Kontryhel alpinský – zázračná bylina

Jeho lidový název se uvádí jako Alchemilka. Je typický s 10-30 cm vysokými polštářovitými trsy bez plazivých výběžků. Zelené listy bývají z vrchní strany lysé a ze spodní strany stříbrně chlupaté. Kontryhel kvete od června do srpna. Jeho květy jsou žlutozelené na stopkách. Plodem je nažka.

Jeho výskyt:
Rostlinu seženete v zahradnictví, protože se často pěstuje jako skalnička pro okrasu. Ve volné přírodě u nás neroste. Jeh přirozené prostředí jsou horské oblasti jižní a střední Evropy konkrétně Alpy nebo Pyreneje.
Užívá se většinou jako nálev se, kde se 1-2 lžičky řezané drogy přelijí 250 ml vroucí vody. Nechá se přikryté a 10 minut odstát.
Pije se 2-3x denně teplý po doušcích.
Při dlouhém louhování může způsobit zácpu.
Také se užívá jako tinktura, a to půl lžičky denně po dobu 21 dní, pak se většinou musí týden udělat pauza a poté po přetrváním potíží se pokračuje dále.
Na hnisavé rány se používá zevně.

Jeho léčivé účinky:
Adstringencium – pro srážení bílkovin, svíravé účinky – zevní použití
Antiseptikum – antiseptické účinky proti infekci, sepsi nebo hnilobě
Citová zátěž – pomáhá potlačovat traumata
Čistí krev
Detoxikace – vyplavování škodlivin, detoxikační působení
Hojí rány
– napomáhá hojení ran
– k omývání špatně se hojících ran
– stahující účinky na tkáň
– stahující účinky na rány
Horečka – snižuje tělesnou teplotu
Krvácení – stavění krvácení
Krvácení z nosu – při krvácení z nosu – zevní použití
Křeče
– proti křečím spodní části těla
– uvolňuje křeče
– spasmolytický účinek – vnitřně v nálevu
Menstruační bolesti
– zmírnění křečí při menstruaci
– při bolestivé menstruaci
Menstruační těžkosti
– potlačení premenstruačních potíží – pije se deset dní před menstruací až do jejího ukončení 2x denně
– při nepravidelnosti menstruačního cyklu
– při velmi silné menstruaci
Otoky – zmenšování otoků
Podpora soustředění
Podpora tvorby mléka – zlepšuje vylučování mléka – laktagoga
Průjem – při průjmu – vnitřně v nálevu
Psychostimulancium
– pro povzbuzení
– posílení vůle
– podpora intuice
Rakovina – protinádorové účinky
Sedativum – sedativní účinky – vnitřně v nálevu
Trávení – příznivě ovlivňuje trávení
Úplavice – při močové úplavici
Vazivo
– posiluje vazivové a pojivové tkáně
– při oslabení vaziva
Zadržování vody v těle – při zadržování vody v těle
Zánět
– protizánětlivé působení
– při zánětech dutiny ústní
– při očních zánětech – obklady
– na obklady při zápalech
Zesílení stahů dělohy a zabránění krvácení při porodu
– koordinace porodních stahů
– zmenšení porodních komplikací
Ženské obtíže
– vyrovnává hladinu progesteronu u žen
– při cystách v prsech a na vaječnících
– podpůrně při zánětech dělohy a vaječníků
– při výtoku
– při infekcích v pochvě
– při nedostatečné obnově tkání po porodu
– proti poruchám tvorby žlutého tělíska
– při bolestech v důsledku myomů
– při poklesu dělohy
– preventivně k ulehčení přechodu 1-2x denně 10dní v každém měsíci

(JT)

fotografie z wikipedie a z biolib.cz

 

Leden měsíc močových cest

Leden je měsíc močových cest s kterým úzce souvisí ledviny, které patří únoru. Ledviny stejně tak močový měchýř mají rády klid, teplo a odpočinek. Tak jako příroda odpočívá v zimě, tak i lidé mají čerpat energii na další období. Proto se chraňme proti prochladnutí. Jak nám říkaly babičky, vždy je nutné mít v teple nohy. Jak jsou v teple nohy, jsme chráněni proti prochladnutí. Dejte si pozor i na profouknutí uší, právě uši jsou smyslovým orgánem močového měchýře, a proto si nezapomínejte brát vhodnou pokrývku hlavy.

Pokud však prochladnutí nastane, velkou službu nám udělá bylinka Medvědice Lékařská. Působí protizánětlivě, protože je to účinná antibiotická bylinka určená právě pro ledviny a močové cesty.  Další bylina na akutní potíže je Lichořeřišnice. Pokud máte zmíněné potíže prochladnutí, je nutný pít hodně tekutin a být v teple. Nejúčinější jsou bylinky v podobě tinktury z alkoholu. Dobře však dělá i čaj.

Pro údržbu zdraví močových cest nám pomáhá březový list a kopřiva. Tyto byliny působí močopudně a tím čistí močové cesty od případných bakterií. Dále účinná je i šalvěj lékařská, vřes obecný, celík zlatobýl, hluchavka bílá, květ z bezu, přeslička nebo tužebník jílmový.

Důležité je dodržovat pitný režim a vyhýbat sladkým nápojům. Pokud potřebujete jít na záchod, vždy jděte, protože zadržování moči měchýři nedělá dobře. Dbejte na správnou intimní hygienu. Volte spodní prádlo z přírodních materiálů. A pokud chodíte do bazénu, tak nezůstávejte dlouhou dobu v mokrých plavkách.

Podle čínské medicíny je léčivý zvuk pro močový měchýř – sss. Také existuje cvik pro posílení močového měchýře viz. obrázek.

(JT)

foto: pixabay, centrumzdravibrno.cz

Ke krásné tváři s masáží obličeje

Účinky domácí obličejové masáže jsou velmi známé. Masáž stimuluje krevní oběh a pleť se tak víc prokrví a vypadá celkově zdravěji. Podporuje uvolňování toxinů, snižuje napětí v obličeji. Bojuje proti vráskám a redukuje otoky. Zpevňuje pokožku a obličejové svalstvo. Každý z nás má na tváři přes 300 tlakových bodů, jejichž stimulace značně ovlivňuje nejenom náš vzhled, ale především také zdraví. Proto s masáží obličeje často pracuje i akupresura. Pravidelnou masáží učiníte viditelné zázraky. 

Masáže lze provádět prsty nebo také prodávají speciální masážní válečky. Na samotnou masáž doporučujeme použít kvalitní  krém, olej nebo sérum.
Čelo vyhlazujte lehkými pohyby dlaní směrem nahoru. Kolem očí kroužíme prostředníčkem tak, abyste jeli prsty směrem nahoru a u vnějšího koutku směrem dolu. Oblasti po obou stranách nosu masírujte spirálovitým pohybem směrem nahoru. Mimické vrásky od nosu ke koutkům úst vyhladíme pomocí malých osmiček. Okolo úst masírujte krouživými pohyby a začněte vždy od středu dolního rtu přes vnější koutek směrem nahoru a skrz střed rtů se vraťte dolů do středu dolního rtu. Tváře masírujte směrem k uším. Krk dlaněmi šikmo zdola nahoru. Pak spojte prsteníček a prostředníček a namasírujte si čelo od obočí nahoru. Díky tomuto pohybu si pozvednete obočí.

Pokud si myslíte, že je masáž pro vás složitá, určitě doporučujeme aspoň jednou měsíčně si zajít hýčkat do salonu, kde Vám masáž provedou.

text (JT)

fotografie: Natura, pixabay 

Jak na Nový rok, tak po celý rok.

Jako třeba na Štědrý den platí i na Nový rok mnoho tradic a pověr. Vyvarujte se praní a věšení prádla, přináší smrt do rodin. Nedoporučuje se ani vynášet něco z domu nebo bytu, odnesená věc by mohla celý příští rok chybět. Zametat by se nemělo, vymetli byste si štěstí. Na prvního ledna se nehádejte, pokud chcete mít celý rok příjemný. Když se obléknete do nového, celý zbytek roku bude jako nový. Pokud budete mít u sebe více peněz, nemusíte se strachovat, že vám budou v příštím roce chybět. Jíst králík, zajíce ani drůbež by se nemělo, aby neuteklo štěstí. Čočka na talíři nesmí chybět, přinese bohatství, stejně tak prasečí ouška nebo rypáček.

Zajímavostí je jaký den na Nový rok připadá.
Pokud je to pondělí – můžete čekat krutou zimu.
Úterý – velmi krutá zima, ale úrodný rok.
Středa – bude dostatek alkoholu, ale málo nedostatek úrody obilí nebo například medu.
Čtvrtek – mírná zima, větrné jaro, velmi horké léto, teplý podzim. Mnoho obilí a ovoce.
Pátek – vše špatné, chladný rok, vlhký pro úrodu. Nemoci a nepokoje.
Sobota – hodně ovoce, mírná zima, málo obilí
Neděle – mírná zima, úrodné jaro i léto

Prvního ledna se chodívalo na koledy a výslužky. Děti na dobroty a dospělí na panáka.
Důležité bylo, kdo přišel na Nový rok první na návštěvu:
• stará žena znamenala hádky,
• mladík či dívka štěstí, a dítě lásku.

Přejeme vám všem šťastný vstup do NOVÉHO ROKU 2024.

 

Lysá hora v Beskydech – jak začít pálit tuky po štědrovečerní večeři

Snědli jste hodně kapra, salátu a cukroví? Osvědčeným způsobem jak nepřibrat je pohyb. Proto zde máme tip na výlet na Lysou horu v Beskydech.

Kudy se na Lysou horu dostanete:

Z Ostravice
Délka trasy v jednom směru: 5,5 – 7,5 km
Čas trasy v jednom směru: 2,5 – 3 hodiny
Je to nejpopulárnější výchozí bod pro výstup na Lysou horu. Je tam nádraží, takže lze jet přímo vlakem na nádraží Ostravice a nebo autem lze zaparkovat v obci Ostravice u Pily nebo hotelu Sepetná či hotelu Sluníčko.
Vede zde od začátku až na vrchol červená značka.

Z Malenovic
Délka trasy v jednom směru: 6,5 km
Čas trasy v jednom směru: 2,5 – 3 hodiny
Trasa začíná v obci Malenovice. Je zde možní dojet autobusem nebo autem zaparkujete na parkovišti u penzionu Rajská bouda.
Probíhá zde populární Medvědí stezka.
Od startu vyrazíte po žluté značce, minete odbočku k Satinskému vodopádu a objevíte se u historického hostince u Veličků. Budemte pokračovat dále po žuté a dojdete ke středisku Ondrášova dolina a pak Lukšinec, kde se napojuje červena trasa.

Z Visalají
Délka trasy v jednom směru: 8,5 km
Čas trasy v jednom směru: 3 – 3,5 hodiny
Cesta z Visalaljí je nejdešlí, ale nejsnazší. Protože Visalaje jsou vysoko položené.
Celou dobu se držíme červené turistické značky. Cestou minete horu Zimný (1080m).

Od přehrady Šance
Délka trasy v jednom směru: 7 km
Čas trasy v jednom směru: 3 hodiny
Výšlap začíná u hráze přehrady Šance, kde jdeme po žluté trase, která nás dovede až na horu.
Tato trase je náročnější.

Z Krásné
Délka trasy v jednom směru: 5,5 km
Čas trasy v jednom směru: 2,5 hodiny
Trasa začíná u řeky Mohelnice a na vrchol nás dovede žlutá značka.
Tato trasa se zdá být nejkratší, ale i tak nastoupáme přes 800 výškových metrů. Asi kilometr před cílem mineme horu Malchor, která má 1219m.

Od hotelu Petr Bezruč
Délka trasy v jednom směru: 6 km
Čas trasy v jednom směru: 2,5 hodiny
Na Lysou Horu se odtud vydáme po zelené a asi po 1 km se napojíme na modrou trasu, která nás provede kolem mohyly na Ivančeně. Asi 500 m před vrcholem přepneme ještě na žlutou, na které si užijeme pěkné serpentýny až nahoru.


Pokud se na Lysou horu chystáte, neváhejte nám do příspěvků např. na facebooku, poslat fotografie.

Krásnou procházku přeje celá redakce.

Foto i text: Jana Tesaříková

Na Štědrý den zapálíme čtvrtou adventní, andělskou, svíčku

Čtvrtá adventní neděle (nazývaná zlatá) je ve znamení posledních příprav na slavnost Narození Páně. Zapaluje se 4. svíce (fialová) na adventním věnci, tzv. andělská, představující mír a pokoj. Čtvrtá adventní neděle letos připadla na Štědrý den, jako poslední den před 25. prosincem. 

Štědrý den je posledním dnem adventu. Vrcholí Štědrým večerem, který je jakožto předvečer slavnosti Narození Páně. Se Štědrým dnem a zejména Štědrým večerem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, například štědrovečerní večeře, rozsvěcování vánočního stromečku a rozbalování dárků nebo pověra, že kdo se během dne postí, uvidí večer zlaté prasátko.

Kdo kde naděluje?

Český Ježíšek, tedy docela malé miminko, je ve světě unikát. Ve většině zemí naděluje pán v nejlepších letech. nebo také paní, i u nás bývávala v některých oblastech Vrtibába, nebo Klovcová bába, Šťuchavá bába, Štědrá bába.

Nejrozšířenější je Santa Claus, který naděluje ve všech končinách s britskou tradicí a v Americe. Dárky rozváží na saních tažených soby v noci z 24. na 25. prosince a ukládá je dětem do červených punčoch k posteli, kde je hned po probuzení najdou. U něho jako jediného známe autora jeho podoby. Vymyslel ho Clement C. Moor, profesor episkopálního semináře v New Yorku v roce 1822, když napsal báseň Návštěva u svatého Nicholase. O padesát let později se báseň stala inspirací pro malíře Thomase Nasta, který dal Santa Clausovi definitivní podobu.

Ve Francii naděluje pér Nöel, který nadílku nechává u kamen či na krbu. Podobně to dělá bulharský Děda Koleda a ruský Děda Mráz, který cestuje na saních z Čukotky a doprovází ho Sněhurka v kožíšku z bílých hranostajů.

Ve  Skandinávii dárky nosí skřítkové, ve Finsku jim pomáhá Velký Ukko, v Dánsku Vánoční posel. V mnoha zemích Latinské Ameriky nadělují Tři králové, v Itálii lítá čarodějnice. V Holandsku mají děti dárky v dřeváčcích pod stromečkem. Do bot ukládá dárky také duch Noel v Peru.

Ve Švýcarsku naděluje Monsieur Chalandé, který nechává dárky za dveřmi pokoje. Německý Ježíšek má rezavé vlasy a vousy a létá na osedlaném divokém větru.

V Rumunsku nosí dárky hodný kmotříček v nůši z proutí a dává je vedle jesliček nebo pod postel. V Itálii, zvláště na Sicílii, zase naděluje čarodějnice Befana.

Jak se slaví ve světě?

Britové a Američané musí mít na vánoční tabuli krocana nadívaného kaštanovou nádivkou. Ostatně indiánský kot, jak krocana nazývali naši předkové, bývá podáván na druhý svátek vánoční i v mnoha českých domácnostech.

Angličané ke krocanovi servírují tradiční vánoční pudink flambovaný rumem či koňakem. Britské menu mívají na stolech také Australané. Ale vzhledem k tomu, že tam o svátcích vrcholí léto, odehrává se štědrovečerní hostina obvykle na pláži a jídlo se podává studené – obložené mísy, ovocné a zeleninové saláty, zákusky, meloun.

Italové slaví skromně, dokonce se obejdou bez stromku a cukroví. Na stole mají většinou jehně nebo krocana, po něm si dají datle, fíky a panettone – něco jako naši vánočku.

Francouzi mívají na vánočním stole ústřice, šneky, žabí stehýnka a ovoce. Ale často si doma jen rozdají dárky a pak spěchají do restaurace, kde se nechají obsloužit.

V Polsku jsou na stole husté polévky a rosoly.

Rakušané slaví podobně jako my, jen si všechno ještě o něco vylepší. Například štrúdl podávají s kopcem šlehané smetany.

V Bulharsku se podává vepřové maso, čočka, fazole, rýže a zelí.

Ve Španělsku nesmí chybět šampaňské a marcipán.

Skandinávci si dopřávají husu či kachnu a vepřové s červeným zelím, teplou šunku, vařenou tresku.

V Dánsku má každá rodina připravený dárek zvaný Julemand, který získá ten, kdo nalezne jedinou mandli zapečenou v nezbytném štědrovečerním rýžovém nákypu.

Co přináší smůlu?

Před půlnoční mší se nesmí šít, plést – protože by pak myši dílo zničily.

Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, dobytek by kulhal.

Nesmí se prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu.

Nikdy nepište své milé nebo milému zamilované psaní, čekal by vás rozchod.

Co přináší štěstí?

Když v noci na Boží hod vystřelíte z pušky směrem k Měsíci.

Čerstvý chléb upečený 25.12. a čerstvá vejce snesená 25.12 – mají kouzelnou moc.

Když připadne Štědrý den na pondělí – bude dobrá úroda a hodně medu.

Když Štědrý den připadne na úterý – bude hodně vína a obilí.

Když bude Boží hod ve čtvrtek – podaří se výhodně prodat dobytek.

Když bude Boží hod v pátek – čeká nás horké léto a krásný podzim.

 

 Foto: Pixabay

Třetí adventní neděle a čas si připomenout významné tradice

Třetí adventní neděle vyjadřuje radost z blížícího se konce postního období, adventní období získává slavnostnější ráz. Připomíná, že se blíží oslava narození Páně. Pro mnohé lidi je také symbolem přátelství a díků za všechny blízké. O třetí adventní neděli zapalujeme růžovou svíci, tzv. pastýřskou. Mnozí lidé tento čas považují za symbol přátelství, setkávání se a díků za všechny blízké. 

Možná nevíte, že první adventní věnec vytvořil v roce 1839 v Hamburku jeden student, který se staral o chudé sirotky v Záchranném ústavu o opuštěné děti. Věnec měl podobu kruhu, zavěšeném u stropu, na kterém byly 4 větší svíce a 19 malých. Každý den společně s dětmi při krátké modlitbě zapalovali další a další svíčku a pro ně to byl krásný a konkrétní symbol přicházejícího světla naděje do jejich smutných osudů.

Vánoční symboly

Vánočka

Tradičním symbolem českých Vánoc je vánočka. Správně se plete z devíti copů. Spodní čtyři symbolizují čtyři živly, tedy oheň (Slunce), vodu, zemi a vzduch. Prostřední tři copy představují rozum, cit a vůli člověka. Vrchní dva copánky se upínají k tomu, co vede člověka nejvýše, tedy k vědění a lásce.

Jablko

Dalším typickým symbolem českých Vánoc je jablko, ze kterého se věštila budoucnost. Všichni známe pověru o tom, když objevíme v rozkrojeném jablku o Štědrém dni hvězdu, povede se nám dobře a budeme šťastní a zdraví po celý následující rok.

Hvězda je totiž po staletí chápána jako mocná síla, která dokáže ovlivňovat osudy lidí.

Betlém

I když první Betlém měl Svatý František z Assisi v italské Umbrii už v roce 1223, k jejich rozšíření v našich zemích došlo až v polovině 16. století, kdy se členové Tovaryšstva Ježíšova snažili o rekatolizaci českého lidu. Aby je přilákali do kostela, instalovali k jeslím figury v životní velikosti a různě je aranžovali podle průběhu legendy o narození Ježíše Krista. První takový Betlém byl postaven roku 1562 v Praze a posléze tento zvyk převzala další česká města. Během následujícího století se Betlémy rozšířily takřka do všech domácností, ač je svého času císař Josef II. spolu s vánočními hrami zakázal. Betlémů se chopila lidová tvořivost a mívaly tisíce podob. Zhotovovaly se ze dřeva, papíru, těsta, vosku, sádry, z hlíny, kukuřičného šustí a často to bývala skutečná umělecká díla.

Vánoční stromeček

Základ položili pohané starověku, kteří spojovali kult Sluncetak zvaný Bálův, s kultem matky, Astarty nebo Ašery, a s rituálním kultem stále zelených stromů – evergreenů. V době oslav „svatých nocí“ zasvěcených slunečnímu božství pořádali veselice u stále zelených stromů. Na ně věšeli ozdoby, ovoce, pamlsky a světla.  Podle legendy byl irský opat Kolumbán z Luxeuilu a Bobba v 6. století vyslán do Burgundska, aby zdejšímu pohanskému obyvatelstvu přiblížil svátek narození Krista. Tak 24. prosince zapálil pochodně do tvaru kříže na jejich starobylém jehličnanu, který uctívali o zimním slunovratu, a zář ohně přilákala zástupy lidí, jimž pak Kolumbán vyprávěl o narození Ježíška v městě Betlémě.  Pak se ozdobené stromky objevily v 16. století v Německu. Písemný důkaz o nich najdeme v kronice Brém z roku 1570. Právě tam cechovní spolek poprvé ozdobil jedli a pozval děti řemeslníků ke společné oslavě svátků. Od poloviny 17. století se stromky zdobily v protestantských rodinách, posléze v katolických. O jejich rozšíření se zasloužila německo-francouzská válka (1870-1871), kdy si němečtí vojáci zdobili stromky na válečném poli a Francouzům se to zalíbilo.  V Praze poprvé vystrojil vánoční stromek ve své vile jako překvapení pro hosty v roce 1812 režisér Stavovského divadla Jan K. Liebich. Po 1. světové válce se ujal zvyk stavět rozsvícené vánoční stromky také na veřejných prostranstvích, poprvé to udělala v roce 1925 Plzeň.

Jmelí

Jmelí roste v korunách opadavých listnatých stromů, některé odrůdy i na jehličnanech, a jeho plody – bílé bobule – dozrávají v prosinci právě kolem Vánoc. Lidem připadalo odjakživa tajemné a připisovali mu kouzelné účinky. A tak ho věšeli do vánočně vyzdobených domovů, aby je ochraňovalo před ohněm, uhranutí, bleskem, zlými duchy a také aby přinášelo štěstí. Čím více bílých bobulek je na větvičce, tím větší štěstí člověk může v novém roce očekávat. Vánočním symbolem se stalo v Anglii, odkud se tento zvyk rozšířil do celé Evropy.  Podle legendy bylo jmelí stromem, z jehož dřeva Josef vyřezal kolébku pro Ježíška a po 33 letech jej Římané porazili, aby z něj pro něho zhotovili kříž. Strom pak hanbou seschl do malých keříků a přeměnil se v rostlinu zahrnující lidi kolem sebe dobrem. A stejně jako věřící jsou živi z Kristova těla, tak i jmelí žije ze živin jiných stromů.  Ve středověku se jmelí používalo jako významná léčivá rostlina a dnešní věda jeho léčivé účinky potvrdila. Obsahuje látky snižující krevní tlak a podporující rozšiřování cév, a proto se používá k výrobě léčiv proti arterioskleróze.

 

 

Druhá adventní neděle: Zapalujeme druhou, betlémskou, svíčku

Druhou adventní neděli nebo také Bronzovou neděli zapalujeme druhou svíčku (fialovou), tzv. betlémskou, která reprezentuje lásku a představuje Ježíškovy jesličky. Je tak ideální čas pro cokoliv, co nás vnitřně posílí a obohatí.

Symbolika druhého adventního týdne

Druhá adventní neděle nás vede k zamyšlení se nad vztahy mezi lidmi a představuje okamžik, kdy se soustředíme na lidi, které máme rádi, a proto pro ně začneme vyrábět a shánět dárky. Tím, že jim vybíráme dárky, jsme nuceni přemýšlet o jejich povaze, o tom jací jsou, jak je vnímáme, čím bychom jim udělali radost. V tom okamžiku jsme srdcem s nimi. Zatoužíme je vidět. Dárky jsou forma poděkování a úcty k člověku. I to je důmyslně vymyšlené.

Proč slavíme Vánoce?

Slovo Vánoce pochází z němčiny. Jeho původní název byl „svatá noc“ a německé slovo Weihnachten si naši předkové jednoduše počeštili. Ovšem kořeny dnešních Vánoc je třeba hledat již v pohanských oslavách zimního slunovratu a slavily se nejen v Evropě, ale také v Asii, u amerických Indiánů i jinde. Ve starém Římě se nakonec oslavy ustálily na 25. prosinec a toto datum zvolil v roce 274 císař Aurelián jako den natalis solis invicti – Zrození nepřemožitelného Slunce. První zmínku o dni narození Ježíšova najdeme u Jana Zlatoústého (374 – 407), jež ho ale datuje na 20. prosinec. V Římě se Vánoce poprvé slavily roku 365. Ač je Ježíš historickou postavou, přesné datum jeho narození neznáme. Nicméně Ježíšovo narození, čili příchod Božího Syna na svět, se začalo slavit v první čtvrtině 4. století. Na křesťanském východě se slavilo 6. ledna podle data Narození Božského eonu – pohanského svátku v Alexandrii. V Římě se slavilo 25. prosince, což bylo datum starého pohanského svátku Narození věčného slunce. Oba svátky se pak spojily – 25. prosince se slavilo Ježíšovo vtělení a 6. ledna jeho zjevení se lidem. Později se 6. ledna začali uctívat tři králové, a to podle tří královských darů, kteří mágové Ježíšovi přinesli.

Foto: Pixabay

Celebrity prozradily plány na svátky: Vánoční večírek Lázní Fénix!

Pondělní Vánoční večírek Lázní Fénix se konal v překrásných prostorách lázní s nádhernou vánoční výzdobou, kousek od Václavského náměstí. Ředitelka lázní, Marta Šuba, tak na sklonku roku poděkovala nejen svým klientům, ale také spolupracovníkům a bilancovala tak celý uplynulý rok.

Alexandra Hejlová, Dr. Jitka Hořejšová, ředitelka Lázní Fénix Marta Šuba

Večírek slavnostně zahájila ambasadorka lázní, výtvarnice Alexandra Hejlová s paní ředitelkou Martou Šubou, která zhodnotila uplynulý rok, zmínila výzvy pro ten následující a také poděkovala všem zaměstnancům, spolupracovníkům za dobře odvedenou práci a v neposlední řadě poděkovala svým klientům, kteří lázně navštěvují pravidelně. Poté pozvala všechny hosty na již připravený raut.

Párty se neobešla bez řady známých tváří, mezi hosty jsme mohli například vidět producenta, herce a zpěváka Martina Franceho, který nám prozradil, že na Ježíška je již připraven a prakticky má nakoupeny všechny dárky.

Martin France

Zpěvačku Leonu Šenkovou a zpěváka, knižního nakladatele v jedné osobě, Jindřicha Krause, kteří se zároveň postarali o hudební program. Poté jsme je vyzpovídali jak budou trávit  Vánoce a jak se na ně těší.

Jindřich Kraus a Leona Šenková

Pro hosty nechybělo mimo jiné ani Dobré vínko vinařů Ivo Hanuska a Ladislava Milforta, které teklo proudem. Pizza Marka Vrby, Pizza Sull´Angolo, provoněla celý interiér lázní. Sečteno podtrženo – hosté se bavili, nálada byla výborná, vánoční stoly se prohýbaly lahůdkami a skvělým pitím.

 Ivo Hanusek a Ladislav Milfort – Dobré vínko

Kdo všechno se na poslední letošní společenské akci Lázní Fénix před Vánocemi objevil, se podívejte v naší foto příloze a pokud chcete vědět víc, podívejte se na naši reportáž.

FOTO REPORTÁŽ

 Zleva: Ondřej Šebesta, Dr. Jitka Hořejšová , Jindřich Kraus, Marta Šuba, majitel nakladatelství Naše Vojsko Emerich Drtina

Roman Ondráček a Alexandra Hejlová

Hana Ulmanová zakladatelkou a ředitelkou Nadačního fondu Sudička

 https://www.laznefenix.cz/

https://eshop.dobrevinko.cz/

https://pizza-sullangolo.cz/?lang=cs

Foto: Jana Tesaříková

Jaké jsou vánoční barvy pro rok 2023 ?

Víte, jaké barevné kombinace a odstíny letí v módním průmyslu roku 2023? Ano – pak také víte, jaké vánoční barvy letos zvolit. Oblíbené barvy Vánoc se totiž pro tento rok inspirovaly v módních trendech a preferují typicky podzimní barvy jako oranžovou, červenou, zlatou, zelenou nebo hnědou.

S klasickou kombinací červené a zlaté barvy zcela jistě nešlápnete vedle. Vsadit také můžete na zajímavé fialové nebo růžové odstíny, které rovněž patří mezi barevné trendy letošních Vánoc. Jestliže se nechcete pouštět do příliš velkých experimentů, můžete vždy vsadit na tradiční ozdoby a barvy. Slaměné ozdoby už mají to nejlepší za sebou, ale lesklé skleněné baňky různých barev nikdy nevyjdou z módy. 

Jestliže patříte k nadšencům extravagance, vsaďte na zajímavé a netradiční prvky. Vyměňte vánoční stromeček za ozdobený žebřík. Pro skutečně odvážné tu máme trend neobvyklých vánočních baněk ve tvaru oblíbených jídel, fauny i flory z celého světa a dalších vtipných tvarů. Na větvičkách vám tedy může viset papoušek, pizza, kečup nebo třeba lilek.