Nad obcí Kostomlaty pod Milešovkou v Českém středohoří se na zalesněném kopci tyčí zřícenina mohutného gotického hradu Sukoslav, zvaného též Kostomlaty. Hrad byl založen počátkem 14. století pány z Oseka. Pokud vám snad hrad bude připadat povědomý, vzpomeňte si na pohádku Nejkrásnější hádanka. K natočení některých scén si právě tento hrad vybral režisér Zdeněk Troška.
Hrad provázel osud podobný většině takovýchto objektů a vyměnil mnohokrát své majitele. Turistům se jeho brány otevřely před rokem 1840, kdy byla zpřístupněna velká hradní věž. Zanedlouho poté vznikla na místě zasypaného příkopu další vyhlídka a navíc přibyla budova restaurace a ubytovny. Hrad byl po řadu let turistiky vyhledávaným místem, které bylo dle odhadů definitivně opuštěno zřejmě v roce 1948. Poté turistické objekty pustly, došlo k jejich zřícení a nakonec byla znepřístupněna i hradní věž.
Díky usilí Občanského sdružení pro záchranu hradu Kostomlaty dnes opět můžete navštívit místa, kudy kráčela historie a odkud je také velmi pěkný výhled do kraje. Konávají se zde navíc oblíbená vystoupení historického šermu, rekonstrukce bitev, divadelní vystoupení a řada dalších zajímavých akcí. Během nich je na hradě zajištěno občerstvení.
Pokud se domníváte, že ve Vídni jsou k vidění pouze historické památky, tak jste na velkém omylu. Pro milovníky přírodních krás je připravena expozice ve Schmetterlinghausu neboli Motýlím domě v srdci Vídně. Najdete zde jedinečnou tropickou oázu klidu a relaxace. V jedné z nejvýznamnějších secesních budov na světě vstupujete do fantastického světa, který se věnuje nejjemnějším a nejkrásněji zabarveným motýlům.
V motýlím domě můžete obdivovat kolem 500 volně žijících a létajících motýlů po celý rok. Vy i Vaše děti budete ohromeni jejich výjimečnými barvami a budete moci sledovat, jak tato jedinečná stvoření létají v blízkosti vodopádů a exotických rostlin poblíž jejich přirozeného prostředí.
Schmetterlinghaus najdete přímo v srdci Vídně za Hofburgem (dnes politické centrum Vídně) na okraji Burggarten (dříve Kaisergarten, původně soukromá zahrada císaře a jeho rodiny sloužící pro odpočinek a relaxaci, nyní je tato zámecká zahrada otevřena veřejnosti) pouhých 100 metrů od Albertiny a 200 metrů od Státní opery. Císař František Josef v krásné secesní budově, kde dnes sídlí motýlí dům, nacházel klid a odpočinek. Užijte si nebeskou atmosféru a jedinečnou flóru a faunu v Motýlím domě.
Některé druhy motýlů se množí přímo v Motýlím domě, jako je banánový motýl (Caligo eurilochus). V Motýlím domě doufají, že zvýší povědomí o celosvětové ochraně motýlů. Chcete-li se dozvědět více o životním cyklu motýlů, navštivte Motýlí dům a dozvíte se vše o motýlech.
Motýlí dům přikládá velkou důležitost přirozenému postoji k motýlům. Vždy se snaží zajistit komfort pro motýly jako by byli ve svém přirozeném prostředí. Teplota domu je v průběhu celého roku kolem 26 stupňů Celsia a vlhkost 80% zajišťuje optimální životní podmínky. Skleněná konstrukce secesního skleníku nabízí maximální přirozené světlo, které je nezbytné jak pro motýly, tak pro rostliny.
Další atrakcí kromě motýlů jsou nesčetné exotické rostliny v Motýlím domě. Rostliny se vybírají podle potřeb motýlů a nacházejí se také v jejich přirozené lokalitě jako kvetoucí, nektarové a krmné rostliny. Kvetoucí rostliny produkují nektar a slouží motýlům jako hlavní zdroj potravy, např. ibišek, lantana a plumbago. Navíc zde najdete také krásné uspořádání umělých květin, které jsou medově zabarvené a slouží jako krmná stanice pro motýly. Některé druhy motýlů si chtějí snést ovocné šťávy, takže zde vždy najdete malá ovocná pole pro motýly.
AH
Foto: Alexandra Hejlová, Schmetterlinghaus (úvodní fotografie)
Mallorka má typické středomořské klima se slunečním svitem přes 300 dní v roce, azurové moře s množstvím krásných pláží, útesů a zátok, horské masivy, kouzelné vesnice i pestrou přírodu. Není divu, že patří mezi nejoblíbenější turistické destinace na světě.
Mezi nejkrásnější romantické, písečné zátoky členitého pobřeží Calas de Mallorca patří Cala Mondrago, živým centrem oblasti jsou Cala D’Or a přístav Porto Petro. Středisko S’Illot u krásné, široké pláže s jemným pískem v zálivu Cala Moreia je ideální místo pro výlety na sever či do vnitrozemí ostrova. V blízkosti Sa Coma a Cala Millor, dvou živých letovisek s fantastickým koupáním na širokých otevřených plážích, leží přírodní přístav Porto Cristo a krasové „dračí” jeskyně.
V zálivu Alcúdia s mimořádnou, 9 kilometrů dlouhou písčitou pláží leží letoviska Alcúdia s kouzelným historickým centrem a Playa de Muro.
Jak se domluvit na Mallorce? I když úředními jazyky jsou španělština a katalánština, domorodci nejčastěji hovoří dialektem „mallorquí“, což je mix katalánštiny a místních nářečí, pro turisty prakticky nesrozumitelný. V turistických centrech není problém domluvit se německy a anglicky.
Vídeň, dříve centrum Habsburského impéria, dnes hlavní město Rakouska. Honosné paláce, zdobené kočáry tažené párem běloušů, a také vír moderního velkoměsta. To všechno v sobě spojuje Vídeň.
Vídeň není jen řízek, sachr a Sisi. Snoubí se zde tradice s modernou. Svou eleganci si zachovala z dob, kdy bývala hlavním městem rakousko-uherské monarchie. Vídeň je domovem desítek muzeí, koncertních sálů, kaváren, bálů i jiných kulturních událostí. K tomu přidala výbornou infrastrukturu a čisté životní prostředí. Návštěva metropole by měla v každém případě směřovat do centra Vídně. Vnitřní část města nabízí památkový okruh, takzvaný Ringstrasse.
V centru Vídně se nachází hradní komplex Hofburg. Od roku 1275 je sídlem panovníků. Více než 6 století vládli z Hofburgu Habsburkové, dnes je část paláce, konkrétně Leopoldovo křídlo, domovem rakouského prezidenta. Kromě exteriérů stojí za to prozkoumat i vnitřní části Hofburgu. Veřejnost může nahlédnout do Císařských komnat, jejichž součástí je i kultovní muzeum císařovny Sisi, císařské kaple Burgkapelle či pokladnice s habsburskými korunovačními klenoty.
Katedrála svatého Štěpána – Stephansdom a jeho vysoká věž jsou dominantou centra Vídně a symbolem Rakouska. Impozantní katedrála je postavena v gotickém a románském slohu. Hovorově se jí ve Vídni říká Štěpánek. Během světových válek byla věž několikrát bombardována. Z věže je úchvatný panoramatický výhled na celou Vídeň. Základní kámen Katedrály svatého Štěpána položil Rudolf IV. Habsburský v roce 1359.
Z rukou architekta Johanna Lucase von Hildebrandta pochází asi nejkrásnější palácový komplex v celém Rakousku – Palác Belvedere. Ten byl postaven pro slavného vojevůdce Evžena Savojského, který se proslavil úspěšnými boji s Turky u bran Vídně.
Letní sídlo Habsburků Schönbrunn z 18. století je typickou ukázkou pozdního baroka. Postavil jej Johann Fisher z Erlachu, dvorní architekt Habsburků. Palác se symetrickou a bohatě zdobenou žlutou fasádou ukrývá 1 441 pokojů, pro které bylo potřeba více než 1 000 služebníků. Na zámku Schönbrunn svého času bydlela Marie Terezie, císař František Josef II., císařovna Alžběta zvaná Sissi a mnoho dalších osobností.
Mexiko, tajemné s blankytně modrým mořem, skvělou kuchyní a pyramidami. Mexiko si zamiluje snad každý.
Mexiko, plným názvem Spojené státy mexické, španělsky Estados Unidos Mexicanos, je federativní republika na americkém kontinentě. Geograficky se nachází drtivou většinou území v Severní Americe, geopoliticky bývá často řazeno mezi státy Střední Ameriky.
Na severu hraničí se Spojenými státy, na jihu s Guatemalou a Belize. Ze západu jsou břehy Mexika ohraničeny Tichým oceánem, východní pobřeží je tvořeno Mexickým zálivem a na jihovýchodě Karibským mořem.
Mexiko má rozlohu 1 972 550 kilometrů čtverečních a přibližně 128 milionů obyvatel, což z něj činí 13. největší zemi na světě podle rozlohy a 10. nejlidnatější stát planety. Jde rovněž o největší španělsky mluvící zemi světa. Je to federace skládající se z 31 států a samostatné jednotky Ciudad de México, hlavního a také největšího města. Mezi další významná města patří Guadalajara, Monterrey, Puebla, Toluca, Tijuana, Ciudad Juárez a León.
Již víme, že pyramidy nejsou jen v Egyptě. Středoamerické pyramidy jsou rozesety v džunglích, pouštích a náhorních plošinách Mexika, Guatemaly, Belize a Hondurasu. Tehdejší vládcové si je nechali stavět, aby dali na odiv své bohatství, moc a aby vzbuzovali strach nad svým lidem a mohli je tak snadno ovládat. Pyramidy byly barevnými stavbami.. Když pak přišli kolonialisté, spoustu pyramid zničili a z některých udělali své křesťanské svatostánky. Dnes je možné navštívit honosnou pyramidu na Yucatánu, Chitzen Itzá, opředenou legendami mayských bohů nebo zapadlé pyramidy v džungli v Guatemale.
Víte že, Mexická kuchyně byla jako jediná světová kuchyně zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO pro svou rozmanitost a bohatou historii. Do Evropy se potraviny, jako fazole, rajčata či avokádo, dostaly až s dobou koloniální. Základ středoamerické kuchyně byla kukuřice. Další samozřejmostí této oblasti koření, hlavně chilli. Do Mexika se z Evropy dovezla pšenice , hovězí, rýže… Někdy v 16. století vzniká základ současné, světem milované, mexické kuchyně. Základ této kuchyně je zelenina, rýže, placky kukuřičné i pšeničné, sýr a maso. To vše se podává s více či méně pálivými omáčkami, salsou nebo quacamole. Snad nejznámějšími pokrmy mexické kuchyně jsou plněné placky tacos, na proužky nakrájené maso v placce fajitas nebo pasta z avokáda quacamole.
Díky své rozloze a pohnuté historii Mexických států je země nesmírně rozmanitá. Stačí si shrnout vše výše zmíněné. Lidé zde jsou potomky lidí z mnoha říší, kteří se pak začali mísit s přicházejícími kolonialisty, kteří přiváželi africké otroky na práci. Dnešní Mexičané jsou výsledkem míšenci tří ras. A co náboženství? Podíváme-li se pod pokličku, stejně tak jako v celém latino světě, nejedná se vždy o čisté křesťanství. Někteří místní lidé si do své křesťanské víry jednoho Boha stále implementují náboženské zvyky svých dávných předků.
Tak to bylo něco málo o Mexiku. Pokud jste v Mexiku byli, určitě se neváhejte podělit se zážitky tam.
Kostarika – perla Střední Ameriky je místem tropických pralesů plných rostlin a zvířat, o kterých jste ani neslyšeli, činných sopek a v neposlední řadě i krásných pláží.
Kostarika pro nás Čechy není levná destinace. Vysoké ceny služeb v cestovním ruchu jsou dány zejména dvěma věcmi. První je ta, že Kostarika si velmi chrání své životní prostředí a proto zahrnuje do služeb pro turisty ekologické taxy. To se pak promítá např. do vstupů do národních parků, do benzínu nebo do cen za ubytování na úpatí národních parků.
Druhým důvodem je to, že Kostarika je velmi oblíbenou destinací amerických turistů, kteří víceméně ceny pro turisty určují. Co tedy dělat? Když jedete na Kostariku, doporučujeme se na to předem připravit s tím, že si dovolenou užijete a nebudete šetřit za každou cenu. Existují ale cenově výhodnější programy pro turisty, například program Ubytování a auto, což je program kdy máte v ceně pronájem automobilu a ubytování v režimu otevřených voucherů a rezervace si zařizujete sami v průběhu cesty.
Perla Střední Ameriky je místem tropických pralesů plných rostlin a zvířat, o kterých jste ani neslyšeli, činných sopek a v neposlední řadě i krásných pláží. Více než třetina země je stále pokryta lesy (roste zde na 1 500 druhů stromů včetně ebenových, mahagonových a cedrových) a dlouhé pobřeží nabízí vynikající podmínky pro windsurfing, nebo lenošení.
Pro turisty – milovníky přírody – je velkým lákadlem místní fauna. Na Kostarice žije na 850 druhů ptáků, od miniaturních kolibříků přes krásné a vzácné papoušky Ara až po komicky vyhlížející tukany.
Centrální pohoří probíhající jako páteř napříč Kostarikou ze severu na jih dosahuje výšky téměř 4000 metrů. Je tvořeno řadou sopek, které se tu tyčí jedna vedle druhé jako vojáci na stráži. Jejich vrcholky bývají často opředeny pavučinou mraků. Ikonický kužel aktivní sopky Arenal na vás mrká z obálek snad všech turistických průvodců. Při výletu kolem Rincón de la Vieja narazíte na bublající bahenní gejzírky a pekelný sírový odér. Některé sopky zatím podřimují, ačkoli ani tady si nemůžete být úplně jisti, kdy vás překvapí. Na vrcholek vulkánu Irazú s fotogenickým kráterovým jezírkem si můžete vyjet v rámci jednodenního výletu z hlavního města. Na túru na nejvyšší vrchol Cerro Chirripó (3820 m) se mohou vydat jen zkušení horalé a je potřeba si na ni vyhradit několik dní.
Exotická Kostarika se vám postará o nevšední zážitky. Stačí se naladit na místní pohodovou notu, projít se po pobřeží, v džungli i okolo sopek a jednoduše žít!
Hrad Karlštejn měl a má mimořádné postavení mezi našimi památkami. Panovnická rezidence v lesích u blízkého přemyslovského Tetína představovala nejen dobu Karla IV., ale i politickou, duchovní sílu a moc, kterou římský císař a český král v Evropě i českých zemích ztělesňoval.
HISTORIE HRADU
Hrad Karlštejn byl založen v roce 1348 a zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. jako místo pro uložení královských pokladů, především sbírek svatých relikvií a říšských korunovačních klenotů. V roce 1355 již Karel IV. pobýval na hradě, dohlížel na jeho dostavbu a na výzdobu interiérů, především hradních kaplí. Stavebně byl hrad dokončen v roce 1365, kdy byla vysvěcena kaple sv. Kříže ve Velké věži.
Na počátku husitských válek byly z bezpečnostních důvodů na Karlštejn převezeny české korunovační klenoty, které zde s krátkými přestávkami zůstaly uloženy téměř 200 let. Stavebně byl hrad po roce 1480 upraven pozdně goticky, v poslední čtvrtině 16. století potom renesančně. Při poslední stavební úpravě z konce 19. století, vedené arch. Josefem Mockerem v duchu purismu, hrad získal dnešní vzhled.
Velmi působivé je zachované stupňovité uspořádání jednotlivých hradních budov. Od nejníže položených provozních částí předhradí, Studniční věže a purkrabského paláce stavba pokračuje majestátním pětipodlažním Císařským palácem a nad ním stojící Mariánskou věží. Na nejvyšším místě skalního ostrohu stavba hradu vrcholí monumentální, 60 m vysokou Velkou věží a systémem mohutného opevnění.
ZAJÍMAVOSTI
Hrad Karlštejn byl předlohou divadelní hry Noc na Karlštejně (autor Jaroslav Vrchlický), na jejíž náměty byl pod taktovkou Zdeňka Podskalského st. v roce 1973 natočen stejnojmenný hudební film.
Turisté nejezdí na hrad Karlštejn pouze za architekturou a historií, ale také za replikou svatováclavské koruny. České korunovační klenoty byly na hrad převezeny z bezpečnostních důvodů v době husitských válek a byly tu uloženy s několika přestávkami téměř 200 let.
Za vaši pozornost stojí původní nástěnná výzdoba ze 14. století, soubor 129 deskových obrazů Mistra Theodorika v kapli sv. Kříže, hradní studna či největší portrétní galerie českých panovníků v České republice.
Střechy domů či telefonní budka s ametystovým odstínem a krásná levandulová pole. Vítejte na ostrově Banwol, který se změnil na fialový ráj.
Ostrov Banwol, který leží na západním pobřeží Jižní Koreje, se dostal do povědomí díky fialové barvě. Touží ho navštívit pravděpodobně každý cestovatel či fotograf, protože fialová pole, střechy domů či telefonní budky poutají pozornost lidí z celého světa, uvádí portál CNN.
Fialové střechy budov
Ostrov Banwol se před pár lety změnil k nepoznání. Zapojil se do projektu s cílem vytvářet atraktivní ostrovní destinace. Inspiroval se přitom květinami zvonku a dostal se do povědomí jako fialový ostrov.
Kromě levandulových polí naleznete na ostrově telefonní budku či střechy přibližně 400 domů s ametystovým odstínem a dlouhý fialový most, který propojuje Banwol s drobným ostrovem Parkij.
Od června do srpna 2020 přišlo na ostrov Banwol více než 100 000 návštěvníků, což je o 20 % více než v předchozím roce. Od roku 2018 již navštívilo ostrovy více než 490 000 turistů.
Od začátku fialového projektu začali farmáři pěstovat kedluben a řepu, na které mají své vlastní značky produktů. Místní vláda vysadila 30 000 novoanglických aster a 21 500 metrů čtverečních levandulových polí. Návštěvníci se mohou přecházet mezi těmito dvěma ostrovy přes další fialový most.
Borotín je zřícenina hradu asi jeden kilometr jihovýchodně od stejnojmenné obce v okrese Tábor. Zřícenina nad Starozámeckým rybníkem v nadmořské výšce 500 metrů. U zříceniny je přilehlý barokní hospodářský dvůr Starý zámek, který je od roku 1963 chráněn jako kulturní památka. Prvním majitelem hradu, který je znám od roku 1356, byl Mikuláš z Borotína. Rod pánů z Borotína po něm hrad vlastnil téměř sto let. Během husitských válek sídlil na hradě Mikuláš, který byl od roku 1426 husitským hejtmanem, ale později přešel na stranu císaře Zikmunda. Husitské vojsko proto Borotín v roce 1434 neúspěšně obléhalo. Poté od roku 1446 hrad patřil Janu Malovci z Pacova a dalším příslušníkům jeho rodu. V toce 1613 ho získal Kryštof Vojkovský z Milhostic, ale protože se jeho synové účastnili stavovského povstání, byl hrad na počátku třicetileté války dobyt a pravděpodobně také vypálen císařským vojskem. Roku 1623 ho jako konfiskát koupila od královské komory Polyxena z Lobkovic, dle zápisů kronik, byl popisován jako pustý. Později opuštěný hrad sloužil jako zdroj snadno dostupného kamene. Současnou podobu zřícenina získala po památkových úpravách na začátku 80. let 20. století.
Hrad prošel složitým stavebním vývojem. Na místě bývalého předhradí stojí hospodářský dvůr. Příkop, který chránil jádro, byl poškozen vybudováním cesty při památkových úpravách. Hradní jádro mělo polygonální půdorys, ze kterého předstupoval mohutný bergfrit v čele hradu. Jádro obepínal parkán, do kterého se z předhradí vstupovalo zaniklou věžovou branou. Bránu do vlastního jádra chránila menší okrouhlá věž. Palác, který stál na jižní straně jádra, je dochován jen zlomkovitě. Během období pozdní gotiky bylo celé jádro obehnáno novým příkopem. Na východě byla postavena nová budova brány s řadou střílen a v jádře vznikly nové obytné budovy. Na počátku 16. století byl prostor parkánu za novou branou vyplněn dalším palácem, ze kterého se dochoval také otisk roubené komory. Tyto části spolu se zbytkem bergfritu představují nejlépe dochované části hradu. Zřícenina hradu je veřejnosti dostupná, je tam nádherný výhled a zřejmě zde přespávají trempové, protože na místě jsou zbytky ohnišť. Je to romantické místo, kde moc lidí nechodí, pokud jdete ve všední den. O víkende chodí lidé kolem zříceniny a rybníku na vycházky
Fascinující architektura s chrámem La Sagrada Familia v čele, katalánská kreativita v podobě úchvatných uměleckých sbírek. Procházky po bulváru La Rambla, čas strávený v parcích a zahradách nebo lenošení na plážích na březích Středozemního moře. To vše vám nabídne Barcelona, okouzlující katalánská metropole.
Symbol Barcelony Chrám La Sagrada Família – architekt Antoni Gaudí
Počátek dvacátého století byl co do umělecké tvorby v Barceloně nesmírně bohatý. Vždyť tu v tomto období pobývaly a tvořily takové osobnosti jako Antoni Gaudí, Salvador Dalí, Joan Miró či Pablo Picasso. Největší stopu zde zanechal dozajista Antoni Gaudí, na jehož rukopis v druhém největším španělském městě narazíte téměř na každém kroku. Vynechat byste, kromě jeho nejznámější stavby Sagrady Famílie, neměli ani domy Casa Batlló a Casa Milá. Pokud raději dáváte přednost Pablu Picassovi, zajděte do muzea s názvem Museu Picasso. Největší kolekci Dalího prací lze nalézt v Muzeu Dalí ve Figueras. Už samotná budova muzea Salvadora Dalího vypadá jako z fantaskních snů. Na střeše růžového hradu, nejsurrealističtější stavby světa, se střídají jako ozdoby vejce a sošky připomínající filmového Oscara.
Budova Dalího muzea ve Figueres
Další výhodou Barcelony je, že po únavném objevování historických památek si můžete oddechnout na krásných písečných plážích. Je jich tu totiž nespočet a k mnohým z nich se jednoduše a rychle dostanete i metrem. Barceloneta, pravděpodobně nejznámější a nejvíce navštěvovaná pláž se nachází v blízkosti centra.
