Pošlete Ďáblovu sbírku do kin!

Ďáblova sbírka, druhý autorský film Marka Dobeše (Jan Žižka,
Kajínek a Choking Hazard), je typický crossžánr. Pracuje s prvky thrilleru, dramatu i satiry, usiluje o černohumorně vtipný a nepředvídatelný divácký zážitek. Kombinuje moderní žánry found footage a mockumentary s ideovým společenským přesahem. Tvůrci černé vlastenecké komedie Ďáblova sbírka nabízejí na platformě Startovač netradiční cenu své crowd funding kampaně – zatčení hlavního dárce ve Vatikánu.

https://www.startovac.cz/projekty/dablova-sbirka

Po deseti letech práce od námětu k posledním dokončovacím tahům v postprodukci a míchačce, černá autorská komedie Ďáblova sbírka je již skoro hotova. Přesto je před tvůrci filmu ještě posledních pár rozhodujících finálních kroků. Proto se tvůrci obracíme s prosbou o pomoc! Na vás  teď záleží, zda se jim projekt podaří dotáhnout k plánované podzimní premiéře v Kině Lucerna

Odměny jako VIP vstupenky na premiéru nebo memorabilie z předchozích projektů Choking Hazard, Kajínek, Jan Žižka, Byl jsem mladistvým intelektuálem, čekají na vás! Tím můžete podpořit nový film Marka Dobeše!

Hlavní cena – autoři plánují sebeznovu zatčení ve Vatikánu. Už se jim to jednou povedlo. Tak proč to nezopakovat s někým z vás?!

Filmový, televizní a divadelní režisér  Jan Hřebejk řekl o filmu:
V Čechách znám pouze dva tvůrce, kteří jsou schopni natočit opravdu punkový film, který má humor a smysl: Pavla Göbla a Marka Dobeše, jehož Ďáblova sbírka přinese slušnou porci naprosté tvůrčí svobody… Hodně mi to sedlo! Děkuju za zážitek. Vážně se mi Ďáblova sbírka moc líbila! A trochu tu svobodu »závidím«.

O filmu samotném:

 

Tři muži se chtějí zapsat do české historie. Jeden filmař cítí příležitost. A mezi nimi dívka, rozhodnutá odhalit tajemství zmizelého otce.
Richard Bartyzal věřil, že je pouhý krok od objevu důkazů spolupráce mezi nacisty a Vatikánem. S přáteli chtěli najít osobní archiv Adolfa Hitlera údajně ukrytý za květnového povstání českých vlastenců. A slavnostně ho odevzdat státu. Nyní jsou nezvěstní. Policie je viní z loupežného přepadení
i vraždy. Petře Bartyzalové zbývá jediná možnost. Prostudovat materiály, které její otec natočil a vydat se po jeho stopách. Co zjistí, jí donutí přehodnotit svůj vztah k němu. Hledá otce, aby našla sama sebe.

 

www.dablovasbirka.cz

Foto: Alfedus, spol. s r.o.

Zdroj: Alfedus, spol. s r.o.

 

Milan Kundera: český exilový spisovatel

Jeden z mála světově proslulých českých spisovatelů Milan Kundera, od roku 1975 žil ve Francii a ačkoli byl ve světě považován za génia, pro svou domovinu zůstává těžko uchopitelný.

Milan Kundera se narodil 1. 4. 1929 v Brně, studoval pražskou filosofickou fakultu a nakonec FAMU, kde pak i vyučoval. Nejprve se jako básník zařadil mezi nadějné komunistické autory, v šedesátých letech už ale patřil k odpůrcům režimu. V roce 1968 podle románu Žert natočil Jaromil Jireš stejnojmenný film – a jako provokace proti režimu šel ihned do trezoru.

Milan Kundera v roce 1975 emigroval do Francie. V Paříži učil a nepřestával psát – nejdřív česky, od 90. let už jen francouzsky. Texty v češtině – ať už reedice, nebo nové překlady – Kundera vždy s úzkostnou pečlivostí kontroloval, slovo od slova.

S novináři Kundera už dlouhé dekády nehovořil, interview považoval za vykonstruovaný a jednostranný žánr. Výjimkou bylo jeho vyjádření ke zjištění redaktorů týdeníku Respekt, kteří v roce 2008 přišli s informací, že byl Milan Kundera spolupracovníkem StB. Zemřel ve věku 94 let, 11. července 2023 v Paříži.

Zdroj: Rozhlas.cz

Boží milosti

Boží milosti se podle tradice připravovaly na Velikonoční pondělí, ne dříve. Byly posledním velikonočním pečivem, které hospodyňky chystaly. Jednoduché, levné a tuze dobré velikonoční cukroví.

Suroviny:

300g hladké mouky

½ sáčku kypřícího prášku

50 g krupicového cukru

50 g másla

50 g mletých mandlí

1 lžička skořice

2 cl rumu

3 žloutky

125 ml smetany

sádlo na smažení

vanilkový cukr na posypání

Postup:

V misce smícháme mouku s kypřicím práškem.

Postupně přidáme cukr,  změklý tuk, mleté mandle, koření, žloutky, rum, smetanu a důkladně propracujeme.

Výsledné těsto by mělo být hladké a vláčné a měly by se v něm tvořit vzduchové bubliny.

Těsto necháme alespoň hodinu, lépe však přes noc, v chladu rozležet a pak ho rozválíme na tenkou placku.

Formičkami do ní vykrájíme různé tvary (srdíčka, hvězdičky, kroužky…). Ve vyšší pánvi rozehřejeme sádlo.

Jednotlivé tvary v něm zvolna osmažíme po obou stranách dozlatova.

Pak je vyjmeme a rozložíme na papírové utěrky, aby se vsákl přebytečný tuk. Hotové kousky pocukrujeme vanilkovým cukrem.

Autor: A. Hejlová

Francouzská herecká legenda Jean-Paul Belmondo

Usměvavý, odvážný, okouzlující, přesně tak dnes Francouzi vzpomínají na herce Jeana-Paula Belmonda, který zemřel před více jak dvěma lety, 6. září 2021.

Jean-Paul Belmondo, se narodil 9. dubna 1933 kousek od Paříže, ve městě Neuilly-sur-Seine do umělecké rodiny s italskými kořeny. Matka byla malířkou, otec sochařem. Mladý Belmondo však navzdory tradici zprvu projevoval zájem především o sport. Věnoval se fotbalu i boxu. Onemocnění tuberkulózou jej však nakonec dovedlo zpět k umění a v roce 1952 nastoupil na konzervatoř.

Do paměti diváků se Belmondo, ve Francii přezdívaný Bébel, poprvé výrazně zapsal v roce 1960 filmem U konce s dechem Jean-Luca Godarda, čímž se zároveň stal výraznou hereckou osobností francouzské nové vlny. Nešlo však o jeho první film, ten natočil už o tři roky dříve.

Riskantní honičky, auta rozpůlená i nezapomenutelný příjezd autem rovnou do obýváku. Jean-Paul Belmondo seděl za volantem rád a uměl si to užít. Odvážné scény točil sám nebo je pomáhal vymýšlet. Během natáčení Muže z Ria se Jean-Paul vydá po parapetu ve čtyřicátém patře na obhlídku. Na ředitele hotelu jdou mdloby, přítomný kaskadér Gil Delamare ho vybídne, aby svou obratnost využil i ve filmu. Málem je to naposledy – lano s vozíkem se utrhne a Jean-Paul zůstane zavěšený desítky metrů nad zemí. Jean-Paul čekat na záchranu nemůže, dřevění mu ruka, doručkuje po lanu na okraj. Od dalších kaskadérských kousků ho blízkost smrti neodradí, právě naopak. „Nechci se předvádět, ale když jdou lidi do kina na Belmonda, tak mají vidět Belmonda,“ vysvětloval obvykle a zpravidla dodal: „Baví mě dělat blbosti.“ Má vždy jenom jedinou starost, aby se kvůli jeho případnému úrazu nemuselo přerušit natáčení. Přední zuby si vyrazí, když svým dětem předvádí Tarzana. Po dopadu se směje, aby je nevylekalo, že se pod ním tyč ulomila. Pro náhradní chrup zamíří do Spojených států, během letu žmoulá v ústech doutník, aby si nikdo ničeho nevšiml.

Jean-Paul Belmondo se stává tváří nové vlny. Dalších několik let točí pět filmů ročně. Pracuje s nejvýznamnějšími tvůrci, s nejkrásnějšími herečkami. Už neposlouchá, že má „hroznej ksicht“, dozvídá se, že je obdařen „netypickým druhem krásy“ a šarmem. Jean-Paul Belmondo natočil během své kariéry přes osmdesát filmů, několik jich sám produkoval. Většina měla divácký úspěch, některé přijaté nebyly.

AH

Zdroj: La Depeche, RTL

Duben měsíc jater (zdraví)

Játra, těsně spolupracují se žlučníkem, který jsme si představili v minulém březnovém článku.  Mají více než pět set funkcí a jsou označována jako „velící generál těla“. Vše, co sníme a vypijeme, projde játry a je tam zpracované. Zbavují tělo nežádoucích látek. Velmi ho zatěžují léky a drogy. Játra mají schopnost regenerace, což je důležité pro celkové zdraví těla.

Pokud játra oslabíme můžeme mít příznaky jako jsou například alergie, dna, migrény, zácpa, zvracení a nauzea, problémy se žlučníkem, bolestivá menstruace, nepravidelné cykly.

Pokud chcete posílit játra a vyhnout se jejich přetížení, měli byste omezit konzumaci potravin, které na ně  působí negativně. Mezi tyto potraviny řadíme tučná jídla, čokoláda, káva, arašídy, sířené sušené ovoce, potraviny s chemickými přídavky a hlavně alkohol, drogy. Nejlépe se zaměřit na potraviny, které jsou chemicky neoštřené nebo bio, jako například celozrnné produkty, ryby, zrna (jáhly), červená řepa, borůvky, hrozny a kopřiva, různé druhy řas.

Pro stimulaci jater je dobré každé ráno cca 14 dnů vypít sklenici čerstvé mrkvové šťávy. Také může pomoci směs šťáv z řepy, mrkve, citronů a jablek, které je dobré doplnit lžičkou olivového oleje. 

Existuje také mnoho bylin, které mohou podpořit zdraví jater. Jsou to například Ostropestřec mariánský, čekanka, řepík, smetanka lékařská, aryčok, černá ředkev a další.

Cvik pro posílení dráhy jater je na obrázku pod číslem 1. Dále léčivý zvuk je sssýýý.

(JT), foto volně na internetu a pixabay

Velikonoční povídka: VYPRÁSKANÉ VELIKONOCE – Michal Dlouhý

Osazenstvo čtyřmužové četnické stanice Vildštějn v politickém okrese Cheb se v roce 1933 velmi odpovědně připravovalo na velikonoční svátky. Kromě nedělí se četníci jako řádní křesťané od Popeleční středy po celých čtyřicet dnů postili. Přitom je třeba poznamenat, že četníci se vzhledem ke svým služebním příjmům postili, dá se říci po celý rok.

Přehled služebních příjmů březen 1933

Strážmistr Jaroslav Šlapák dokonce zakoupil od místního sedláka kůzle, aby si po tom půstu mohli pochutnat na kůzlečí pečínce. Celé osazenstvo četnických kasáren, včetně manželky velitele stanice vrchního strážmistra Jana Morwitze a staniční kuchařky, si dovádivé kůzle rázem oblíbilo.

V úterý 11. dubna 1933 měl strážmistr Josef Leschinger denní obchůzku a při ní
potkal na silnici ke Křižovatce starého, jemu neznámého muže, oblečeného do ošuntělého kabátu, jedoucího ztežka na jízdním kole.

Strážmistr se muže rozhodl zkontrolovat, a jelikož ten se mu zdráhal předložit
doklady, vykonal u něho přes značnou nevoli dotyčného osobní prohlídku.

Kromě 234 korun na hotovosti u muže nalezl vkladní knížku na jméno Adam Gaipl, což byl strážmistru Leschingerovi dobře známý sedlák ze Starého Rybníka. Na uvedené vkladní knížce byla uložena částka 66.173 Kč.

Četníkovi bylo zřejmé, že zde něco není v pořádku a prohlásil muže hned za zatčeného a odvedl jej do nedalekého Vildštejna na četnickou stanici.

Vrchní strážmistr Morwitz vyslal do Starého Rybníka strážmistra Karla Tyburce a až od něho sedlák Gaipl zjistil, že byl jeho byt vykraden a že mu byla odcizena nejenom vkladní knížka, ale také stokoruna uložená v modlitební knížce a několik drobností.

Jelikož zatčený muž nehodlal sdělit svoji totožnost, byly mu odebrány otisky prstů a poslány prostřednictvím četnické pátrací stanice v Chebu do Prahy na Ústřední četnické pátrací oddělení. Neznámý muž byl dodán pro spáchání zločinu krádeže vloupáním do vazby chebského okresního soudu.

Mezitím se přilbížily velikonoce a ve vildštejných četnických kasárnách vyvstal
závažný problém. Nikdo totiž nebyl schopen roztomilé kůzle zabít. Nestalo se tak ani poté, co kůzle vběhlo na zahrádku a zde okousalo nejen čerstvé výhonky zeleniny pěstované staniční kuchařkou a právě vyrostlé tulipány a narcisky, které zde pěstovala a šlechtila paní vrchní strážmistrová.

To byl důvod, proč se v četnických kasárnách nechtěně pokračovalo v půstu, a největší pochoutkou tak byly boží milosti, které upekla staniční kuchařka.

Na dvoře kasáren kůzletem

Naproti tomu se vildštejnští četníci nesmilovali nad zlodějem, v němž byl zanedlouho pomocí daktyloskopie zjištěn několikrát trestaný Josef Schwandner, který byl navíc pomocí zanechaných otisků svých prstů usvědčen ze spáchání krádeže 1.409 Kč v hostinci ve Františkových Lázních, kde dále ukradl jedné domkářce z prádelníku 106 Kč.

Podle výrobního čísla jízdního kola, na kterém Schwandner jel v okamžiku svého zatčení, bylo zjištěno, že bylo odcizeno před více než měsícem v Mostě vzdáleném přes 130 kilometrů. Kolo odcizené z verandy domu si jeho majitel cenil na 350 Kč.

Až pod tíhou těchto důkazů, začal Josef Schwandner vypovídat. Mimo jiné četníkům sdělil, že k vykradení statkáře Gaipla jej navedl jeho bývalý spoluvězeň Johanes Trapp ze Starého Rybníka, kterého při svých toulkách několik dní před zatčením navštívil. Trappův syn prý dostal od Gaipla výpověď pro pár oklešťků z vrby, které nosil otci na košťata.

Četníkům bylo dobře známo, že starý košťatář Trapp, žijící v jejich staničním obvodě, byl před lety opakovaně trestán pro krádeže, a že si pěkných pár let odseděl v kriminále. Mylně se domnívali, že se na stará kolena živí pouze poctivou prací.

Statkář Gaipl strážmistru Tyburcovi potvrdil propuštění mladého Trappa za to, že mu bez dovolení zcela oholil několik vrb na košťata, jeho otec ve velkém vyrábí a prodává. Kluci si pak nemohli ani narežat pár proutků na své pomlázky, aby o velikonocích vyšlehaly děvčata ve vsi.

Při výslechu se starý košťatář přiznal k tomu, že svého bývalého spoluvězně skutečně navedl k vykradení statkáře Adama Gaipla. Topí se v penězích, zatímco chudáka by doslova sedřel z kůže. Před nedávnem prodal velkou spoustu dřeva z lesa, který nechal téměř celý vykácet.

Tím pádem byl kromě Josefa Schwandera udán pro zločin spoluúčasti na krázeži
návodem i Johanes Trapp. Zatímco pachatel byl chebským krajským soudem odsouzen na 18
měsíců do těžkého žaláře, jeho návodce vyfasoval 15 měsíců, oba nepodmínečně.

BOŽÍ MILOSTI

Rozpočet: 20 dkg hladké mouky, 5 dkg másla nebo umělého tuku, 3 dkg práškového cukru, 2 žloutky, 4 lžíce kyselé smetany, 1 lžíce rumu, citronová kůra, sůl a 10 dkg tuku na smažení. Na posypání 5 dkg práškového cukru s vanilkou a 5 dkg skořicového cukru.

Čajový margarín Sana

Předpis: Na vále rozrobíme do mouky máslo nebo umělý tuk, přidáme špetku strouhané citronové kůry, práškový cukr a špetku soli. Do dobře promíchané směsi zaděláme dva žloutky, kyselou smetanu a rum a vytvoříme těsto, které je tuhé jako na nudle. Těsto necháme pod hrnkem asi hodinu odpočinout. Poté je rozválíme na tloušťku stébla a nakrájíme rádýlkem na čtverečky. Ty pak v rozpáleném tuku na pánvi zrudka po obou stranách osmažíme do růžova. Ještě za tepla je obalíme ve směsi vanilkového a skořicového cukru.

Obálka knihy Četnická kuchařka

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÁ KUCHAŘKA, vydané v Nakladatelství  Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.  Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz

Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

 

Povídka z knihy Kraťasy: Diktát

Dnešní povídka Libuše Vychopeňové z Hradce Králové má název „Diktát“ a opět nás zavede do školních lavic a to více než před 40 lety na tehdejší Jedenáctiletou střední školu.

Před více než 40 lety jsem nastupovala na gymnázium. Tenkrát se tato škola nejmenovala Gymnázium, ale Jedenáctiletá střední škola. V prvním ročníku jsme se sešli studenti z různých základních škol, a tak chtěli vyučující vědět, jak jsme na tom se znalostmi.

V češtině jsme hned první hodinu psali takzvaný vstupní diktát. Diktát byl dlouhý a velmi těžký a hodnocení dopadlo dost špatně. Já jsem svým diktátem na sebe upozornila nejenom češtináře, ale celou třídu. Můj diktát byl jako jediný zcela bez chyby, až na slovo medvěd na konci s t, a to jsem napsala hned dvakrát. Tenkrát jsem dostala trojku – v hodnocení jsem se dočetla, že chyba se objevila v diktátu dvakrát a tedy nešlo o přepis, ale o mé přesvědčení, že se medvěd píše na konci s t.

Přicházely další ročníky, studenti zase dostávali diktát a k tomu jako perličku vyprávění o bezchybném diktátu jedné studentky, až na toho nešťastného medvěda s t na konci. Dávno jsem na tento svůj gramatický hřích zapomněla. Až nastoupil do stejného gymnázia můj syn. Všechno bylo pro něj nové, a tak každý den nadšeně vyprávěl, co se ve škole
událo. Tak jsem se i dozvěděla, že psali vstupní test, že byl velmi těžký a dopadl špatně.

„A představ si, mami, že jednou byla ve škole studentka, která napsala diktát úplně bez chyby, a napsala medvěd s t na konci a to v tom diktátu dvakrát,“ vyprávěl syn a kroutil hlavou. Chtělo se mi hrozně smát, ale nakonec jsem neřekla nic.

Teď už je to zase mnoho let, ale když slyším slovo medvěd, s úsměvem si na to vzpomenu a přemýšlím, jestli se jedná stále o toho mého medvěda, anebo se za ta léta vyskytla ještě další studentka, která sice napsala diktát bez chyby, ale medvěda na konci s t dokonce dvakrát.

Autor povídky – Libuše Vychopeňová, Hradec Králové

Příspěvek byl zpracován podle knihy Jindřicha Krause KRAŤASY, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline,www.jindrichkraus.cz .  Knihu si můžete objednat  přímo v našem nakladatelství na dobírku, nebo je k dostání u všech knihkupců a také v elektronické podobě na www.kosmas.cz.  

AUTOR:   Alexandra Hejlová

FOTO:   Obálka knihy – Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline

Velikonoční mazanec podle spisovatele Michala Dlouhého

Mazanec se tradičně pekl o Velikonocích už na Bílou sobotu (ve stejný den jako beránek), aby byl nachystán na nedělní snídani. Ještě před ní ale hospodyňky šly s mazancem do kostela pro svaté pomazání. Odtud vzniklo označení mazanec, který byl nakrojen až po tomto úkonu. Upečte si dnes mazanec podle spisovatele Michala Dlouhého z knihy Četnická kuchařka.

Budeme potřebovat:
  • 4 dkg droždí
  • 25 dkg cukru
  • 25 dkg margarinu Vitello (v dnešní době můžeme použít máslo)
  • 2 žloutky
  • 20 dkg hrozinek
  • 10 dkg mandlí
  • 25 dkg hladké mouky
  • 75 dkg polohrubé mouky
  • 50 dcl mléka
  • citronová kůra
  • anýz
  • sůl.
Postup:

Hladkou a polohrubou mouku dobře promísíme. Do části  promísené mouky přidáme trochu vlažného mléka a rozdrobíme droždí a vytvoříme kvásek, který necháme vzejíti. Mezitím utřeme rozpuštěný margarin Vitello s cukrem, žloutky a špetkou soli do zpěnění. Dále přimícháme citronovou kůru, anýz a zbytek vlažného mléka a zpracujeme spolu s kváskem a zbytkem mouky v těsto. Potom do těsta zapracujeme hrozinky a strouhané loupané mandle a necháme jej dobře vzkynouti. Znovu těsto propracujeme a uděláme bochánky, na které nožem vytvoříme křížek. Bochánky necháme ještě půl hodiny kynouti a poté je upečeme v mírně horké troubě do zlatohněda.

Recept byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého Četnická kuchařka, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline www.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců a na www.megaknihy.cz  a byla vydána i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

Velikonoční povídka: THÉMY – Michal Dlouhý

Velikonoční svátky v roce 1938 trávil štábní strážmistr Rudolf Votruba, vůdce
služebního psa na četnické pátrací stanici v Nitře, toho času frekventant školy pro výcvik velitelů stanic v Bratislavě, spolu se svými kolegy odděleně od rodiny v četnických kasárnách. Při vzpomínkách na své blízké doma, četníci zpracovávali instruktory uložené úlohy, slohové úkoly neboli thémy.


Velikonoce v četnických kasárnách

Tentokrát frekventanti měli zpracovat hlášení zemskému četnickému velitelství o použití zbraně četníkem ve službě. Dle zadání četnická hlídka zpozorovala při obchůzce, že okolo 1 hodiny po půlnoci z kanceláře továrny vylezl oknem neznámý muž s batohem na  zádech a rychle se vzdaloval do nedalekého pole. Na výzvy hlídky: „Zde četník, ve jménu zákona, stůjte!“ neznámý muž vystřelil dvě rány po četnické hlídce a utíkal dále do pole. Četnická hlídka nato vystřelila po prchajícím, poranila jej a zatkla.

Štábní strážmistr Votruba obdržel od svojí manželky Etely balík s velikonočním
mazancem, na kterém si při psaní konceptu hlášení pochutnával. Přitom vzpomínal na milovanou manželku a syny Jaromíra a Milouše.

 

Četnická pátrací stanice Nitra, okres Nitra                                           Nitra 17. dubna 1938
Čís. j. 63/38
Věc: Novák Štefan, šstrážm. a Kozák Jan, strážm.,
použití zbraně ve službě.

Zemské četnické velitelství
Bratislava

Hlásím, že dne 17. dubna 1938 v 1 hodinu po půlnoci zpozorovala četnická hlídka
šstrážm. Štefan Novák a strážm. Jan Kozák při obchůzce ve městě Vráble, neznámého muže, jak vyskočil oknem z kanceláře továrny na likéry, která patří Slovenskému úvěrnímu družstvu ve Vráblích a s batohem na zádech začal utíkat směrem do pole za městem. Šstrážm. Štefan Novák zvolal: „Zde četník, ve jménu zákona, stůjte!“.

Na toto zvolání se muž obrátil směrem k četnické hlídce a ze vzdálenosti asi 20 kroků
vystřelil proti ní dvě rány z browningu. Aniž by někoho zasáhl, dal se na útěk jihovýchodním směrem do pole.

Štábní strážmistr Štefan Novák a strážmistr Jan Kováč po krátkém pronásledování,
zřejmě jevícím se bezúspěšným, vystřelili každý jednu ránu za prchajícím mužem ze služební pušky. Jedním z výstřelů byl muž zasažen do svalstva stehna levé nohy, díky čemuž padl na zem a teprve poté, na opětovnou výzvu odhodil browning.

Zranění je těžké, avšak ne životu nebezpečné. Bylo četnickou hlídkou na místě ošetřeno nouzovým obvazem.

Ve zraněném muži byl zjištěn nebezpečný lupič pokladen František Taraba ze Zlatých
Moravců, který byl zatčen a pod číslem zatčení 24/38 ze dne 17. dubna 1938 dopraven ke státnímu zastupitelství v Nitře, kterým byl umístěn do vazby krajského soudu v Nitře.

Zbraně bylo použito ve smyslu § 13 odst 1 a 4 zákona o četnictvu.

Velitel pátrací stanice
Šstrážm. Rudolf Votruba

 

Instruktor nadporučík výkonný Albín Rožnovský při následné kontrole zkonstatoval, že hlášení bylo zpracováno naprosto bezvadně, přesně dle ustanovení § 28 II. dílu Jednacího řádu četnictva.

Velikonoce margarin Vitello

VELIKONOČNÍ MAZANEC

Rozpočet: 4 dkg droždí, 25 dkg cukru, 25 dkg margarinu Vitello, 2 žloutky, 20 dkg hrozinek, 10 dkg mandlí, 25 dkg hladké mouky 75 dkg polohrubé mouky, 50 dcl mléka, citronová kůra, anýz a sůl.

Předpis: Hladkou a polohrubou mouku dobře promísíme. Do části promísené mouky přidáme trochu vlažného mléka a rozdrobíme droždí a vytvoříme kvásek, který necháme vzejíti. Mezitím utřeme rozpuštěný margarin Vitello s cukrem, žloutky a špetkou soli do zpěnění. Dále přimícháme citronovou kůru, anýz a zbytek vlažného mléka a zpracujeme spolu s kváskem a zbytkem mouky v těsto. Potom do těsta zapracujeme hrozinky a strouhané loupané mandle a
necháme jej dobře vzkynouti. Znovu těsto propracujeme a uděláme bochánky, na které nožem vytvoříme křížek. Bochánky necháme ještě půl hodiny kynouti a poté je upečeme v mírně horké troubě do zlatohněda.

Obálka knihy Četnická kuchařka

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého ČETNICKÁ KUCHAŘKA, vydané v Nakladatelství  Jindřich Kraus – Pragolinewww.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců, rovněž na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.  Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz

Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.