Runa Wyrd je runa prázdnoty. Je to runa navíc. Někdo jí používá a někdo ne. Nemá žádné zobrazení a žádný symbol. Je to prázdnota s koncem i počátkem. Tedy nepoznané se dalo do pohyb a čas vše ukáže. Jedná se také o symbol osudové změny, která vyžaduje odvahu jako je skok do prázdna. Tato runa zkouší víru. Možná se dá přirovnat k tarotové kartě Blázen, která obecně znamená, že jste na pokraji neočekávaného a vzrušujícího nového dobrodružství.
Wyrd je runa důvěry, kterou musíte brát jako svůj skutečný osud. Sami musíte přijmout zodpovědnost za své jednání. V těchto dnech teda očekávejte něco nečekané. Může to být jak pozitivní, tak i negativní. Hodně to ovlivňuje vaše chování v minulosti i v přítomnosti.
Wyrd je ve staré severské mytologii označována pavučina osudu. Pavučinu střádají tři sudičky. Jedna představuje minulost další přítomnost a poslední budoucnost. Každý krok v minulosti má dopad na přítomnost i budoucnost. Nikdy však nelze tento osud změnit.
Jen před několika dny, 5. ledna, kdy uplynulo již 20 let od smrti ikonické herečky Heleny Růžičkové, se v Salmovské literární kavárně udál vzpomínkový pořad na tuto dámu s velkým srdcem. Spisovatelka a publicistka Marie Formáčková celý večer vzpomínala na šťastné, ale i smutnější, chvíle na Helenu Růžičkovou. Se známou herečkou byly životní přítelkyně. Napsala s ní celkem 13 knih. Večerem provázela výtvarnice Alexandra Hejlová spolu s autorem úspěšného pořadu „Úsměvy vzpomínek…“, Robertem Michálkem.
Marie Formáčková zavzpomínala na první knihu o Heleně Růžičkové nejniternější deník Mezi životem a smrtí o její nemoci. To byla první a nejúspěšnější kniha. Ty další byly o věcech, kterými se zabývala – o cestování, o věštění, o bylinkách,
Runa Algiz je spojená s významem ochrana. Předvídá tedy velkou péči jako se dostává dětem nebo mláďatům. O tak silné ochraně píši. Tato runa je velmi pozitivní.
V tyto dny je třeba se naučit ovládat své emoce, tak dosáhnete úspěchu. Když budete trpělivě poslouchat své srdce, řekne vám, že si za své problémy zodpovídáte sami, nejde vůbec o okolnosti vnějšího světa. Pokud cítíte v sobě zmatek, není třeba ho zastavovat, protože takový zmatek vede vždy k pokroku. Vedete vlastně bitvu, kterou nemůžete vyhrát. Vítězství po této bitvě je právě to pochopení.
Tento týden se snažte držet stranou, abyste pochopili své reakce na dané situace. Nenechejte se ovládnout emocemi. Zklidněte se, abyste vše pochopili. Nereagujte například na slovní nebo textové útoky hned. Pokud vás někdo slovně napadne a vy se bojíte konfrontace, řekněte, že nemáte nyní energii řešit tento spor a požádejte druhou stranu, zda to je možné odložit a určete si na to konkrétní čas. Se smskou je to jednoduší. Neodpovídejte hned a dejte si na to klidně celý den. Jak budete klidnější, vše uvidíte jinak.
Dnes 9. 1. 2024 v 17:30 bude v Cafe Decada, Vacínova 876/10, 180 00 Praha 8-Libeň probíhat vernisáž tří výtvarníku z výtvarného sdružení Řád Chaosu. Jedná se o výtvarníky Zdenu Bočarovou, Vláďu Kočičku a Janu Tesaříkovou.
Můžete se těšit i na malý hudební program a hlavně na povídání s autory o jejich obrazech. Každý z nich, zde má k vidění průřez různým obdobím jejich života. Zdena představí své olejomalby, které jsou důkladně promyšlené a mají svůj příběh, který vás osloví. Vláďa je znám svou kreativitou s materiály a technikami například prací se stěrkou, kterou již používá mnoho let a ovlivnil tím spoustu jeho kolegů. Jana zde má průřez stylů a přesto je poznatelná.
Už 29. února vstupuje do kin celovečerní film Superžena režisérky Evy Toulové. Romantický snímek o tom, jaké musejí být dnešní ženy superhrdinky, aby v životě uspěly, se představuje v novém traileru plném známých hereckých jmen.
„Hlavní hrdinka Maja jako svobodná bezdětná třicátnice nenaplňuje očekávání okolí, když netouží po závratné kariéře ani založení rodiny. Bojuje s každodenními tlaky, dokud jednoho dne přeci jen nepodlehne a nerozhodne se být perfektní „superženou“ ve všech ohledech tak, jak po ní okolí žádá.“ představuje snímek jeho režisérka Eva Toulová, která si v něm tentokrát i sama zahrála. Jejím hereckým partnerem se stal oblíbený herec Matouš Ruml. Hvězdné obsazení doplnila další známá jména jako Natálie Grossová, Igor Bareš, Jitka Sedláčková, Olga Lounová nebo Adéla Elbel.
Samotné natáčení zabralo štábu přes dva roky kvůli zachycení veškerých ročních období. Zároveň se diváci mohou těšit i na rozmanité lokace téměř ze všech koutů republiky. Točilo se například na Dolní Moravě, v Praze, Červeném Kostelci, Štramberku, Mladé Boleslavi, a dokonce se část snímku filmovala i pod vodou.
„Ve filmu se objevuje velké množství podvodních scén. Přestože to bylo náročné, rozhodli jsme se nepoužívat greenscreen ani jiné triky a záběry natočit ve skutečné vodě v osmimetrové potápěčské jámě, aby měli diváci co nejautentičtější filmový zážitek.“ doplnil producent filmu Pavel Mědílek.
Snímek Superžena je pro společnost Copperfilm, po komedii Casting na lásku (2020, Bontonfilm), už druhým filmovým počinem. Kromě české distribuce bude snímek uvedený i v kinech na Slovensku.
Dnes je tomu už 20 let, kdy nás opustila populární česká herečka Helena Růžičková, kterou mimo jiných proslavily role v trilogii Slunce, seno. Diváci si ji zamilovali i jako lázeňskou kuchařku Annu Urbanovou ze seriálu Vlak dětství a naděje, která proslula bojovným heslem: „Na tragickej život jsem já pes!“
Herečku, která ztvárnila stovky filmových, televizních, ale i divadelních rolí, si v životě uměla udělat legraci především sama ze sebe, v Salmovské literární kavárně si zítra 5. ledna od 18:30 hod. můžete zavzpomínat na Helenu Růžičkovou v pořadu Roberta Michálka „Úsměvy vzpomínek na Helenu Růžičkovou“ společně se spisovatelkou Marií Formáčkovou.
Runa Uruz nás bude doprovázet v tyto dny. Její význam patří k Aurochsovi. Aurochs je v podstatě pratur, velmi mocné a silné zvíře, které je těžko ulovitelné. Například Zubr Evropský, ten byl znám pro svou sílu a zarputilost (vyhuben v 17. století). S touto runou se potřebujeme věnovat něčemu, co symbolizuje úsilí. Proto se nevzdávejme a zkusme v sobě najít trpělivost.
Dostaneme-li se do fáze vnitřního vyrovnávání. Nebude nám nic ležet v cestě. Máme vlastně svůj osud ve vlastních rukou. Snažme se v tyto dny pracovat na sebevědomí. Bude ho značná potřeba.
Světově známé umělecké duo Elmgreen & Dragset proměnilo Kunsthalle Praha v živoucí veřejnou knihovnu. Jejich velká výstava v České republice oslavuje literární dědictví Prahy. Představuje také díla šedesáti mezinárodních umělkyň a umělců. Jedná se o první výstavu v České republice.
V Kunsthalle Praha probíhá do 22. dubna 2024 rozsáhlá skupinová výstava pod vedením skandinávské umělecké dvojice Michael Elmgreen & Ingar Dragset. Samotný název READ vás vybídne ke čtení a učení k porozumění. Číst ve smyslu z tváří, situací nebo znamení. Výstavu doplňují starší či zbrusu nová díla ústředního dua, ale také díla ze sbírky Kunsthalle Praha, či práce dalších umělkyň a umělců, které Elmgreen & Dragset osobně přizvali ke spolupráci. Díla pocházejí z různých dekád, světových regionů a uměleckých směrů, jsou mezi nimi sochy, objekty a instalace. Návštěvníci dokonce na výstavě můžou sledovat netradiční performance Prague Diaries, při níž pětice mužů sepisuje své osobní deníky. Stane se tak vždy každou středu a každý víkend po dobu konání výstavy až do 22. dubna 2024.
Přizvaní umělci: Georges Adéagbo, Saâdane Afif, Meriç Algün, Dotty Attie, Cay Bahnmiller, Olga Balema, Vlastimil Beneš, Barbara Bloom, George Brecht, Marcel Broodthaers, Pavel Büchler, Sophie Calle, Thomas Cap de Ville, Alejandro Cesarco, The Chicago Center for Caspar David Friedrich Studies, Giorgio de Chirico, Jean-Philippe Delhomme, Braco Dimitrijević, Aleksandra Domanović, Emory Douglas, Elmgreen & Dragset, Robert Filliou, Ken Friedman, Kasia Fudakowski, Simon Fujiwara, Dora García, Isa Genzken, Dominique Gonzalez-Foerster & Paul B. Preciado, Tomislav Gotovac, Dick Higgins, Vladimír Houdek, IRWIN, František Janoušek, Allan Kaprow, Tarik Kiswanson, Milan Knížák, Běla Kolářová, Jiří Kolář, Tony Lewis, Tom Lubbock, Vlado Martek, Endre Nemes, Nam June Paik, Géza Perneczky, Zhang Peili, Kirsten Pieroth, Katarina Poliačiková, Florian Pumhösl, Chiharu Shiota, Marek Schovánek, Kurt Schwitters, Slavs and Tatars, Nedko Solakov, Jindřich Štyrský, Gert & Uwe Tobias, Endre Tót, Jaro Varga, Wolf Vostell, Peter Weibel, Ruth Wolf-Rehfeldt
Jako třeba na Štědrý den platí i na Nový rok mnoho tradic a pověr. Vyvarujte se praní a věšení prádla, přináší smrt do rodin. Nedoporučuje se ani vynášet něco z domu nebo bytu, odnesená věc by mohla celý příští rok chybět. Zametat by se nemělo, vymetli byste si štěstí. Na prvního ledna se nehádejte, pokud chcete mít celý rok příjemný. Když se obléknete do nového, celý zbytek roku bude jako nový. Pokud budete mít u sebe více peněz, nemusíte se strachovat, že vám budou v příštím roce chybět. Jíst králík, zajíce ani drůbež by se nemělo, aby neuteklo štěstí. Čočka na talíři nesmí chybět, přinese bohatství, stejně tak prasečí ouška nebo rypáček.
Zajímavostí je jaký den na Nový rok připadá. Pokud je to pondělí – můžete čekat krutou zimu. Úterý – velmi krutá zima, ale úrodný rok. Středa – bude dostatek alkoholu, ale málo nedostatek úrody obilí nebo například medu. Čtvrtek – mírná zima, větrné jaro, velmi horké léto, teplý podzim. Mnoho obilí a ovoce. Pátek – vše špatné, chladný rok, vlhký pro úrodu. Nemoci a nepokoje. Sobota – hodně ovoce, mírná zima, málo obilí Neděle – mírná zima, úrodné jaro i léto
Prvního ledna se chodívalo na koledy a výslužky. Děti na dobroty a dospělí na panáka. Důležité bylo, kdo přišel na Nový rok první na návštěvu: • stará žena znamenala hádky, • mladík či dívka štěstí, a dítě lásku.
Přejeme vám všem šťastný vstup do NOVÉHO ROKU 2024.
Jiří Štědroň je český herec, zpěvák a textař, který se narodil 23. 5. 1942 ve Vyškově. V současné době je členem Divadla Semafor a veřejně hraje a zpívá. Proslavil se rolí prince v pohádce Popelka z roku 1969. Pochází z velmi muzikální rodiny. Jeho otec Bohumír Štědroň (1905-1982) byl uznávaným muzikologem a klavíristou, bratranec Miloš (1942) je známým hudebním skladatelem a pedagogem.
Jiří vystudoval Gymnázium v rodném Vyškově, poté úspěšně r. 1963 absolvoval herectví na JAMU v Brně a současně studoval zpěv u profesora Kočaře. V Brně se spřátelil s Ladislavem Frejem a s Borisem Hybnerem, s nímž veřejně vystupoval jako zpěvák. Působil také v divadle Večerní Brno, kde se už profiloval také jako zpěvák. Už v roce 1959 totiž nahrál první snímky v brněnském rozhlase a televizi (1961) a spolupracoval s orchestrem Gustava Broma.
Napsal mnoho písní z jichž jmenujme například Vlaky, Neklidné srdce, Jdi spát… V sedmdesátých letech patřil k nejprodávanějším československým interpretům.
A s takto vzácným hostem měl tu čest ARTSTAR natočit krátký rozhovor, který najdete v odkaze na Youtube kanále ARTSTARu.
Budeme rádi za sdílení a komentáře na facebooku nebo přímo pod videem na Youtube.
