Artstar admin, Autor na ARTSTAR V.I.P.

Do Pekárny za ledovými trpaslíky

Národní přírodní památka Pekárna, která dostala název podle chlebové pece, se nachází v Moravském krasu. Má 64 metrů dlouhou chodbu. Která je téměř celá osvětlena denním světlem pronikajícím vysokým vstupním portálem.

Jeskyně byla sídlištěm lovců sobů a to z období 12.000 – 15.000 lety. Je proslavena nálezy rytin na žebrech koní, kostěných harpun k lovu ryb, figurkou Venuše z mamutoviny a mnoho dalších děl z počátku lidského věku. V jeskyni nyní můžeme spatřit několik druhů netopýrů a vzácnou můru osenici šedonachovou.

V zimě se v jeskyni tvoří takzvaní ledoví trpaslíci viz. přiložené foto.

Jak se dostanete do Pekárny? Nejjednodušeji autem na parkoviště Hádek (blízko Ochozu u Brna) pak pěšky údolím Říčky.

Text Jana Tesaříková

Fotografie: Wikipedie, Hynek Vermouzek (foto s ledovými trpaslíky)

Lázně Fénix: Přijeďte za zdravím a relaxací!

Městské ambulantní Lázně Fénix jsou unikátní, specializované zařízení se zaměřením na ozdravení těla pomocí speciální kombinace přístrojových a manuálních procedur, pracují na bázi originálního konceptu, který se značně odlišuje od konkurence. Jedná se zejména o přístup a vnímání potřeb lidského organismu. Ředitelka Lázní Fénix, Marta Šuba, osobně dohlíží na maximální péči o své klienty, pacienty a neustále vymýšlí nové akce, aby svým zákazníkům vyšla co nejvíce vstříc.

Ředitelka lázní Marta Šuba a výtvarnice, ambasadorka lázní Alexandra Hejlová

Lázně Fénix jsou pulzujícím srdcem lázeňství, kam se sjíždějí lidé z celé české republiky za odpočinkem, posílením zdraví a úlevou od stresu nebo civilizačních chorob. Vysoce odborný personál a dlouholeté zkušenosti jsou nejlepší zárukou kvalitní léčebně rehabilitační péče. Jejím cílem je zlepšení fyzického i psychického stavu pacientů a snížení rizikových faktorů pacientů s chronickým onemocněním.

Lázně Fénix připravily mimořádnou vánoční nabídku:

Stačí si zarezervovat termín na telefonu: +420 737 897 345, +420 774 027 580 a nahlásit heslo: ARTSTAR V.I.P.

Ambulantní Lázně Fénix
Mezibranská 1367/21, 110 00 Praha 1

pouze pár kroků od metra Muzeum

+420 774 027 580

+420 737 897 345

laznefenix@gmail.com

Po – Pá: 8:00 – 20:00 (poslední klient v 18:00 h)

Foto: Jana Tesaříková

Fešák Johnny Depp: Jeden z nejlépe placených herců je smolařem na ženy!

Herec Johnny Depp byl v roce 2012 zapsán v knize Guinessových rekordů jako nejlépe placený herec světa. Jeho učitelé musí koukat s otevřenou pusou, protože Johnny jako dítě nebyl žádný svatoušek, a dokonce opustil brzy školu. Takový úspěch nikdo z jeho okolí nečekal.

Poprvé si světoznámý herec zahrál ve filmu Noční můra v Elm Street (1984). Díky této roli se dostal do podvědomí a měl hned mnoho nabídek. Poté následovalo pár menších rolí a pak velké bum. Johnny se stal opravdovou celebritou zlatého plátna. Ačkoliv je dosti uznávaný, Johnny Depp byl několikrát nominovaný na Oscara, ale bohužel cenu nikdy nezískal. To mu ale nevadilo, protože jeho snem bylo vždy hrát v kapele a doopravdy se mu to povedlo. Nejen, že hraje na kytaru, ale i skvěle zpívá. Jeho zpěv je i v mnoha filmových muzikálech, jako například: Swenney Todd (Ďábelský holič z Fleet Street), Into the Woods, nebo sladká klasika Cry Baby.

,,Nemám rád Ameriku “, řekl Johnny Depp: ,,Je plná násilí a zvratů.“ Jeho snem bylo vždy bydlet v Evropě, přesněji ve Francii. A z jeho snu se stala skutečnost. Vlastní vilu ve vesničce Plan de la Tour, kde vychovával i svoje děti Lily-Rose Melody Depp (20 let) a John Christopher Depp III (18 let). Hercova noční můra byla vždy to, že jeho děti budou někdy hrát. Zanedlouho Lily-Rose Melody Depp dostala svou první menší roli ve filmu Mroží muž. Johnny Depp ale nenechal svoji malinkou holčičku samotnou a zahrál si s ní. Bohužel měl smůlu, že i jeho syn pokračoval v jeho šlépějích.

Johnny Depp je bohužel ale smolař na ženy. V poslední době má i velké potíže kvůli herečce Amber Heard, se kterou dlouho chodil. Tato žena nazvala herce příšerou. Tvrdila, že Johnny Depp má rozpolcenou osobnost, protože ji napadl. Herečka mu nejen zavařila hereckou kariéru, ale i osobní život. Johnny Depp a Amber Heard se nakonec dostali do ostrého soudního duelu. Amber svého bývalého manžela žalovala za domácí násilí. Jejich spory se táhly téměř šest let, než soud vydal finální verdikt. Z celého procesu vyšel vítězně Depp.

Johnny Depp si žádnou přítelkyni dlouho neudrží. Kvůli stížnosti je Johnny Depp hlídaný médii. Herec nemůže ani pokračovat ve filmu Piráti z Karibiku v jeho slavné roli Jacka Sparrowa. Fanoušci truchlí, ale Johnny se nevzdává. Aktivně věnuje své kapele Hollywood Vampires.

Foto: Instagram J. Deppa

Bájný jednorožec byl chlupatý

Pod názvem „jednorožec“ si představíme krásného bájného bílého koně s rohem na hlavě. Takto jsou například v pohádkových knihách nebo filmech prezentováni. Jsou inspirací i umělcům a básníkům. Je pravda, že tato zvířata opravdu existovala, nejednalo se však o koně, ale lichokopytníky podobným nosorožcům.

Tito prehistoričtí nosorožci se vyskytovali na Sibiři. Vědci již několik let neobvyklé zvíře zkoumali a zkoumají, protože fakta by mohla být užitečná k záchraně současných nosorožců. Proto nejdůležitější otázkou výzkumu bylo, proč jednorožci ze Sibiře vyhynuli? Odpověď na zapeklitou otázku byla kombinace dvou faktorů – změna klimatu a vybíravost zvířat. Vše koresponduje s chováním dnešních nosorožců, kteří jsou velmi vybíraví na to, co zkonzumují. Každá změna prostředí je pro ně nebezpečná.

Prehistorický chlupatý nosorožec s velkým rohem žil také na východě Evropy a ve střední Asii. Denně spásal suchou trávu. Právě změna porostu se stala osudnou. Cca před 40 tis lety se Země začala probouzet z doby ledové a travnaté plochy se změnily v lesy. Nosorožci se neuměli najíst a vyhynuli.

V současnosti jsou nosorožci ohrožení hlavně kvůli nelegálnímu pytlačení pro jejich rohy. Proto většina současných jedinců žije v zajetí a v přísně střežených národních parcích.

Zda je prehistorický chlupatý nosorožec předobrazem pro mýtus jednorožce se spekuluje velmi dlouho. Dalšími kandidáty jsou narvalové, kytovci s rohem. Ale přesto stále doufáme, že to byl opravdu bílý kůň s krásným třpytivým rohem.

(JT)

Fotogafie: BBC

Rychlá omáčka na těstoviny z rajčat

2x zelená paprika
300 g rajčat (může být i více)
bylinkové máslo (s česnekem, petrželkou a solí) – pokud nemáte bylinkové máslo, dáte obyčejné máslo, malý stroužek česneku, nejlépe čerstvou petrželku a sůl
200 ml vývar
sůl a pepř

Nakrájíte rajčata a papriku na malé kousky. Roztopíte bylinkové máslo. Pokud nemáte bylinkové máslo, rozpustíte klasické máslo, do kterého přes lis vymačkáte česnek , přidáte nakrajenou petrželku a špetku soli. Lehce osmahnete, dávejte si pozor na česnek, nesmí uplně hnědnout, protože poté může zhořknout. Do zpěněného másla přihodíte nakrájené kousky rajčat a papriky, promícháte.

Poté přikryjete pokličkou a na mírném plameni dusíte. Rajčata i paprika pustí šťávu. Asi po pul hodiny dolijete trochou vývaru. Vývar dodá vůni a dobrou chuť. Samozřejmě pokud vývar nemáte, zalijete vodou a dochutíte. Necháte asi tak 5 minut po dolití vařit. Vezmete tyčový mixer a rozmixujete. Ochutnáte popřípadě dochutíte solí a pepřem. Asi cca 5 min dále vaříte.

Podáváte například s bramborovými noky nebo špagetami, které zalijete omáčkou a posypete parmazánem a zakápnete kapkou olivového oleje.

Dobrou chuť 🙂

Recept a foto: Jana Tesaříková

O paprikové cestě – Michal Dlouhý

Zástupce velitele četnické pátrací stanice Jihlava praporčík Michael Daněk vyprávěl až neuvěřitelný případ, jak se pachatel fingované krádeže sám usvědčil ze svého činu, a ještě prozradil návodce, který mu tak špatně poradil.

Je všeobecně známo, že zločinci z povolání, aby se vyhnuli svému dopadení, podnikají řadu různých opatření. Je již téměř samozřejmostí, že používají rukavic, aby na místě činu nezanechali otisky svých prstů, jelikož jejich daktyloskopické karty mají bezpečnostní orgány dávno k dispozici. Někteří zločinci, aby nemohli být vystopováni služebním psem, rozsypou na místě činu různé dráždivé koření, jako pepř či pálivou papriku, aby znemožnili vypracování své pachové stopy. Obdobně používají někteří zločinci pepř či pálivou papriku k útoku proti očím, když jsou přistiženi při činu či při pronásledování samotným poškozeným či bezpečnostním orgánem.

Na konci ledna roku 1936 vyžádala četnická stanice Luka nad Jihlavou v politickém okrese Jihlava vyslání hlídky četnické pátrací stanice Jihlava se služebním psem k případu vloupání do obchodu Jana Berky v obci Přímělkov. K činu došlo v noci, kdy byl obchodník s celou rodinou na bále.

Automobil pátračky byl z Jihlavy na místě ani ne za půl hodiny. Při ohledání místa činu bylo zjištěno odcizení 300 korun z pokladničky a dále za více než devět set korun zboží. Kromě toho, že byl malý obchod doslova vybrakovaný, byla všude na zemi rozsypána pálivá paprika. Služební pes Ajax ani nenavětřil stopu a již začal doslova prskat. Stejně tak na tom byli všichni přítomní, majitele obchodu nevyjímaje.

Přesto, že nebylo možno použít služebního psa na pachovou stopu, všiml si jeho vůdce, že od vykradeného obchodu se line červená papriková cesta celou obcí a ta pokračovala celé dva kilometry až do sousedního Střížova, neboť odcházející zloděj nevědomky trousil na cestě z místa činu ukradenou papriku. Červená stopa vedla až do jednoho z domků ve Střížově.

Zde byl četníky k velkému překvapení všech zastižen syn okradeného obchodníka i s jízdním kolem červeným od papriky.

Karel Berka musel s pravdou ven a vypověděl, že zboží odvezl z obchodu na pokyn svého otce a ten mu také poradil, aby za sebou sypal pálivou papriku, a tím zmařil své dopadení.

Obchodník totiž byl výhodně pojištěn a chtěl získat peníze z pojistného za vykradený obchod.

Jak otec, tak i jeho syn byli zatčeni a dodáni k okresnímu soudu v Jihlavě.

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÉ historky z pátracích kursů, vydané v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz. Kniha bude vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.

Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Věhlasný malíř a osobnost inspirující generace umělců: Alfons Mucha

Evropská výtvarná secese bývá někdy nazývána Le style Mucha podle malíře, grafika a designéra původem z moravského města Ivančice. Alfons Mucha jako neznámý umělec českého původu žijící v Paříži dosáhl okamžité slávy v prosinci roku 1894, kdy přijal zakázku vytvořit plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt.

Secesní malíř, grafik a designer Alfons Maria Mucha se narodil 24. července 1860 v moravských Ivančicích. Již od dětství měl rád kreslení a malbu, ale když si v roce 1878 Mucha podal přihlášku na pražskou Akademii, byl odmítnut „pro nedostatek talentu“. Nicméně kreslířské práce se nevzdal a přivydělával si malováním kulis pro rozličné divadelní společnosti. Malování kulis se věnoval i ve Vídni kam se roku 1879 přestěhoval.

V roce 1887 se Mucha přestěhoval do Paříže a našel si první „malířské“ zaměstnání v divadelním časopise Le Costume au theatre, pro který kreslil nejrůznější ilustrace a reklamy. Roku 1890 už si založil vlastní ateliér a o rok později se seznámil se slavným Paulem Gauginem, který s Muchou jeden čas dokonce atelier sdílel. Muchova hvězda začala stoupat od roku 1894, kdy vyhotovil plakát pro nejslavnější herečku té doby, Sarah Bernhardt. Ta si s Muchou po pracovní stránce „padla do oka“ a uzavřela s českým umělcem exkluzivní smlouvu na reklamní plakáty k divadelním hrám, návrhy kostýmů a dokonce šperků nebo kulis. Světová výstava v Paříži roku 1900 byla celá ve znamení jeho osobitého „Art nouveau“. Jeho všestranný talent obsáhl i další umělecké obory od sochařství přes fotografii až po divadlo.

Mezi lety 1906 a 1910 pobýval Mucha za oceánem, ve Spojených státech. Tam vyučoval malířské umění a vytvořil řadu portrétů, kterým dominovaly hlavně dámy z vyšších kruhů. Roku 1921 měl Mucha velkou retrospektivní výstavu v brooklynském muzeu umění.

Mucha se vrátil do Československa v roce 1910 a zasvětil zbytek svého života tvorbě epické série 20 obrazů zobrazujících historii Slovanů, Slovanská epopej. O vytvoření těchto velkoformátových obrazů z mytologie a dějin slovanského lidu snil Mucha celý život. Svůj sen si splnil, když dílo vytvářel na zámku Zbiroh. Jedná se o dvacet rozměrných maleb, které na deseti z nich zobrazují české legendy a ranou historii; deset dalších pláten je pak věnováno všeslovanským námětům.

Konec Muchova života poznamenalo smutné období okupace Československa nacistickým Německem roku 1939. Nacistům bylo dílo Alfonse Muchy trnem v oku, jelikož Slovany považovali za podřadný národ. Mucha byl jedním z prvních umělců, kterého zatklo a vyslýchalo gestapo. Mucha zemřel na plicní infekci 14. července 1939 v Praze. Byl pohřben na vyšehradském Slavíně.

Foto: wikipedia.org

Druhý listopadový den

Proč si právě druhý listopadový den připomínáme Památku všech zemřelých? Kořeny tohoto svátku jsou pravděpodobně už v keltských rituálech. Dušičky jsou známy od roku 998, kdy je zavedl Opat Odillo a to na základě stále přetrvávajících pohanských obřadů, kterých se lidé odmítali vzdát. Dušičky tedy pochází z keltské tradice, a to ze svátku Samhain. Tento svátek se slavil v den keltského nového roku. V tento den podle keltů se prolíná náš svět se světem mrtvých. Tento den lidé zapalovali ohně pro ohřátí pozůstalých po zesnulých, aby se ohřáli a mohli s dušemi strávit noc. Svíce, které 2. listopadu zapalujeme na hrobech jsou pozměněnou formou tohoto zvyku. Podle křesťanů tradice Dušiček je vzpomínkou na zesnulé, které nedosáhli blaženosti a jsou ve fázi očišťování. U katolíku pobývají dosud v očistci.

Lidé vždy věřili, že duše zesnulých se mohou v určitě dny vracet na zem. A údajně vystupují v tuto noc z očistce, aby si jednou za rok mohly odpočinout od tohoto trápení. Jako starý zvyk bylo, že rodina se sešla a naplnila máslem lampu, aby si duše mohla namazat spáleniny. Večer se pilo mléko nebo se s ním potřísnili, aby se duše ochladila. Dodržoval se zvyk házet večer do ohně pokrmy a tím se mělo přicházejícím duším přilepšit. Také se dělávalo pečivo ve tvaru lidských kostí nebo čtverhranné buchty zadělané již zmíněným mlékem s povidly nebo mákem. Tyto buchty se darovávali žebrákům nebo chudým lidem u hřbitova nebo kostela…

Umělecké fotografie
Jany Tesaříkové z cyklu
„Už přicházejí“

Text: (JT)

Fotografie: Jana Tesaříková

Věštba z run (01. 11. 2023 – 07. 11. 2023)

Runa Lagaz a Mannaz nám přeje.

Lagaz je intuice. Vše se tento čas obrací ve váš prospěch. Věřte tedy své intuici a nezapomínejte být v kontaktu sama se sebou, se svým vnitřním hlasem. Změny dělejte beze strachu. Vypadla k ní runa Mannaz, takže čekejte dobré zprávy od svých velmi blízkých přátel. Nebojte se ničeno, je čas se pustit do všeho naplno. Datum blížící se k dušičkám nám také přeje. Máme nad sebou velkou ochranu a všude kolem a v nás máme velkou moc konat věci. Vše je nutné konat s dobrým úmyslem, protože v těchto dnech karma sčítá dvojnásobně.

Vaše Yennefer

Za sportem a relaxem jedině na Korfu

Když slyšíme název Korfu (Kerkyra) vybavíme si malebný ostrov se spousty pláží a modrým mořem. Seznámím Vás s jednou malebnou vesničkou, které nese název Liapades (řecky: Λιαπάδες). Vesnice leží na severozápadní straně Korfu od Palaiokastritsa asi tak 3 km. Liapades je přesně na straně hory Kourkouli a šíří se do Severního údolí (Πάνω Λιβάδι v řečtině). Díky tomu nabízí spoustu krásných treků kolem moře s nádherným výhledem.

Ač je obec malá tak má dva pravoslavné kostely a v podstatě je celá v kopcích. Pokud se chystáte na noční promenádu, počítejte tím, že budete strmě stoupat a cestou se budete cítit, že ten den jste vůbec nebyli v moři. Ty výhledy však za to stojí. Liapades má více pláží, které stojí za to vidět. Hlavní pláž se nazývá Gifyra v překladu z řečtiny znamená Most. Další a mezi nejoblíbenější pláž patří Rovinia, ke které se dostane pěšky i autem. Autem je cesta velmi hrbolatá a parkovat můžete jen na určených přírodních parkovištích (jsou asi tři). Např. z hotelu Blue Princes, kde jsem byla ubytovaná to bylo 15 – 20 min pěšky. Tím, jak je pláž velmi žádaná a dá se říci nejkrásnější, bohužel jsem ji zastihla plnou, nepůsobila tedy moc romanticky. Je zde i pláž Chomi, která je dostupná pouze po moři a z okolních pláží se pořádají na ní výlety, které stojí cca 50 eur. Pláže mají tyrkysovou vodu, jsou oblázkové a občas písčité. Můžete vidět spoustu menších vodních živočichů.

Já osobně byla ubytovaná v hotelu již ve zmíněném Blue Princess s nádhernou pláží přímo v komplexu hotelu. Slunečník z rákosu a jedno dřevěné lehátko s polstrováním stálo na den 15 EUR. Pořádali z ní výlety na jiné pláže. Takže během dne jsem mohla relaxovat, jelikož tu do oběda nikdo nebyl. Z pláže vedla žlutá značka na takzvanou „Kozí stezku“ která nebyla náročná, ale velmi do kopce, občas nějaký ten žebřík se potkal a také při mé nepozornosti, jsem sešla ze stezky a dostala se ke kamenité straně a k menším útesům. Pohled byl však okouzlující.

Určitě mohu toto místo doporučit. Nejen, že mne překvapili ceny potravin o polovinu levnější jak v ČR, ale i ta nádherná příroda, hory, tyrkysové moře, nádherná květena a dobré jídlo.

Určitě to stojí za to.