ŠTĚDREJ VEČER NASTAL ANEB PRVNÍ ČETNICKÉ VÁNOCE

V jídelně zemského četnického velitelství pro Čechy v Praze v Karmelitské ulici číslo 388 se vpodvečer Štědrého dne roku 1928 sešlo osmnáct začínajících četníků, toho času posluchačů školy pro výcvik četníků na zkoušku.

Kromě důkladného úklidu celých kasáren se četníci věnovali ustrojení vánočního stromečku a přípravě slavnostní tabule ke Štědrovečerní večeři. Jako každoročně trávil se svými žáky Štědrý večer některý z pánů instruktorů. Tentokrát vyšla řada na instruktora a třídního učitele, nadporučíka výkonného Karla Pokorného. Ve snaze navodit co nejvíce atmosféru Vánoc, podávala se k večeři klasická vánoční krmě, rybí polévka, smažený kapr a bramborový salát s majonésou.

Je třeba, aby se novopečení četníci smířili s tím, že nebudou moci pokaždé být na Štedrý večer se svými blízkými, ale budou to právě oni, kdo bude bdít nad pokojným a klidným průběhem vánočních svátků ostatních občanů.

Nadporučík výkonný Pokorný považoval za svoji povinnost, strávit ještě nějaký čas po večeři se svými chlapci. Ostatně rodina byla již jeho četnickému údělu přivyklá. A tak se namísto obvyklého rozbalování vánočních dárků u stolu rozvinula příjemná debata nad sklenicí vína.

Je třeba připomenout, že četnická správa již v průběhu roku 1928 nadělila výkonným četníkům pěkné dary. Po deseti letech od vzniku samostatného československého státu byly opětovně do výzbroje četnictva zavedeny služební přilby a služební šavle. Jednalo se o dva artefakty, charakterizující četnictvo po celou dobu jeho existence za monarchie, které výkonní četníci s radostí po vzniku samostaného státu odložili. A tak se svezla řeč na nepraktickou výzbroj, která má bezesporu za následek sníženou pohyblivost a obratnost četníka při pronásledování přestupců zákona.

Instruktor Karel Pokorný, který začínal svoji kariéru u c. k. četnictva ještě před rokem 1900, začal vyprávět o svých četnických začátcích. Je pravdou, že on ještě nosíval bílé letní kalhoty, které byly pro výkonnou službu velmi nepraktické. A v počátcích četnictva dokonce četníci nosili těžký soukenný plášť stočený a nošený přes levé rameno a prsa, nazývaný bandalír.

Kutná Hora Vzhledem k tomu, že byla ke slavnostní večeři rybí polévka a smažená ryba, začal instruktor svým žákům vyprávět případ, který se udál ješte za monarchie, když působil jako podřízený četník na četnické stanici Zbraslavice v politickém okrese.

Ve zbraslavickém staničním obvodě tehdy řádil náruživý rybář a milovník pstruhů, nádeník Josef Heřmánek z obce Hranice. Trvalo to hezkou řadu služeb, které četník Pokorný strávil při postřížce na pytláka. Nejednou jej přitom prozradily právě bílé četnické letní kalhoty. A tak se pojednou uchýlil ke lsti. Do křoví na břehu Spáleného rybníka, k němuž chodil Heřmánek s oblibou pytlačit, umístil svoje staré bílé letní kalhoty vycpané senem a nastražil je tak, aby to vypadalo, že ve křoví číhá četník. Sám se ukryl ve křoví na břehu u nedalekého Starého rybníka a čekal zde na svoji kořist.

Již zdáli viděl, jak si přicházející pytlák Heřmánek všiml domnělého číhajícího četníka u Spáleného rybníka a tak pokračoval k odvrácenému břehu sousedního Starého rybníka. Zde jej četník Pokorný po dvou hodinách pozorování zatkl i s patnácti ulovenými pstruhy. Ryby v hodnotě 15 korun byly přestupci zákona odejmuty a on sám byl udán pro přestupek krádeže okresnímu soudu v Kutné Hoře. Ani uložený měsíční trest vězení však Josefa Heřmánka neodradil od pytlačení. Z toho je zřejmá občasná marnost úsilí vynakládaného strážci zákona.

Poté se nadporučík výkonný Karel Pokorný rozloučil a odebral se ke své rodině. Četnický dorost pak až do půlnoci pokračoval v rozpravě o tom, co je čeká po absolvování školy pro výcvik četníků na zkoušku a hlavně poté, až se stanou definitivními četníky. Někteří z přítomných si vzhledem k nemožnosti uzavřít sňatek po dobu čtyř let od vtupu do četnického sboru mohli nechat zdát o ženském objetí, jiní zas snili o své budoucí četnické kariéře.

RYBÍ POLÉVKA

 

Rozpočet: vnitřnosti z kapra, 10 dkg tuku, kořenová zelenina, cibule, celý pepř, bobkový list, tymián, hladká mouka, 4 lžíce octa, sůl a žemle.

 

Předpis: Svaříme litr vody s octem a se solí, dáme do ní očištěné vnitřnosti z kapra a necháme 15 minut vařit. Poté vnitřnosti vyndáme a přilijeme další litr vroucí vody. Do hrnce přidáme cibuli, několik kuliček pepře, bobkový list a tymián a vše vaříme dalších 15 minut. Přitom na tuku do hněda usmažíme jemně nakrájenou zeleninu a zaprášíme ji hladkou moukou, kterou necháme zasmahnout a vše pak dáme do vařící se polévky. Po 15 minutách vaření hotovou polévku přecedíme a dáme do ní rozkrájené vnitřnosti z kapra. Podáváme ji s osmaženou na kostky nakrájenou žemlí.   

SMAŽENÝ KAPR

Rozpočet: kapr, hladká mouka, 2 vejce, strouhaná žemle, máslo a sůl.

 

Předpis: Kapr se naporcuje na kousky, maso se řádně vypere a osuší. Poté se osolí a nechá 30 minut odležet. Následně se maso omočí v mouce, v rozšlehaných vejcích a ve strouhanané žemli a nechá se dalších 15 minut odležet. Smaží se na másle do světlehněda.

BRAMBOROVÝ SALÁT S MAJONÉSOU

 

Rozpočet: 1 kg brambor, 2 cibule, 2 okurky naložené na kyselo, 2 vejce, sůl pepř, ocet a majonésa. 

 

Předpis: Brambory uvaříme a ještě teplé oloupeme. Po vychladnutí je rozkrájíme na úhledné kostičky. Přidáme na jemno nakrájené cibule, okurky a na malé kousky rozkrájená na tvrdo uvařená vejce. To vše smícháme a dochutíme solí, pepřem a trochou octa. Vyrobený salát přelijeme majonésou.

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého Četnická kuchařka, vydané nakladatelstvím Jindřich Kraus – Pragoline www.jindrichkraus.cz Kniha je k dostání u všech knihkupců a na www.megaknihy.cz  a byla vydána i v elektronické podobě, která je k dostání na www.kosmas.cz.  Další informace o autorovi se dozvíte na jeho webu www.cetnik-michal-dlouhy.cz nebo na facebooku Četník Michal Dlouhý.

AUTOR:   JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

FOTO:   archiv –  JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D.

ČETNICKÁ KUCHAŘKA – MICHAL DLOUHÝ

 

Chcete si uvařit dle dobových receptů, podle nichž vařily a pekly kuchařky v četnických kasárnách?

Každému z nás se při slovech četnická kuchařka vybaví usměvavá Andělka podstrojujíc četníkům z televizní pátračky samé dobroty. Četnický chlebíček však nebyl zdaleka takový, jak ho máme zidealizovaný z televizních obrazovek.

Podrobnosti stravování příslušníků četnického sboru, včetně procedury přijímání kuchařek podrobně upravoval kasární předpis četnictva. Rozhodování o přijetí či nepřijetí kuchařky záleželo na účastnících společného stravování, a bylo vázáno na souhlas velitele. Již z dob monarchie bylo stanoveno, že za kuchařky mají býti najímány především osoby starší, naprosto spolehlivé a dobré pověsti.

Kniha obsahuje také řadu kriminálních případů řešených četnictvem na území Československé republiky.

Kniha je k dostání u všech knihkupců, nebo  objednat přímo v Nakladatelství Jindřich Kraus – Pragoline – jk.artstar@volny.cz

 

Lotr

 

Život na maloměstě není tak idylický, jak by se mohlo zdát. I zde číhá nebezpečí, i tady můžete spadnout do maléru dřív, než se nadějete. S přibývajícím věkem ovšem přestane rodné hnízdo stačit a je nutno přesunout se jinam. Do Prahy. A to je teprve jízda!.

Není špatné mít dvoumetrového bráchu. Lucie ho má. Dětství na malém městě v dobách tuhého socialismu, a stejně tak dospělost v kapitalismu po česku; to je s velkým bráchou prostě veselejší a pro malou holku i bezpečnější.

Bez Petra si Lucie nedovede svůj život představit, i když ví, že se její bratříček často ocitá na tenkém ledu. Je to prostě lotr. Ovšem lotr s velkým srdcem, do kterého se vejde nejen nepřehledné množství žen, ale taky ona.

Vzpomínkami na dobrodružný život s bráchou vás Lucie provede s lehkostí, humorem a nostalgií.  Svoje a hlavně bratrovy životní peripetie nese na trh s vědomím, že ne každému se může zamlouvat dobrodružný život na hraně.

Dosud vydané knihy Zuzany Zajícové: Hodně mužských, málo chlapů (PRAGOLINE),

Nezbytné pomůcky zralé ženy aneb U konce s dechem i prachama (Akcent)

Drsný život zralé ženy (Akcent), Tančím u tyče (Akcent), Lotr (PRAGOLINE)

Četnický pes Alto opět na stopě

 

Volné pokračování úspěšné knihy o četnickém služebním psu, německém   ovčákovi jménem Alto  a jeho pánovi,  četníku Rudolfu Votrubovi přináší další tři desítky  zajímavých a dosud literárně nezpracovaných případů, které tato nerozlučná dvojice řešila v  obvodu četnické pátrací stanice v Nitře. Kniha je opět psána formou literatury faktu a obsahuje řadu unikátních obrazových příloh.

KUTNOHORSKÁ PÁTRAČKA OPĚT ZASAHUJE

 

Po úspěšné knize Kutnohorská pátračka na stopě autor seznamuje s dalšími kriminálními případy řešenými v letech 1928 – 1942 příslušníky kutnohorské četnické pátrací stanice. Jedná dnes již zapomenuté případy, které ve své době byly předmětem zájmu veřejnosti, měly své nezastupitelné místo na stránkách dobového tisku a plnily oblíbenou rubriku „Ze soudní síně“.

Kraťasy

Kraťasy ze života lidí, nejsou jenom příběhy pro pobavení a pro poučení, ale ukazují   různorodost myšlení lidí, jejich vyjadřování a přenášení myšlenek pro ostatní. Autoři jsou z  různých míst naší země a někdy je znát v jejich tvorbě odraz koloritu místa, kde žijí oni, nebo hrdinové jejich příběhů. V uspěchané době tak mohou ostatní, kteří nemají čas na  cestování po naší krásné zemi, alespoň malinko nahlédnout pomocí své fantazie do jiného města, nebo vísky, kde se kraťas odehrál.

Projekt Kraťasy nakladatele Jindřicha Krause, se také stal možností realizace tvorby  neznámých autorů, ale i zpovědí obyčejných lidí, pro které jsou Kraťasy určeny.

Věříme, že si každý najde chvilku ve vlaku, v metru, u lékaře, nebo prostě v posteli,  aby si  přečetl postupně krátké, ale skutečné a někdy až neuvěřitelné příběhy ze života.  Možná,  že v některých z nich poznáte sami sebe, nebo váš podobný prožitek. Možná,  že  usednete a  napíšete také příběh, který v dalším pokračování projektu Kraťasy oslní a  pobaví ostatní.

Věřte, že úsměvu a humoru, který je k životu tak potřebný, je stále méně!

Projekt vznikl ve spolupráci Jindřicha Krause (a jeho pořadu o knihách – S knihami se kamarádím) a  Českým rozhlasem Hradec Králové, který pořad Kraťasy vysílal a dále vysílá na vlnách rozhlasu.

Život krásný barvy má

 

Sbírka veršů, převážně textů písní, které autor napsal v období svého života. Verše voní nádechem country stylu, jehož je autor příznivcem.  Hlavním tématem je víra v přátelství  a láska k rodičům, dětem, ženám a přírodě.

Knížka je doplněna barevnými reprodukcemi originálů obrazů, které na témata svěžích textů autora, vytvořila malířka Alexandra Hejlová. Malířka vystavuje své obrazy po celém světě. Její obraz vlastní mnoho známých osobností jako například  i Michael Douglas.

Kniha je vhodná jako dárek pro blízké osoby.

Z (NE)pravého břehu jedné řeky

 

 

Bára Fišerová

Z (NE)pravého břehu jedné řeky

 

Jedno deštivé dopoledne… jedno setkání… jeden příběh… On a Ona.

Tato kniha vypráví milostný příběh dvou lidí, jejichž láska se probouzela po nocích psaním nočních smsek v telefonu… Smsky s hromy a blesky, ze kterých se staly básně, sonety, vyznání… Smsky, které v sobě mají hravost, snovou melancholii, vášeň, něhu, emoce, naději, bezmocnost, pravdu i křivdu… a během několika let vytvořily román, kterým oba žili… Jejich poezii. Tento příběh je opravdový, pravdivý a silný…

Vydáním a výběrem Smsek z desítek až stovek po dobu několika let tento příběh ožívá v knize… aby nebyl nikdy zapomenut…

BÁRA FIŠEROVÁ je česká divadelní a filmová herečka. Narodila se v Praze.Po ukončení studia herectví prošla několika Pražskými divadelními scénami a natočila několik filmů v Čechách a v Německu a několik televizních inscenací a pohádek.V současné době hraje především v Divadle Bez Hranic  a  stala se i seriálovou herečkou… Protože se narodila do umělecké rodiny, kde její otec byl výtvarník, akademický malíř, začala také malovat. Měla několik výstav v českých galeriích a ilustrovala dětskou knihu s názvem “Rudla, skřítek hlídací, dobro k lidem navrací. “ Píše také povídky a básně, které si schovává, jak sama říká, do svého tajného šuplíku.

Nyní vydává svou první autorskou knihu “Z (Ne)pravého břehu jedné řeky“, inspirovanou svými životními příběhy. Celá kniha je provázena jejími vlastními ilustracemi.

Nikam se necpi!

 

 Jiří Štědroň

Nikam se necpi!

Pojďte spolu s Miloslavem Guldou, jen do jisté míry úspěšným, ale nepochybně  sympatickým hrdinou knížky, kterou držíte v rukou, prožít jeho cestu odnikud nikam. Cestu plnou naděje a očekávání, ale i překvapivých zvratů k horšímu. Autor vás bezpečně provede zákoutími prostředí, které důvěrně zná a má rád, jakkoli někdy hořce a s nezbytnou porcí sebeironie. Jde o divadlo a o jeho patrně nejméně honosnou tvář, které se tak často, a ne vždycky úplně spravedlivě, říkává šmíra. Ale „když máš talent, tak se neubráníš!“ říká jeden ze Štědroňových neslavných hrdinů. Jeden z dlouhého zástupu těch, kteří žijí z lásky k divadlu, nejsou prakticky vidět a prakticky nic nevydělávají, aby o to nápadněji zářili jejich šťastnější kolegové.Životaschopnost a nezdolný optimismus jsou základní vlastností Míly Guldy. Ať se děje co se děje, nikdy neztrácí tah na branku, nikdy nepochybuje o smysluplnosti svého snažení. Nebo pochybuje, ale moc o tom nemluví. Dnes, kdy doba velí dávat co nejokatěji najevo námahu, kterou jsme vynaložili na tvorbu i těch třeba nejskromnějších plodů svého snažení a kdy tak často roníme  ty co nejmokřejší slzy, jen ať svět vidí, jak krutě nám bylo ublíženo, jde nesporně o příklad hodný následování.