Ve středu 30. července 1930 měl štábní strážmistr Josef Rajmon z četnické stanice v okresním městě Říčany u Prahy předepsánu velitelem četnické stanice vrchním strážmistrem Vojtěchem Mrázkem celodenní obchůzku. Poté, co prošel obcí Jažlovice a vydal se dál po předepsané trase na obec Otice, byl přivolán k nedalekému Velkému rybníku u Předboře.
Zde byla ve vrbinách rybníka objevena mrtvola ženy. Nalezl ji tulák, který procházel krajem a když spatřil v dáli procházejícího četníka, tak ho ke svému nečekanému nálezu přivolal.
Mrtvola ženy
Štábní strážmistr, poté co zjistil, že tělo ženy ležící v roztrhaných šatech v mokré trávě na samém okraji Velkého rybníka je zcela studené, požádal jažlovického obecního starostu o vyrozumění říčanské četnické stanice a také tamního okresního soudu k vyslání soudní komise k ohledání těla neznámé ženy.
Vrchní strážmistr Mrázek informoval o případu nově ustanoveného okresního četnického velitele vrchního strážmistra Jana Šimka a zároveň vyrozuměl okolní četnické stanice v Mnichovicích, Strančicích a Průhonicích se žádostí o vyslání jejích příslušníků na místo činu za účelem pátrání po pachateli. Okresní četnický velitel o případu telefonicky vyrozuměl pátrací stanici u okresního četnického velitelství v Praze – Venkově a požádal o vyslání její hlídky.
Poté se vrchní strážmistři Mrázek a Šimek vydali na místo činu a krátce po jejich příchodu se dostavila od okresního soudu i soudní komise.
Při ohledání mrtvoly bylo lékařem konstatováno, že se jedná o ženu ve věku 30-40 roků, která byla dle podlitin na krku zardoušena a poté ponechána v mokru ve vrbinách. Dle potrhaných šatů oběti byly vyslovena domněnka, že žena byla znásilněna. Ke spáchání došlo zhruba před třemi dny, což byla neděle.
Ohledáním místa činu hlídkou pátrací stanice bylo nedaleko těla oběti nalezeno kožené poutko od šlí, které zřejmě patřilo pachateli činu, ale také pánský hřebínek a laciný prstýnek s červeným kamínkem, který žena zřejmě ztratila při zápasu s vrahem.
K místu po postupně scházeli a na jízdních kolech sjížděli četníci z okolních četnických stanic.
Ještě týž den odpoledne bylo zjištěno, že ve statku Josefa Štichy v Petříkově spadajícím do staničního služebního obvodu četnické stanice Popovice již v politickém okrese Benešov u Prahy se pohřešuje 50 roků stará služebná Marie Neufusová. Tudíž se jedná o ženu daleko starší.
Tělo ženy bylo dopraveno do márnice hřbitova v nedalekých Jažlovic, kde byla provedena následující den ráno soudní pitva. Ta potvrdila, že žena byla zardoušena, že již rodila, avšak aktuálně nebyla v jiném stavu, ani na ní nebyla před smrtí vykonána soulož, tudíž nebyla znásilněna, čemuž nasvědčovaly potrhané šaty.
K pohřešované Marii Neufusové bylo hlídkou pátračky zjištěno, že byla naposledy spatřena před nedělí a několik svědků uvedlo, že jim ukazovala své spořitelní knížky, přičemž jedna byla s částkou 1500 Kč a na druhé bylo uloženo 142 Kč. Přitom se chlubila, že se jí podařilo našetřit dalších 120 korun, které měla vloženy ve druhé vkladní knížce a chtěla si je v nejbližších dnech uložit. O Neufusové bylo známo, že vkladní knížky nosila na prsou a nikdy je neodkládala.
Na dotaz vedoucí síly pátrací stanice vrchního strážmistra Josefa Jindrleho, zda s někým chodila, či měla nějakou známost, bylo zjištěno, že má nemanželského syna. Ve věcech pohřešované nebyly žádné vkladní knížky ani peníze nalezeny, bylo zde však několik dopisů od nevlastního syna, který byl zaměstnán jako kočí u sedláka Pačese v Pětihostech v politickém okrese Benešov u Prahy.
Hned druhého dne časně ráno byl hlídkou pátračky v Pětihostech zastižen syn pohřešované. Jaroslav Neufus, 20 roků starý mladík, silné postavy byl při spatření četníků rozčílen, na jejich otázky však odpovídal váhavě třásl se a byl bledý. Vrchní strážmistr Jindrle si ihned povšiml, že na jeho šlích chybí jedno kožené poutko, které je nahrazeno tkaničkou z boty. K předloženému pánskému hřebeni a prstýnku s červeným kamínkem uvedl, že prstýnek byl jeho, ale neví, kdy a kde ho ztratil. Na dotaz, kdy se naposledy viděl s matkou uvedl, že to bylo minulé úterý, tedy 22. července 1930. Tehdy mu matka dala svoje spořitelní knížky, které byly při prohlídce jeho věcí skutečně nalezeny uschované v posteli. Chybělo v nich však 120 Kč na hotovosti.
Z uvedeného důvodu byl Jaroslav Neufus dopraven do márnice hřbitova v Jažlovicích, kde mu byla mrtvola ukázána. Klidně prohlásil, že je to jeho matka. Na základě toho, ačkoli spáchání vraždy na matce stále popíral, byl zatčen a spolu s usvědčujícími důkazy byl dodán pro důvodné podezření ze spáchaní loupežné vraždy na své nevlastní matce do vazby ve věznici okresního soudu v Říčanech u Prahy.
Ke špatnému určení věku zavražděné ženy došlo tím, že její tělo leželo v mokrém místě na samém okraji rybníka. Při nedávném případu vraždy selky Zemanové z Drahobudic na nedalekém Kolínsku byla oběť považována za 25letou, ačkoliv jí ve skutečnosti byl o přes 50 let. Vlhko totiž vniká do kůže a vyrovnává vrásky, dle kterých se dá poznat, že jde o starší osobu.
Přesto, že i při v následujících dnech probíhajících výsleších vedených vrchním strážmistrem Jindrlem i vyšetřujícím soudcem byl Jaroslav Neufus skleslý a vypovídal tiše a spáchání vraždy své nevlastní matky popíral, byl dodán do věznice zemského soudu v Praze na Pankráci.
Vrchnímu strážmistru Jindrlemu však stále nešlo Neufusovo vytrvalé zapírání na rozum. Uvědomil si, že kožené poutko od šlí nalezené na místě činu nedaleko oběti bylo poněkud odlišné barvy a vyrobené z jiného materiálu než ostatní dvě poutka na Neufusových šlích.
Dokonce se pražské pátrací stanici podařilo zjistit svědka, který uvedl, že byl přítomen odevzdání vkladních knížek Marií Neufusovou jejímu nevlastnímu synovi, což potvrzovalo jeho tvrzení. Podezření proti Jaroslavu Neufusovi tím pádem postupně sláblo.
Zcela zásadní však bylo zjištění, že Neufusová udržovala poměr s jistým hospodářským dělníkem Suchým zaměstnaným u rolníka Hnátka v Křížkovém Újezdci vzdáleném necelé tři kilometry od Petříkova.
Jan Suchý však nebyl v Křížkovém Újezdci zastižen a od jeho zaměstnavatele bylo pátračkou zjištěno, že zničehož nic se v pondělí 28. července 1930 vzdálil ze statku svého zaměstnavatele a od té doby se zde neukázal.
Od služebné pracující na témže statku bylo zjištěno, že se jí Suchý svěřil o svém záměru vztah s Neufusovou ukončit, a dokonce měl prohlásit, že ji snad bude muset přiškrtit, jinak, že se jí nezbaví.
Po 25 roků starém Janu Suchém bylo vyhlášeno pátrání, na základě, kterého byl zastižen a zatčen v Kunraticích u Prahy, kde od počátku měsíce září pracoval u jednoho tamního rolníka.
Při výslechu vedeném vrchním strážmistrem Jindrlem se Jan Suchý ke spáchání vraždy na Marii Neufusové přiznal. V neděli 27. července 1930 vpodvečer si s ní dal schůzku u Velkého rybníka, kde s ní chtěl jejich vztah ukončit. Ona to však nechtěla akceptovat a toužila se s ním milovat. Přitom nastala rvačka, během které jí uškrtil. K pánskému hřebenu nalezenému nedaleko mrtvol uvedl, že původně patřil jemu, avšak ona mu ho před časem vzala, neboť jak tvrdila, chtěla mít něco z něho stále při sobě. Přitom uvedl, že Neufusová u sebe doslova chorobně ráda nosila součástky mužského oděvu a další věci dříve patřící mužům. Tím byl vysvětlen nález koženého poutka od šlí, prstýnku patřícího jejímu nevlastnímu synovi, i pánského hřebínku patřícího původně Suchému, nedaleko její mrtvoly.
Na základě uvedených skutečností bylo trestní řízení vedené proti Jaroslavu Neufusovi zastaveno a byl v polovině měsíce září 1930 po více než pěti týdnech propuštěn z vyšetřovací vazby.
Okresní četnický velitel v Říčanech u Prahy vrchní strážmistr Šimek, který byl dne 23. září 1930 povýšen do hodnosti poručíka výkonného, si na tomto případu velmi dobře uvědomil, jak je důležité věnovat pozornost i sebemenšímu detailu, pečlivě prověřovat každou informaci a výpověď, a hlavně nepodlehnout honbě za úspěchem.
Obálka knihy Případy z četnických zápisníků
Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého PŘÍPADY Z ČETNICKÝCH ZÁPISNÍKů, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha je k dostání na www.megaknihy.cz nebo www.kosmas.cz.
Kniha je vydána i v elektronické podobě, stejně jako všechny, i již rozebrané tituly, které jsou k dostání na www.kosmas.cz.
Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý či Spisovatel Michal Dlouhý.
AUTOR: JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
FOTO: archiv – JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.
