejprestižnější světovou událost v animovaném filmu. Účast seriálu O pejskovi a kočičce, kterému svůj hlas propůjčil Marek Eben, je o to významnější, že jde o první český seriál, který byl vybrán do této soutěžní kategorie.

„Nové zpracování příběhů Josefa Čapka do podoby večerníčku nebylo vůbec snadným úkolem a z výsledku mám obrovskou radost. Po několika letech usilovné práce vznikl seriál, který respektuje původní látku a výtvarno, a přesto je v tom nejlepším slova smyslu moderní,“ konstatovala kreativní producentka České televize Barbara Johnsonová.

Současná tvorba večerníčků klade důraz na moderní digitální animaci, ale vychází i z kvalitních literárních předloh. Vlastního zpracování se tak dočkal tuzemský komiksový fenomén Čtyřlístek nebo večerníček Jezevec Chrujda na motivy knih spisovatele Petra Stančíka, který ještě před televizním uvedením získal ocenění na festivalu Anifilm 2022.

Mezi oblíbené večerníčky se řadí také Maxipes Fík, který se poprvé objevil na televizních obrazovkách před 50 lety, 14. května 1976. Veselé příběhy mluvícího, chundelatého a trochu přerostlého psa Fíka a jeho přítelkyně Áji si brzy získaly oblibu nejen u dětských, ale i u dospělých diváků, a jejich poetice a humoru podléhají stále nové a nové generace těch nejmladších. Úspěšné jsou i zvukové nosiče. V současné době je k zhlédnutí na iVysílání České televize.

V loňském roce Česká televize poprvé udělila Večerníčkův řád šesti významným tvůrcům, kteří přispěli k výjimečné kvalitě české televizní tvorby. Oceněnými jsou herec Jiří Lábus, dramaturgyně Marie Kšajtová, scenáristka Hana Lamková, režisér Michal Žabka, výtvarnice Lucie Dvořáková a animátor David Filcík. Slavnostní předání cen zahájilo výstavu Večerníček slaví 60 let, která byla pro návštěvníky otevřena ve Strahovském klášteře.

Večerníček se na obrazovce někdejší Československé televize poprvé objevil v neděli 2. ledna 1965. Na dobrou noc se tehdy dětem vysílala pohádka Kluk a kometa, kterou lze považovat za první večerníčkovský příběh. Na typickou znělku s klanícím se chlapečkem si diváci počkali do srpna téhož roku, kdy jim Večerníček poprvé popřál dobrý večer před pohádkou O televizním strašidýlku. První večerníčky byly hrané a vyprávěné. Prvním kresleným byly v říjnu 1967 Pohádky ovčí babičky, které namluvila Jiřina Bohdalová.

Zdroj: ČTK

 
 
 

Česko bude na Frankfurtském knižním veletrhu reprezentovat 75 spisovatelů

Českou literaturu na letošním Frankfurtském knižním veletrhu představí 75 autorek a autorů. V tiskové zprávě o tom dnes informovali zástupci veletrhu, který se uskuteční od 7. do 11. října. Česko bude letos čestným hostem akce, která je největší svého druhu na světě. Už před veletrhem k české literatuře poutá pozornost řada událostí takzvaného Roku české kultury, včetně čtení a výstav.

„Všichni autoři přijedou na Frankfurtský knižní veletrh s aktuálním překladem své knihy nebo více knih, které byly vydány německojazyčnými či mezinárodními nakladatelstvími v letech 2024 až 2026, případně do veletrhu ještě vydány budou,“ stojí v tiskové zprávě.

Podle zveřejněného seznamu přijedou na frankfurtský veletrh autoři a autorky prózy, poezie, dramat, literatury pro děti a mládež, ale i komiksů a literatury faktu. Budou mezi nimi mimo jiné prozaici Tereza Boučková, Radka Denemarková, Jiří Hájíček, Miroslav Hlaučo, Dora Kaprálová, Alena Mornštajnová, Jaroslav Rudiš, Jáchym Topol či Kateřina Tučková, básníci Petr Borkovec a Marie Iljašenko či autoři komiksů Jindřich Janíček a Jaromír 99.

„Aktuální výběr je výsledkem dlouhých a pečlivých diskuzí v Dramaturgické radě. Rozhodování nebylo jednoduché,“ uvedl v tiskové zprávě člen rady Jan M. Heller, literární kritik a šéfredaktor časopisu Tvar.

Česko se bude prezentovat ve Frankfurtu pod heslem Země na pobřeží, které odkazuje na Zimní pohádku od Williama Shakespeara. Anglický dramatik v ní umístil Bohemii, tedy Čechy, na mořské pobřeží. Podle veletrhu připravili organizátoři české účasti více než stovku literárních a kulturních akcí. V českém stánku představí své knihy více než 40 českých nakladatelství.

Už na závěr loňského ročníku veletrhu začal symbolicky Rok české kultury. Jeho smyslem je v Německu, v Rakousku, ve Švýcarsku a v Lichtenštejnsku zviditelnit českou kulturu a především literaturu před začátkem samotného frankfurtského veletrhu. Od té doby se uskutečnilo už několik desítek akcí.

Zdroj: ČTK

 

Duše kytary: Sólový koncert Lukáše Sommera již zítra ve Vile Volman

Koncertní kytarista, skladatel a přední osobnost mladé skladatelské generace Lukáš Sommer představí již zítra v prostorách Vila Volman svůj sólový koncert Duše kytary. Reprezentativní koncertní večer nabídne jedinečné spojení virtuózní interpretace, autorské tvorby i mistrovského kytarového umění.

Sólový koncert Duše kytary patří k osobním a výjimečným koncertním formátům Lukáše Sommera. Večer je koncipován jako hudební procházka napříč staletími, ve které se klasický repertoár přirozeně prolíná s autorskými skladbami inspirovanými cestováním i vnitřním světem člověka.

Právě v sólové poloze nejvíce vyniká Sommerův charakteristický rukopis – propojení technické virtuozity a mimořádně osobního výrazu. Každý koncert se tak stává intimním dialogem mezi interpretem, prostorem a publikem.

Významnou součástí koncertu je také prezentace českého kytarového umění. Publikum bude mít možnost slyšet jedinečný zvuk nástrojů mistrů, jejichž práce navazuje na dlouhou tradici precizního řemesla a citlivého vztahu k tónu.

Mimořádný charakter večera podtrhuje také prostředí Vila Volman, která se v posledních letech profiluje jako prostor pro setkávání špičkových interpretů napříč hudebními žánry. Funkcionalistická elegance této architektonické ikony vytváří pro projekt Duše kytary přirozenou kulisu – noblesní, komorní a zároveň reprezentativní.

Vila Volman

Lukáš Sommer zde potvrzuje svou pozici umělce, který dokáže propojit tradici s novou energií současné hudby. Jeho sólový projekt Duše kytary není pouze koncertem, ale komplexním hudebním zážitkem, který staví na emocích a mimořádné interpretační kvalitě.

Koncert Lukáše Sommera – Duše kytary

Datum: Čtvrtek 14. 5. 2026

Čas: 19:00 (vstup od 18:00)

Místo: Volmanova vila, Čelákovice

Vstupenky k dispozici na:

shop.vilavolman.cz a na Ticketportal.cz

 

Foto: archiv Lukáš Sommer

Houslový virtuos Václav Hudeček zahájil 6. ročník festivalu Lissa Classica

V neděli 10. května byl v Lysé nad Labem slavnostně zahájen již 6. ročník hudebního festivalu Lissa Classica, jehož zakladatelem a uměleckým ředitelem je přední český skladatel a koncertní kytarový virtuos Lukáš Sommer. Festival si během uplynulých let vybudoval pevné místo na české kulturní scéně a každoročně přináší publiku výjimečná hudební setkání.

Letošní ročník otevřel jeden z nejvýznamnějších českých houslistů Václav Hudeček společně s Martinem Hrochem. Slavnostní zahajovací koncert se nesl ve znamení virtuozity, hudební elegance i mimořádné atmosféry historického sakrálního prostoru.

Sám Václav Hudeček k zahájení festivalu uvedl: „Zahájili jsme 6. ročník festivalu Lissa Classica s Martinem Hrochem v Lysé nad Labem. Díky Lukáši Sommerovi za pozvání a za skvělý počin pořádání tohoto hudebního svátku v nádherném prostředí chrámu sv. Jana Křtitele.“

Festival Lissa Classica i letos nabídne sérii koncertů propojujících špičkové interprety, komorní hudbu a jedinečný genius loci historických prostor.

Lukáš Sommer, zakladatel Festvalu Lissa Classica, přední český skladatel a koncertní kytarový virtuos

VSTUPENKY – Lissa Classica 2026

https://connect.boomevents.org/cs/art-lissa

Foto: FB Václav Hudeček, archiv Lukáš Sommer

 

Začal festival v Cannes, režisér Jackson dostal čestnou Zlatou palmu

Americká herečka Jane Fondová a její čínská kolegyně Kung Li dnes večer zahájily 79. ročník mezinárodního filmového festivalu v Cannes. Informovala o tom agentura AFP, podle níž bylo vrcholem ceremoniálu udělení čestné Zlaté palmy novozélandskému režisérovi Peteru Jacksonovi. Filmový festival bude ve městě na francouzské Riviéře pokračovat do 23. května, o hlavní cenu bude bojovat 21 filmů.

„Věřím, že film byl vždy aktem odporu, protože vyprávíme příběhy a příběhy jsou tím, co tvoří civilizaci,“ uvedla Fondová. „Oslavme tedy odvahu, svobodu a nekompromisní tvůrčí čin,“ dodala herečka a producentka.

Novozélandský režisér při přebírání čestného ocenění před oficiálním zahájením festivalu vyjádřil překvapení. „Stále se snažím pochopit, proč dostávám Zlatou palmu, protože nejsem zrovna režisér typický pro toto ocenění,“ uvedl Jackson. Do sálu vstoupil za doprovodu legendární ústřední melodie ze své oceňované trilogie Pán prstenů. Právě první díl nyní slavné trilogie podle něj pomohl zachránit filmový festival v Cannes v období, kdy snímek čelil negativní publicitě.

Jacksonovi cenu předal Elijah Wood, který v jeho filmové adaptaci díla J. R. R. Tolkiena ztvárnil hobita Froda Pytlíka. Wood při udílení ceny vzpomínal na první setkání s Jacksonem při castingu na Pána prstenů. „Když mi pak krátce poté zavolali, že jsem dostal roli Froda Pytlíka, sedl jsem si na podlahu svého pokoje a pochopil jsem, že se můj život v ten moment rozdělil na předtím a po tomto okamžiku. A vím, že nejsem zdaleka jediný, komu Peter Jackson změnil život,“ řekl.

Letošní ročník přehlídky dává v porovnání s loňskem přednost spíše filmům méně známých tvůrců a menších producentů, ve výběru nejsou žádná díla velkých hollywoodských studií. V hlavní soutěži je letos nebývale vysoký počet francouzskojazyčných filmů a pouze jeden americký snímek.

Porota, kterou povede jihokorejský tvůrce Pak Čchan-uk, bude vybírat například z děl španělského režiséra Pedra Almodóvara, íránského exilového filmaře Asghara Farhádího, ruského režiséra Andreje Zvjaginceva rovněž působícího mimo vlast či polského tvůrce Pawla Pawlikowského.

Mimo soutěžní sekci představí své dokumentární snímky například američtí režiséři Steven Soderbergh či Ron Howard, premiéru bude mít také režijní debut Johna Travolty. Na závěr festivalu převezme čestnou Zlatou palmu americká herečka a zpěvačka Barbra Streisandová.

Zdroj: ČTK

Smetanova Má vlast v podání Rozhlasových symfoniků otevřela Pražské jaro

Má vlast Bedřicha Smetany v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením dirigenta Petra Popelky dnes večer v Obecním domě otevřela letošní 81. ročník Pražského jara. Stejný koncert se v Obecním domě odehraje i ve středu. Součástí koncertu je otevření výstavy děl předních českých výtvarníků a designérů, která v závěru festivalu vyvrcholí benefiční aukcí ve prospěch uměleckých projektů festivalu. Už dopoledne se konal tradiční pietní akt u Smetanova hrobu na Slavíně.

„Zahajovat festival Pražské jaro se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu je především obrovská radost, protože tento festival mám hluboko ve svém srdci. Jsem ohromně rád, že jsme tímto způsobem dostali možnost krásně a důstojně oslavit sto let existence našeho orchestru,“ uvedl Popelka, který tímto koncertem završí své čtyřleté působení na pozici uměleckého ředitele a šéfdirigenta SOČR.

V podání SOČR letos půjde o jeho 11. provedení zahajovacího koncertu na Pražském jaru, kde odehrál 226 koncertů, první 17. května 1948 se svým tehdejším šéfdirigentem Karlem Ančerlem.

Na úvod večera zazněla státní hymna. V sále Obecního domu usedli i představitelé politického života, například předseda vlády Andrej Babiš (ANO), ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD).

Koncert, který byl vyprodán za několik dnů, mohli zájemci sledovat v přímém přenosu na velkoplošné obrazovce v areálu Riegrových sadů v rámci akce Open Air Pražského jara.

Kultovní dílo české hudby Má vlast se uvádí na Pražském jaru téměř každoročně. Tradici osvěžuje skutečnost, že se skladby ujímá každý rok jiný dirigent. Má vlast je podobně jako Smetanova opera Libuše vyhrazena zejména slavnostním příležitostem. Jde o cyklus šesti symfonických básní inspirovaný historií, legendami a krajinou Čech. Dílo vzniklo v letech 1874 až 1879, premiéra se konala 5. listopadu 1882 v Praze na Žofíně.

Loňské Pražské jaro otevřela České filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova

Pražské jaro letos nabídne 41 koncertů. Festival 4. června zakončí hudba Giuseppa Verdiho v podání Saského státního orchestru Drážďany (Staatskapelle Dresden) a pěvců z vídeňského souboru Singverein. Program je dostupný na webu festivalu.

Součástí festivalu je také soutěž Pražského jara. Finálová kola ve Dvořákově síni Rudolfina se budou konat 13. května v oboru flétna za doprovodu Filharmonie Hradec Králové a dirigenta Kaspara Zehndera, 14. května v oboru klavír ve spolupráci se Symfonickým orchestrem hl. města Prahy FOK a dirigentem Petrem Altrichterem.

Rozpočet na 81. ročník činí přibližně 120 milionů korun. Nejdůležitějším podporovatelem z veřejné sféry je ministerstvo kultury.

 
Zdroj: ČTK

Hudební klenot Majálesu: Muzikál Sindibád Lukáše Sommera rozezní Poděbrady!

Velkolepé spojení podmanivé hudby, divadelního umění a tance se po krátké odmlce vrací na scénu. Autorský muzikál Sindibád z pera renomovaného skladatele a kytarového koncertního virtuóza   Lukáše Sommera se představí jako kulturní klenot letošního Majálesu, a to již 16. května v 17:00 v exkluzivních prostorách poděbradského zámku.

Projekt je výjimečný svým přesahem. Na jeho realizaci se podílejí děti napříč uměleckými obory – od hudby a divadla přes tanec až po výtvarnou tvorbu. Nejsou pouze interprety, ale aktivními tvůrci výsledné podoby inscenace, včetně scénografie a vizuální stránky.

Sindibád vznikl původně pro ZUŠ Františka Antonína Šporka, kde měl premiéru v roce 2015. Aktuální uvedení přináší novou energii i generaci mladých interpretů, kteří dávají muzikálu živý charakter.

Skladatel a koncertní kytarista Lukáš Sommer patří k výrazným osobnostem současné české hudební scény. Ve své tvorbě pro děti dlouhodobě prosazuje přístup založený na respektu k mladému publiku a důrazu na plnohodnotný umělecký zážitek.

Uvedení na zámku v Poděbradech, v rámci majálesových oslav, dodává projektu jedinečnou atmosféru.

Kdy a kde:

Zámek Poděbrady

 16. května 2026

17:00 hod.

Foto: Jana Hyklová

Opera lidem uvede Příhody lišky Bystroušky v Pražském Hlaholu. Janáčkovo mistrovské dílo ožije s originálními loutkami

Projekt Opera lidem uvede nové komorní nastudování opery Příhody lišky Bystroušky Leoše Janáčka. Premiéra se uskuteční 15. května 2026 od 19 hodin v historickém sále Spolkového domu Hlahol v Praze. První repríza proběhne 18. května tamtéž a druhá repríza 27. května v DKO Jihlava. Poetická opera o přírodě, životě a neustálém koloběhu existence bude uvedena s důrazem na srozumitelnost příběhu a originální práci s loutkami.

Rusalka – Vodník/Daniel Hůlka, Rusalka/Tereza Mátlová

Po úspěšných inscenacích Rusalky a Prodané nevěsty přináší Opera lidem již třetí český operní titul do jedinečného prostředí Pražského Hlaholu, kde mezi jevištěm a hledištěm neexistuje hranice. Reprezentativní dílo Leoše Janáčka zde zazní v intimní podobě s klavírním a houslovým doprovodem.

Prodaná nevěsta – Kecal/Daniel Hůlka

Inscenace propojuje operní zpěv s loutkohereckými prvky. Zvířecí postavy nejsou pouze stylizací, ale plnohodnotnou součástí dramatického dění. Pro představení vznikly originální loutky výtvarnice Mileny Dubšíkové, které pomáhají vytvořit poetický svět lesa a přiblížit Janáčkovo dílo také mladším divákům.

Příhody lišky Bystroušky nejsou jen pohádkou o zvířatech. Je to mimořádně lidský příběh o svobodě, lásce, stáří, smrti i věčném návratu života. Snažíme se inscenaci vytvořit tak, aby byla srozumitelná dětem, silná pro dospělé a aby se divák cítil být součástí děje. V komorním prostoru Hlaholu může Janáčkova hudba působit nesmírně intenzivně a osobně,“ uvádí režisér a umělecký šéf projektu Opera lidem, Vladimír Chmelo.

V titulní roli Lišky Bystroušky se představí Tereza Mátlová, Revírníka ztvární Vladimír Chmelo a roli Harašty vytvoří Daniel Hůlka v alternaci s Michalem Marholdem. Dále účinkují Petra Vondrová, Jaroslav Parma, Markéta Dvořáková, Michal Marhold, Jiří Stejskal, Bronislava Smržová a další. Hudebního nastudování se chopil dvorní klavírista Opery lidem Ahmad Hedar a Filip Martinka, režie se ujal Vladimír Chmelo, pohybové spolupráce Ivan Krob.

Novým cílem Opery lidem je větší zpřístupnění operních představení rodinám s dětmi. „Na naše představení chodí stále více dětí, což nám dělá velkou radost. Snažíme se o to, aby děti opera bavila a odcházely z ní obohacené. Ke všem našim představením nově připravujeme zábavně-edukativní brožury a chystáme také zvýhodněné vstupné pro rodiny s dětmi,“ říká Barbora Hůlková, manažerka Opery lidem.

Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky dnes k nejhranějším českým operám na světových scénách. Přestože opera bývá často označována za pohádku, ve skutečnosti jde o hlubokou filozofickou výpověď o vztahu člověka a přírody, pomíjivosti života a neustálé obnově světa. Inscenace Opery lidem tuto rovinu zdůrazňuje prostřednictvím komorního provedení, bezprostředního kontaktu s publikem a důrazu na emociální autenticitu. Představení je určeno širokému publiku včetně diváků, kteří se s operou setkávají poprvé.

Příhody lišky Bystroušky

Premiéra: 15. května 2026 od 19:00, Pražský Hlahol, Praha

První repríza: 18. května 2026 od 19:00, Pražský Hlahol, Praha

Druhá repríza: 27. května 2026, DKO Jihlava

 

Opera lidem

Nezávislý projekt, který vznikl v roce 2022 v rámci Českého pěveckého institutu Vladimíra Chmela. Jeho hlavním cílem je přinášet kvalitní českou operu blíže běžnému divákovi a navrátit jí její někdejší lidovou oblibu. V prosinci 2022 zahájila Opera lidem svoji činnost galakoncertem Od opery k muzikálu v Divadle Hybernia. V roce 2023 uvedla komorní nastudování Dvořákovy Rusalky. V roce 2024 následovala Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany uvedená v historickém prostoru Pražského Hlaholu. Projekt dlouhodobě propojuje špičkové operní interprety s mladou generací umělců, uvádí představení a koncerty na netradičních místech a v kulturních památkách a usiluje o zpřístupnění české opery co nejširšímu publiku.

Zdroj: Opera lidem

Foto: Opera lidem

 

 

Myslela si, že je to láska. Série Monyová míří na Oneplay

Simona Monyová byla jednou z nejprodávanějších českých spisovatelek. Během čtrnácti let napsala 29 knih a stala se fenoménem literatury pro ženy. Příběh sleduje její cestu od prvních rukopisů psaných po nocích až po kariérní vrchol, ale i postupný pád do toxického a násilného vztahu s druhým manželem, který skončil tragicky.

Autorský tým úzce spolupracoval s rodinou Simony Monyové.

Mimořádná Monyová

Seriál  připomíná Simonu Monyovou nejen jako ženu s tragickým osudem, ale hlavně jako živou, výraznou a svéráznou osobnost s humorem, talentem a vlastním hlasem. A zároveň ukazuje, jak nenápadně se může vztah změnit v něco, z čeho se těžko odchází. „Monyová je v mnoha ohledech výjimečný projekt. Tvůrčímu týmu se podařilo vystavět mimořádně silnou sérii se špičkovým hereckým obsazením a neoddiskutovatelným společenským přesahem. Přitom jde o titul, který má i výrazný divácký potenciál a mimořádně silnou vizuální stránku,“ říká Silvia Majeská, programová ředitelka TV Nova a Oneplay. 

Herecký koncert

V hlavní roli exceluje Tereza Ramba. Na tuto roli se dlouho a pečlivě připravovala. „Probírala jsem se spoustou materiálů. Od rodinných kronik, až po knížky, které napsala. A zároveň bylo potřeba se věnovat i fyzické proměně. Hubnutí v průběhu natáčení bylo extrémně náročné,“ říká Tereza. Vedle ní se ve velkých rolích představí Igor Orozovič, Kryštof Hádek, Klára Melíšková, Václav Kopta, Jenovéfa Boková, Anna Fialová, Simona Kollárová, Vojtěch Machuta, Martin Myšička, Denisa Barešová a Taťjana Medvecká. Za projektem stojí veskrze ženský autorský tým – režie se ujala oceňovaná režisérka Zuzana Kirchnerová, kreativní producentkou Oneplay je Klára Follová. Za námětem a dramaturgií stojí Marta Fenclová a šéfautorkou scénáře je Barbora Námerová. Série vznikla ve spolupráci se společností Film & Roll producentky Veroniky Finkové.

Úspěchy po celém světě

Ačkoli diváci Oneplay si musí ještě chvíli počkat, Monyová se již teď může pyšnit řadou festivalových úspěchů. Na festivalu Serial Killer získal cenu Primetime Killer za nejlepší seriál střední a východní Evropy a herecká představitelka Simony Monyové Tereza Ramba cenu Harper’s Bazaar za nejlepší ženský herecký výkon. Série byla také vybrána na festival Berlinale do prestižní platformy Berlinale Series Market. Oceněna byla i na australském Melbourne Independent Film Festivalu.

​​Projekt s celospolečenským přesahem

Vedle série Monyová vzniká v režii Tomáše Kleina od stejného tvůrčího týmu i navazující dokumentární série Láska nebolí, která nabídne hlubší vhled do problematiky domácího násilí. Ta bude uvedena na Oneplay v červnu. Tvůrci na projektu spolupracovali s odborníky a organizacemi, které se tématu dlouhodobě věnují. Součástí projektu je také informační web www.oneplay.cz/cestakbezpeci, který sdružuje kontakty na organizace pomáhající lidem v ohrožení. TV Nova také nově přistoupila k podpisu Charty proti domácímu násilí.

Zdroj: TV NOVA

Foto: ČTK

Orozovič ztvární v seriálu o osudu spisovatelky Monyové násilnického manžela

Igor Orozovič ztvární v seriálu Monyová, který je inspirován osudem brněnské spisovatelky Simony Monyové, jejího násilnického manžela. První část série uvede placená platforma Oneplay 15. května. Tvůrci pod vedením režisérky Zuzany Kirchnerové vypráví spisovatelčin příběh od roku 1997, kdy jí vyšla první kniha, až do tragické smrti v roce 2011. Dvě epizody šestidílného seriálu, včera, 6. května,  v Praze promítli novinářům.

Slavnostní uvedení dvou dílů série Monyová, inspirované osudem úspěšné brněnské spisovatelky Simony Monyové, 6. května 2026, Praha. Vpředu uprostřed v modrém je režisérka Zuzana Kirchnerová a vedle ní vlevo představitelka titulní role Tereza Ramba. (Autor: Krumphanzl Michal ČTK)

„Přiznám se, že jsem ani ten příběh moc neznal a romány Monyové jsem nečetl. Když jsem se tou tematikou začal zabývat, tak jsem pochopil, jak je domácí násilí šílené, a hlavně jsem zjistil, kolik lidí z mého okolí to zažilo. Takže je dobře, že se téma dostává ven, a je potřeba ho neustále komunikovat,“ řekl ČTK Orozovič.

V hlavní roli Monyové se představí herečka Tereza Ramba. Roli druhého manžela a vraha obsadil Orozovič. Skutečný druhý manžel Monyové si dosud odpykává patnáctiletý trest ve vězení, kam ho soud poslal začátkem roku 2012. V seriálu hraje také jako první manžel Monyové herec Kryštof Hádek, dvě fiktivní kamarády Monyové ztvárnily Anna Fialová a Simona Kollárová.

Zleva představitelka titulní role Tereza Ramba a Igor Orozovič s dětskými herci. (Autor: Krumphanzl Michal ČTK)

Domácí násilí hraje v seriálu stěžejní roli. Tvůrci, kteří navázali kontakt i spolupráci s rodinou Monyové včetně prvního manžela, seriál uchopili i jako příběh silné ženy, která v životě překonávala řadu překážek a dokázala se prosadit v literatuře.

Simona Monyová byla autorkou především románů pro ženy, pro které sbírala inspiraci ve vlastním životě. Mezi její nejznámější tituly patří Tchyně a uzený…, Deník citového vyděrače, Sebemilenec, Matka v krizi nebo Blonďatá stíhačka. Několik románů spisovatelky označované jako Viewegh v sukních bylo zfilmováno.

Tragédie se stala v srpnu 2011. Do domu Monyové v Brně-Obřanech přišel její druhý manžel Boris Ingr večer s lahví vína a bonboniérou. Řekl, že jde uspat jejich sedmiletého syna. Monyová seděla na zahradě se dvěma kamarádkami a souhlasila. Ingr prý před očima dítěte otevřel okno a vyskočil z něj. Z malé výšky dopadl na auto před domem, vážně se nezranil. Pak se manželé pohádali, při hádce Ingr ženu napadl nožem.

Zprvu se přiznal záchranářům, později už vinu popíral. Tvrdil, že si nic nepamatuje, ale naznačoval také to, že možná sám čelil napadení. Soudy však dospěly k závěru, že na manželku zaútočil on. Motivem byly dlouhotrvající konflikty a vztahové problémy.

Zdroj: ČTK