Rubrika: OSOBNOSTI

Módní dům Dior se na trhu pohybuje mnoho let. Roku 1946 ji založil módní návrhář Christian Dior spolu se svým přítelem a podnikatelem Marcelem Bousaccem na ulici 30 Avenue Montagne v Paříži. Během své existence vystřídal celkem osm kreativních ředitelů.

Christian Dior se narodil v roce 1905 v Normandii jako syn zámožného obchodníka. Vystudoval mezinárodní vztahy, avšak kariéra ve státní službě ho nelákala a místo toho si v Paříži otevřel malou galerii. Otec mu ji pomohl financovat, ale vymínil si, že rodinné jméno s ní nebude spojováno. Stále doufal, že si Christian zvolí diplomatickou kariéru. Počátkem 30. let zemřela Christianova matka a rodina přišla téměř o všechen majetek. Skutečnost, že syn projevuje spíše umělecké sklony a pohybuje se ve světě módy, už tolik nevadila. Talentovaného mladého muže, který si přivydělával prodejem módních skic, zaměstnal návrhář Robert Piguet a později Lucien Lelong. Nakonec v roce 1946 Christian Dior s pomocí investice Marcela Boussaca, tehdy nejbohatšího člověka ve Francii, otevřel svůj vlastní módní dům se třemi ateliéry a pětaosmdesáti zaměstnanci. O deset let později už měl osmadvacet ateliérů, přes tisíc zaměstnanců a kolekci parfémů. Když v říjnu 1957 zemřel na infarkt v italském Montecatini, zdálo se, že s jeho značkou je konec. Naštěstí měl velmi schopného, teprve jednadvacetiletého asistenta s nápadně bledou tváří jménem Yves Saint Laurent, který Christiana Diora dokázal plně nahradit.

 

Jeho první kolekce se nesla ve znamení „nové ženy“, jejíž šaty mají vosí pás, zdůrazněné poprsí, úzká ramena a odhalená kolena. Dior se stává tvůrcem nového vzhledu, nebo-li New Look. Autorkou tohoto termínu je šéfredaktorka amerického Harper´s Bazaru Carmel Snow. Od tohoto okamžiku se stává mezinárodně známou osobností. Po založení salónu a vytvoření první kolekce, zakládá také společnost na výrobu parfémů. Jeho první vůní se stal parfém Miss Dior. V 50. letech jeho tvorba představuje 50% francouzského exportu.

Foto: iconic.cz, wikipedia.org

Theodor Pištěk  je světově proslulým autorem filmových kostýmů a dekorací a držitelem Oscara za kostýmy k filmu Amadeus režiséra Miloše Formana. Za následující film Valmont obdržel cenu César a byl nominován na Oscara.

Theodor Pištěk  se narodil  25. října 1932 v Praze. Když se v roce 2020 jeho hyperrealistický obraz Alfy Romeo nazvaný Adieu, Guy Moll v aukci prodal za 21,2 milionu korun, stal se Pištěk držitelem zajímavého rekordu, šlo o nejdražší v tuzemsku prodané dílo žijícího českého autora.

Syn herců Theodora Pištěka a Marie Ženíškové, pravnuk malíře Františka Ženíška a vnuk Julia Ženíška, zakladatele a majitele firmy Ford Motor Company pro Rakousko-Uhersko: to je Theodor Pištěk. Do vínku dostal řadu talentů, pro rychlá auta, pro techniku i pro malování. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, několik let reprezentoval Československo v automobilových závodech na okruzích, vášeň pro techniku a rychlé vozy se promítla i do jeho malířského díla. Mezi nejznámější patří obrazy ze 70. let 20. století, inspirované biblickými tématy. Před časem byl Theodor Pištěk jako jediný český malíř zařazen do přehlídky East of Eden v budapešťském Ludwigově muzeu, která mapovala tvorbu hyperrealistických malířů z celého světa.

Kromě toho byl Theodor Pištěk od roku 1990 předsedou výtvarné rady Pražského hradu a navrhl nové uniformy Hradní stráže, které se používají dodnes. Byl rovněž iniciátorem a spolu s Václavem Havlem a Jiřím Kolářem zakladatelem Ceny Jindřicha Chalupeckého pro mladé výtvarníky. V roce 2000 obdržel od tehdejšího prezidenta Václava Havla medaili Za zásluhy 1. stupně, je držitelem ceny Český lev za dlouhodobý umělecký přínos českému filmu, roku 2013 získal Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii a v roce 2017 Zlatý střevíček za mimořádný přínos kinematografii pro děti a mládež.

Foto: sumava.net, wikipedia.org, galerieklatovy.cz

Herec Erdogan Atalay je představitel Semira Gerkhana z oblíbeného kriminálního seriálu Kobra 11. Dnes slaví 57. narozeniny!

Erdogan Atalay se narodil 22. září 1966 v Hannoveru. Jeho první role byl duch z kouzelné lampy v představení Aladin und die Wunderlampe v Staatstheater Hannover. Tuto roli získal v 18 letech, protože má po otci turecké rysy.

Roli vrchního komisaře Semira Gerkhana v Kobře 11 vyhrál v roce 1995, od té doby sešrotoval v seriálu stovky aut a způsobil si mnohačetná poranění, které by v reálném životě nepřežil nejspíš nikdo. Zatímco on je v seiálu prakticky nesmrtelný, po jeho boku se vystřídalo spoustu parťáků. Ztvárnili je například Mark Keller, René Steinke, Christian Oliver, Gedeon Burkhard nebo Tom Beck. Od roku 2016 si v Kobře 11 přisvojil také producentskou židli. 

Foto: Google

 

Americký herec Peter Falk, který by dnes oslavil 96. narozeniny, se na celém světě proslavil jedinou rolí – zhruba 35 let totiž ztělesňoval losangeleského detektiva Columba ze stejnojmenného televizního seriálu. Pomačkaný baloňák, nepřítomný pohled a laciné doutníky, tedy hlavní charakteristické znaky seriálového kriminalistického esa, jemuž neunikl žádný zločinec, však nebyly jedinou rolí tohoto herce se slovanskými kořeny, který zemřel 23. června 2011.

Dlouhá kariéra v roli inspektora Columba – poprvé jej hrál už v roce 1968 – dala zapomenout na Falkovy další herecké výkony. A ty přitom nebyly vůbec špatné: za televizní film The Price of Tomatoes (Hodnota rajských jablíček) dostal v roce 1962 první Emmy, o deset let později si vysloužil i divadelní cenu Tony za účinkování ve hře The Prisoner of Second Avenue (Zajatec Druhé avenue).

Falk se narodil 16. září 1927 v New Yorku. Ačkoli ho mnozí považovali za Italoameričana, jeho otec byl Polák, matka měla příbuzné v Rusku a jeho předci žili i v Maďarsku a Čechách. Než se vydal na hereckou dráhu, chtěl do armády. Vojáci ho ale začátkem 50. let nevzali kvůli výraznému hendikepu – měl totiž jen jedno oko, o pravé přišel kvůli rakovině už ve třech letech.

V Novoměstské radnici v Praze se to hemží myšlenkami z dosud neprozkoumaného světa , proč tomu tak je? Z jednoho prostého důvodu, právě zde probíhá výstava malíře, sochaře a pedagoga figurální kresby na VŠUP v Praze Libora Kalába s názvem „Dosud neprozkoumané“.  

Cituji z nrpraha.cz :“ Jeho výstava obrazů a kreseb je projekcí malířské tvorby, která odkazuje na symbolistické a mystické tendence v umění a je zároveň hledáním adekvátního vyjádření faustovské cesty k ukrytým pravdám a pramenům. Autor se snaží vést diváka pomocí skrytých a záhadných symbolů ke svému pochopení hermetismu v současné době. Zároveň je logicky ovlivněn nejen dramatickými ději kolem nás a svojí pedagogickou činností na VŠUP, ale i dlouholetým působením ve spolku Palaestra. Autorova pozoruhodná tvorba je odrazem prolnutí jeho osobního rozvoje v umění a ve sportu.“

V citaci zmíněný spolek Palaestra byl založený roku 1999 boxerem Janem Balogem. Náplní sportovního klubu bylo a je umožnit dětem ze sociálně slabých rodin smysluplně trávit čas. Dále se ve spolku pravidelně věnuje boxerským tréninkům i skupina, jejíž jádro tvoří výtvarníci a umělci.

Výstava byla nainstalovaná 6. 9., trvá do 20. 9. 2023, otevřeno je od úterý do neděle od 10 do 18 hodin. Plné vstupné je 50 Kč, rodinné 100 Kč a snížené 20 Kč. Novoměstská radnice je na adresa Karlovo nám. 1/23, Praha 2.

fotografie z www.liborkalab.cz

Text: Jana Tesaříková

Na pódiu dovedl strhnout publikum nejen svými pěveckými schopnostmi, ale také charismatem. Miloval život, kterého si plnými doušky užíval až do svého skonu v roce 1991, ať už v osobním životě nebo na pódiu. Narodil se na Zanzibaru 5. září 1946 jako Farrokh Bulsara.

Freddie Mercury byl geniální muzikant, majitel hlasu s rozsahem k neuvěření, hvězda první třídy. Ale také rozpolcená duše a muž, který dlouho skrýval svou náklonnost k jiným mužům. Trápil se a bolest zaháněl drogami, na večírcích a nezřízeným sexem. A dost často vším dohromady. Freddie  Mercury za to zaplatil vysokou cenu – v roce 1991 ho zabil virus HIV. Dnes by mu bylo 77 let. Jeho hudba, ale žije dál. Každý druhý by dokázal zanotovat aspoň kousek z některé jeho písně. Například Bohemian Rhapsody, Somebody to Love nebo We Are the Champions – nesmrtelné hity fenomenálního zpěváka.

 

31. srpen 1997. Ona si užívá dovolenou po boku své nové lásky Dodiho Al-Fayeda ve Francii. Její synové, tehdy patnáctiletý William a dvanáctiletý Harry, tráví prázdniny na zámku Balmoral ve Skotsku.

Ten den se vryl už navždy do paměti nejen dvou dospívajících chlapců, ale téměř celého světa. Záběrům zdemolovaného mercedesu, kterým Diana s doprovodem prchala před paparazzi, a který ve vysoké rychlosti narazil do tunelových pilířů, nechtěl nikdo uvěřit. A už vůbec nikdo nechápal, že tragickou nehodu jejich princezna, Královna lidských srdcí, nepřežila.

Dnes si připomínáme již 26. výročí její tragické smrti!

Foto: bibloo.cz

Poslední rozloučení se spoluzakladatelem hudební skupiny Elán Vašo Patejdlem se uskutečnilo dnes, 30. srpna v Praze. Se slovenským zpěvákem, klávesistou a textařem, který zemřel v sobotu 19. srpna, se přišla do baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově rozloučit i veřejnost.

Patejdl se narodil 10. října 1954 v Karlových Varech. Skupinu Elán založil v roce 1969 společně s Jožo Rážem. Přelomem pro ně byla účast na soutěži Bratislavská lyra v roce 1980, kde mladá kapela zaujala skladbou Kaskadér, za kterou si vysloužila Stříbrnou lyru. O rok později se ke skupině přidal další významný člen Ján Baláž a Elán se stal jednou z předních československých pop-rockových kapel. Mezi jejich největší hity patří Láska moje, Neviem byť sám či Tanečnice z Lúčnice.

Členem Elánu byl Patejdl do roku 1985, kdy se vydal na sólovou dráhu. Ta čítá celkem sedm řadových alb, přičemž některé z nich se dočkaly anglických verzí. O jedenáct let později se Patejdl do Elánu vrátil a byl jeho členem až doposud. Jedním z posledních Patejdlových vystoupení byl na konci července koncert na festivalu Benátská!. Skupina Elán pak plánovala příští rok dva koncerty – v Praze a v Bratislavě. Důvodem jednorázového návratu měla být oslava sedmdesátin frontmana Ráže a Patejdla.

Vašo Patejdl spolupracoval i se slovenským zpěvákem Richardem Müllerem, pro kterého složil hit Po schodoch. Vytvořil také hudbu pro film Fontána pro Zuzanu z roku 1986 nebo pro filmovou pohádku Sedmero krkavců z roku 2015. Za svou tvorbu získal řadu ocenění.

Foto: Google

 

78. narozeniny dnes slaví slovenský herec a bývalý politik Milan Kňažko. O herectví se zajímal už odmalička a velmi brzy začal hrát. Jeho zadumanou vážnou tvář dobře znají i čeští diváci. Právě v Česku natočil řadu filmů a objevuje se i na zdejších jevištích.

Narodil se 28. srpna 1945 v Horných Plachtinciach na Slovensku. Snímky, ve kterých Milan Kňažko zazářil na plátnech českých kin je nespočet. Vzpomeňme například Dobří holubi se vracejí, Normal nebo Jan Hus.  Stejně tak se pravidelně vrací na česká jeviště. 

Už po roce 1989 se začal angažovat v politice a vystřídal funkce jako poradce prezidenta, poslanec nebo ministr. Z politiky nakonec po letech nadobro odešel.

Přejeme všechno nejlepší, hodně štěstí, lásky a samozřejmě to zdravíčko!