San Francisco: Zlatá brána Ameriky a město básníků

Tohle město je známé zároveň jako zlatá brána Ameriky – vítejte v San Francisku s monumentálním a ikonickým mostem Golden Gate! San Francisco se v průběhu let proměnilo v jeden ze symbolů Spojených států. Do všeobecného povědomí se zapsalo nejen slavným mostem Golden Gate, ale také bezútěšným vězením Alcatraz i řadou osobností.

Být v San Francisku, a nepřejet či nepřejít pěšky Golden Gate Bridge znamená takřka hřích. Ikonický most vznikal mezi roky 1933 a 1937. Jestliže po návratu do městského centra vyjedete do 27. poschodí slavného mrakodrapu Transamerica Pyramid, budete se moct pokochat úžasným panoramatem metropole. Pokud by vám ovšem stačil komornější výhled, určitě navštivte pozoruhodnou věž Coit Tower na Telegraph Hill, která vyrostla v roce 1933 na počest hasičů.

Vyznavači moderního umění by zas rozhodně neměli vynechat fascinující Museum of Modern Art, kde jsou zastoupeni nejen stěžejní tvůrci 19. a 20. století, od Henriho Matisse přes Andyho Warhola po Jacksona Pollocka. V San Francisku si zkrátka přijde na své každý – ať už milovník abstraktních obrazů, monumentální architektury, nádherných výhledů, nebo ikonických pamětihodností.

 

Kolem sanfranciské Columbus Avenue se od 50. let 20. století psala nová kapitola americké literatury. Skupina mladých tvůrců, sdružených okolo básníka a nakladatele Lawrence Ferlinghettiho, začala veřejně zpochybňovat umělecké a společenské konvence. Avantgardní autoři jako Allen Ginsberg, Gregory Corso či Jack Kerouac dokonce organizovali provokativní čtení. Ferlinghetti pak vydal Kerouacův román Na cestě nebo Ginsbergovu sbírku Kvílení. Jeho legendární knihkupectví City Lights Bookstore na 261 Columbus Avenue a protější Vesuvio Cafe přitom dodneška představují cíl nejednoho milovníka literatury a beatnického hnutí.

Velká výhoda San Franciska spočívá v tom, že se dá obejít pěšky. Nejlepší je vyrazit z centrálního náměstí Union Square, v jehož blízkosti se rozkládá malebná čínská čtvrť. O pár kroků dál, na křižovatce Powell Street a Market Street, narazíte na konečnou proslulé tramvaje Cable Car, s kořeny sahajícími až do konce 19. století. Z původních osmi tras zůstaly v provozu tři a na zmíněné křižovatce najdete nejatraktivnější linku číslo 60 Powell–Hide. Konečná stanice přitom funguje jako točna, kde se šestitunový vůz nadzvedne do vzduchu a otočí se do protisměru. Není divu, že si netradiční podívanou fotí snad každý turista.

K největší místní atrakci patří vězení Alcatraz. Někdejší vojenská pevnost na skalnatém, asi osmihektarovém ostrově se začátkem 20. století proměnila ve věznici. Žádná z cel o rozměru 3 × 1,5 metru se přitom nedotýkala vnější stěny stavby a zabezpečení bylo natolik vysoké, že se v Alcatrazu ocitali ti nejhorší zločinci. Nejznámějším z nich se stal nepochybně Al Capone, jehož bývalá cela se dodnes těší velkému zájmu turistů.

AH

Zdroj: Amerika.cz, cestovani-po-usa.cz

Zanzibar: Okouzlující kousek světa, africký tropický ráj

Už jen samotný název evokuje v každém z nás ideu tropického ráje. Vyvolává v nás představu malebného ostrova s měkkým pískem, bílými plážemi a třpytivou azurovou vodou. Souostroví Zanzibar však nabízí mnohem víc než romantické pobřeží a nádherné západy slunce. Svým návštěvníkům může nabídnout také památky, barvité vůně, chutě a zážitky, které nakrmí duši, omladí tělo a probudí skrytou kreativitu.

Zanzibar je domovem idylických pláží, mírného počasí a teplých tropických vod. Toto souostroví je proslulé čistou teplou vodou, korálovými útesy a bohatým podmořským světem. To z něj bezpochyby dělá perfektní cíl pro šnorchlování a potápění. Je ale také ideálním tipem na dovolenou pro milovníky přírody, kultury a dobrodruhy všeho druhu.

Zanzibar patří k pevninské Tanzanii. Pestrou historii lze vidět v arabských, indických, afrických, perských a evropských vlivech. Za prozkoumání stojí dlážděné uličky staré čtvrti historického města Stone Town, které je na seznamu světového dědictví UNESCO. Narazíte zde na různé architektonické styly, a to jak v mešitách, tak i na obyčejných domech. Stará sídla a paláce, jako je House of Wonders, staré turecké lázně, bazary, stánky s trhy a obchody, vyprávějí příběhy dlouhé a bouřlivé historie. Zanzibar je převážně islámský, což je patrné na životním stylu místních obyvatel a designu všeho druhu – od nábytku a látek až po šperky a řemesla.

Ostrov Zanzibar je známý pro své koření, a to díky pěstování a zpracování hřebíčku, kurkumy, skořice, muškátového oříšku, citronové trávy a černého pepře. Navštívit se tu dají plantáže plné různého koření a dozvědět se tak něco o pěstování těchto plodin, jejich léčivých účincích nebo kulinářském využití. Zajímavé je zažít lahodnou směs chutí na pouličním tržišti v tradičně připravovaných pokrmech.

Zanzibar je také romantický ostrov. Je to ideální místo pro ty, kteří chtějí svůj vztah správně okořenit, ať už jste spolu půl života, nebo jen pár měsíců.  Zanzibar je tím pravým místem pro dlouhé procházky po pláži, odpočinek u vody nebo sledování západů slunce.

Návštěvníci Zanzibaru se mohou těšit také na návštěvu Muzea Freddieho Mercuryho. Muzeum Freddieho Mercuryho je pro fanoušky tohoto hudebníka a všechny, kteří se chtějí dozvědět více o jeho životě a vlivu na svět hudby, povinnou návštěvou. 

AH

Zdroj: zurizanzibar, tanzania-specialist.com

Hrad Bouzov – skvost střední Moravy

Pokud se vydáte na romantický hrad Bouzov, který byl založen na přelomu 13. a 14. století, jistě zavzpomínáte na řadu pohádek a filmů, v nichž se tento romantický hrad objevil. Hrad Bouzov se nachází v malebné krajině Litovelska a Mohelnicka a je oblíbeným místem turistů.

Dnešní podobu získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895-1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků a představ arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků.

 Hrad v Bouzově je plně zařízen a vybaven. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského, částečně ze sbírek Německého řádu. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro objekt. Nejcennější částí hradu je novogotická kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů z let 1395-1515. Hradní zbrojnice, původní gotický sál starého hradu, je vybavena ukázkami zbraní.

Z prohlídkových tras můžete navštívit několik tras věnovaných reprezentačním a obytným prostorám hradu nebo lze vystoupat do hlásné věže, soudní síně a pokoje hlásného. 

AH

Mexiko: Tajemná země Mayů, starých památek a nádherného moře

Teplo, pláže, tacos, ale taky zasněžené hory a sopky, vlastním životem tepající města, džungle a nádherné vodopády, to jsou některé z četné škály zajímavostí Mexika. Pokud se rozhodnete pro cestování v Mexiku, tahle země vás polapí a už nikdy nepustí. Objevíte opuštěné pláže, pozůstatky dávných civilizací a okouzlující národní parky.

Mexiko je divoká a nespoutaná země, pyšnící se bohatou historií starověkých civilizací, které připomíná množství památek rozesetých na mexickém území. Turistům kromě pamětihodností z časů Mayů či Aztéků nabízí úžasné koupání a možnost prožití dovolené na pláži, až už na březích Tichého oceánu, Mexického zálivu či Karibského moře. Při návštěvě Mexika si nelze nechat ujít jeho hlavní město – Ciudad de México, které je největším městem na světě. Leží vysoko ve vnitrozemských horách asi 2 000 metrů nad mořem. Zhruba 50 km od hlavního města se nachází starobylá městská civilizace Teotihuacan, v jejímž areálu se nachází největší jihoamerické pyramidy. Na poloostrově Yucatán se nachází známá mayská lokalita jménem Chichen Itzá, která byla pro svou jedinečnost v roce 2007 zařazena na seznam nových sedmi divů světa.

Novodobí Mexičané jsou velmi unikátní směskou mnoha starých kultur – Olméků, Zapotéků, Toltéků, Mayů, Aztéků, Inků, Afričanů, Francouzů a Španělů. 

Španělští dobyvatelé přinesli do Mexika tradici býčích zápasů, které se stalo jeho národním sportem. Hlavní sezóna se odehrává mezi listopadem a dubnem a Plaza Mexico je největší býčí arénou na světě. 

Na mezinárodní letiště v Cancúnu denně přilétají pravidelné i charterové letecké spoje z Evropy, Spojených států. Přivážejí turisty, kteří si touží odpočinout na plážích Mayské riviéry. Ta spojuje koridor mezi Cancúnem a Tulumem. Přibližně 160 kilometrů dlouhý pruh pobřeží se táhne podél tyrkysových vod Karibského moře. Na počátku 70. let 20. století tu byly ještě zapadlé vesničky, které obývali jen potomci dávných Mayů. Pak se vláda ale rozhodla, že využije potenciálu turistického průmyslu a vystavěla tu hotelové komplexy. Moře tu má neuvěřitelně tyrkysovou barvu díky vápencovému podloží a písečným plážím. Po většinu roku tu vládne přívětivé počasí a k mnoha památkám poloostrova je to doslova kousek.

Mexická kuchyně je jako jediná kuchyně světa zapsána na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Doslova v každém státě či oblasti Spojených států mexických najdete místní speciality nebo alespoň jiným kořením ochucené kulinářské stálice Mexika. To, co můžete na Yucatánu ochutnat na rozdíl od jiných částí země, jsou speciality z moře. Kromě grilovaných ryb a rybích polévek zde v každé restauraci narazíte na tzv. ceviche. Ceviche je jídlo ze syrových ryb nebo mořských plodů. Tato směs se několik hodin marinuje v citronové šťávě. Ta zbaví maso všeho nežádoucího, včetně rybího zápachu. Takto upravené maso se pak smíchá s cibulkou, limetkovou šťávou a směsí koření, jako je například koriandr nebo máta. Co oblast, to trochu jiná podoba přípravy této speciality. Na celém poloostrově pak můžete ochutnat většinu zástupců vynikající mexické kuchyně. Plněné tacos, quesadillu či enchiladas. Výborné masové fajitas vám připraví během chvilky ze všech možných druhů masa.

Na své si přijdou v Mexiku i milovníci dějin nedávných. Vládl zde nějakou dobu například i evropský Habsburk. Zajímavé jsou pasáže dějin, kdy se křesťanství mísí s místním původním animismem. V jiném časovém období se země zase zmítala na hranici rozhodování mezi kapitalistickým a socialistickým zřízením. Všechna tato období jsou shrnuta v jednom z nejlepších muzeí historie na světě a tím je Museo Nacional de Antropología v Mexico City. 

Zdroj: Britannica

 

 

První máj – Pod kterou sochou se líbají nejen na prvního máje zamilovaní?

Socha, pod kterou se nejen na prvního máje líbají zamilování? Jedná se o sochu Máchovu. Karel Hynek Mácha se narodil na Újezdě, tedy pod Petřínem. Jeho bronzová podobizna se pravou rukou, ve které drží pero, opírá o zídku s otevřeným sešitem. V levé ruce drží kytici šeříku. Podstavec je z leštěné žuly. Sochu zhotovil Josef Václav Myslbek  v roce 1912. Na věnci, zavěšeném na soklu, si přečtete počáteční verš Máje: Byl pozdní večer – první máj.

Pokud byste na Újezdě hledali dům, kde se Karel Hynek Mácha v pátek 16. listopadu 1810 narodil, odejdete s nepořízenou. Už dávno nestojí. Dům U Bílého orla koncem 19. století zbourali. Dnes je na jeho místě nový dům (Újezd 401/35). Mezi okny v prvním patře se nachází pamětní deska, která připomíná básníkovo narození.

Sousoší Josefa Mařatky z roku 1910, které stojí u horní stanice lanovky na pražském Petříně, se jmenuje Polibek. Objímající se dvojice původně stávala v Letenských sadech. Na Petřín se přestěhovala až po roce 1945. Sousoší lemuje záhon růží Červená víla s modrofialovou šantou.

Pražský Petřín je zkrátka vyhlášeným místem pro líbání. Jenže, ruku na srdce, kdo by chtěl na líbání pod rozkvetlou třešní čekat frontu? Proto není od věci, když se vydáte na méně známá místečka. Jedno takové láskyplné místo najdete v Litoměřicích , kde se také pyšní sochou Máchy. K příjemné procházce protkané polibky přímo vybízí i přírodní rezervace Divoká Šárka a neméně zajímavým místem je Vyšehrad. V neposlední řadě určitě neuděláte krok vedle, když se vydáte na Vyhlídku Máj u obce Teletín. V případě, že ani jedno ze zmiňovaných míst nemáte u svého bydliště, nezoufejte! Krásný První máj si můžete užít i pod nejbližším rozkvetlým stromem. 

AH

Petřínský vrch nabízí přírodu, výhled, historii

Petřín je 327 metrů vysoký kopec v centru Prahy. Petřín tvoří hlavně pískovcové skály, proto se zde od pradávna těžila opuka. V běhu staletí změnil mnohokrát název: Petřín, Hora, Kopec, Vrch sv. Vavřince. V blízkosti kostela sv. Vavřince stávalo popraviště. Po zbudování Hladové zdi se přesunulo na protější Vítkov. Vydejte se s námi do oázy klidu.

Nejoblíbenější způsob, jak se na vrch Petřín dostat, je lanovkou. Jedná se o nejstarší pozemní lanovku u nás a měří 510 metrů. Nejtypičtějším místem Petřínského vrchu je bezesporu Petřínská rozhledna. Veřejnosti slouží již od roku 1891 a můžete ji navštívit celoročně. Petřínský vrch je protkán 18 podzemními štolami, z nichž štola XXII je dokonce přístupná. Můžete v ní zhlédnout výstavu fotografií z Podzemní Prahy. Nachází se v Lobkovické zahradě těsně u tzv. vyhlídkové cesty, která vede od stanice lanovky Nebozízek směrem na Úvoz.

Místo, které na Petříně nemůžete vynechat, je zrcadlové bludiště, kde se nachází celkem 35 obyčejných a 15 zkreslujících zrcadel. Vrchol Petřína je také ideálním místem pro pozorování hvězd. Štefánikova hvězdárna nabízí po celý rok veřejná pozorování denní a noční oblohy.

Na svahu Petřína můžete navštívit jednu z nejkrásnějších barokních zahrad v Praze – Vrtbovskou zahradu. Zahrada je přístupná z Karmelitské ulice na Malé Straně v Praze a je tvořena kaskádovitými zahradami.

Na Petříně najdeme také Strahovský klášter s historickou knihovnou nebo Letohrádek Kinských s národopisnou expozicí. Stojí zde dva kostely – barokní kostel sv. Vavřince a roubený kostel sv. Michala. Najdeme zde sochy slavných osobností jako například: Karel Hynek Mácha, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Vítězslav Novák nebo Hana Kvapilová.

Zdroj: iprpraha


 

 

 

 

Diamantové město Antverpy

Antverpy bývají přezdívány „diamantové“ nejen pro svůj lesk mezi jinými belgickými městy, ale pro svou tradici zpracování a obchodování s tímto kamenem. Mimo jiné je to taktéž město Rubense, který tu žil a tvořil, a je tedy pochopitelné, že se s jeho díly můžete setkat na mnoha místech.

Metropole belgických Flander a také druhé největší město v Belgii, které leží na břehu řeky Šeldy, se může pochlubit bohatou historií. V ní narazíme i na známou legendu o tom, jak město získalo svůj dnešní název.

Kdysi na řece Šeldě vládl obr Druon Antigon, který nutil lodníky připlouvající do přístavu, aby mu odevzdávali vysoké poplatky. Pokud někdo odmítl zaplatit, utrhl mu obr obě ruce a hodil je do řeky. Na obra vyzrál až římský voják, údajně možná dokonce synovec samotného Julia Caesara, Silvius Brabo. Na oplátku uťal obrovi ruku mečem a vítězoslavně ji hodil do řeky. Podle legendy právě tehdy dostalo město svůj název „Antwerpen“ pocházející z holandského spojení „hand werpen“ – „trhat ruce“. Hrdina Brabo prý zase dal jméno provincii Brabantské. Budete-li se pozorně dívat, narazíte v Antverpách na připomínky tohoto příběhu takřka na každém kroku. Po městě jsou rozmístěny sochy kamenných rukou, za výlohami cukráren spatříte malé ručky z čokolády a marcipánu, na hlavním antverpském náměstí Grote Markt pak stojí tzv. Brabova kašna s neohroženým vojákem házejícím obrovu ruku do řeky a na začátku antverpského přístavu najdete sochu samotného hrozivého obra, před kterým se krčí vystrašení lodníci.

Ovšem antverpská historie je neméně poutavá. Druhé největší město v Belgii bylo v minulosti jedním z nejvýznamnějších obchodních a finančních center západní Evropy. Od 14. století pohádkově bohatlo díky fungování zdejšího přístavu a dvě století nato už zažívalo skutečný rozkvět. Portugalci si zde totiž zřídili své hlavní obchodní zastupitelství a začali odtud rozvážet veškeré zboží, které přivezli ze zámoří. Šlo především o pepř, stříbro, ale také textilní výrobky. V tomto zlatém věku začalo do Antverp proudit také velké množství Židů z Pyrenejského poloostrova. Ti ve městě postupně vytvářeli velkou komunitu, která dodnes patří k těm vůbec nejpočetnějším v Evropě. Ne nadarmo se proto Antverpám říká „Jeruzalém západu“. Antverpy jsou obecně velmi kosmopolitním městem. Kromě židovské čtvrti v okolí hlavního nádraží tu narazíte třeba na působivou indickou nebo čínskou čtvrť. Lidé z celého světa by do metropole Flander zřejmě nikdy nezavítali, kdyby nebylo antverpského přístavu, druhého největšího v Evropě, po nizozemském Rotterdamu.

Můžete se třeba vydat na procházku k hradu Steen, nejstarší stavební památce ve městě, u které přístav začíná.

Hrad Steen

S příchodem Židů v 16. století se v Antverpách začalo rozvíjet také odvětví, které je pro ně dodnes typické – diamantový průmysl. Říká se, že oblíbeným místem všech dívek a dam je okolí hlavního nádraží – zde totiž sídlí firmy zabývající se zpracováním a prodejem oslnivých třpytivých kamínků závratných cen.

Diamant připomíná i jedna z posledních staveb zesnulé architektky Zahy Hadid

Pro milovníky umění jsou Antverpy doslova rájem. Město vždy přitahovalo umělce a intelektuály. Zde žily a tvořily jedny z největších postav vlámského baroka i renesance. Tím nejslavnějším rodákem je malíř a obdivovatel kyprých žen Petr Paulus Rubens, který v Antverpách strávil více než třicet let svého života. Jeho stopy jsou tu dodnes patrné. Stojí zde Rubensův dům s ateliérem, ve kterém údajně vzniklo více než 2000 uměleckých děl. Chloubou antverpské katedrály jsou pak mistrovy monumentální polyptychy, které patří k vrcholům jeho tvorby. V kostele sv. Jakuba našel známý umělec svůj poslední odpočinek a v takřka každém dalším antverpském kostele narazíme na jeho obrazy. Některá z Rubensových děl, včetně slavného obrazu Klanění Tří králů, si zájemci mohou prohlédnout také v jedné z největších uměleckých sbírek v Belgii, Královském muzeu krásných umění. Tady se setkáte i s díly dalších významných vlámských malířů spojených s Antverpami, třeba Antoniem van Dyckem, Janem Brueghelem nebo Jacobem Jordaensem. A budete-li ve městě hledat českou uměleckou stopu, budete úspěšní také. Vždyť v Antverpách tvořil také český rytec a grafik evropského významu Václav Hollar, který tu dokonce dokončil svůj proslulý Velký pohled na Prahu.

 

Rubensův dům (Rubenshuis)

 

Zdroj: Britannica, Inspiracenacesty

Brusel: hlavní město Belgie i Evropy

Město Brusel je jednou z nejdůležitějších evropských metropolí, přesto bývá turisty neprávem opomínáno. A je to škoda, protože oproti svým kolegům Paříži, Londýnu nebo Římu je podstatně intimnější a klidnější. A krásných zákoutí v něm najdete víc než dost: úchvatné architektonické památky, muzea s jedněmi z nejcennějších uměleckých sbírek Evropy, sídla nejdůležitějších evropských institucí, čokoládovny zvoucí k ochutnávce pravých belgických pralinek.

Královský palác

O Bruselu bychom mohli říct, že je po všech stranách „multi“. Multikulturní, multijazyčný a dokonce doslova multifunkční. Brusel totiž funguje nejen jako hlavní město Belgie, ale také jako hlavní město regionu Flandry a navíc je také vedle Flander a Valonska jedním ze tří belgických správních regionů. Nadto je sídlem NATO, mnoha mezinárodních politických i ekonomických institucí a samozřejmě také hlavním městem Evropské unie. 

Dvojjazyčné je ve městě bez nadsázky vše – od cedulí a nápisů, přes popisky v muzeích nebo divadelní představení až k samotnému názvu města, který zní Bruxelles ve francouzštině a Brussel ve vlámštině. Když jste si dříve zašli v Bruselu do kina na zahraniční film, mohli jste u něj číst také dvojjazyčné titulky. 

Najdete tu památky zásadního významu, jako je například náměstí Grande-Place s úchvatnými cechovními domy a historickou budovou radnice nebo třeba čůrajícího chlapečka a také úchvatná pitoreskní zákoutí ve čtvrti Marolles, která je jakýmsi obrovským bleším trhem. Horní město je pak elegantní oblastí a tradičním centrem aristokracie. Najdete tu Královský palác a také tzv. Mont des Arts, tedy „Horu umění“ s muzei zásadního významu. Umění se však neschovává jen za zdmi muzeí a kulturních institucí – Brusel je také baštou evropského komiksu a komiksoví hrdinové k němu neoddělitelně patří. Mají tu své muzeum a najdete je také na fasádách domů – zejména budete-li si chtít projít tzv. komiksovou stezku.

Brusel je také rájem pro milovníky nákupů – luxusních butiků a obchodních domů je tu více než dost a nákupy si můžete užít třeba v Galeriích sv. Huberta, které byly podle všeho vůbec první evropskou nákupní pasáží na světě. Scházeli se tu četní literáti a intelektuálové a údajně se tu v cukrárně Neuhaus začaly kdysi prodávat také vůbec první pralinky, které později Belgii proslavily. Pro návštěvníka Belgie je ochutnávka pravých belgických pralinek příjemnou povinností a stejně jako pralinky nebo pivo i Brusel se dá ochutnávat. A pokaždé chutná jinak: jste-li na Grande-Place, bude vám Brusel chutnat historicky, nacházíte-li se v Horním městě, může chutnat umělecky nebo vskutku královsky.

Zdroj: Inspiracenacestu, Britannica

Monako: knížectví na pobřeží francouzské riviéry

Monacké knížectví ležící na pobřeží francouzské riviéry lze definovat nejlépe jako daňový ráj, Monte Carlo, kasino, jedno z nejmenších států na světě.

Casino Monte Carlo

Monako je státem i hlavním městem v jednom a jeho jediným sousedem je Francie, se kterou je historicky spjata dodnes. Nachází se na Azurovém pobřeží jen několik málo kilometrů od hranice s Itálií a je obklopeno vysokým pohořím přímořských Alp. Rozděleno je do čtyř částí, z nichž každá je něčím charakteristická.

Samotné Monako se pyšní knížecím palácem, katedrálou a muzeem, La Condamine patří přístav a obchodní centrum, Monte Carlo (vzniklo jako nutné řešení hospodářské krize). zná každý díky kasinu a trati Fomule 1 a poslední Fontvieille je spíše klidnější čtvrtí s parkem a přístavem pro jachty. Monako funguje na svých vlastních pravidlech, která mohou turistům připadat legrační.

Na dvou kilometrech čtverečních, které tato země zabírá, funguje šest autobusových linek, ale také spousta eskalátorů a výtahů, které obyvatele i návštěvníky přepravují zejména z pobřeží do kopcovitých částí města. Město je protkáno čistotou a také policisty, kteří dbají na veřejný pořádek. V Monaku je draze, což ale není nic překvapivého. Bydlet zde si může dovolit jen horních deset tisíc, jelikož za půdu se zde platí doslova zlatem. Zlatem zaplatíte i za potraviny, všechny se totiž dovážejí ze zahraničí. Díky téměř nulovému zdanění zde má sídlo tisíce rozličných firem. Daňové osvobození se však nevztahuje na francouzské občany. Největším příjmem státní pokladny nejsou překvapivě zisky z kasina, ale z cestovního ruchu.

Zdroj: Britannica

Marseille: přístavní klenot

Správním centrem celého regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur je město Marseille, které je také nejzápadnější zastávkou pro putování po Azurovém pobřeží. Nejdůležitější francouzský přístav je dnes s téměř milionem obyvatel kosmopolitním centrem jižní Francie.

Město Marseille bylo založeno kolem roku 600 před naším letopočtem. Massalie, mělo vždy výhodnou polohu pro námořní obchod. Centrem města je proto i dnes Starý přístav, ve kterém můžete vidět na 3000 ukotvených lodí a to z nejlepšího místa, jedné z mnoha restaurací či kaváren po jeho obvodu. Je odtud úžasný výhled na vrch Garde s bazilikou Panny Marie Strážné, na jejíž zvonici je bronzová socha Madony s Ježíškem. Dvojice chrání celé město, ale především rybáře v přístavu. Aby na to ale nebyly sami, byly na okrajích přístavu vystavěny mohutné pevnosti svatého Jana a svatého Mikuláše.

Město Marseille na vás dýchne i přes skupinky turistů příjemnou středomořskou atmosférou. Restaurace s bujabézou z čerstvých ryb a mořských plodů, všudypřítomné obchůdky s přírodními mýdly a krémy, vůně levandule svázané k prodeji na trzích.

Malé ateliéry a galerie vás dovedou na pobřeží, kde si můžete prohlédnout výjimečnou hlavní městskou katedrálu, Cathédrale de la Major, či prozkoumat sbírky evropských a středomořských civilizací v muzeu MuCEM. 

Parc Borély je ideálním místem pro odpočinek a relaxaci v centru Marseille. Park nabízí nádherné zelené prostranství, kde si můžete užít piknik.

Navštivte také Château d’If, slavnou pevnost na ostrově u Marseille. Pevnost sloužila jako vězení pro politické vězně a byla proslulá svými nehostinnými podmínkami. Dnes můžete prohlédnout muzeum a užít si úchvatné výhledy na Marseille a Středozemní moře.

Kostel Saint Laurent v Marseille je krásnou historickou památkou. Nachází se v centru města a je snadno dostupný. Kostel je známý svým nádherným interiérem a architekturou. Určitě byste si neměli nechat ujít prohlídku tohoto krásného kostela, který je jedním ze symbolů Marseille.

A na závěr si určitě nenechte ujít Cantini Museum v Marseille. Skvělá volba pro milovníky umění. Muzeum nabízí rozmanitou sbírku moderního umění, včetně děl od Picassa, Braquea a Dalího. Sousedící zahrady jsou ideálním místem pro relaxaci po prohlídce. A tip naší redakce – vstupné je přijatelné a vstup je zdarma první neděli v měsíci!

Zdroj: marseille-tourisme.com