Rubrika: NOVINKY

Vláda České republiky sice nařídila zákaz volného pohybu zatím jenom do 24. března, producentka Renata Štupáková se přesto rozhodla neriskovat zdraví nejen svých herců, ale i diváků. Proto se po dohodě s režisérem Petrem Novotným rozhodla zrušit zkoušky a i odložit plánovanou premiéru a zbytek představení. 

Premiéra muzikálové show WE WILL ROCK YOU byla sice naplánovaná na 18. dubna a poslední představení se mělo odehrát až 23. května v DRFG Aréně v Brně, aktuální situace si ale žádala razantní rozhodnutí. A právě k tomu se uchýlila producentka Renata Štupáková.

“Situace je vážná a nechceme nic podcenit. A rozhodně nechceme riskovat zdraví herců a publika. I proto jsme pozastavili všechny zkoušky a celou akci přesouváme. Aktuálně jednáme o nových termínech, o kterých v nejbližších dnech budeme informovat,” říká majitelka Ticket Art Production Renata Štupáková.

Její rozhodnutí kvituje i režisér muzikálové show Petr Novotný, který sice přiznává, že odložení premiéry je velmi nepříjemné, ale jelikož je herecké povolání výsostně kontaktní, nešlo ve zkouškách pokračovat dál.

“Není možné zkoušet inscenaci s rouškami a na vzdálenost dvou metrů. Základní epidemiologická nařízení není prostě možné dodržet, a když vezmete v úvahu zdraví herců a jejich partnerů, dětí a rodičů, nemáte jinou možnost, než zkoušky přerušit. Práce na výrobě výpravy a náročných videoprojekcí nicméně pokračují dál, maximálně nás mohou lehce zdržet dodávky některých technologií ze zahraničí. Jinými slovy – jakmile se s herci, zpěváky, tanečníky a muzikanty znovu sejdeme ke zkouškám, bude ta technologická a obrazová část inscenace hotova a vše pak bude záviset už jenom na nás,“ říká Novotný.

A právě na tu chvíli se těší představitelka Killer Queen Kamila Nývltová. “Je to nelehká situace nejen pro všechny herce, zpěváky, umělce, ale pro celou Českou republiku. Samozřejmě i já přijdu o práci, vystoupení, tak jako ostatní a není to úplně příjemné, ještě když nikdo z nás neví, kdy tomu všemu bude konec. Mrzí mě, že nepřivítáme diváky na naší nové show WE WILL ROCK YOU, ale věřím že všechno má svůj dobrý konec a i tato show. Až nastane ten správný čas, mile rádi diváky přivítáme a věříme, že budou odcházet nadšení. V tuhle chvíli musíme být všichni silní a doufat, že to vše brzy skončí a my se zase vrátíme zpět do svých normálních životů. Na druhou stranu si stejně myslím, že všechno má svůj smysl a my jsme se měli maličko zastavit,” říká Kamila.

V podobném duchu se vyjádřil i držitel ceny Thálie a představitel Galilea Peter Pecha. “Moc mě mrzí, že se premiéra přesouvá a máme pozastavené zkoušení. Avšak věřím, že se před diváky postavíme absolutně připravení a předvedeme nezapomenutelnou show, na kterou se budou chtít vrátit.”

I Petr Kutheil, který ztvární roli Britneyho, věří, že premiéra bude brzy. “I když je to teď pro nás všechny těžká situace a náš muzikál musíme bohužel odložit, tak nad vodou nás drží to, že premiéra určitě brzy bude, jen o něco později, až se vše uklidní. Tak nám zachovejte přízeň a budeme se na vás moc těšit, až uvidíme opět vaše úsměvy. Show must go on!” vzkázal Kutheil.

Vstupenky zůstávají v platnosti a brzy informujeme o novém termínu premiéry.

Obsazení:

Galileo – Kopečný Jan, Pecha Peter

Scaramouche – Procházková Markéta, Vyoralová Veronika

Britney – Kutheil Petr, Pecha Peter, Fanta Jan

Oz – Gabrišová Andrea, Martinková Tereza

Killer Queen – Nývltová Kamila, Nosková Michaela

Khashoggi – Josef Bohouš, Adam Lukáš

Buddy – Rose Johnny

WE WILL ROCK YOU

Rockový muzikál, který na základně písní skupiny Queen napsal Ben Elton, měl premiéru již v roce 2002 v Londýně a setkal se obřím diváckým ohlasem. Ihned po premiéře se stal doslova senzací a nadšení diváci plnili divadlo dlouhých 12 let, během kterých se odehrálo přes 4.600 představení.

Nadšené reakce diváků pak pokračovaly doslova po celém světě. Muzikál vidělo ve 28 zemí více než 20 mi-liónů diváků. Show vyniká rockovou energií, skvělým pěveckým podáním a svérázným hu-morem. V nepo-slední řadě vás neminou i emocemi nabité přídavky, které vás zaručeně postaví na nohy!

Muzikál není příběhem skupiny Queen, ale vypráví děj ze vzdálené budoucnosti, ve které se skupina pronásledovaných Bohémů snaží obnovit zakázanou hudbu a objevit poslední existující hudební nástroj, kytaru Briana Maye.

Hity Queen, které zazní v muzikálu

Innuendo Radio Ga Ga I Want to Break Free Somebody to Love We Will Rock You We Are the Champions Bohemian Rhapsody Who Wants to Live Forever Flash Another One Bites the Dust Killer Queen Play the Game Under Pressure A Kind of Magic I Want It All Headlong No-One but You (Only the Good Die Young) One Vision Seven Seas of Rhye Fat Bottomed Girls Hammer to Fall These Are the Days of Our Li

Autor: Karolína Tmavá

Foto: We Will Rock You/Kristýna Junková

Na základě diváckého úspěchu speciálů Nova je s vámi se televize Nova rozhodla zařadit tento pořad do svého programu na pravidelné bázi. Vysílán bude každé pondělí od 21:15 a ve středu a v pátek od 21:35.

Pořad divákům pomůže zorientovat se v současné krizi kolem pandemie koronaviru. Jeho součástí budou rozhovory s odborníky, kteří přiblíží nové skutečnosti související s tématem, i vstupy známých televizních tváří, které budou s diváky sdílet svůj pohled na věc, i to, jak se oni osobně s touto nelehkou dobou vyrovnávají. Živě vysílaným pořadem provede moderátor Rey Koranteng. Přinese přehledné shrnutí všech událostí a opatření. Poradí také, jak nastalou situaci zvládnout.

Dnešní díl bude věnován tématu Jak a kdy zastavíme epidemii. Vyjádří se k němu například ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček. Bulovka je největší klinikou v zemi a centrem boje s infekčními nákazami. Dalším hostem bude virolog Alexander Kekulé – lékař, profesor, virolog, ředitel Ústavu lékařské mikrobiologie Fakultní nemocnice v německém Halle nad Sálou. Tvrdí, že rok 2020 se podle něj bude muset obejít bez „festivalů pro viry“, jakými jsou například fotbalové zápasy nebo olympijské hry v Tokiu. O své pro někoho možná kontroverzní názory se v živém vstupu také podělí Prof. Zuzana Bílková, imunoložka, profesorka z Fakulty chemicko – technologické na Univerziě v Pardubicích. Má za to, že striktní izolace by znamenala pouze oddálení problému, a ne jeho vyřešení. Populace se má podle ní virem postupně „promořit“.

Chybět nebude ani odlehčený video vstup kuchařů z MasterChefa. Radek Kašpárek ukáže nejen dětem, jak připravit chutný pokrm i ze zbytků. Soutěžící z MasterChefa Chilly také přispěje svým receptem.

Každý divák může do pořadu poslat svůj postřeh, radu, nabídku s pomocí nebo jen sdílet své pocity, a to prostřednictvím e-mailu novajesvami@nova.cz nebo veřejné Facebook skupiny (https://www.facebook.com/groups/novajesvami/).

Pořad Nova je s vámi dnes večer od 21:15 na TV Nova!

 

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: TV NOVA

Il silenzio, v doslovném překladu „ticho“ nebo „klid“ – a v našich končinách Večerka. Autorem instrumentální skladby pro trubku je italský hudební skladatel a dirigent Gaspare Luigi Pacifico Spontini.  Narodil se roku 1774 v malé obci Maiolati v provincii Ancona,  která si později připojila ke svému názvu skladatelovo jméno –  Spontini.  Původně se měl stát knězem, ale jeho mimořádný hudební talent ho přivedl na neapolskou konzervatoř Conservatorio della Pietà dei Turchini. Zanedlouho se stal operním skladatelem. Brzy se jeho komorní opery hrály na předních italských scénách – v Římě, Benátkách, Palermu, Neapoli, Florencii, ale později prosluly v celé Evropě. Jeho Il Silenzio však v různých úpravách zná celý svět. Na věhlasných koncertních pódiích hrají podmanivou skladbu hvězdy zářící na hudebním nebi, jako jsou např. Andre Rieu, Adrian Sailor, Melissa Venema, Nina Rosso, Hans Folkert. Teď se však rozezněla nad střechami Uničova, moravského městečka v Olomouckém kraji. Starosta Radek Vincour stál na ochozu radnice se svojí trubkou a hrál svým spoluobčanům slavnou Večerku, aby v nich ukolíbal obavy z epidemie, která vtrhla do města. Svým počinem v lidech opravdu probudil odhodlání a sílu překonat to těžké období a také naději, že se lepších časů dočkají brzy.  Otevřeli svá oka, stáli v nich jako uhranutí a poslouchali tóny, co se vznášely povětřím. Když starosta dohrál, nastalo ticho.  Ale jen na zlomek vteřiny.  Pak zabouřil potlesk. Starosta si ho opravdu zasloužil.  Potlesk si však zaslouží i obyvatelé Uničova, ale také Litovle a všech vesnic uzavřených před koronavirem, kteří teď na Olomoucku prožívají nelehké dny.

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: Olomoucký deník

Jestlipak víte, že prý ve svatovítském chrámu v Praze spočívá část ostatků svaté Korony, symbolu vytrvalosti ve víře a patronky chránící  před epidemiemi,  kterou z Feltre ve 14 století dovezl Karel IV? Žila podle křesťanských legend zhruba ve třetím století našeho letopočtu a v šestnácti letech se stala manželkou Viktora, vojáka ze Sieny. Oba se stali členy rané křesťanské komunity.  Za vlády císaře Antonia Pia nebo Diokleciána byli v Římské říši Kristovi následovníci nelítostně pronásledováni.  Viktor se své víry nechtěl vzdát – a za to byl popraven stětím. I mladičká vdova Korona zemřela mučednickou smrtí, protože odmítla obětovat pohanským modlám. Za to byla odsouzena ke krutému způsobu popravy.  Koronu uvázali mezi dvě pevně ohnuté palmy, a když je uvolnili,  její tělo bylo obrovskou silou roztrženo. Legenda o mučednici z pozdního starověku se rozletěla Asií, Afrikou i po Evropě. V roce 1504 v malém městečku St. Corona am Wechsel našly děti v dutém kmeni lípy malou sošku svaté Korony, a tak na památku této události byla na stejném místě postavena kaple. Jméno světice nese i lékárna ve Vídni. I další místa a různé tradice, především v Evropě, jsou s jejím jménem spojovaná.  V Dolním Rakousku je například každoročně pořádaná pouť svaté Korony.  Ona mučednice se prý později stala i patronkou lovců pokladů, dobré investice a hráčů loterií, když na její památku razila v letech 1892-1924  rakouská mincovna mince nazývané „korunami“.  Za peníze si však nikdo zdraví nekoupí, a tak v době, kdy se virus s jejím jménem šíří po celém světě, si postavu této svaté raději spojíme s jejím původním posláním patronky chránící před epidemiemi. Katolická církev vzpomíná na svatou Koronu 14. května.  Doufejme, že do té doby bude hrozba koronaviru překonaná. 

Autor: Jaroslava Pechová

Foto:  církev.cz

Světovým dnem poezie vyhlásila 21. březen organizace UNESCO na svém 30. zasedání roku 1999.  „Jedním z hlavních cílů tohoto svátku je podpora jazykové různorodosti a zviditelnění ohrožených jazyků v místě jejich používání. Světový den poezie si také klade za cíl návrat k tradici ústního přednesu básní, chce zlepšit výuku poezie a obnovit dialog mezi představiteli básnického umění a ostatních uměleckých směrů, jako je divadlo, tanec, hudba a malířství. Tento svátek byl vyhlášen i na podporu malých vydavatelství a vylepšení obrazu poezie v médiích.  Podle generální ředitelky UNESCO Iriny Bokovové vzdává Světový den poezie hold mužům a ženám, jejichž jediným nástrojem je jejich jazyk a kteří mají své sny a jednají podle nich. UNESCO uznává poezii jako cenný symbol kreativity lidského ducha,“ uvádí Wikipedie.

Básníci na celém světě hledají a nacházejí společný jazyk a využívají každé příležitosti k přínosným schůzkám.  Jedním z takových setkání byl Poetický festival PARS POETRY 2020, jehož organizaci zajišťovalo sdružení PARS ARTEM v čele se Zuzanou Kuglerovou a Ondrejem Kalamárem. Ve dnech 6. až 9. února 2020 se na Slovensku – v Bratislavě, Trnavě a ve Smolenickém zámku – sešli  básníci ze Slovenska, Bulharska, Polska, Srbska, Anglie a Ruska. Michaela Orsi a já jsme zastupovali české básníky.  Třebaže se tu setkali básníci různých generací, národností, rozdílného vidění a vnímání světa, vládla zde pohoda, porozumění a především zájem o tvorbu ostatních. Byla to schůzka plná hlubokých zážitků.  Politika společnost rozděluje a vyvolává negativní emoce, poezie se snaží spojovat, ptát se a hledat i odpovědi na výzvy, které stále se zrychlující život přináší, zaznělo v závěru přínosné akce. A já to ještě doplním stručně ale výstižně: Co slovo spojí, člověk nerozděluj!

Lojza Marhoul – básník

 

Autor: Alois Marhoul

Foto: archiv Alois Marhoul

 

A je tu jaro.  Podle kalendáře to astronomické, podle kouknutí z okna – jako zvon. Stačí natáhnout ruku a dotknout se vzrostlé mirabelky, která se proměnila ve velkou rozkvetlou bílou kytici. Oči na ní můžu nechat, tak je krásná, ale její jemné vůně si letos moc neužiju.  Připravuje mě o ni rouška na mé tváři. Také zamilovaná dvojice, která se ještě nedávno u domovních dveří při loučení vášnivě líbala, dnes na sebe jen zaláskovaně kulí oči nad okrajem bílé látky.  Je to teď divný svět, říkám si.  A vtom mi vyvstal na mysli rým z předválečné hry Osvobozeného divadla Svět naruby: „ Je to divný svět, divná láska, když se mají dva rádi, ale když jim plynová maska při líbání vadí…“  Ryba nemůže žít bez vody a člověk bez člověka, praví japonské přísloví.  Je mu dáno být družným, společenským, přátelským, kamarádským.  Lidé si při setkání tisknou ruce, objímají se a líbají na důkaz radosti, že se potkali, rozevírají náruč, aby je pevné obětí rozradostnilo.  Ale i letmý polibek na tvář, dotyk, tiché špitnutí do ucha vyvolávají v člověku pocit štěstí. A najednou jim to překazí masky.  Zdálo by se, že se kvůli nim vzájemně vzdalujeme.  Vyhýbáme se jeden druhému, dodržujeme mezi sebou doporučený odstup, když se přece jen potkáme, jindy podaná ruka teď zůstává v kapse.  Je to ale právě naopak.  Vlna solidarity a empatie, která se mezi lidmi zvedla, nezištně nabízená pomoc, obava o toho druhého, to je důkaz, že k sobě máme blízko.  Až se náš život zase vrátí do starých kolejí, nezapomeňme na to.  Věřme, že se takových dnů dočkáme brzy.  Zmizely plynové masky, zmizí nakonec i ty, které nás teď chrání před pandemií.  Když jsem se doslechla, že ty textilní, kterým říkáme roušky, začaly šít v Národním divadle v Praze garderobiérky a maskérky, protože roušek není dost, utvrdila jsem se v tom, že na prknech, která znamenají svět, jsou lidé, co ten svět směřují správným směrem. Děvčata ze Zlaté kapličky nad Vltavou dala příklad všem těm, kteří se nyní proměnili ve švadleny.  Nemíní sedět se založenýma rukama a chtějí podle svých možností pomoci v boji proti epidemii,  co nás v současné době sužuje. Až se s ní vypořádáme, budeme zase naplno vdechovat jaro, líbat se a špitat si do ucha mazlivá slůvka, protože přece ryba nemůže žít bez vody a člověk bez člověka a protože život je tak krásný.

Autor: Jaroslava Pechová

Foto:  Fotostart.cz

Divadlo Spejbla a Hurvínka se rozhodlo potěšit malé diváky a podle známého přísloví „když nemůže hora k Mohamedovi, musí Mohamed k hoře“ vytvořili speciální zábavnou stránku, která jim je věnována. Od pondělí 17. března najdou děti na webu www.spejbl-hurvinek.cz novou záložku BAVTE SE S NÁMI, která jim pomůže překonat nudu a nepříjemná omezení způsobená povinnou karanténou.  Děti se díky seriálu který vznikl  ve spolupráci  s Českou Televizí  mohou s Hurvínkem učit anglicky, vydat se po stopách ohrožených zvířat, ale také si stáhnout vystřihovánky, či omalovánky.  Právě dnes slaví pan Spejbl svůj svátek,  v tomto roce pak také neuvěřitelných 100 let!

 

Doktor Hurvínek a doktorka Mánička pomáhájí / překonej nudu se Spejblem a Hurvínkem

Na webové stránce divadla www.spejbl-hurvinek.cz najdou děti loutkový seriál, který je provede světem chráněných zvířat. Dobrodružství děti čeká v dílech Po stopách rysa, Dlouhá cesta lososa, Netopýří jeskyně, Na křídlech modráska a Tetřívkův taneček. Pokud by se malí diváci chtěli procvičit v němčině, mohou tento seriál sledovat i v německé verzi! Krátký loutkový film na stránkách je věnován také dědečkům a babičkám. Koronavirová hlídka proti nudě, vedená Hurvínkem a Máničkou, zavede děti i do zákulisí loutkového divadla!

Přiblíží jim, jak vzniká loutkové představení, kdo se na něm podílí a co je k tomu potřeba. Stáhnout si děti mohou také vystřihovánky a omalovánky, díky kterým se dozvědí víc např. o koloběhu vody v přírodě. Dospělí fanoušci si také přijdou na své. Je pro ně připraven seriál Kamila Fajmona „Na poslech“, který mapuje 90 let „zvukové“ historie scény Divadla Spejbla a Hurvínka.

 

Anglicky s Hurvínkem

Děti se se Spejblem a Hurvínkem mohou ale učit i anglicky. Divadlo Spejbla a Hurvínka natočilo ve spolupráci s Českou televizí a British Council 60 dílů angličtiny, ve kterých Hurvínek s Máničkou a dalšími hrdiny této loutkové scény učí děti v krátkých scénkách důležitým anglickým slovíčkům a větným spojením. Tento seriál má i své speciální webové stránky https://decko.ceskatelevize.cz/anglictina-s-hurvinkem.

 

DNES SLAVÍ PAN SPEJBL A VZPOMÍNÁME I NA MILOŠE KIRSCHNERA

Dnes máme Josefa a ten letošní svátek by měl být obzvláště slavný. Protože přesný den páně Spejblova narození není znám, neoficiální den jeho narozenin vychází na dnešek. A dnes je tedy panu Spejblovi 100 let! Navíc 16. března by se dožil Miloš Kirschner, druhý tatínek Spejbla a Hurvínka, 93 let. Vedle osobních dárků měl pan Spejbl  dostat Klub Hurvajz – zážitkový klub pro fanoušky Divadla S+H. Bohužel Covid 19 na vše nasadil roušku a oslavy i veselice se odkládají. „Radost ale pan Spejbl stejně má….z nás všech. Jak jsme se           v ohrožení opět dokázali semknout. Jak při nedostatku roušek šijí tisícovky „bezejmenných“ pomocnic a pomocníků roušky doma. Zadarmo. Jen proto, že jsou potřeba. Že držíme spolu a dovedeme si pomáhat. Lepší dárek prostě Pepa nemohl dostat. Přejeme Ti Pepo Spejble, stejně jako všem Josefům všechno nejlepší! Zůstaňte všichni zdrávi a ať je tahle „lapálie“ brzy za námi!,“ říká Denisa Kirschnerová, ředitelka divadla Spejbla  a Hurvínka.

Přípravy speciálního „miminího“ představení stále běží!

Interaktivní představení pro nejmenší diváky, autorky a režisérky Janky Ryšánek Schmiedtové a výtvarníka Davida Janoška – ŽERYČKU, HOP!, je stále naplánováno na červen. Doufáme, že budeme moci přivítat děti od 1 do 3 let a umožnit jim tak první divadelní zážitek a podívanou pro všechny smysly každého „mimiňáka“. Tato divadelní inscenace je vytvořená přímo pro vnímání těch skutečně nejmladších diváků. Pro pejska Žeryka se obyčejná procházka do parku změní v nádherné dobrodružství. Vydejte se spolu s ním do světa nad zemí. Do světa těch, co umí lítat, ptáků i mraků, do světa planet, kouzelných vesmírných tvorů a zářících hvězd. Napočítejte s Žerykem do nekonečna, a pak se vraťte zpátky na zem!

Délka inscenace bude 30 minut, po představení bude následovat dětská herna.

 

Divadlo S+H také stále pracuje na novém představení pro dospělé diváky

V říjnu bude mít premiéru nová hra pro dospělé diváky. Tvůrčí tým Kirschner-Král-Lstibůrek, kteří již v minulosti připravili představení nejen pro děti, ale i pro dospělé např. SPEJBL A MĚSTO HŘÍCHU, připravili novou hru s názvem HOTEL SPEJBL. Spejbl s Hurvínkem se v něm seznámí s podivnými „nocležníky“ , provedou nás spletitými zákoutími lidské duše a v duchu omnia vincit amor (vše překoná láska) přinesou potřebnou naději. Představení je technologicky náročné. Spolupracují na něm light-designéři, či umělci věnující se sound-animaci.  Představení vychází z původního projektu Robina Krále a Jana Lstibůrka Blázinec, na němž se hudebně podíleli osobnosti, jakými jsou – Jiří Suchý, Marek Eben, Tomáš Hanák, Ewa Farna, Iva Pazderková, David Koller ad.

 

 KLUB „HURVAJZ“ – ZÁŽITKOVÝ KLUB PRO NAŠE FANOUŠKY

Tento rok slaví svých 100 let pan Spejbl, ale brzy ho budou následovat i Hurvínek, Mánička a Žeryk a vůbec celé Divadlo S+H. Proto celý tým divadla vytvořil prostor, který by oslovil fanoušky napříč generacemi. Doufáme, že v něm každý najde něco, co ho zaujme. Diváci se budou moci setkat s interprety divadla S+H, loutkoherci a samozřejmě se Spejblem a Hurvínkem, Máničkou, bábinkou a nezapomeneme ani na Žeryka. V těchto chvílích je spuštění klubu pro fanoušky odloženo, ale hned jak to bude možné, oznámí divadlo nový termín.

 

Oslavy 100. narozenin pana Spejbla se přesouvají na podzim

Výstava ve Ville Pellé je bohužel kvůli koronaviru zrušena, ale milovníci Spejbla a Hurvínka o ní úplně nepřijdou, připravuje se sice skromnější, zato stálá výstava v Divadle S+H s názvem LIPOVÁ ŠTAFETA, která návštěvníkům divadla přiblíží nejen životaběh pana Spejbla, ale i historii této loutkové scény. Oslavy 100. narozenin pana Spejbla, které se měly uskutečnit v dubnu v pražské Lucerně, se přesouvají na podzim do Divadla S+H. Termín výstavy a samotných oslav bude aktualizován v průběhu následujících měsíců.

 

Jakmile bezpečnostní rada státu umožní, Divadlo Spejbla a Hurvínka okamžitě najede na připravený hrací plán. Prosíme, sledujte naše webové www.spejbl-hurvinek.cz nebo facebookové stránky www.facebook.com/DivadloSH, kde budeme zveřejňovat pravidelné aktuální informace.

 

Autor: Karolína Tmavá

Foto: Divadlo Spejbla a Hurvínka

 

Česká republika má první tři lidi uzdravené z koronaviru.  Světýlko na konci tunelu, který se může zdát nekonečný.  Počet nakažených  ještě stoupá, ale díky opatřením, která v těchto dnech vstupují v platnost,  se křivka jistě zlomí.  Práce lékařů, ale i veškerého zdravotního personálu a dobrovolníků nese první ovoce.  Obdivuji jejich neskutečnou obětavost a úsilí, s nimiž zvládají vlnu onemocnění.  Hluboce však smekám i před lidmi dalších profesí, co se postupně zmobilizovali, aby čelili zákeřnému, neviditelnému protivníkovi, který ohrožuje naše zdraví, naše životy, Evropu, svět.  Hasiči, policisté, řidiči, sociální pracovníci, laborantky, prodavačky, to je jen zlomek z mozaiky lidských činností, které s plným nasazením udržují chod celé země.  Napomáháme mu však i my všichni, pokud jsme ukáznění, odpovědní, disciplinovaní, pokud dodržujeme karanténu a vše, co doporučuje vláda, která v těchto dnech pracuje nadoraz.   A nebude-li nám scházet někdy i nadhled a třeba také smysl pro humor, je zřejmé, že nás něco jen tak nezlomí.  Můj olomoucký kamarád Roman mi dnes poslal mail: „V neděli jsem si po vzoru Italů otevřel okno a hrál celé dopoledne do ztichlého dvora na kytaru a zpíval.  I v sousedním domě měli otevřená okna a zřejmě poslouchali.   Třeba je to moje muzicírování potěšilo.“ A pak pokračoval: „Dnes tu bylo jak po vymření.  Šel jsem do obchodu s černým nákrčníkem přes nos a prodavačku jsem uklidňoval, že nemám koronavirus, že ji jdu jen přepadnout.  Rozesmála se.  Aspoň na chvíli se pobavila. Nezávidím jim ty náročné směny.“   Nikdo to teď nemáme lehké.  Každému leží na srdci, co bude dál.  Zvláště staří a osamělí lidé jsou znepokojeni.   Světýlko na konci tunelu nám  však ode dneška ukazuje cestu do lepších časů.  Je zřejmé,  že ještě chvíli potrvá, než nastanou, ale přece jen si už můžeme trochu vydechnout –  na každý pád s rouškou.

 

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: Ani Kolleshi, Unsplash

První zimomřivé paprsky už rozsvěcí oblohu, přichází čas, který, co svět světem stojí, je spojovaný s očekáváním, okouzlením, krásou.  I mě to období vždycky nějak rozněžní.  Šla jsem celá rozechvělá olomouckou ulicí Ivana Petroviče Pavlova na konečnou stanici tramvaje a těšila se z toho, jak krásní svět.   Bylo pravé poledne, na všech kostelích se rozezněly zvony a já jen tak na půl oka zaregistrovala dva siláky v montérkách postříkaných od malty, kteří spěchali po úzkém chodníku proti mně. Vypadali, jako když právě zapíchli práci v lomu.  Ten starší rozhazoval rozčileně rukama, a když mě míjeli, slyšela jsem, jak lamentuje: „Kurva, já se na to můžu z vysoka … jééé… už kvetou sněženky…“ zjihl nečekaně, posadil se na paty a nevěřícně zíral na jeden jediný trs sněženek, který se v trávě mezi domy třásl chladem.  Mladší si podložil boky rukama, shýbl se ke kolegovi a řekl: „Hele, vole, vono už je jaro.“  Stála jsem, jako bych vrostla do země, tak mě ta chvíle, ta věta zasáhla.  Najednou jsem si uvědomila, že když pod prvními zimomřivými paprsky vykvete křehká sněženka, je to stejný zázrak jako zjevení v Lourdech. Na tenoučkém stvolu se dokáže prodrat krustou hlíny a odzvonit zimě bílým kvítkem.  Došlo mi však také, že toho umí mnohem víc, že hravě svede rozněžnit srdce i drsných chlapů.

Autor: Jaroslava Pechová

Foto: Shutterstock.com

V pondělí se v pražském Divadle Palace uskutečnila premiéra skvělé francouzské komedie Osm eur na hodinu od Sébastiena Thiéryho. Představit divákům příběh o tom, co všechno je schopen v životě člověk udělat pro svůj vlastní prospěch ve složení Martina Randová, Martin Zounar, Martin Kraus a Zbyšek Pantůček, stihli ještě před vládou nařízeným opařením kvůli koronaviru.

Martin Zounar s přítelkyní Kateřinou a kolegou Zbyškem Pantůčkem

Komedie pod režijním vedením Antonína Procházky, který sám také v komedii hraje (alternace se Z. Pantůčkem) přichází po veleúspěšné komedii od stejného autora a produkce Dva nahatý chlapi. Okamžitě se měla hra kromě pražské scény rozjet po celé republice, stejně tak, jako předchozí, která se stále hraje a je všude zcela vyprodaná.

„Nyní po zavedení opatření vládou do odvolání samozřejmě představení nikde nebudou, ale nerušíme je, jen se odehrají v náhradních termínech, které budeme ladit po ukončení zákazu a budeme všechny informovat. Je nám to líto, ale takové je nařízení vlády,“ vedl producent Jiří Turek z JT Promotion.

Na premiéru komedie Osm eur na hodinu, kde se tentokrát nikdo nesvléká, ale za to Martin Zounar je v ženských šatech a – tak trochu ´on je žena´?!? – se přišly podívat i některé známé osobnosti, jako například režisér Zdeněk Troška, dietoložka a lékařka Kateřina Cajthamlová, majitelka kliniky estetické medicíny a také moderátorka Petra Řehořková, spisovatelka Marie Formáčková, herečka Lucie Zedníčková či herec, hudebník a kantor Petr Batěk a další.

„Moc jsem se pobavil, velmi se mi to líbilo, zvlášť proto, že to byla komedie a lidi se dneska potřebují bavit, smát se. A ne, aby na ně pořád padaly nějaké hrůzy. Výkony všech herců byly skvělé a obdivuji je. A tedy Martin Zounar, kterého léta dobře znám a znal jsem jeho tatínka, skvělého herce, je prostě úžasný. Moc mě to potěšilo,“ prozradil Troška, který občas rád do divadla chodí, a také si tam i sonduje některé herce pro své filmy.

„Bylo to vtipné, úsměvné, místy i k zamyšlení, a tak trochu ze života. Bavili jsme se a pochopitelně, když vešel Martin Zounar převlečený za ženskou, byla to bomba. Moc jsem se bavila a jsem ráda, že jsem dostala pozvání na skvělou komedii,“ podotkla spisovatelka, která napsala nespočet knih například s Helenou Růžičkovou, tak i Zitou Kabátovou a dalšími osobnostmi.

„Obdivuji Martina Zounara, protože hrát takový kus, a ještě převlečený za ženu, není rozhodně jednoduché. Má neskutečný talent. Nevím, jestli bych v takovém kostýmu chtěl dvě hodiny být,“ dodal s úsměvem herec Petr Batěk.

„Nás práce s Martinem, ale i s ostatními kolegy – Martinem Krausem, Zbyškem Pantůčkem, Dankou Šinkrovou moc baví, Jsme naladěni na stejnou vlnu, umíme si udělat ze sebe legraci a s režisérem Tondou Procházkou je to prostě vždycky zábava. A pokud se diváci bavili, pak je to pro nás to největší ocenění,“ podotkla herečka Martina Randová, s níž Martin Zounar hraje i v novácké Ordinaci v růžové zahradě. Ona sama pak účinkuje i v pořadu O 10 let mladší a spolu s Ivou Pazderkovou hraje aktuálně i ve Studiu Dva hru Třetí prst na levé ruce.

Martin Zounar a Zdeněk Troška

„Je to radost! Prostě radost pracovat s bezvadnými lidmi a já si to užívám. Opravdu, je to něco, co mi vyhovuje, co už ve Dvou nahatých chlapech zafungovalo a teď to jen rozvíjíme. Je u toho vždycky velká legrace a Toníček Procházka nám v rámci zkoušení hlavně i umožňuje si do toho dávat i vlastní věci, podněty,“ dodal Martin Zounar, který po prázdninách začne zkoušet další komedii, kterou bude hrát spolu s Filipem Blažkem a ponese název Úvěr. Na premiéru jej přišla podpořit jeho partnerka Kateřina, které se představení také moc líbilo a jak s humorem prozradila, je ráda, že její Martin ženské šaty nosí výhradně a pouze na jevišti.

Komedie Osm eur na hodinu pojede za diváky po celé republice a už nyní jsou desítky představení vyprodaných.

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: Jaroslav Hauer