Hvězda stříbrného plátna Elizabeth Taylorová

Byla jednou z nejzářivějších hollywoodských hvězd stříbrného plátna. Elizabeth Taylorová proslula i jako filantropka a vývojářka parfémů. A také jako velká milovnice. 

Pronikavé oči, andělská tvář, a především oslňující herecký talent. Hollywoodská hvězda Elizabeth Taylor měla bohatý nejen profesní, ale také soukromý život. Připomeňme si její životní cestu.

Elizabeth Rosemond Taylor se narodila 27. února 1932 v Londýně, kde její američtí rodiče Francis Lenn Taylor a Sara Sothern obchodovali s uměním. Po vypuknutí druhé světové války se rodina rozhodla, že se vrátí zpět do Spojených států amerických.

Andělský vzhled i okouzlující projev způsobily, že mnoho lidí doporučilo Elizabeth i jejím rodičům, aby šla na kamerové zkoušky. Hollywoodský gigant Universal Studios, ale v její talent natolik věřil, že s Elizabeth uzavřel smlouvu na sedm let bez nutnosti kamerových zkoušek. První, a zároveň poslední film, který Elizabeth natočila pod hlavičkou Universal Studios se jmenoval There One One Born Every Minute.

Po téměř desítce dětských rolí začala hrát v romantických melodramatech, tím prvním a mimořádně úspěšným byla Kočka na rozpálené střeše (1958) režiséra Richarda Brookse, v němž se objevila po boku Paula Newmana. O pět let později zazářila jako Kleopatra ve stejnojmenném snímku Josepha Mankiewicze. Film, který byl v té době nejnákladnější vůbec, ale ve finále nic moc nevydělal, jí „přihrál do cesty“ výjimečného muže Richarda Burtona (představitel Marka Antonia).

Nositelka dvou Oskarů (za výkon ve filmech Telefon Butterfield 8 z roku 1960 a Kdo se bojí Virginie Woolfové?) se stala první celebritou, která uvedla na trh značku parfému. Zároveň byla jednou z prvních osobností, které se účastnily akcí HIV/AIDS. V roce 1985 spoluzakládala Americkou nadaci pro výzkum AIDS a v roce 1991 založila Nadaci Elizabeth Taylor AIDS.

Zatímco na zajímavé role měla Elizabeth štěstí, horší to bylo na poli lásky. Svatební zvony slyšela dokonce osmkrát. Poprvé se provdala za Conrada ‚Nicky‘ Hiltona a za ním následoval Michael Wilding, Mike Todd, Eddie Fisher, Richard Burton, za kterého se provdala dvakrát, John Warner a Larry Fortensky. Není žádným tajemstvím, že Elizabeth měla i několik mimomanželských vztahů. Údajně se scházela třeba i s Frankem Sinatrou nebo Malcolmem Forbesem.

Foto: ouchpress.com, wikipedia.org

Olga a Miroslav Hudečkovi: Velcí čeští umělci, výtvarníci!

Velcí čeští umělci, jaké nám může závidět Evropa a svět, Olga a Miroslav Hudečkovi nezapřou své české a moravské kořeny. Akademický sochař Miroslav Hudeček se narodil ve Strážnici na Moravě (žák prof. Jana Laudy a prof. Vincence Májovského); jeho žena keramička Olga Hudečková pochází z Klášterce nad Ohří, odkud ji studium přivedlo do Uherského Hradiště. Posléze, stejně jako Miroslava Hudečka osud zavál do Prahy. Zde vystudovala u profesorů Karla Lidického a u Cyrila Boudy. 

Manželé Hudečkovi se seznámili zhruba v polovině 40tých let minulého století prostřednictvím hudby. On hrál na housle, ona tančila a zpívala v Hradišťanu. V Říčanech, kde si postavili ateliér s bytem, žijí od roku 1970. Během společného života vytvořili s dalšími výtvarníky asi 280 výstav.

Po celý život je hodně spojovalo to, že měli společný ateliér a mohli se tak stále navštěvovat, pomáhat si, radit si atd. „Pro mě byl Mireček hlavním učitelem, který dokázal domyslet všechny věci. Jako například na stanici metra Vltavská v Praze. Mireček byl vedoucím a já poslušný žák,“ popisuje láskyplně paní Olga jeden z receptů na spokojené dlouholeté manželství.

Společně pracovali například na kameninové 8 metrů vysoké fontáně Faun a Vltava. Je u stanice metra Vltavská v Praze-Holešovicích. Druhé vyhotovení mají Hudečkovi na zahradě. Plastikám dali jména po svých předčasně zesnulých dětech. Dcera Veronika onemocněla leukémií a zemřela v nedožitých 16 letech. Syn Dominik restauroval fresky v Praze. Vzal si život v 21 letech kvůli nešťastné lásce.

Olga a Miroslav Hudečkovi žijí v Říčanech od roku 1970, kdy si koupili parcelu a začali na ní stavět ateliér s bytem.

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: Český rozhlas, manželé Hudečkovi, Znovín.cz

Režisér, scénárista, filmař Marek Dobeš  slaví narozeniny!

Autor filmů Kajínek, Jan Žižka nebo Choking Hazard, který byl ve světové premiéře uveden v New Yorku, Marek Dobeš dnes slaví narozeniny, na Den svatého Valentýna! Osobnost světového formátu, režisér, producent, scenárista, herec – nezávislý tvůrce, Marek Dobeš v současné době  debutuje v pražském Divadle Bez hranic se svoji divadelní hudební komedii  Sni dál a také mimo jiné chystá na podzim uvést do kin svůj druhý celovečerní film Ďáblova sbírka!

Několik let pracoval jako publicista se zaměřením na audiovizi v nakladatelstvích Cinema. Přispíval do časopisů Kino, VideoPlus, Cinema a  následně jako redaktor pro pořad Kinobox Petra Vachlera. Specializoval se na interview – rozhovory s osobnostmi ze světa filmu: Jiří Menzel, David Lynch, Christopher Walken, Salma Hayeková, Lucy Liu, Rutger Hauer, Christopher Lee, Chuck Norris, hudby: Lemmy Kilmister, David Bowie, Alice Cooper a mnoha dalšími.

Coby scenárista, režisér a producent debutoval krátkometrážním filmem Byl mladistvým intelektuálem, který koprodukoval s Českou televizí, tvůrčí skupinou Čestmíra Kopeckého. Ve spolupráci s ČT pokračoval námětem a scénářem třináctidílného televizního seriálu Místo nahoře. Napsal scénář k filmu Kajínek a původní scénář historického velkofilmu Jan Žižka. Jako režisér natočil mnoho krátkých filmů a dva filmy celovečerní, které též produkoval – zombie komedii o hledání smyslu života Choking Hazard s Jaroslavem Duškem, Janem Dolanským nebo Ondřejem Neffem v hlavních rolích, který byl ve světové premiéře uveden v New Yorku na prestižní přehlídce Tribeca Film Festival a černou komedii Ďáblova sbírka, která čeká na uvedení již tento rok na podzim.

Minulý rok debutoval  v pražském Divadle Bez hranic se svou autorskou divadelní hrou  Sni dál – neřeš věk a žij, která  je mimořádnou hereckou příležitostí pro Simonu Praskovou a Janu Vaculíkovou, které coby umělkyně, přítelkyně, a hlavně konkurentky, zábavně bojují o společného muže romantických snů. A jak už to ve světě vztahů bývá, také tak trochu nočních můr, které s sebou přináší život v showbyznysu.

Více se již dozvíte v našem rozhovoru, exklusivně pro ARTSTAR V.I.P.

 

Autor/Zpracovala: AH

Zdroj/Foto: Marek Dobeš

100. výroční narození Jiřího Šlitra

Ve čtvrtek 15. února 2024 si připomeneme 100. výročí narození Jiřího Šlitra, jednoho z nejvýznamnějších zakladatelů české moderní populární hudby. Byl mnohostranným talentem – klavíristou, skladatelem, zpěvákem, hercem, kreslířem, karikaturistou, ilustrátorem a scénografem. Jeho spolupráce s Jiřím Suchým v divadle Semafor vytvořila nesmazatelnou stopu v české kultuře.

Vydavatelství Supraphon chystá pro příznivce nezapomenutelného autora pod názvem Jiří Šlitr stoletý s podtitulem Nejlepší písně LP desku se 14 písněmi z nejslavnější éry divadla Semafor (1960–1965). Všechny tyto hity s nezaměnitelnými texty Jiřího Suchého nejvýrazněji charakterizují Šlitrův význam pro českou populární hudbu. Album vyjde již 2. února.

Jiří Šlitr se narodil v Zálesní Lhotě u Jilemnice. Byl vystudovaný právník, svému právnickému povolání se však nikdy nevěnoval.

Mezi nejznámější hry spojené s Jiřím Šlitrem patří Člověk z půdy, Jonáš a tingltangl, Dobře placená procházka, Ďábel z Vinohrad nebo Poslední štace. Jiří Šlitr také hrál a skládal hudbu k několika filmům, například Kdyby tisíc klarinetů nebo Zločin v šantánu. Kromě toho se věnoval i kreslení a malování, jeho obrazy a ilustrace byly vystavovány v Československu i v zahraničí a vyšly i knižně. 

Zemřel tragicky 26. prosince 1969 v Praze. Jeho hrob je na Vinohradském hřbitově. V roce 2005 mu byla udělena medaile Za zásluhy 1. stupně in memoriam. Jeho dílo je stále živé a oblíbené u mnoha generací diváků a posluchačů.

K uctění 100. výročí narození Jiřího Šlitra se chystá akce v Salmovské literární kavárně https://www.salmovska.cz/, 25. 2. 2024 od 18 hod. – 100 let Jiřího Šlitra  -. Jiří Šlitr známý i neznámý

Jan Werich: velikán českého herectví

Jana Wericha můžeme bez rozpaků označit za hvězdu první velikosti českého zábavního světa. Byl nejen hercem, byl také dramatikem, filmových scenáristou, spisovatelem a divadelním ředitelem. V trojici se svým hereckým partnerem Jiřím Voskovcem a vynikajícím skladatelem Jaroslavem Ježkem založil, a byl hlavní osobností avantgardního Osvobozeného divadla.

Jan Werich se narodil v Praze 6. února 1905. V letech 1924 až 1927 studoval práva na Karlově univerzitě, ale od roku 1927, kdy napsal s Jiřím Voskovcem Vest pocket revue, ovlivněnou dadaistickou poetikou, se začal věnovat divadlu profesionálně. Pro Osvobozené divadlo napsali společně řadu satirických revuí (Smoking revue, Sever proti Jihu, Premiéra ,Skafandr,Golem, Caesar, Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů, Rub a líc, Těžká Barbora a další), ve kterých vytvářeli ústřední hereckou dvojici, oslovující originálním slovním humorem generačně spřízněné publikum

Hrál také v celé řadě filmů (Pudr a benzin, Peníze nebo život, Hej rup!, U nás v Kocourkově, Svět patří nám). Po uzavření Osvobozeného divadla emigrovali Werich, Voskovec i Ježek do USA. Po 2. světové válce se po návratu do vlasti pokusil s Voskovcem obnovit Osvobozené divadlo, avšak společenské poměry nebyly pro politickou satiru vhodné. Působil v řadě pražských divadel (v letech 1956 – 1961 byl ředitelem Divadla ABC), hrál ve filmech (Císařův pekař a Pekařův císař, Byl jednou jeden král, Až přijde kocour) a v televizi (Slzy, které svět nevidí, Kočár nejsvětější svátosti, Král a žena).

V 60.letech vydal cestopisné reportáže (Italské prázdniny) a variace na pohádkové motivy (Fimfárum). Pro podporu demokratizačního procesu 1968-1969 byl v době normalizace eliminován z české kultury: filmy v nichž hrál se nesměly promítat a jeho jméno se nesmělo objevit ve sdělovacích prostředcích.

Jan Werich zemřel v Praze 31. října 1980.

Foto: Český rozhlas, wikipedia

Austin Butler se Zlatým Globusem za Elvise

Austin Robert Butler se narodil ve znamení lva 17. srpna 1991, Anaheim, Kalifornii v USA. Narodil se rodičům Lori Anne a Davidu Butlerovým, kteří se rozvedli, když mu bylo sedm. Má sestru Ashley a jeho praprarodiče ze strany matky byli finové z provincie Ostrobotnie a usadili se ve Wisconsinu.

Známým americkým hercem se stal po roli Elvise Presleyho v životopisném dramatu Elvis (2022), za který dostal Zlatý glóbus a cenu BAFTA a také nominaci na Oscara. Časopisem Time byl zařazen na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa

Butler se začal zajímat o herectví od 13 let, oslovil jej totiž zástupce herecké společnosti, který mu pomohl začít v zábavném průmyslu a Austin začal navštěvovat hodiny herectví. Butler také rád tvoří hudbu a je samoukem pro hru na kytaru, stejně tak i na klavír.
Devět let byl ve vztahu s herečkou Vanessou Hudgens. 

Zahrál si v mnoha filmech a Tv seriálech. Nejnovějším seriálem s Austinem v roce 2024 je trhák Vládcové nebes.

Další filmy a seriály, kde účinkoval a účinkuje najdete na ČSFD.

(JT), titulní foto volně na interneru

Režisérka, herečka Eva Toulová slaví narozeniny!

Velice talentovaná a úspěšná česká režisérka, spisovatelka, herečka a výtvarnice Eva Toulová dnes slaví 34. narozeniny! Již koncem února vstoupí do českých kin její nový český film s názvem Superžena, v němž si sama zahrála hlavní roli.

Renesanční žena, Superžena, Eva Toulová, se narodila 3. února ve Znojmě. Tato česká režisérka, spisovatelka, herečka, výtvarnice a ilustrátorka  Eva Toulová se věnuje převáženě filmové režii. Vystudovala režii na pražské FAMU pod vedením Věry Chytilové a debutovala v roce 2014 celovečerním filmem Šťastná. Následovaly další celovečerní filmy, Casting na lásku nebo snímek  Camino na kolečkách, dokument který je ověnčen cenami. Ve své tvorbě se zaměřuje především na silné ženské hrdinky v hlavních rolích. 

Tato talentovaná brunetka rovněž napsala několik knih, které sama ilustrovala. V sedmnácti si na své konto připsala český rekord, vytvořila totiž největší obraz malovaný pastelkami. 

Autor: Alexandra Hejlová

Foto: archiv redakce od Elen Yermachenko

Charismatický Tom Selleck 

Tom Selleck známý ze seriálů, představitel soukromého detektiva Thomase Sullivana Magnuma či doktora Richarda Burkeho, jehož milovala Monica v Přátelích, právě dnes slaví 79. narozeniny. 

Známý herec Tom Selleck se proslavil především svou rolí v seriálu Magnum. Na svém kontě toho má, ale daleko víc. Dnes sice slaví už 79. narozeniny, stále je ale aktivní.

Selleck má na svém kontě i nepopulární Zlatou malinu za roli ve snímku Kryštof Kolumbus. Zahrál si i v seriálu Mladí a neklidní,  Tři muži a nemluvně, v divácky velmi oblíbeném sitcomu  Přátelé či v krimiseriálu Spravedlnost v krvi, kde hraje jednu z hlavních postav. Na konci osmdesátých let měl Selleck výrobní společnost TWS Productions, čímž financoval vlastní produkce. Taky má rád život v přírodě, je uznávaným střelcem a sběratelem historických zbraní.

Přestože Selleck patřil bezesporu k nejpohlednějším hercům své doby, dokázal odolat svodům žen a již 36 let je ženatý s hereckou kolegyní a bývalou tanečnicí z muzikálu Cats Jillie Joan Mack, s níž má dceru Hannah (35). Manželství mu vyšlo napodruhé, v letech 1971 – 1982 byla jeho ženou modelka Jacqueline Ray, s níž si herec adoptoval syna Kevina Sheparda, který se stal bubeníkem americké rockové kapely Tonic.

Foto: sandiegouniontribune.com, today.com

Zemřela herecká legenda Jana Hlaváčová

V sobotu krátce před půlnocí po letech těžké nemoci zemřela herecká legenda Jana Hlaváčová. Bylo jí úctyhodných 85 let. Jana Hlaváčová se dlouhodobě potýkala s Parkinsonovou chorobou, kvůli které omezila svou kariéru. Později se přidaly také deprese. O úmrtí herečky informoval Tomáš Staněkmluvčí Národního divadla.

Jana Hlaváčová patří k nejvýznamnějším českým herečkám. Hrála v Národním divadle nebo v Divadle na Vinohradech, na představení se chodilo často jen kvůli ní. Během své bohaté kariéry ztvárnila na divadelních prknech, ve filmu i v televizi desítky rozmanitých postav.

S noblesou zvládala komedie i dramata a díky svému zajímavému a kultivovanému hlasu se výrazně prosadila i v dabingu a rozhlase. Své bohaté herecké zkušenosti také předávala studentům herectví jako pedagog DAMU. Držitelka řady cen a manželka již zesnulého herce Luďka Munzara.

Foto: Wikipedia, Facebook

 

Česká malířka TOYEN

Česká malířka a grafička Toyen, pod vlastním jménem Marie Čermínová, se narodila 21. září 1902 na pražském Smíchově. Své rodiny se zřekla, aby se osvobodila od své minulosti. Svůj záhadný pseudonym Toyen si zvolila, aby jí odpoutal od předsudků spojených s pohlavím.

V letech 1919 až 1920 Toyen chodila na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, vliv na její tvorbu mělo její seznámení se s Jindřichem Štýrským v roce 1922. Se Štýrským se Toyen přátelila až do jeho smrti v roce 1942, společně vytvořili zvláštní tvůrčí spojenectví, navzájem se inspirovali a doplňovali.

Toyen se stala v roce 1923 členkou avantgardní skupiny Devětsil. Členy Devětsilu byli mimo jiné také Jaroslav Seifert, Vladislav Vančura, Vítězslav Nezval, Jiří Wolker, Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek, Karel Teige, Jindřich Štýrský i Julius Fučík. V této době Toyen malovala převážně ve stylu pozdního kubismu a purismu, ale také naivního umění.

V roce 1925 odjela i se Štýrským do Paříže. Tam přibližně za rok vyhlásili vznik nového uměleckého směru, který nazvali artificialismus, který byl poetickou alternativou surrealismu. První výstava Toyen a Štýrského se konala v roce 1926 v Galerie de l’art contemporain v Paříži.

Toyen se v roce 1928 vrátila do Prahy, kde se začala více zabývat naukám surrealistů. V roce 1934 se stala jednou ze zakládajících členů Surrealistické skupiny, kde byl Karel Teige, Jindřich Štýrský a Jindřich Heisler. Spolupracovali se skupinou z Francie a v roce 1935 na pozváni do Prahy přijeli také André Breton a Paul Eluard, kteří skupinu podporovali a dávali jakési vzdálené duchovní vedení.

Po okupaci a nástupu druhé světové války byl přerušen vývoj avantgardního umění v Čechách. I Toyen tvořila v utajení a nevystavovala, její surrealistické dílo bylo nacisty považováno za zvrácené umění. Po skončení války krátce vystavovala, nicméně raději v roce 1947 opustila Československo a odešla s básníkem Jindřichem Heislerem do Paříže, kde zůstala až dokonce života. V Paříži dále vystavovala se surrealisty a stala se jednou z nejuznávanějších autorit tohoto hnutí.
Toyen patří mezi nejvýznamnější postavy českého surrealismu. Žila pro svou tvorbu osvobozena od konvencí tehdejšího života. Malování pro ni bylo přirozenou potřebou a sama se nikde neprosazovala a ani nepřizpůsobovala požadavkům galeristů, také se nenechala ovlivnit výtvarnými kritiky. Byla svobodnou osobností i ve vnímání sexuality. Svoje erotické kresby a obrazy začala malovat kolem druhé poloviny 20. let, kde v Československu takové umění bylo považované za dekadentní pornografii.
Toyen zemřela 9. listopadu 1980 v Paříži.

(JT)

Zdroj informací: www.artmuseum.cz
fotografie: Národní galerie Praha, Artplus.